Expozice představuje část světově proslulé sbírky skla Uměleckoprůmyslového musea v Praze druhé poloviny 20. a začátku 21. století, tzv. autorské sklo. Výběr klíčových děl z různých desetiletí doprovázejí vysvětlující chronologické texty včetně výroků slavných představitelů sklářské scény. Všechna díla, jež budou moci návštěvníci obdivovat, vznikla mnohdy před desítkami let, ale nestárnou, jsou stále esteticky současná, nápaditá v koncepci, objevná v použité technologii i provedení.
Expozice Uměleckoprůmyslového musea v Praze představuje v šesti tematicky rozdělených sálech plastický a živý obraz evropského užitého umění od antiky až po design 20. a 21. století. Vystaveno je více než 1300 předmětů ze sbírky UPM, která čítá celkem půl miliónu exponátů. Expozice ukazuje, jak všechny věci kolem nás vstupují do lidského života a mění jej po stránce funkční i symbolické.
Vydejte se do tajemné zahrady a prožijte společně s pěti malými hrdiny řadu veselých dobrodružství a nečekaných setkání s fantastickými bytostmi. Interaktivní výstava pro celou rodinu oživuje poetický příběh nejúspěšnější dětské knihy Jiřího Trnky Zahrada, převádí ho do multimediální instalace s originální scénografií a rozehrává autorovy ilustrace. Objevte její kouzlo společně.
středa–neděle: 10.00–18.00; čtvrtek: 10.00–19.00 - Ikona české módy Liběna Rochová ve své životní výstavě. Velká retrospektiva v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Brně ukazuje na 800 metrech čtverečních cca 130 jejích modelů, a to nikoli v čase, ale v souvislostech. Téměř nepoznáte, který model je z jaké doby, natolik je módní design značky LR nadčasový. S oděvem, který stojí na pomezí art a fashion, se snoubí originální šperky, doplňky i umělecké inspirace. Některé modely zapůjčily do výstavy zákaznice, včetně Lucie Bílé. Mimořádná výstava pracuje se všemi návštěvníkovými smysly a je českým "must see" sezóny 2025-2027.
středa–neděle: 10.00–18.00; čtvrtek: 10.00–19.00 - Módní návrhář a Grand designér 2024 má svou první sólovou výstavu. Pro Uměleckoprůmyslové muzeum v Brně vytvořil zcela novou kolekci unisex streetwear oděvů a instaloval ji do "ulice Jana Černého" na lávkách spojujících křídla paláce. Mezi nimi pak prostor světlíku odshora dolů protíná pohybující se šestnáctimetrové kyvadlo, symbol plynoucího času, cyklického vracení se módních trendů i "flow states", v nichž se tvůrce ocitá v absolutním soustředění, bezčasí, které přináší mimořádné výsledky. Ikonické modely Jan Černý přidal do stálé expozice módy Fashion 2000+.
úterý–neděle 10.00–12.00 a 12.30–18.00 - Módní návrhář Lukáš Macháček se v Jurkovičově vile vrací nejen ke svým moravským kořenům. Kolekce Hanácká reflektuje tradice, lidové motivy, dávnou i současnou obřadnost oděvu. Je součástí roku módy 2026 v Moravské galerii.
Výstava Polopenze Lukáše Machalického je site-specific instalace na pomezí architektury, sochy a objektu. Pracuje s fikcí, kulisou a nejasnou hranicí mezi skutečným a umělým.
Výstava Milana Caise představuje nejnovější tvorbu, v níž se chyba, narušení a fragmentace stávají výtvarným principem i východiskem k úvahám o křehkosti systémů, hranicích poznání a možnostech nového porozumění.
