Museum Montanelli se na několik měsíců proměňuje v magický kabinet kuriozit uměleckých pokladů několika staletí ze soukromé sbírky Patrika Šimona. V srdci Malé Strany se odehrává hostina pro všechny smysly. Uměleckou výjimečnost totiž reprezentují špičkové artefakty z časů gotiky, renesance, manýrismu a baroka nazírané přes spiritualitu a rozmanité formy vzájemných dialogů a interakcí. Těžiště výstavy spočívá v předvedení evropských malířských a sochařských pokladů od 14. do 18. století. Vzácné gotické sochy povedou dialog s mimořádnými artefakty – uměním starého Peru, západní Papuy, ale i Mexika, Afriky a solitérními ukázkami prehistorické, antické a keltské kultury. Nebudou chybět ani intervence ze současné umělecké scény.
Výstava „Nechtěné umění/Unwanted Art“ představuje výběr děl od výjimečných umělců z různých koutů světa, jejichž díla rezonují s tématy odolnosti, identity a kulturní paměti. Mezi vystavujícími nacházíme grafiku španělského umělce José Ortega tradičně zobrazující španělský folklór, norského malíře Bjarne Rise, který ve své tvorbě zkoumá syrovou krásu severské krajiny a její emocionální hloubku a dílo od rumunského umělce Brădut Covaliu, jež zachycuje intimitu každodenního života v poválečné Evropě. ÚT-NE 9:00 – 17:00.
Druhý sólový projekt v 8smičce navazuje na cyklus výstav SÓLO a tentokrát uvádí umělkyni Pavlu Scerankovou. Řada jejích děl byla vytvořena speciálně pro tuto výstavu.
Český filmař a autor animovaných filmů Pavel Koutský na výstavě Čáry a názory s humorným nadhledem přiblíží své roční ohlédnutí. Prostřednictvím brilantních kreslených glos – grotesek se zamýšlí nad stavem světa, který nás bezprostředně obklopuje. Součástí výstavy budou také projekce jeho filmů a díla s těmito filmy spojená. Kurátory výstavy jsou Jiří Kubíček a Veronika Marešová (GASK).
Výstava V temnotách Kateřiny Simerové představuje monumentální velkoformátové snímky zvířat, často hledících přímo do čočky fotopasti, které jsou sugestivním svědectvím o nočním životě našich souputníků a jejich žhnoucí pohledy evokují původní označení očí vysoké zvěře – světla. Archetypální dojem ze zvířecích portrétů se střídá s dynamickou klipovitostí a street-artovou estetikou záběrů tanečníků a postav v maskách. Jako by se v jednom magickém prostoru setkávaly staré rituály lovců s moderní mytologií a nočními můrami velkoměsta. Kurátorkou výstavy je Vanda Skálová.
Umělec Jaroslav Kučera, zakladatel designové značky KOW, představí svůj konceptuální šperkařský projekt Křížový řez ve specifické kontrastní instalaci. Součástí galerijní prezentace bude jak nejnovější kolekce broží Cross Section, tak i starší práce, a sice světelná kolekce Clouds. Kurátorkou výstavy je Veronika Marešová.
Výstava s tajemným názvem Viscum album prezentuje práce Anežky Hoškové, etablované české umělkyně a průkopnice návratu romantických a emotivních tendencí do současného umění v Čechách. Její kresby, malby, vitráže a performativní instalace ji tematicky spojují s mezinárodním proudem mystické, asociativní tvorby a postinternetové estetiky. Kurátorkou výstavy je Veronika Marešová.
Výstava konfrontující volnou malířskou tvorbu Pavla Reisenauera (1961-2024) s jeho satirickými kresbami pro týdeník Respekt, se kterým spolupracoval od začátku 90. let. Výstava byla dohod-nuta ještě za života umělce, v průběhu příprav se bohužel změnila v posmrtnou retrospektivu.
Výstava s názvem Drátovat, flikovat! odvypráví neobyčejný příběh drátenického řemesla. Drátenictví vzniklo před více než třemi sty lety v chudých horských oblastech severního Slovenska a odtud se následně šířilo nejen po Evropě, ale i do Ameriky. Jedná se o specifický slovenský kulturní fenomén, jehož význam byl v roce 2019 oceněn zápisem na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Na výstavě uvidíte exponáty, které ilustrují rozmanitost a význam drátenického řemesla.
