Museum Montanelli se na několik měsíců proměňuje v magický kabinet kuriozit uměleckých pokladů několika staletí ze soukromé sbírky Patrika Šimona. V srdci Malé Strany se odehrává hostina pro všechny smysly. Uměleckou výjimečnost totiž reprezentují špičkové artefakty z časů gotiky, renesance, manýrismu a baroka nazírané přes spiritualitu a rozmanité formy vzájemných dialogů a interakcí. Těžiště výstavy spočívá v předvedení evropských malířských a sochařských pokladů od 14. do 18. století. Vzácné gotické sochy povedou dialog s mimořádnými artefakty – uměním starého Peru, západní Papuy, ale i Mexika, Afriky a solitérními ukázkami prehistorické, antické a keltské kultury. Nebudou chybět ani intervence ze současné umělecké scény.
Chvalský zámek zve na výstavu Fimfárum Jana Wericha, konanou u příležitosti 120.výročí jeho narození. V expozici uvidíte loutky a nejkrásnější scény ze všech tří celovečerních filmů Fimfárum, které byly natočeny v letech 2002, 2006 a 2011. Pro děti je pak ve sklepení zámku připravena velká Pohádková herna a malé kino, kde se po celou dobu výstavy promítá film Fimfárum Jana Wericha z r. 2002.
Výstava V temnotách Kateřiny Simerové představuje monumentální velkoformátové snímky zvířat, často hledících přímo do čočky fotopasti, které jsou sugestivním svědectvím o nočním životě našich souputníků a jejich žhnoucí pohledy evokují původní označení očí vysoké zvěře – světla. Archetypální dojem ze zvířecích portrétů se střídá s dynamickou klipovitostí a street-artovou estetikou záběrů tanečníků a postav v maskách. Jako by se v jednom magickém prostoru setkávaly staré rituály lovců s moderní mytologií a nočními můrami velkoměsta. Kurátorkou výstavy je Vanda Skálová.
Umělec Jaroslav Kučera, zakladatel designové značky KOW, představí svůj konceptuální šperkařský projekt Křížový řez ve specifické kontrastní instalaci. Součástí galerijní prezentace bude jak nejnovější kolekce broží Cross Section, tak i starší práce, a sice světelná kolekce Clouds. Kurátorkou výstavy je Veronika Marešová.
Výstava s tajemným názvem Viscum album prezentuje práce Anežky Hoškové, etablované české umělkyně a průkopnice návratu romantických a emotivních tendencí do současného umění v Čechách. Její kresby, malby, vitráže a performativní instalace ji tematicky spojují s mezinárodním proudem mystické, asociativní tvorby a postinternetové estetiky. Kurátorkou výstavy je Veronika Marešová.
Výstava s názvem Drátovat, flikovat! odvypráví neobyčejný příběh drátenického řemesla. Drátenictví vzniklo před více než třemi sty lety v chudých horských oblastech severního Slovenska a odtud se následně šířilo nejen po Evropě, ale i do Ameriky. Jedná se o specifický slovenský kulturní fenomén, jehož význam byl v roce 2019 oceněn zápisem na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Na výstavě uvidíte exponáty, které ilustrují rozmanitost a význam drátenického řemesla.
Objevujte, žasněte, bořte, budujte, hrajte si. Od 14. března 2025 na interaktivní výstavě JÁ město, která vám představí město tak, jak jej neznáte. I když je výstava určená hlavně dětem, okouzlí i dospělé. Chcete zažít město jinak? Jedno takové na vás čeká v zámeckém areálu muzea. Vstupte s námi do města mnoha perspektiv, skrytých významů i výzev k objevování. Nemusíte cestovat prstem po mapě ani objíždět turistické cíle, abyste zakusili radost z objevování nových souvislostí. JÁ město vás zve prožít několik rozličných příběhů a čeká i na ten váš.
Pavel Dušek (*1992) je umělcem, jehož tvorba se pohybuje na pomezí malby, instalace a intervence do veřejného prostoru. Výstava GEKOCHT tematizuje vztah mezi formou a procesem vzniku díla, přičemž ironicky odkazuje na metodiku jeho tvorby – odlévání do forem, které evokuje převařené, znovu zpracované materiály. Název, odvozený z německého slova pro „vařené“, tak slouží jako metafora pro opakovanou transformaci a reinterpretaci obrazových a materiálových prvků v jeho tvorbě. Výstavu můžete navštívit do 19. 6. 2025 v Galerii C12 v Hrzánské pasáži v Celetné 12, Praha 1.
Kolejová doprava zažívá všude ve světě renesanci – stává se udržitelnější a efektivnější formou městského, regionálního i mezinárodního cestování. Výstava Praha zítra? Propojené město ukazuje, že ani Praha nezůstává pozadu. Do roku 2050 zde přibudou desítky kilometrů nových tratí a tunelů, které zásadně změní cestování po městě i jeho napojení na republiku a Evropu. Nová výstava Praha zítra? Propojené město je k vidění do 26. října 2025 v Centru architektury a městského plánování (CAMP).