V areálu Braunerova mlýna si můžete prohlédnout panelovou výstavu, která vás zavede do rozmanité přírody okolí Roztok. Stačí udělat pár kroků a ocitnete se v úplně jiném světě – od vlhkých říčních niv až po slunné suché stráně. Spojují se tu klidné náhorní plošiny, dramatická údolí s mohutným tokem Vltavy, skalnaté srázy i skrytá lesní zákoutí. Tato barvitá mozaika prostředí je výsledkem tisíců let přírodních procesů i působení člověka. Poznejte příběhy této neobyčejné krajiny i jejích zvířecích a rostlinných obyvatel. Výstavu si můžete prohlédnout až do března příštího roku v otevírací době muzea a to zcela zdarma
Radku Částkovou a Magdalenu Šimurdovou pojí východiska v posthumanismu, které ohledávají prostřednictvím naslouchání vlastností různých přírodních nebo prefabrikovaných materiálů. Výstava Murmuring Matter propojuje tyto materiály stejně jako umělecké přístupy obou umělkyň. Kurátorkou výstavy je Ivana Hrončeková. Otevírací doba galerie út–pá 12–20, so–ne 10–18.
Colloredo-Mansfeldský palác patří k nejvýznamnějším příkladům pražské palácové architektury. Stavba v bezprostřední blízkosti Karlova mostu vyrostla na základech románské, gotické a renesanční zástavby a spojuje prvky vrcholného baroka s pozdějšími rokokovými a novorokokovými úpravami.Nejkrásnějším a nejlépe dochovaným prostorem paláce je taneční sál, jehož výzdoba byla dokončena patrně v letech 1736–1737. Právě zrestaurovanou nástropní fresku Shromáždění olympských bohů vytvořili freskař Pietro Scotti a kvadraturista Giovanni Battista Zeist. Palác je spojen s významnými šlechtickými rody i historickými událostmi, mimo jiné s posledním zasedáním královské rady „zimního krále“ Fridricha Falckého po bitvě na Bílé hoře.
Výstava Zachytit nit je odpovědí na kult výkonu. Aleksandrina Yordanova a Stanislava Karbušická se obracejí k pomalému rytmu rukodělné práce a pokornému pozorování, aby tak nalezly vnitřní klid a odhalily autenticitu lidského bytí. Kurátorkou výstavy je Katarína Hládeková. Otevírací doba galerie út–pá 12–20, so–ne 10–18.
Výstava Stefana Hurtiga Solidarities nabízí post-antropocénní pohled na soužití lidí a mikrořas. Videa, zvuk a sochy zkoumají symbiózu, tekutost a nové formy mezidruhové solidarity. Kurátorkou výstavy je Tuçe Erel. Otevírací doba galerie út–pá 12–20, so–ne 10–18.
Museum Montanelli představuje výstavu ze své sbírky věnovanou Bedřichu Dlouhému, jedné z nejvýraznějších osobností českého poválečného umění. Jeho obrazy propojují virtuózní malbu, humor, imaginaci i vizuální experiment a potvrzují nadčasovou sílu jeho mimořádného díla. Kurátorka: Dadja Altenburg Kohl
Výstava originálních kreseb, návrhů a modelů jedné z výrazných osobností českého automobilového designu. Designér, ilustrátor a pedagog Václav Král ve své tvorbě spojoval krásu, funkčnost a myšlenky o budoucnosti mobility.Výstava potrvá do 28. března 2027.
Výstava K nové epoše: Zdeněk Pešánek a dědictví světla ve Studiu Prona připomíná 130 let od narození Zdeňka Pešánka, průkopníka světelně-kinetického umění. Jeho dochovaná díla a archiválie z Galerie Benedikta Rejta v Lounech výstava staví do dialogu se současnými umělci, kteří jeho odkaz dál rozvíjejí. Pešánkův vizionářský příběh tak ukazuje, že jeho světelné umění má co říct i dnešku.
Moravská galerie v Brně představuje průřezovou výstavou „Bonsoir, Audrey!“ slovenského módního návrháře působícího v České republice Borise Krále. Návrhářův osobitý rukopis vycházející z módní klasiky „New Look“ Christiana Diora je rozpoznatelný, nadčasový, sofistikovaný a vrcholně elegantní. A také ukázněný. Vyznává se z obdivu k epoše módy 50. – 60. let 20. století opěvované ve filmech jako jsou Snídaně u Tiffanyho, Funny Face nebo Belle de jour a ztělesňované múzami jako byla Audrey Hepburn, Catherine Deneuve nebo Jackie Kennedy Onassis.
