STRUNY PODZIMU 2021

Gregory Porter a Ondřej Pivec završí Struny podzimu projektem ušitým festivalu na míru.

Gregory Porter a Ondřej Pivec. Americký zpěvák a český hammondkář. Dva nenapodobitelní umělci, kteří získali společně cenu Grammy. K ničemu takovému by nedošlo, kdyby je v roce 2013 nedal dohromady festival Struny podzimu. V adventním čase, jen pár týdnů poté, kdy Porter se svou kapelou čtyři dny v řadě vyprodal londýnskou Royal Albert Hall, se v unikátní komorní sestavě vrátí právě na festival, na němž jeho společná cesta s Ondřejem Pivcem kdysi začala. Jejich koncertem ve Smetanově síni Obecního domu vyvrcholí 3. prosince jubilejní 25. ročník tradiční multižánrové přehlídky. „Těší nás, že Gregory Porter souhlasil s nápadem zahrát tentokrát unikátně v komorní sestavě – s Ondřejem Pivcem na hammondky, Chipem Crawfordem na klavír a třemi vokalisty. Půjde o světovou premiéru, která může otevřít novou kapitolu spolupráce Pivce s Porterem a jsem rád, že hostitelem tohoto setkání jsou opět Struny podzimu. Symboličtější tečku za jubilejním ročníkem festivalu jsme si nemohli přát,“ říká ředitel festivalu Struny podzimu Marek Vrabec.

Byly to právě Struny podzimu, kde se v roce 2012 představil Gregory Porter českému publiku vůbec poprvé. Krátce na to přišel Marek Vrabec s nápadem propojit Portera s talentovaným českým mladíkem Ondřejem Pivcem a když k tomu v roce 2013 na jarním festivalovém gala skutečně došlo, český varhaník světově proslulého zpěváka zaujal natolik, že spolupráce u jednoho společného vystoupení neskončila. Nejenže si Pivec zahrál i na cenou Grammy ověnčené desce Take Me To The Alley, ale postupně se stal také stálým členem Gregoryho kapely. „Už 25 let propojujeme české umělce se zahraničními hvězdami a cesta Gregoryho Portera a Ondřeje Pivce ke společné ceně Grammy je krásnou ukázkou, že se tato iniciativa vyplatí i v mezinárodním kontextu,“ ohlíží se Vrabec.

Kromě koncertu Gregoryho Portera obohacují Struny podzimu svůj program ještě o off-program koncert Mikyska/Hába: Šestinotónové harmonium, který hostí 15. října Anežský klášter. Jedná se o pražskou premiéru jediné sólové skladby vizionáře a průkopníka mikrointervalové hudby Aloise Háby pro šestinotónové harmonium. Unikátní nástroj byl pro Hábu zkonstruován ve 30. letech minulého století. V roce 2018 „vyjel“ poprvé z Českého muzea hudby a od té doby jitří pozornost současných skladatelů a inspiruje je k originální tvorbě. Ve světové premiéře čeká návštěvníky koncertu také skladba In od bývalého stipendisty Strun podzimu Iana Mikysky. Obě skladby zazní v interpretaci Miroslava Beinhauera, jediného koncertního hráče na šestinotónové harmonium na světě. Koncert se koná ve spolupráci s Ostravským centrem nové hudby a Prague Quiet Music Collective.

Z letošního festivalového programu naopak vypadl koncert, který měl 9. listopadu obstarat jazzový bubeník Makaya McCraven. Americký umělec se rozhodl celé své evropské turné přesunout až na příští rok. O novém termínu pořadatelé jednají. Držitelé vstupenek budou o dalším postupu informováni e-mailem.

Hlavní program multižánrové přehlídky se uskuteční od 19. října do 3. prosince v nejrůznějších pražských sálech. Jubilejní 25. Struny podzimu zahájí v české premiéře skladatelka, zpěvačka a houslistka ověnčená Pulitzerovou cenou i Grammy Caroline Shaw se souborem Attacca Quartet. Na tak mladou skladatelku, jejíž rodný list byl vystaven v roce 1982, jsou úspěchy této Newyorčanky pozoruhodné. Nejen, že se prosadila v současném klasickém světě, ale také úspěšně zavítala do světa popu a hip-hopu ve spolupráci s umělci jako Kanye West, Nas, The National či Richard Reed Parry z Arcade Fire. Česká premiéra čeká také charismatickou zpěvačku Madeleine Peyroux, jejíž intonačně dokonalý mlžný a sytý chraplák mnozí typově srovnávají s legendární Billie Holiday. Jedinečnou kombinaci rapu, recitace a klasické hudby nabídnou ve společném projektu raper Saul Williams, zjevení britské alternativní scény Kae Tempest a soubor Mivos Quartet. Další nevšední hudební zážitky obstarají sardinští polyfonní zpěváci Tenores di Orosei, ikona bossa novy Vinicius Cantuaria a nestárnoucí klasik české písně Jiří Suchý. Předposlední koncert letošního programu propojí jubileum festivalu s výročím 100 let od narození zásadní osobnosti stylu tango nuevo Ástora Piazzolly. Houslista Gidon Kremer a soubor Kremerata Baltica zahrají po 25 letech na festivalu program věnovaný Piazzollovi, který v roce 1996 předznamenal vznik festivalu. Za prvním čtvrtstoletím festivalu pak udělá tečku již zmíněný Gregory Porter.

STRUNY PODZIMU 2021

19. 10. – 22. 11.

začátky koncertů ve 20.00 hod.

15. 10. 2021

Offstrings (ve spolupráci s Ostravským centrem nové hudby a Prague Quiet Music Collective):

Mikyska/Hába: Šestinotónové harmonium

19. 10. 2021

Dox +

Caroline Shaw & Attaca Quartet

28. 10. 2021

Lucerna – Velký sál

Madeleine Peyroux: Careless Love

31. 10. 2021

Rudolfinum

Jiří Suchý: Recitál 90*

2. 11. 2021

La Fabrika

Saul Williams & Mivos Quartet + Kae Tempest

14. 11. 2021

Anežský klášter

Vinicius Cantuaria: Jobim

21. 11. 2021

Divadlo X10

Tenores di Orosei

22. 11. 2021

Lucerna – Velký sál

Gidon Kremer & Kremerata Baltica: Hommage à Piazzolla

3. 12. 2021

Obecní dům

Gregory Porter

& Ondřej Pivec, Chip Crawford

O festivalu Struny podzimu

Od svého založení v roce 1996 si festival Struny podzimu vydobyl pověst jedné z nejvýznamnějších hudebních událostí v České republice. Jeho program osvětluje vztahy mezi klasickou a soudobou vážnou hudbou, jazzem, hip-hopem a elektronikou. Dramaturgie festivalu se opírá o impulzy napříč hudebními obdobími a žánry a zprostředkovává svému publiku unikátní, intimní zážitky na různorodých festivalových scénách v Praze. Festival za dosavadních 25 let své existence uvedl řadu ikonických hudebních osobností, ale představuje systematicky také novou generaci umělců, často v české premiéře.

Společným jmenovatelem a klíčem k výběru festivalových umělců je, že jejich tvorba spojuje staré a nové, minulost a současnost, přičemž vytváří novou kvalitu. Totéž lze říct i o samotných Strunách podzimu: respektují minulost, žijí současností a směřují do budoucnosti. Tato neustálá evoluce je receptem, díky němuž se festival stále vyvíjí.

Stejně jako dobrá hudba.