Výstava nejnovější tvorby oceňovaného česko-britského umělce Hynka Martince.
Výstava Enter the Room se věnuje vlivu herního prostředí a storytellingu na tvůrčí přístupy nastupující generace, jednotlivců i herních kolektivů. Hry dnes nejsou jen zábavou, ale i jazykem, kulturou a významnou součástí umění. Jejich narativní principy a mechanismy otevírají nové způsoby, jimiž lze přemýšlet o prostoru, čase či interakci, pomáhají nám imaginovat budoucnost a narušují naše ustálené chápání světa.
Rozsáhlá retrospektivní přehlídka díla Františka Mertla, který tvoří pod uměleckým jménem FRANTA. V Jízdárně Pražského hradu je do poloviny června k vidění průřez jeho tvorbou od roku 1954, která se zaměřuje na odsouzení násilí a války. Kurátorem je Rado Ištok z Národní galerie Praha.
Výstava vychází z teze, že lidská kreativita nemá žádné hranice a nic ji nedokáže nahradit. Projekty vystavujících a makerů představují nejen kreativní výstupy minulých generací, ale především otevírají téma současné lidské kreativity, která využívá moderní technologie, nové materiály a umělou inteligenci. Výstava vznikla ve spolupráci s Maker Faire.
Výstava malířky Beata Kurucz, která čerpala inspiraci z mystického místa v lese, kde vyrůstala. Východiska tvorby hledá v paradoxech, přítomnosti metafyzice a bizarnosti, ale i v osobní mytologii zasazené do kontextu formálních kontrastů.
Skupinová výstava Around the Clock: The Factory Effect pod kurátorským vedením Anežky Jabůrkové zkoumá, jak pracoviště zanechává stopy i dlouho po skončení pracovní doby. Industriální prostor bývalé továrny Pragovka slouží nejen jako pouhá kulisa výstavy, ale také jako prostorové východisko pro zkoumání dopadů průmyslových pracovišť na naše těla a životní prostředí. Umělecká díla Any de Almeidy, Poliny Davydenko, Sáro Gottstein, Martinse Kohouta, Jeleny Micić, Alicji Rogalské, Kateřiny Šedé, Forensic Architecture a Anny Witt obdobné úvahy podněcují. Každé z děl přitom působí jako prizma, které složitou problematiku láme jako paprsek světla a odráží konkrétními směry. V konečném důsledku se výstava snaží vyprovokovat kritické uvědomění toho, jak naše každodenní jednání utváří ekosystémy, jež obýváme. Zároveň chce inspirovat diváky k tomu, aby nezůstávali pasivními pozorovateli dějin a uvědomili si vlastní úlohu aktivních účastníků na utváření změn. Díky různorodým přístupům zúčastněných umělkyň a umělců je zřejmé, že každý z nás má potenciál se podílet na proměně světa kolem nás. Kurátorem výstavy je Jan Kudrna. Otevírací doba galerie út–pá 12–20, so–ne 10–18
Sólová výstava Petry Navrátilové představuje koláže vytvořené z historických fragmentů, které autorka zasazuje do nových poetických souvislostí. Význam použitých předmětů, které již dosloužily svému účelu a byly odsouzeny k likvidaci jako odpad, ustupuje do pozadí. Vystavené dva cykly – Bílé a Černé schránky – otevírají nové interpretace a vizuální dialogy. Jako post scriptum, tedy dodatek k dávno uzavřenému příběhu, nabývají tyto objekty nového smyslu a pokračují v komunikaci i za hranicí své původní funkce. Kurátorkou výstavy je Veronika Přikrylová. Otevírací doba galerie út–pá 12–20, so–ne 10–18.
Sólová výstava Vladimíry Večeřové se pouští do konceptu prázdna jako filozofického termínu, který propojuje s hlubokým nasloucháním sebe sama, v tichosti. Prázdno autorka nevnímá jako absenci a negativní moment, ba naopak jde o prostor naprosté otevřenosti a klidu, kde se zvuk a ticho potkávají v dynamickém vztahu. Právě šelest bambusu, hluboké naslouchání je aktivní složkou, jenž v galerii může být místem, které umožňuje rezonanci zvuků a myšlenek. Šelest jako meditativní zvukový podnět ilustruje, jak může příroda zprostředkovat naše hlubší spojení se sebou či našim vědomím a uvědoměním si prostoru, hmoty, zvuku. Když se totiž utišíme, můžeme znovu najít ztracenou komunikaci se světem. Kurátorkou výstavy je Tea Záchová. Otevírací doba galerie út–pá 12–20, so–ne 10–18.