Lucie Kavánová pracuje jako autorizovaná architektka a ve své práci se zaměřuje převážně na autorské projekty rodinných domů a na rekonstrukce. Za velmi zdařilou rekonstrukci bývalého vodního mlýna situovaného u Lipnice nad Sázavou a jeho adaptaci na obytný dům byla v roce 2006 oceněna 1. místem v soutěži ČKA Nový domov 2005 v kategorii rekonstrukce.Od roku 2020 je Kavánová ve funkci městské architektky města Roudnice nad Labem a z předešlých slov je patrné, že do města přišla osobnost, která o architektuře přemýšlí v mnoha vrstvách a kontextech. Během svého působení v Roudnici se architektka podílela na zadání a formování několika veřejných prostranství, především projektu nového lesoparku a parku na Smetanově náměstí, kde spolupracovala i na pylonu podstavce busty TGM.
Mezinárodně etablovaný sochař a vysokoškolský pedagog Aleš Hnízdil zastupuje generaci, jež na pražské AVU studovala v samém závěru 70. let. Svou sochařskou práci postupně rozvíjel od stále stylizovanějších figurálních kompozic, až dospěl k potřebě ztvárnit samu podstatu bytí, energii.S Alešem Hnízdilem se představí malíř a hudebník Daniel Vlček, jehož studia na AVU formovala naopak dynamická doba přelomu milénia a všeobecná dostupnost informací a nástrojů pro digitální tvorbu. Právě propojování zvukového a vizuálního světa v digitální i materiální podstatě je základem Vlčkovy umělecké tvorby, v níž dominují obrazové záznamy zvukových vln a umělecké zvukové experimenty.Tento mezigenerační dialog rozšiřuje přizvání multimediálního umělce, hudebníka a pedagoga Antonína Gazdy, dlouhodobého spolupracovníka Daniela Vlčka. Ti spolu vytvoří na míru galerijnímu prostoru vícekanálovou zvukovou instalaci, která výstavě propůjčí parametry imerzivní zvukové krajiny.
Výstava s/Lídou představuje tvorbu Ludmily Šikolové, která rozšiřuje tradiční pojetí šperku prostřednictvím práce s neobvyklými materiály a experimentem.
Výstava Crested / mâcistan je první velkou společnou přehlídkou díla Tanyi Lukin Linklater a Duana Linklatera v Evropě. V Galerii Rudolfinum vstupují tito dva přední umělci z řad severoamerických Prvních národů do dialogu se specifickým charakterem výstavního prostoru, aby společně zkoumali otázky sounáležitosti s kulturním dědictvím, koloběhu vědění a kolektivní paměti.
Jméno Kamila Lhotáka (1912–1990) si asi nejčastěji spojujeme s obrazy a malbami, avšak jeho tvorba a zapojení do umělecké činnosti byly mnohem rozsáhlejší. Byl velmi aktivní rovněž na poli grafiky, kde vytvořil na sedm set prací. Jeho ilustrační tvorbu můžeme obdivovat mimo jiné ve více než čtyřech stovkách knih, které doplnil svými kresbami. Právě na tyto tři hlavní směry umělcovy činnosti je zaměřena tato výstava, umístěná v prostorách Villy Pellé.
Jak mediální a měřící technologie ovlivňují naše vnímání světa a vztah k němu? Výstava Terra Incognita se na tuto otázku pokusí odpovědět pomocí filmových esejí a galerijních instalací. Zdůrazní při tom procesy, které v dlouhodobé perspektivě propojují zobrazování Země s jejím chápáním jako zdroje určeného k těžbě a přeměně v kapitál.