Projekt vedený docentem Jiřím Janákem propojuje staroegyptské texty a současné výtvarné umění. Čeští umělci se inspirují speciálně připraveným překladem pramenů z období od 3. tisíciletí př. n. l. do 1. století n. l. a vytvářejí díla v různých stylech a technikách. Součástí projektu je také vizuální prezentace archeologických výsledků Českého egyptologického ústavu FF UK z Abúsíru, zahrnující fotografie, filmy a 3D vizualizace. Výstava bude doplněna vzdělávacím a popularizačním programem, zahrnujícím přednášky a akce pro veřejnost.Vstupné: Základní 180 Kč / studentstvo, senioři, zdravotně znevýhodnění 90 Kč/ Školní skupiny 50 Kč za osobu/ Děti do 12 let zdarma
Výstava propojující sport a umění
Výstava Ti, kteří raději kopřivy zahajuje výstavní plán galerie arto.to na rok 2025 nazvaný Stopy místa. Téma pro rok 2025 reflektuje vliv vnějšího prostředí na naše životy, prolínání a vrstvení žitých zkušeností a jejich další proměnu v čase. Osobní zkušenost zastoupených umělkyň problematizuje vlivný fenomén japonerie. Estetický rozměr japonerií byl pro různá období a epochy výtvarného umění podstatný a zásadní, ale současně byl často hlavně formální. Pro vybrané autorky je součástí životní trajektorie, rozměrem životní a umělecké zkušenosti vymezené vztahovostí na jedné straně a pohroužením, ztišením a kontemplací na straně druhé.
Juliana Höschlová, Pavel Jestřáb, Martin Kochan, Martin Kubica, Tereza Samková, Jiří Šigut, Šárka Zahálková a Martin Zetová se v Galerii Kurzor stávají lesními chodci. Namísto přímé, předem vytyčené cesty volí bloudění a pochyby, jakožto nezbytný předpoklad nepředpojaté mysli.
Juliana Höschlová, Pavel Jestřáb, Martin Kochan, Martin Kubica, Tereza Samková, Jiří Šigut, Šárka Zahálková a Martin Zetová se v Galerii Kurzor stávají lesními chodci. Namísto přímé, předem vytyčené cesty volí bloudění a pochyby, jakožto nezbytný předpoklad nepředpojaté mysli.
Objevujte, žasněte, bořte, budujte, hrajte si. Od 14. března 2025 na interaktivní výstavě JÁ město, která vám představí město tak, jak jej neznáte. I když je výstava určená hlavně dětem, okouzlí i dospělé. Chcete zažít město jinak? Jedno takové na vás čeká v zámeckém areálu muzea. Vstupte s námi do města mnoha perspektiv, skrytých významů i výzev k objevování. Nemusíte cestovat prstem po mapě ani objíždět turistické cíle, abyste zakusili radost z objevování nových souvislostí. JÁ město vás zve prožít několik rozličných příběhů a čeká i na ten váš.
Hravost není infantilita, ale racionálně vystavěný a poťouchlý atak předdefinovaných kánonů umělecké praxe. Tu po celou dobu Štědrého působení na výtvarné scéně určují konceptualizmus, abstrakce, minimalistické tendence a na druhé stráně návraty k přírodě.
Výstava malíře a poděbradského rodáka Oldřicha Kerharta (1895–1947) připomíná 130. výročí jeho narození. Ačkoliv jméno Oldřich Kerhart dnes nepatří k frekventovaným jménům české moderny, jeho dílo bylo od dvacátých do čtyřicátých let dvacátého století neodmyslitelnou součástí výtvarného dění, a to zejména ve spojitosti s významnou činností Umělecké besedy, jejímž starostou byl Kerhart v letech 1942–1946. Kurátorem výstavy je vedoucí kurátor GASK Richard Drury.