Třetí pokračování vzdělávací výstavy Úhel pohledu hledá rovnováhu mezi světem organickým a technickým.
Miloš Cvach (*1945) je český sochař a grafik, který žije ve Francii. Vytváří rozměrné dřevěné reliéfy lapidárních tvarů a zářivých barev, které současně odkazují k minimalistickému sochařství i modernis-tické krajinomalbě. Jeho sochy na výstavě doprovodí velkoformátové obrazy jeho manželky Sophie Curtil (*1949). Miloši Cvachovi bude v době konání výstavy 10. 5. osmdesát let.
Výstava tří významných umělkyň českých umělkyň Veroniky Bromové, Markéty Othové a Kateřiny Vincourové. Záměrem výstavy je přivést po delší době opět do společného prostoru 3 umělecké projevy, které v devadesátých letech na mnoha skupinových i samostatných výstavách iniciovaly nový výtvarný názor na vizuální povahu naší současnosti. Kurátory výstavy jsou Adriana Primusová (GASK) a Daniel Vojtěch.
Výstava Kate, For You mapuje dlouholetou spolupráci Marie Tomanové s protagonistkou Kate, jejíž portréty zachycují různé etapy jejího života od roku 2017 až do současnosti. Projekt reflektuje nejen vizuální transformaci, ale i intimní příběh osobní identity a mezilidských vztahů. Tento časosběrný přístup k portrétu přináší nuance identity v čase a umělkyně tento proces dále rozšiřuje prostřednictvím videa a instalace.
Výstava Systém Rathouský představuje průřez celoživotní tvorbou typografa a grafického designéra Jiřího Rathouského, od jehož narození uplynulo 20. dubna 2024 sto let. Rathouský je neodmyslitelně spojen s nadčasovým designem orientačního systému pražského metra, který obdivují jeho uživatelé napříč generacemi. Výstavní expozice je rozdělena do tematických celků podle oborů, v nichž autor vytvořil svá vrcholná díla.
Sklo v podání Kateřiny Handlové překračuje své hranice. Přináší nové motivy, postupy, přidané materiály, staví archetypální tvary nebo funkční objekty do nečekaných vztahových struktur, vtahuje do designu umělecký obsah. Vázy, svítidla, zrcadla zpřítomňují cosi z původní moudrosti, z tradice, k nimž se Kateřina Handlová obrací, z nichž se vědomě či nevědomě snaží cosi zachytit jako klíč k porozumění světu i sobě. Z takové zkušenosti, v níž se prolíná ženská citlivost, vztahovost a tělesnost, mizení i setrvávání pak může vzejít cenný vzkaz. A ten se nám snaží Kateřina Handlová předat.
V době, kterou někdo označuje „příliš pozdním kapitalismem“, jsme zahrnováni přísliby nerušených zážitků – očekáváme hladký tok informací, nepřetržitou konzumpci a nekonečně se rozšiřující horizont technologického pokroku. Namísto ladného pohybu vpřed se však často cítíme být spíš uvízlí na místě, lapeni v absurdních smyčkách. bottom’s just another floor zkoumá tento znepokojivý stav: takřka halucinatorní „zásek“, který dře o lesklý povrch, jenž nám předkládají technokratičtí oligarchové, a nechává nás stát opařené uprostřed bludiště.
Výstava autorského dua Jakub Hájek a František Hanousek v Galerii Kostka představí site specific instalaci navazující na jejich dosavadní společné projekty, ať už v podobě architektonického pojetí kolektivních výstav či vlastních objektů a kreseb. Tvorba Hájka s Hanouskem je charakteristická obsesivně detailním zpracováním použitých materiálů – zejména dřeva, náročně splétaných drátů či do rozsáhlých potrubních či jiných struktur slepovaných tetrapaků – z nichž vytvářejí inspiračně mnohovrstevnatá, hybridizovaná a až absurdně propracovaná díla, jejichž funkce je však divákovi ve všech zahlcujících vrstvách provizornosti a kulisovosti často skrytá.
Promovaný geolog Pavel Jasanský (1938–2021) fotografoval již během studií na přelomu 50. a 60. let. Ve své volné tvorbě se Pavel Jasanský již od cyklu Paristory (1967–1976) profiloval jako fotograf s výjimečnou empatií a postřehem. Ten uplatnil i ve volné dokumentární fotografii, dlouhodobě zobrazující emotivně vypjaté mikrosvěty ústavů a nemocnic, hřbitovů i masopustů. Jasanský završil svou dokumentární tvorbu rozsáhlým cyklem Nová krajina, noví obyvatelé (1985–1990), který bychom mohli označit jako „subjektivní dokument“, ukazující mimoděk stadium „zahnívajícího socialismu”, často pomocí citací absurdních civilizačních a mediálních přízraků.