Písek. Fascinující materiál dětství a vzpomínek na kresby, budování fantastických staveb, ale také surovina vznikající po věky erozí a zároveň intenzivně využívaná člověkem. Název výstavy vychází ze vzpomínek Marie Filippovové na dětství v Brně, kdy prosila dospělé, aby jí klacíkem kreslili do písku na dvoře figury pánů. Kresba do písku se stává metaforou soustředěného pohroužení do tvorby, mimo prostor a čas. Právě z této zkušenosti vychází výstava Jako kreslit do písku, která v Galerii Uhelný mlýn představuje tři výrazné umělkyně různých generací – Marii Filippovovou (1938), Miladu Othovou (1944) a Dagmar Šubrtovou (1973). Jejich tvorbu spojuje důraz na proces, soustředěná práce s materiálem a schopnost nechat do vzniku díla vstoupit intuici i náhodu.
Milan Kunc is one of the more prominent figures of the art scene of the second half of the twentieth century, with his work represented in numerous significant public and private collections around the world. Since the 1970s, he has developed a distinctive visual language in which pop-cultural aesthetics, irony, surrealist imagination, and a sensitive reflection on social change converge.
středa–neděle: 10.00–18.00; čtvrtek: 10.00–19.00 - Výstava o výstavě. Moravská galerie v rámci projektu network Valoch rekonstruuje první svobodnou výstavu Adrieny Šimotové po roce 1968. V brněnském Domě pánů z Kunštátu ji na jaře 1986 uspořádal Jiří Valoch. Stala se manifestací umělecké pospolitosti nerežimních tvůrců té doby. Moravská galerie nyní ukazuje mnohá z tehdy vystavených děl, především slavné Šimotové práce v papíře. Zároveň dodává dobovou autenticitu formou fotografické dokumentace Bohdana Holomíčka, Hany Hamplové a dalších.
středa–neděle: 10.00–18.00; čtvrtek: 10.00–19.00 - První část retrospektivy děl, která vznikla za uplynulých 30 let ve výtvarném sympóziu v Mikulově. Postupně budou představena v Atriu Pražákova paláce v Brně.
středa–neděle: 10.00–18.00; čtvrtek: 10.00–19.00 - Výstavní intervence jednoho z příslušníků „brněnské bohémy“ ve stálé expozici ART IS HERE Pražákova paláce Moravské galerie.
středa–neděle: 10.00–18.00; čtvrtek: 10.00–19.00 - Obohacení stálé expozice ART IS HERE Pražákova paláce Moravské galerie o díla tří výtvarných umělců ze sbírky Jiřího Valocha. Součást projektu network Valoch.
středa–neděle: 10.00–18.00; čtvrtek: 10.00–19.00 - Výstavní intervence jednoho z příslušníků „brněnské bohémy“ ve stálé expozici ART IS HERE Pražákova paláce Moravské galerie.
Počátky humpolecké soukromé sbírky českého umění 20. a 21. století, za níž stojí manželé Rýznerovi, sahají do poloviny devadesátých let. Výroční výstava Továrna na krásno, která navazuje na předchozí výstavní kapitoly Prolog a Intermezzo, představuje díla dle subjektivního výběru sběratelů, tedy takové umělecké práce, s nimiž se pojí silný osobní vztah. Mohou to být díla vybíraná nejbližší rodinou, spojená s přátelstvím, místním krajem a krajinou či s působivým příběhem, ale také práce, které i po třiceti letech vyvolávají stejně silné pohnutí jako při prvním setkání. Zóna pro umění 8smička, jež působí za zdmi bývalé textilní továrny, se díky existenci sbírky a desítkám výstav za posledních osm let skutečně transformovala v továrnu na krásno. Samotný název výstavy je však parafrází titulu románu Karla Čapka Továrna na absolutno a připomíná nejen spolupráci bratří Čapků na poli literatury a výtvarného umění, ale i jejich důležitou roli při vzniku sbírky
Jeden z nejvýznamnějších současných autorů ze střední Evropy, rakouský sochař a konceptuální umělec Erwin Wurm.. Své práce vystavoval například ve vídeňské Albertině, v mnichovském Lenbachhaus, v pařížské Galerie Thaddaeus Ropac, nebo berlínské KÖNIG GALERIE. Jeho umělecká díla jsou zastoupena v Guggenheimově muzeu a Walker Art Center v New Yorku, Muzeu Ludwigových v Kolíně nad Rýnem, Kunstmuseu St.Gallen, v Musée d'art contemporain de Lyon, Muzeu starého a nového umění v Mnichově, v Centre Pompidou a dalších. Nicméně v České republice se sólově představí vůbec poprvé. Liberecká galerie tak naváže na výstavy, které již českému publiku odprezentovaly jiné významné osobnosti současnosti – Neo Raucha, Rosu Loy, Zsófii Keresztes nebo Kojiho Kakinumu.
