STARTUJE LETNÍ KINO NA PRAGOVCE

Ve čtvrtek 8. června zahájí Pragovka Gallery šestou sezónu letního kina filmem Benedikta Erlingssona Žena na válečné stezce. Každý čtvrtek po setmění bude Pragovka opět patřit filmům.

„Letos proběhne celkem 13 promítání se zastřešujícím tématem krajiny, které volně navazuje na letošní výstavní program Pragovka Gallery. Letní kino se v rámci areálu Pragovky přesunuje do prostoru bývalé jídelny v hale E, promítat se tak bude za každého počasí,“ doplňuje jeden z dramaturgů Pavel Soušek.

Hlavní snímky budou opět doplňovat vybrané předfilmy z dílny My Street Films.

Po zahajovacím šťavnatém a ironickém filmu o „zenové teroristce“ Žena na válečné stezce 8. června bude 15. června následovat poslední film legendy polské kinematografie Andrzeje Wajdy Mžitky, který je portrétem zachycujícím vášnivý boj nezávislého umělce se stalinskými doktrínami. Cestu do drsné norské krajiny a do hlavy třicátníka Martina objeví diváci 22. června ve filmu Proti přírodě. 29. června je do programu zařazen dokument o významném umělci 20. století Josephu Beuysovi, jehož promítání je součástí doprovodného programu k výstavě Little John. Příběh progresivního skladatele, experimentátora a prominentního komunisty Jana Kapra popisuje dokumentární opera Lucie Králové KaprKód, ta bude promítnuta 13. července. Od režiséra Benedikta Erlingssona bude 20. července zastoupen i druhý film O koních a lidech. 27. července bude na programu dokument režisérky Veroniky Liškové Návštěvníci vyprávějící o mladé antropoložce Zdence, která se se svým manželem a třemi syny přestěhuje na Špicberky v Norsku, aby pozorovala, jak se mění život v polárních oblastech. Originální komedii Frank uvidí diváci v letním kině na Pragovce 3. srpna, těžší téma zpracovává film Hranice odvahy z okupovaného Norska roku 1942, letní kino na Pragovce ho promítne 10. srpna. Následovat budou filmy Chlapi nepláčou 17. srpna, Víkend na chatě 24. srpna a Osm hor 31. srpna. Šestý ročník letního kina uzavře 7. září road movie 25 km/h.

Před projekcí je vždy možno navštívit právě probíhající výstavy v Pragovka Gallery v prodloužené otevírací době.

Více informací najdete na https://x.pragovka.com/ a https://www.facebook.com/pragovkagallery. Letní kino je zdarma.

Galerie se nachází na adrese Kolbenova 923/34a, 190 00 Praha 9.

Kompletní program letního kina na Pragovce:

8. 6. 21:30 Žena na válečné stezce
Předfilm: Portrét klimatického žalu

15. 6. 21:30 Mžitky
Předfilm: Nosičhoven In da Haus

22. 6. 21:15 Proti přírodě
Předfilm: Johana

29. 6. 21:15 Beuys

13. 7. 21:00 KaprKód
Předfilm: Přechod

20. 7. 21:00 O koních a lidech
Předfilm: Nositelé života

27. 7. 20:45 Návštěvníci
Předfilm: Spojení

3. 8. 20:45 Frank
Předfilm: Tinnitus

10. 8. 20:30 Hranice odvahy
Předfilm: Vesnický asfalt

17. 8. 20:30 Chlapi nepláčou
Předfilm: Zkouška sirén

24. 8. 20:30 Víkend na chatě
Předfilm: Žínky

31. 8. 20:00 Osm hor
Předfilm: Ne/smysl

7. 9. 19:45 25 km/h
Předfilm: Tátův fichtl

Změna programu vyhrazena.

Anotace k jednotlivým filmům:

Žena na válečné stezce

Je lepší metodou záchrany světa sabotáž stožárů vysokého napětí, nebo adoptování ukrajinského sirotka? Tuto otázku řeší svérázná „zenová teroristka“ ve šťavnatém, ironickém, nádherně nasnímaném a lahodně nazvučeném filmu Benedikta Erlingssona. Padesátnice Halla je zdánlivě spořádaná učitelka a sbormistryně, ale pod klidným zevnějškem dříme víc, než se na první pohled zdá. Tvrdá a nekompromisní žena má ještě druhý život – vede totiž soukromou válku s průmyslovými giganty, kteří ničí islandskou krajinu. Nejhledanější žena ostrova řeší s lukem v ruce dilema mnohých z nás: jak svým dílem přispět k tomu, aby nedošlo k ekologické a sociální katastrofě?

(Film Europe)

Mžitky

Poslední film legendy polské kinematografie Andrzeje Wajdy je mistrovským portrétem zachycující vášnivý boj nezávislého umělce se stalinskými doktrínami, boj na život a na smrt… Hlavní roli ztvárnil jeden z nejslavnějších polských herců Boguslaw Linda.