Nevnímat barvy jen očima. Chtít si je osahat, ochutnat, nechat se jimi pohltit. I k tomu na své první společné výstavě Anywhere between Black and White vybízejí dva renomovaní vizuální umělci: slovenský, v Čechách neobjevený méně známý mistr velkoformátové abstrakce, Martin Moflár a tuzemský expert na rytmus a prostor v obraze Filip Švehla. V proskleném prostoru Artia se jejich monumentální plátna a vysoko zavěšené koláže z fólií setkávají v unikátní instalaci, ve které do hry vstupuje i sluneční svit. Barva je dominantní kvalitou, skrze kterou automaticky vnímáme a posuzujeme svět. Svou vlastní barevnou škálu má i zvuk a odstíny pronikly i do jazyka, když říkáme „přiznej barvu“ nebo „není to tak černobílé“. Otázka barvy navíc přirozeně postupně sílí i v současném vizuálním umění a inspirovala i výstavu Martina Moflára a Filipa Švehly, kterou oba autoři připravili na míru tohoto nevšedního prostoru. Jde o největší vizuální prezentaci v rámci letošní dramaturgie Artia s názvem Linie inovace. Ta divákům přináší progresivní formy tvorby a s novou výstavou i příležitost zakusit rozmanité způsoby, jimiž barvy fungují v prostoru a jimiž ovlivňují vnímání. Výstava v Artiu by KKCG je přístupná od pondělí do pátku od 8 do 21 hodin, o víkendech pak od 9 do 21 hodin.
Tono Stano (24. 3. 1960, Slovensko; žije v Praze) patří mezi nejznámější fotografy působící na území střední Evropy s širokými vazbami po celém světě. Vypracoval si charakteristický rukopis, vycházející z inscenované fotografie, nicméně v jeho práci najdeme i velmi klasické přístupy, jako je portrét či fotografie a instalace v krajině, popřípadě velmi experimentální série či konceptuální fotografie. Je propojen se současným vizuálním uměním, což ho inspiruje k novým formám uměleckého projevu. Tvorba Tona Stana je velmi rozsáhlá – retrospektivní výstava v prostorách Městské knihovny představí jak práce vzniklé na střední škole, které jsou překvapivé svou otevřeností, invencí a smyslem pro filmové vidění, tak aktuální tvorbu: důmyslné portréty či práce kombinující malbu a fotografické postupy. Výstavu připravujeme přímo s autorem, máme možnost zkoumat jeho archiv, vybírat práce, které nevystavil, nahlížet na jeho tvorbu z nových perspektiv. Vedle volné tvorby představíme i tvorbu pro veřejné subjekty či události: Stano například dlouhodobě spolupracuje s Mezinárodním filmovým festivalem Karlovy Vary, pro který vytvořil rozsáhlou sérii portrétů světových osobností filmu a navrhl i hlavní cenu Křišťálový globus (2001).
Zaměstnaný člověk tráví v práci nejčastěji osm hodin denně, pět dní v týdnu. Někteří z nás se živí činností, která je naplňuje, a ztotožňuje s ní svou identitu, jiní pracují, aby si zajistili takový příjem, který jim pokryje náklady na živobytí a umožní uspokojivě trávit volné chvíle. Podobně jako dělník u pásu, městská společnost živící se kancelářskou prací se dostává do situace, kdy je její práce jen jedním stupněm v rámci „výrobního“ procesu. Již od období industrializace řeší společnost problémy spojené s potřebou regenerace zaměstnance, tak aby si nejen odpočinul, ale také uspokojil své potřeby sociální a kulturní nebo se věnoval fyzické aktivitě. Kdo si ale může dovolit volný čas uspokojivě trávit, když se i trávení volného času stává tržní komoditou – časem spotřebovávání služeb. Umíme trávit volný čas zahálkou? Nebo jsme i ve volném čase motivováni výkonem – něco vyrobit, něco se naučit, stihnout toho co nejvíce, nakoupit, jít cvičit, abychom byli krásní a zdraví. Výstava Palác (volného) času se zaměří na téma trávení volného času v kontextu barokního paláce, který v době svého vzniku fungoval jako letohrádek, letní sídlo, jehož salónky, zahrady, lovecká obora a vinice nabízely jeho majitelům různorodé příležitosti k prožití volných chvil. Kontrasty, které by výstava ráda podtrhla, jsou dány povahou stavby Zámku Troja a jeho zahrad. Kdo si ovšem může dovolit trávit volný čas dnes, a kdo si jej může dovolit trávit uspokojivě, co jsou dnešní trendy trávení volného času? Trávíme ho odpočinkem, nebo jsme všichni stále vedeni k výkonu i během chvílí, které nejsou určeny k činnostem zabezpečujícím naše živobytí?