Společná výstava laureátek Ceny Jindřicha Chalupeckého 2026 – Yuliye Bokhan, Terezy Kalousové a Kolektivu Prádelna. Souběžně Galerie PLATO uvede v Česku první samostatnou institucionální výstavu švýcarsko-lucemburské umělkyně Sophie Jung, letošní zahraniční hostky Ceny.
Jádrem multimediální instalace Valentýny Janů v galerii Kostka je hybridní film o Keywoman, ženě procházející nočním New Yorkem. Tma zde není kulisou strachu, ale médiem proměny a sebeurčení, kde orientaci přebírá zvuk.
Výstava My Dear Ada (umělá a umělecká inteligence) ohledává a testuje možnosti tvorby a interpretace obrazů a textů v době vývoje umělé inteligence (AI). Představuje výběr z vědeckých a uměleckých děl předznamenávajících vznik a inovativní způsoby používání univerzálních počítačů (Ada Lovelace, Zdeněk Sýkora) a uvádí je do souvislostí s tvorbou vizuálního umění před AI a během učení AI expertních systémů (Milan Guštar, Magdalena Wutkowska, Jana Bernartová). Pro výstavu vznikly práce v interakci s AI proto-agenty (Virtuální futuroložka A°D°A), jsou tedy výsledkem sítě lidských a mimolidských aktérů (Paleofuture Lab, Zdeňka Němcová Zedníčková a Haruka Kajiura) a působí napříč vizuálním uměním, architekturou, technikou a technologií.
Západočeská galerie v Plzni poprvé veřejnosti představuje velkorysý dar, který získala v roce 2025 od vdovy po předním českém sochaři, malíři a překladateli Zbyňku Sekalovi. Výstava nabízí průřez celou jeho tvorbou a prostřednictvím soch, asambláží, dřevěných schránek i autentických deníkových záznamů odkrývá jedinečný svět Zbyňka Sekala, umělce evropského významu.
Výstava představuje proměny české koláže za posledních sto let ze sbírky Pražské plynárenské. Ve výstavě jsou zastoupena díla zásadních osobností českého umění Toyen, Jindřicha Štyrského, Jiřího Koláře, Věry Janouškové, Jiřího Petrboka a dalších.
Příběhy lidí, kteří ztratili svou tvář. To, co svět vidí dřív, než promluvíme, to, co má každý z nás jedinečné, podle čeho si pamatujeme druhé, na co se ráno díváme do zrcadla. Toto je série portrétů lidí, které válka změnila tak, že se někdy nepoznávají ani sami. Přišli o svou identitu ne vlastní volbou ani rozhodnutím a musejí nést následky. Bezmoc a odkázanost v lepším případě na své blízké, v horším na cizí lidi. Pro některé je to horší než zemřít.
Průřez tvorbou malířky Lenky Wenzelové, která je specifická svou bohatou barevností, rozmanitostí stylů (od realistické krajinomalby a květiny po abstrakci). Inspirují ji příroda, cestování, ale i emoce – radost ze života a svobodné tvorby. Na obrazech se střídají motivy domků a zahrad, uliček i černých koček.