Rok 1945, Stalinova moc ovládá Polsko. Slavný malíř Wladyslaw Strzeminski odmítne dělat umělecké kompromisy a sloužit doktríně socialistického realismu. Je pronásledovaný, vyloučený z univerzity, jeho obrazy jsou strhány ze zdí muzeí. S pomocí některých svých studentů začne bojovat proti komunistické straně a stává se symbolem uměleckého odporu proti tyranii. Film reprezentoval Polsko v nominacích na Oscara. Předpremiéra na Febiofestu 2017.

(Artcam)

Proti přírodě

Film Proti přírodě je cestou do drsné norské krajiny a do hlavy třicátníka Martina, mladého otce a manžela. Martin vyráží sám na víkendový výšlap do hor a my slyšíme jeho necenzurované myšlenky: nekompromisně upřímné postřehy o jeho spořádaném maloměstském životě, o něm samotném i o lidech v jeho okolí. Jeho názory a fantazie sahají od prostých dětinskostí až k hlubším dilematům lidského života. Proti přírodě je přímočarý a humorný portrét muže, který se touží vymanit ze zajetých kolejí. PROTI PŘÍRODĚ je druhým celovečerním filmem Oleho Giævera. Jeho debut HORA (Fjellet) měl světovou premiéru jako zahajovací film Mezinárodního filmového festivalu v Tromsø a mezinárodní premiéru v rámci sekce Panorama festivalu Berlinale v roce 2011. Oba filmy Ole napsal a natočil, v PROTI PŘÍRODĚ si také zahrál hlavní roli Martina.

(Aerofilms)

Beuys

Beuys. Muž v klobouku. 30 let po smrti se jeví jako vizionář, který předběhl svou dobu. Už tehdy se snažil vysvětlit, že „peníze nesmí být zboží“. Věděl, že obchodování s penězi by podvracelo demokracii. A víc než to: Beuys boxuje, konverzuje a vysvětluje umění mrtvému zajíci. Beuys pojímal umění v nejširších možných souvislostech, což ho přivádělo k jádru i v dnešní době relevantních společenských debat. Andres Veiel ztvárňuje ve své koláži z nesčetných obrazových a zvukových dokumentů obraz jedinečného člověka, který svou nezměrnou kreativitou rozrážel hranice. Beuys není klasický portrét, ale intimní pozorování člověka, jeho umění a jeho myšlenkového prostoru – strhující, provokující a současné.

(Das Filmfest)

KaprKód

Dokumentární opera KaprKód objevuje rozporuplný příběh progresivního skladatele, experimentátora a prominentního komunisty Jana Kapra (1914-88), který byl téměř vymazán z oficiální paměti. V 50. letech se natolik proslavil propagandistickou hudbou, že byl oceněn jedním z nejvyšších vyznamenání tehdejšího východního bloku, Stalinovou cenou, tu v srpnu 1968 v reakci na ruskou invazi vrátil. Následoval doživotní zákaz uvádění jeho děl. Kapr v té době průběžně natáčel svůj život i svérázné hrané scénky na 8mm filmy. Tyto dosud nikdy nezveřejněné materiály ožívají v hravé rekonstrukci života po smrti, v níž se protíná paměť filmu, doby i Kaprovy hudby s příběhem nabývajícím mytologických rozměrů.

17 operních pěvců interpretuje scény Kaprova života, např. souboj s prezidentem Zápotockým nebo milostné dopisy. Film kromě osobních a politických proměň ohledává naši touhu propsat se věčnost. Kapr, narozený ve znamení ryb, skladatel Rybích zpěvů proplouvá filmem jako jeho spoluautor.

(Pilot Film)

O koních a lidech

Kolbeinn miluje Solveig a Solveig miluje Kolbeinna, ale Kolbeinn miluji svoji prvotřídní klisnu, miláčka Gránu. Grána je však posedlá hřebcem Brúnnem. Vernhardur miluje vodku a kůň Jarpur miluje Vernhardura, svého pána. Grimur má vášeň pro starou koňskou dopravu, ale Egill obdivuje jiskřivé elektrické ploty. Přichází jaro a celá místní komunita sleduje tento příběh. To nemůže skončit dobře… Během natáčení nebyl žádný kůň zraněn. Herci přežili, otázkou však zůstává jejich možná psychická újma.

(Film Europe)

Návštěvníci

Mladá antropoložka Zdenka se se svým manželem a třemi syny přestěhuje na Špicberky v Norsku, aby pozorovala, jak se mění život v polárních oblastech. Získala prestižní dvouletý grant na rozsáhlý vědecký výzkum o dopadu globalizace na obyvatelstvo v nejsevernějším městě světa, Longyearbyenu. Poté, co se Zdenka zamiluje do svého nového domova, zjistí, že v Arktidě mizí daleko víc než jen ledovce a permafrost. Prostřednictvím rozhovorů s obyvateli si začíná uvědomovat, jak heterogenní malá místní komunita vlastně je, a postupně odhaluje napětí, které se skrývá pod povrchem. Zdenka se zároveň snaží přijít na to, do jaké míry se může zapojit do místní komunity, kterou původně zamýšlela jen pozorovat.