Zveme vás na výstavu Kitsch lover Barbory Balgové, která právě probíhá ve Vnitroblocku. Autorka zde oslavuje kýč jako autentický a ironický jazyk bez autocenzury, s humorem a nadhledem. Přijďte objevit, jak může nevkus získat nový význam. Výstavu je možné si prohlédnout po celý měsíc. Těšíme se na vás!
Výstava nejnovějších děl Viktora Pivovarova, v nichž autor s nadhledem a humorem ukazuje, skrze jaká utrpení se často rodí umělecká díla a jak to dopadne, když člověka ovládne chamtivost, nenávist a zloba.
With beating hearts we wake up Anežka Hošková je umělkyně, která jako jedna z prvních přinesla do českého prostředí povědomí o mezinárodním proudu tzv. emo-romantické malby. V její tvorbě se spojuje silný emocionální náboj a zájem o oblast spirituality a mystiky s vlivem vizuality alternativních hudebních subkultur. Obrat k subjektu, k niternému prožitku i k tajemným oblastem, které přesahují racionální chápání, se v době mnohačetných krizí stal jednou z relevantních možností, jak v sobě můžeme probouzet větší vnímavost a citlivost ke druhým bytostem i k celému světu. V tvorbě Anežky Hoškové se tak skrze introspekci přirozeně dostáváme k aktuálním otázkám globálního světa včetně klimatické změny, feminismu či krize identity a mezilidských vztahů. Svoboda vyjádření, hravost, intuice i podnětnost tvůrčích asociací se v její tvorbě propojují s představami starých kosmologií. K metafoře sepětí se světem na nejhlubší úrovni primordiálních sil nás nevede jen tekutá povaha jejích převážně akvarelových maleb, ale také kresebně vymezené tvary symbolů a ornamentů, které v posledních letech začala formovat i v jiných materiálech. Vedle skleněných vitráží nově experimentuje i s trojrozměrnými objekty ze skla, které nyní poprvé představuje ve větším rozsahu. „Neboť být je především probudit se a probouzíme se ve chvíli, kdy si uvědomujeme nějaký mimořádný pocit. Jedinec není úhrnem svých obvyklých pocitů, ale úhrnem pocitů zvláštních. Tak se v nás rodí ona důvěrně známá tajemství, jež na sebe berou podobu vzácných symbolů. To v blízkosti vody a jejích květin jsem nejlépe pochopil, že snění je jakýsi emanující svět, vonný dech, jenž prostřednictvím snícího vane z věcí.“ (Gaston Bachelard, Voda a sny. Esej o obraznosti hmoty)
Na výstavě jednoho z nejznámějších českých umělců uznávaného i ve světě budou prezentovány jeho fotografie na přebalech vinylů a CD, bronzové reliéfy a k nim odpovídající fotografie a pravděpodobně i několik obrazů autora. Výstavu pořádá Galerie Kmoch.
Objevte svět, kde barvy, emoce a sny splývají v jeden příběh. Výstava Fantazie barevného já Dagmar Novákové je právě k vidění v Kavárně co hledá jméno.Přijďte a ponořte se do barevného putování za hranice všedního dne.
Výstava dětských a seniorských kurzů Atelieru Kaštan v Kulturním centru Kaštan představuje výsledky projektu s názvem Parafráze mistrů, v němž se tvůrci inspirovali vybraným mistrovským dílem.
Výstava ve spolupráci s EDO (Ekologické dny Olomouc)
Výstava představí uměleckou tvorbu žen, a to od středověku až do konce 19. století, přičemž ukáže osobitou povahu ženské tvorby, zejména v malířství, sochařství, kresbě i grafice a dále také v oblasti užitého umění, čímž odkryje druhý, méně známý, příběh dějin umění. Pozornost bude zaměřena na charakteristiku prostředí, ve kterém umělkyně tvořily; též ukáže témata, která ženy ve svých dílech zpracovávaly.
Optická iluze a syté neonové barvy inspirované podvodním světem definují tuto kolekci děl Marka Gulta nazvanou Express. Autor se dlouhodobě zabývá vlivem umělecké iluze na podvědomí diváka a rafinovaně si pohrává s jeho pozorností, což může v některých případech působit až zneklidňujícím dojmem. A právě o to mu jde – vyvolané emoce nás vyvádějí z komfortní zóny a nutí nahlížet na věci z jiného úhlu. Nervozitu však v divákovi nevyvolává pouze samotné téma, ale především forma provedení. Jeho díla dokážou uhranout, znepokojit nebo i rozčílit. V žádném případě však nenechají nikoho lhostejným. Diváka podněcují k zamyšlení a k vnitřnímu dialogu. A právě to je pro autora v dnešní hektické a konzumní době možná tím nejdůležitějším cílem. Marek Gult je malíř, divadelní scénograf a designér, který tráví podstatnou část svého života pod vodou – většinou v tropických mořích. Právě odtud čerpá inspiraci pro svou jedinečnou paletu ostrých, neonových a často až vibrujících barevných kombinací, které jsou nedílnou součástí vizuální iluze jeho děl. „Jsem závislý na slunečních paprscích pronikajících pod hladinu, které mění spektrum barev v miliony dalších, neznámých odstínů,“ říká autor. Za inspirací a barvami vyráží z rodné Prahy, kde se narodil. Výstava v Rock Café je pro něj srdeční záležitostí – právě tento hudební klub byl prvním, který ve svém rodném městě pravidelně navštěvoval.