Od 5. 11. můžete navštívit novou výstavu Pat a Mat slaví 50 let!, která vrátí návštěvníky do roku 1976, kdy se zrodila tato populární dvojice kutilů. Seznámíte se zde také s autory, kteří stojí nejen za podobou, ale zejména za nezaměnitelným humorem těchto oblíbených postaviček. Výstava detailně přibližuje náročnou práci výtvarníků, režisérů a animátorů a představuje základní animační techniky klasické kreslené a loutkové animované tvorby. V rámci výstavy si návštěvníci mohou vyzkoušet animační dilnu i si pohrát v intaraktivní herně ve sklepení zámku.
Autorka výstavy i v běžných přírodních scenériích dokáže odhalit skryté vrstvy a umožnit divákovi proniknout pod jejich povrch. Podobně pracuje s existenciálními tématy, jež v jejím podání vybízejí až k imaginativnímu zamyšlení. Kurátorem výstavy a autorem monografie autorky je Jiří Tichý.
Výstava Argus & Medusa je nepravděpodobně pravdivým příběhem. Nebo spíš jeho zlomkem, zábleskem, ozvěnou. Je to příběh dvě stě let starého obrazu, který je dodnes považován za jedno z nejpůsobivějších uměleckých děl historie. Monumentální plátno s názvem Vor Medúzy (1818–1819), které dnes visí v pařížském Louvru, od svého vzniku nepřestává fascinovat umělce, spisovatele a další tvůrce napříč časem, kulturami a kontinenty. Tato výstava ukazuje, jak dílo podněcuje představivost vizuálních umělců současnosti a odráží tak realitu dnešního světa.
David Tibet, zakladatel hudebního projektu Current 93, patří k nejvýraznějším osobnostem ezoterického a experimentálního undergroundu posledních desetiletí. V rozsáhlé diskografii čítající desítky alb vytvořil svébytné dílo, formované také spoluprací s osobnostmi, jako jsou Steven Stapleton, Michael Cashmore, Nick Cave, Shirley Collins, Anohni a mnozí další.
To jediné, co má současná západní společnost k dispozici, je torzo. Torzo žitého světa, v němž se ztratil jeden sdílený smysl, i torzo jedince, který může po své komplexitě leda toužit, protože ho od ní neustále vzdaluje jazyk i zastávané sociální role. Mužství se dnes tato neúplnost týká zcela nepochybně. Revize zavedených šablon a rozvolnění rigidních genderových rolí totiž v posledních dekádách zesílilo diskuse o povaze maskulinity a nutně vede i k existenciálním otázkám. Kdo je to vlastně muž? A co ho určuje?
Karpuchina Gallery slaví 10 let mimořádnou výstavou dvaceti autorů nazvanou „Aesthetics of the Injectable”. Výstava pracuje s „principem injektáže“ vnějších látek do existujícího organismu. Projekt otevírá dveře k prozkoumání vztahů mezi galerií, jejími umělci a diváky tím, že vybraní autoři přizvali k participaci své hosty. Cílem koncepce je zpřístupnit galerijní projekt novým aktérům a zkušenostem. Mezi vystavujícími jsou např. Karíma Al Mukhtarová, Kristina Bukovčáková Navrátil, Ladislava Gažiová, Jakub Janovský, Liza Libenko, Eva Maceková, Matyáš Maláč a Václav Stratil.
Výstava úspěšné české malířky, která svými magickými, mystickými, i humornými obrazy oslovuje čím dál tím širší publikum po celém světě. Chaotické a surreálné olejomalby, společně s textovou částí výstavy, zvou diváka do života londýnské senzibilky Jessicy Fogbow. Svoje alter ego představila Klára Sedlo poprvé už v roce 2023, tentokrát svůj charakter vrací na scénu a provází novým příběhem.