(Cinémotif Films)

Frank

Uznávaný irský režisér Lenny Abrahamson navazuje na své oceněné snímky Adam a Paul (Adam & Paul), Garáž (Garage) a Co udělal Richard (What Richard Did) originální komedií o rádoby muzikantovi Jonovi (Domhnall Gleeson), který zjistí, že si ukousl větší sousto, než na jaké stačí, když se přidá k avantgardní popové kapele vedené tajemným a záhadným Frankem (Michael Fassbender), hudebním géniem, který se schovává za obří umělou hlavu, a jeho děsivou kolegyní Clarou (Maggie Gyllenhaal).

(AČFK)

Hranice odvahy

Píše se podzim roku 1942 a přestože okupované Norsko strádá vlivem materiálního nedostatku a válečných restrikcí, desetiletá Gerda a její bratr Otto se těší na (jakkoli skromné) Vánoce. Pak si však pro jejich rodiče přijde policie a opuštěné děti navíc zjišťují, že se ve sklepě jejich domu ukrývají dvě židovské děti, sourozenci Daniel a Sarah. Mají je opustit a odejít do bezpečí k tetě? Anebo naplnit záměr svých rodičů a provést je hlubokými lesy za švédskou hranici, na neutrální území, kde by děti byly v bezpečí? Rázná Gerda má jasno hned a váhavému Ottovi nezbývá než se přidat. Čeká je cesta, na níž kromě nástrah zimní přírody musejí překonat i vzájemné rozpory a nedůvěru a rozeznat, kdo z dospělých jim chce pomoci a kdo je zradí.

(AČFK)

Chlapi nepláčou

V opuštěném horském hotelu, který dnes už pouze naznačuje dobu své zašlé slávy a luxusu, probíhá psychologický experiment. Na jednom místě se potká osm dobrovolníků z řad válečných veteránů, zastupujících různé národnosti a etnika bývalé Jugoslávie, aby zde podstoupili společnou terapii. V atmosféře obrovského prázdného hotelu vyplouvají na povrch ty nejhlubší rány minulosti, zasazené rodinou či válečnou zkušeností. Ať už byli účastníci přímými aktéry nebo pouze svědky válečných zločinů, které v 90. letech zvrásnily společný stát, jejich dozvuky žijí v jejich myslích dál a těžko lze od nich očekávat vzájemné souznění. Slovinský terapeut, který má skupinu na starosti, jen obtížně zvládá nebezpečně třaskavou směs, kterou může okamžitě zažehnout každé slovo vyřknuté bez rozmyslu nebo jen zdánlivě křivý pohled. Bosenský kandidát na Oscara za nejlepší cizojazyčný film se stal jedním z nejvýraznějších filmů soutěže 52. ročníku MFF Karlovy Vary a z festivalu si odvezl Zvláštní cenu poroty.

(Aerofilms)

Víkend na chatě

Stará láska nerezaví a dávné křivdy se jen tak nehojí – rčení jehož pravdivost stoupá s mírou vypitého alkoholu. Tahle finská komedie o partě přátel, jež se po letech znovu schází na chatě na víkendové oslavě 35. narozenin, vás o tom přesvědčí. Roky nevázaného mládí vystřídaly nažehlené konvence střední třídy a blížící se polokulaté narozeniny společné kamarádky Mitzi tak snadno zavdají příčinu k návštěvě chaty, kde kdysi všichni pařili jako náctiletí. Jednoduchá zápletka dává vyniknout brilantně napsaným dialogům, vrstevnatosti postav i notoricky známým písničkám.

(Pilot Film)

Osm hor

Pietro je chlapec z rušného italského města, Bruno je kluk ze zapomenuté alpské vesnice. Jeden se každé léto vrací do hor s rodiči, druhý kopce nikdy neopouští. Sdílí lásku k majestátním vrcholům, složitý vztah k vlastním otcům a časem i husté plnovousy. Tak jako příroda roste, usychá a znovu vzkvétá, mění se i jejich přátelství. Ztráta v Pietrově životě ho po mnoha letech zavede zpět na venkov a opětovné setkání s Brunem změní jeho pohled na svět. Za adaptaci stejnojmenné knihy Paola Cognettiho o přerodu chlapců v muže, hodnotě přátelství a hledání smyslu života v tichu spektakulárních Alp či Himálaje, získali režiséři Felix van Groeningen a Charlotte Vandermeersch Cenu poroty na festivalu v Cannes.

(Aerofilms)

25 km/h

Po mnohaletém odloučení a rozdílně zvolených životních cestách se dva bratři, Christian (43) a Georg (45), setkávají na pohřbu svého otce. Počáteční pěstní souboj přímo na hřbitově, pozdější spočinutí v rodném domě prolité množstvím pálenky a okořeněné partičkou ping-pongu na život a na smrt – to vše nakonec vede bratry k osudovému rozhodnutí. I cesta může být cíl, a tak se oba bratři v emocionálním (i alkoholovém) opojení vydávají na výlet, o kterém snili už jako kluci. Na výlet skrz celé Německo na stařičkých mopedech s rychlostí omezenou na 25 km/h. Začíná cesta plná vrcholů a pádů, bratrského oddalování i sbližování, humoru i hledání smyslu života…

(AČFK)

Fotokredit: AČFK