Central Gallery představuje retrospektivní výstavu jednoho z nejslavnějších českých fotografů, Jana Saudka, pořádanou u příležitosti jeho 90. narozenin. Saudek se převážně věnuje ateliérové fotografii, která je stěžejní pro jeho tvorbu a známá široké veřejnosti. Nejčastějšími motivy jeho děl jsou žena, ženské tělo a vztah mezi ženou a mužem. Na výstavě však uvidíte i méně známou tvorbu z jeho raných let, která vás může překvapit svou jemností a zaměřením na téma dětství a rodiny. Součástí výstavy jsou fotografie adjustované a kolorované samotným autorem, který tuto techniku používá od roku 1977.
Absolventské práce ateliérů klasické, dokumentární, imaginativní fotografie, intermédií a nové estetiky Katedry fotografie FAMU v Praze.
Výstava, uspořádaná ve spolupráci s Fondation Hartung-Bergman, vůbec poprvé staví umělkyni a umělce do společného dialogu. Vedle mistrovských děl ze zásadních zlomových okamžiků jejich kariéry obohacují náš pohled do jejich světů dosud neviděné skici a archivní materiály, včetně fotografií, vybavení z jejich ateliérů, korespondence a vzájemných darů.
Výstava Eriky Hendrixové, která ve svých fotografiích zachycuje různá místa hlavního města Prahy. A to výhradně v nočních hodinách, kdy téměř všichni spí. Prahu ukazuje nejen v noirové atmosféře detektivek, ale i v celé své nahotě a drsné kráse.
V pořadí druhá ze tří výstav nového cyklu Winternitzovy vily Tropický modernismus. Chandigarh: Sen o dokonalém městě je výstava, která přibližuje jedinečný architektonický odkaz, jenž v Indii zanechali architekti Le Corbusier a Pierre Jeanneret, a to okem historika architektury a kurátora výstavy Adama Štěcha. Vizuální styl zpracovali Matěj Činčera a Jan Kloss, kteří s kurátorem tvoří kreativní uskupení OKOLO.
Nejrozsáhlejší sólo výstava jednoho z nejtalentovanějších umělců své generace. Díla Ivána Argoteho, nás za pomoci humoru a něhy nutí přehodnotit vlastní vztah k veřejnému prostoru, znepokojivé historii a sociálnímu napětí, které jsou často zakotveny v památkách a architektuře.
Výstava STONES představuje méně známou, ale o to osobnější rovinu tvorby grafického designéra Aleše Najbrta. Po letech úspěšné práce pro filmový festival, divadla či firmy se Najbrt vrací k volné tvorbě, která mu přináší svobodu. Autorské litografie, které vznikají unikátní technikou – tonerem rozmíchaným v lihu, kaligrafuje Najbrt japonskými štětci.
Výstava představuje audiovizuální dílo srbské umělkyně, ve kterém vystupují Jaroslava Skleničková (1926–2024), poslední žijící lidická žena, a hlasy feministického kolektivu SdruŽeny, které společně přednáší báseň (v češtině a angličtině), kterou napsala protifašistická odbojářka Anna Kvapilová v koncentračním táboře Ravensbrück, kde byla společně s Lidickými ženami vězněna.
Téma postav z podsvětí v podobě pytláků, opilců a prostitutek, ale i mytických převozníků a vládců podsvětí prostupuje vizuálním uměním od nepaměti. Malíře, sochaře, básníky i spisovatele odjakživa zajímaly osudy lidí, pohybujících se na hraně společnosti, v pomyslném podsvětí. Výraz podsvětí má však dvojí význam – a stejně silně přitahuje umělce i jeho ztvárnění coby mytologického místa, kam po smrti odcházejí duše. Výstava otevřena do 5.10..
Nyní máte možnost vyhrát lístky na celovíkendový festival moderního cirkusu - CIRCUS CULTURE FEST, který se koná 13. až 15. června na pláži v Andělské Laguně na přehradě Slapy. Tento festival je pro celou rodinu. Čeká Vás školička pro děti, výuka žonglování akrobacie a dalších aktivit pro všechny, nadupaná gala show plná špičkových zahraničních i tuzemských umělců, živá hudba i djs.