Hrubý beton a české sklo, těžký a průsvitný materiál z téhož kamene, jsou podpisem ateliéru PRASKLO. Petra Švejdarová a Klára Vaculíková, v nich zachycují čas: beton zraje týdny a krystaly rostou vlastním tempem. Ve výstavě PRIME FAST, kterou Artium by KKCG uzavírá letošní rok, konfrontují tento pomalý svět s tím nejrychlejším: do betonu a skla zalévají skutečné díly vozu Formule 1 a své objekty staví do dialogu se show carem monopostu MCL40 týmu McLaren Mastercard F1, úřadujícího mistra světa. Rychlost zanechává stopu, beton ji uchovává.
Letošní ročník přehlídky mladého umění POKOJE, která dává prostor nastupující generaci umělců a umělkyň, se veřejnosti zpřístupní vernisáží v pátek 13. listopadu a potrvá, tentokrát více než dva týdny až do 29. listopadu 2026. Již podruhé se odehraje v prostorách městského domu Na Poříčí 14 v centru Prahy, kde vzniknou site-specific instalace studentů a studentek českých i zahraničních vysokých škol zaměřených na umění, design a architekturu. Patnáctý ročník přehlídky pojedná tentokrát téma zvratu – okamžiku, kdy se věci začnou měnit, známé situace se ukážou v novém světle a dosavadní pravidla přestanou platit.
Memory of Touch (Paměť dotyku), výstava rozvíjející se ve dvou kapitolách, uvádí první rozsáhlejší představení umělecké sbírky Kunsthalle Praha. Uvidíte Toyen, Hulačovou nebo Rotrekla ze sbírky, ale i díla současné mladé umělecké scény jako je Jakub Jansa.
Výstavní projekt ROZOSTŘENO v Galerii Benedikta Rejta v Lounech zkoumá prostřednictvím světla, barev, prostoru a iluze otázky vidění a vizuálního vnímání. Instalace a malby tří umělců různých generací – Jana Stolína, Kateřiny Štenclové a Filipa Švehly – vstupují do dialogu s jedinečnou architekturou galerie a tematizují hranice mezi skutečností a iluzí, viditelným a skrytým, vnímaným a interpretovaným. Filosofický rámec výstavě propůjčuje Miroslav Petříček, který fenomén rozostření zasazuje do širších souvislostí vnímání a interpretace obrazu.
V roce 2026 uplyne 230 let od založení Společnosti vlasteneckých přátel umění, soukromé společnosti, jejíž hlavním záměrem bylo otevření veřejně přístupné obrazárny a posléze i vytvoření umělecké sbírky. Umělecká díla získaná Společností vlasteneckých přátel umění jsou dodnes základními kameny sbírkového fondu NGP a řada z nich je vystavena v expozici 1796–1918 Umění dlouhého století, která se již svým názvem k tomuto spolku vztahuje. V rámci této expozice bude při příležitosti výročí otevřena komorní výstava, která stručně nastíní 230 let vývoje, který vyústil v dnešní podobu NGP, jenž byla zřízena zákonem v roce 1949, tedy i existenci druhé předchůdkyně NGP, kterou byla Moderní galerie založená roku 1902 císařem Františkem Josefem I.
Pavel Petřík vytváří obrazy a instalace, které jsou charakteristické svým eklektickým a asamblážovým přístupem. Leitmotivem výstavy "Slow Steps" je moucha, skrze kterou Pavel vypráví svoje pojetí každodenní reality plné náhod a opakování.
31. ročník Pražského divadelního festivalu německého jazyka nabídne klasiku, moderní drama i komedii. Letošním mottem je (S)VĚDOMÍ / (GE)WISSEN. Do Prahy přivede divadelníky z Hannoveru, Bochumi, Lausanne, Mnichova, Berlína, Vídně a dalších míst, aby od 20. listopadu do 6. prosince divákům odehráli vrcholné inscenace německojazyčné divadelní scény. Letošní festival přináší tituly, které s mrazivou přesností obnažují střety dnešního světa, nabízejí možnosti dialogu, oživují klasiku a moderní drama, ale přinášejí i komiku a humor.