11. 6., 14. 6., 15. 6., 18. 6., 21. 6., 25. 6. a 29. 6. vždy od 18 hodin- Připravili jsme pro vás speciální večerní komentované prohlídky Winternitzovy vily. Zažijte neopakovatelnou podvečerní atmosféru skvostu od Adolfa Loose, kterou naši zkušení průvodci obohatí vyprávěním o pohnutém osudu rodiny, jenž k vile neodmyslitelně patří. Zážitek můžete na závěr umocnit sklenkou prosecca na terase a vychutnat si tak atmosféru první republiky do posledního doušku.
Významná česká malířka, kreslířka a sklářka je známá svou svobodnou a experimentální tvorbou. Výstava v Museu Kampa představí výběr z její autorské tvorby, od maleb a kreseb z šedesátých let, přes vrcholnou práci se sklem až po malby a kresby posledních let.
Skupinová výstava připravená na míru prostoru roudnické galerie v sobě propojuje téma vody a paměti. Toto téma nahlíží z různých perspektiv skrze aktuální tvorbu šestice tvůrců mladší a střední generace, která je charakteristická širokou škálou výtvarných médií. Monumentální i komornější prostorové instalace vybrané pro tuto výstavu vstupují do dialogu mezi sebou navzájem, ale i se specifickým klenutým prostorem galerie, někdejší barokní jízdárny.Vystavující autoři: Tereza Severová, Lucia Sceranková, Lucie Nováčková, Anna Jožová, Antonín Novák, Polina Khatsenka
Francouzští kurátoři výstavy jsou předními odborníky na dílo Františka Kupky. Výstava se zaměří zejména na Kupkovo kreslířské dílo z první dekády 20. století. Jeho satirické cykly Peníze, Mír a Náboženství se představí v kontextu francouzské karikatury a kreslené satiry.
Monumentalita Atlantického oceánu propojeného s oblohou a bretaňským pobřežím a přívětivý klid půdního ateliéru v historickém domě na roudnickém náměstí. V takovém rozpětí se pohybují nejen díla vybraná pro výstavu Evy Brodské v Uhelném mlýně, jsou to i určující body pro velkou část její tvorby, zejména pro řadu tapiserií z posledních několika desetiletí. Vznikají v návaznosti na autorčiny akvarelové studie a vzpomínky na skutečnou mořskou krajinu, na její barevnou, světelnou a tvarovou variabilitu. Instalace připomíná jednou tapiserií „mořské téma“ z doby, kdy autorka nemohla volně cestovat, a kromě důvěrně známého Labe jí inspiraci poskytovalo Baltské moře.
Pravidelný výběrový trh autorské tvorby, kde potkáte 200+ lokálních dyzajnérů, tvůrců a kulinářských umělců.
Představme si svět, kde mají všichni nárok na všechno, všechny touhy a potřeby jsou uspokojeny, každá naše starost najde své řešení. Všichni budou mít práci, chodit do ní méně a nikomu nebude moc vadit, že ji musí často měnit a že k ní nemá vztah. Odevšud bude blízko kamkoliv, dá se utéct, schovat. Ať už na vzdálené ostrovy nebo do virtuálních mraků. Zábavy bude desetkrát víc než dnes. Možná už ale nikoho nebude nic moc bavit. Všichni budou mít nárok na všechno. Rozdíl mezi skutečností a simulací bude minimální. Svět se bude muset sjednotit. Nebo rozpadnout, což nemusí být nutně koncem civilizací.
Eva Brodská vytváří tradiční rukodělnou technikou zcela netradiční tkané obrazy. Vychází z hlubokého prožitku přírody a světla. Roudnická galerie sleduje její tvorbu od šedesátých let. Eva Brodská, dnes už legenda české tapiserie, na výstavě představí i svůj nejnovější gobelín Křídla, dokončený v únoru letošního roku.
Rozsáhlá retrospektivní přehlídka díla Františka Mertla, který tvoří pod uměleckým jménem FRANTA. V Jízdárně Pražského hradu je do poloviny června k vidění průřez jeho tvorbou od roku 1954, která se zaměřuje na odsouzení násilí a války. Kurátorem je Rado Ištok z Národní galerie Praha.
16 h - Nedělní Dixie: J. J. Jazzmen & Barbora Vágnerová (dixieland) 21 h - Petr Kalfus Trio (modern jazz)
11:00 V uměleckém prostoru Artium by KKCG na pražské Bořislavce je od konce dubna možné navštívit výstavu velkoformátových obrazů a koláží Anywhere Between Black & White. V neděli 15. června mohou zájemci projít výstavou s komentářem obou autorů, Martina Moflára a Filipa Švehly i kurátorem instalace, Janem Čejkou.
17:00 Na letošní Den otců si promítneme dva snímky nabízející různé pohledy na otcovství. Jeden o něm vypráví jemnou a hravou poetikou animovaného stop motion, druhý zase prostřednictvím epické vesmírné jízdy za hranice vesmíru i lidského chápání času.
Chvalský zámek zve na Bál princů a princezen! Dnes ve 14,00 nechť se dostaví všechny tancechtivé princezny i chrabří princové ve svých nejkrásnějších šatech na zámecké nádvoří, kde je pro ně připravené odpoledne plné tance, hudby a her. Zámecká kavárnička pak nabídne pohodu a posezení pro jejich dospělý doprovod. Akce pro děti od 2 do 10 let.
10:00 Jak vycvičit draka 10:10 Céčko: Max a Mája: Příběh lištiček 10:20 Lilo & Stitch 12:10 Céčko: Svět mezi námi 12:20 Operace Black Bag (English friendly) 12:30 Zlatý plán 14:00 Anora 14:10 Karate Kid: Legendy 14:15 Céčko: Kapelo, hraj 16:15 Jak vycvičit draka 16:20 Céčko: Queer (English friendly) 16:30 Becoming Led Zeppelin (English friendly) 18:30 Moudrost štěstí / Wisdom of Happiness (English friendly) 19:00 Bob Dylan: Úplně neznámý / A Complete Unknown (English friendly) 19:00 Céčko: Hrabě Monte Christo 20:30 Fénické spiknutí / The Phoenician Scheme (English friendly) 21:30 Balerína (English friendly)
12:00/KINO JUNIOR - Minecraft film (český dabing) 14:00/KINO JUNIOR - Jak vycvičit draka 16:00/ČESKÉ KINO - Vyšehrad Dvje 18:00/NOVINKA - Fénické spiknutí 20:00/FANTASTIKA NĚMÉ ÉRY - Vozka smrti
12:00 Kočičí odysea 14:00 Jak vycvičit draka (EN znění + CZ titulky) 16:30 Cizí jazyk (předpremiéra) 19:00 Bolero 21:30 Svatá hora
17.00 - 18.00 - taneční sólo performance tanečnice a choreografky Terezy Ondrové v rámci doprovodného programu k výstavě Iván Argote: Radical Tenderness /iván argote radikl tendrnes/.
16:00 workshop pro dospělé Stopy místa
Neděle 13:00 a 16:00 - Komentované prohlídky Winternitzovy vily jsou ideální možností jak nejlépe zažít a prozkoumat příběh vily i osudy jejích původních majitelů. Jejich potomci vilu otevřeli veřejnosti, připomínají osud rodiny a zároveň z vily vytvořili kulturní centrum.
15:00 Jak takový robot může vypadat? Co všechno umí? Kolik má rukou a nohou? Na Den otců zaplníme naši galerii roboty, které si bude moct každý namalovat dle své fantazie. Program je vhodný pro celou rodinu. Workshop povede ilustrátor a výtvarník výstavy Nejsem robot Jindřich Janíček.
11h
16h
10:00 Naše Země je plná světů ve světech. Každý z těchto mikrosvětů žije svým jedinečným životem. Inscenace prostřednictvím mikropohybů, krajiny těla a hry s malými objekty zaostřuje naši pozornost na maličkosti, které často nejsou na první pohled vidět. Hravá a poetická inscenace prozkoumává křehkost naší existence. Pohybově-objektová performance pro všechny od 4 let. Představení se odehraje venku před Studiem ALTA.
17:00 Je třeba spočinout. Zůstat chvíli na místě. Kde ještě před chvílí hořel oheň, je nyní klid. Těla jsou vyčerpaná, čas se zpomalil. Konečně odpočinek. Ale jak dlouho se to dá vydržet? V představení Tremula se na jevišti poprvé potkaly artistka Eliška Brtnická a tanečnice Martina Hajdyla, místo ní se v pohybovém materiálu tentokrát představí tanečnice Markéta Vacovská. Společně s režisérkou Janou Stárkovou hledají průniky svých uměleckých přístupů v čisté fyzikalitě, kterou dále rozvíjejí ve spolupráci s hudebním skladatelem Ianem Mikyskou a vizuálním umělcem Pavlem Havrdou.
15:00 Velká fotbalová pohádka
15:00 - Historicky první divadelní, scénické, taneční a loutkové zpracování národního pokladu
Václav Cigler patří bezesporu k nejpozoruhodnějším umělcům naší doby. Je zakladatelem konceptuálního vnímání skla jako výtvarného objektu ve světovém kontextu. Doménou jeho tvorby je práce s prostorem, s optickým sklem, se světlem a vodou. Univerzálně i konceptuálně chápané Ciglerovo umělecké a pedagogické dílo v sobě spojuje geniální intuici a mimořádnou schopnost předat divákovi odlišnou zkušenost vnímání, která je nezřídka zprostředkovávána velmi složitými současnými technologiemi.
22:00 - club techno a house party
19:00 - Historicky první divadelní, scénické, taneční a loutkové zpracování národního pokladu