14:30 - Na měkké trávě, ve větvích stromů i mezi obláčky je tolik k objevování! Co to voní? Co to chrastí? Co to cinká? Pojďte společně udělat první krůček na cestě k poznávání pomocí hravých aktivit rozvíjejících smysly. Hledejte společně a zkuste vidět věci tam, kde se mohou zdát v dětském žvatlání či malůvkách nesrozumitelné. Doporučený věk: 1,5-3 roky + doprovod
15:30 - Na měkké trávě, ve větvích stromů i mezi obláčky je tolik k objevování! Co to voní? Co to chrastí? Co to cinká? Pojďte společně udělat první krůček na cestě k poznávání pomocí hravých aktivit rozvíjejících smysly. Hledejte společně a zkuste vidět věci tam, kde se mohou zdát v dětském žvatlání či malůvkách nesrozumitelné. Doporučený věk: 1,5-3 roky + doprovod
18h
19:00 Strhující a oceňovaná doku-fikční hra Tomáše Dianišky 294 statečných vás zavede do zákulisí jednoho z největších hrdinských činů v českých dějinách – operace Anthropoid. Málo se přitom ví, že se tyto významné historické události odehrávaly především v Libni, působišti Divadla pod Palmovkou. Inscenace získala od své premiéry v září roku 2020 nejedno uznání kritiky, třeba Cenu divadelních kritiků nebo Cenu Divadelních novin.
19:00 Mason je sympatický šestiletý kluk, který po rozvodu rodičů žije se starší sestrou Sam a mámou (Patricia Arquette). S tátou (Ethan Hawke) se ale obě děti pravidelně vídají a mají s ním kamarádský vztah. Příběh o dospívání jednoho obyčejného kluka chtěl režisér Richard Linklater natočit co nejpoctivěji, proto na něm pracoval dvanáct let. Každý rok se na několik dní sešla tatáž sestava herců a tvůrců, aby natočila další střípek do mozaiky, takže děti ve filmu doslova rostou a rodiče stárnou před očima. Kromě Oscara pro Patricii Arquette snímek ve své době získal desítky dalších ocenění včetně tří Zlatých Glóbů. Diskusi moderuje Vít Zapletal.
20 h - Tomáš Sýkora Trio & Aid Kid (piano music)
19h
19:00, Představení s loutkami, předměty a atmosférami volně na motivy filmu Silvestera Stalloneho – Postradatelní. Příběh o kdysi populárních, dnes už zapomenutých a nepotřebných... loutkách.
19:00 - Račte vstoupit do našeho velkolepého pruhovaného bazaru. Na skladě máme raritní cirkusová čísla i sběratelské umělecké kousky různého stáří a rozmanité hodnoty.
18h
19h
19:30h
19h
19:00, Jedno z nejpůsobivějších Ibsenových dramat, které tematizuje životní protiklad lži a pravdy, se zamýšlí nad lidskou malostí. Je třeba usilovat o život v pravdě za každou cenu? Co se stane, když připravíte průměrného člověka o životní lež a tím i zároveň o štěstí. Hraje se o nejvíce – o šťastné dětství dospívající dívky Hedviky. Rodina se rozpadá. Svět, který si s námahou, péčí a láskou léta budovala, se zboří během jediného dne.
Výstava představuje první polistopadovou hlavu státu prostřednictvím předmětů, kterými se obklopoval a které vznikaly pro Pražský hrad během jeho prezidentství. Nábytek Bořka Šípka, uniformy Theodora Pištěka, architektura Evy Jiřičné, a práce dalších mimořádných autorů ukazují proměnu Hradu po roce 1989 i Havlův mimořádný zájem o prostředí, v němž žil a pracoval. Pražský hrad pro něj nebyl jen sídlem prezidenta, ale především kulturním symbolem země, jehož nová podoba měla vyjadřovat hodnoty demokratického státu.
19:30h