Pavel Dušek (*1992) je umělcem, jehož tvorba se pohybuje na pomezí malby, instalace a intervence do veřejného prostoru. Výstava GEKOCHT tematizuje vztah mezi formou a procesem vzniku díla, přičemž ironicky odkazuje na metodiku jeho tvorby – odlévání do forem, které evokuje převařené, znovu zpracované materiály. Název, odvozený z německého slova pro „vařené“, tak slouží jako metafora pro opakovanou transformaci a reinterpretaci obrazových a materiálových prvků v jeho tvorbě. Výstavu můžete navštívit do 19. 6. 2025 v Galerii C12 v Hrzánské pasáži v Celetné 12, Praha 1.
Kolejová doprava zažívá všude ve světě renesanci – stává se udržitelnější a efektivnější formou městského, regionálního i mezinárodního cestování. Výstava Praha zítra? Propojené město ukazuje, že ani Praha nezůstává pozadu. Do roku 2050 zde přibudou desítky kilometrů nových tratí a tunelů, které zásadně změní cestování po městě i jeho napojení na republiku a Evropu. Nová výstava Praha zítra? Propojené město je k vidění do 26. října 2025 v Centru architektury a městského plánování (CAMP).
Výstava nejnovější tvorby oceňovaného česko-britského umělce Hynka Martince.
Výstava Enter the Room se věnuje vlivu herního prostředí a storytellingu na tvůrčí přístupy nastupující generace, jednotlivců i herních kolektivů. Hry dnes nejsou jen zábavou, ale i jazykem, kulturou a významnou součástí umění. Jejich narativní principy a mechanismy otevírají nové způsoby, jimiž lze přemýšlet o prostoru, čase či interakci, pomáhají nám imaginovat budoucnost a narušují naše ustálené chápání světa.
Fashion - Fraction - FeelingVýstava Michala Pěchoučka a Rudiho Kovala, kteří od roku 2019 vystupují pod společnou značkou („komprimovaným manifestem“ kolaborativní a experimentální práce) unconductive trash, tematizuje různé aspekty lidské nesvobody a zároveň odhaluje absurditu světa ovládaného tyranií kapitálu, který vede k nadprodukci a obsesivní spotřebě a dokáže komodifikovat cokoli, včetně prázdna. Dva nové cykly obrazů (Fashion; Shadows, 2025) mísí ironii s existenciální úzkostí nad stále simulovanější realitou a osobitým způsobem propojují konceptuální přístupy vycházející ze sériovosti, multiplikace a jazykových her se zdánlivě rutinní, avšak ve skutečnosti radostnou, nepředvídatelnou a minuciózní rukodělnou prací.
Rozsáhlá retrospektivní přehlídka díla Františka Mertla, který tvoří pod uměleckým jménem FRANTA. V Jízdárně Pražského hradu je do poloviny června k vidění průřez jeho tvorbou od roku 1954, která se zaměřuje na odsouzení násilí a války. Kurátorem je Rado Ištok z Národní galerie Praha.
Letos by oslavila významná umělkyně-keramička Jindřiška Radová (1925-2021) sté výročí narození. Výstava představuje výběr z jejího díla, které prostřednictvím věcných i symbolických motivů přinášelo vizi života mimo čas městské civilizace. Přírodní detail J. Radová ztvárňovala nezaměnitelným výtvarným jazykem, v němž lidovostí inspirovaný ornament postupně nahradily monumentální, vegetabilní plastické formy.
Obrazy Jana Vytisky, které tvoří výstavu Zjevení, jsou uzavřeným cyklem děl, jenž vznikal v posledních dvou letech. Jednotlivá díla byla inspirována poslední knihou Nového zákona, Zjevením svatého Jana (Apokalypsa). Tento text je připisován Janu z Patmu a patří mezi klíčové biblické dokumenty. Již od středověku také patřil mezi nevýraznější inspirační zdroje dobového výtvarného umění. Text nabízí množství silných a výrazných motivů, které inspirovaly řadu umělců. Příkladů je nepřeberně, od pozdního středověku (Dirk Bouts), renesance (Pieter Brueghel starší.), baroka (Peter Paul Rubens) až po umění 19. století (John Martin). Výjimečné místo má v tomto kontextu cyklus akvarelových vizionářských kreseb od Williama Blakea, které autor vytvořil mezi léty 1805 a 1810. Od té doby se toto téma objevovalo ve výtvarném umění stále méně a série obrazů Jana Vytisky tak dnes tvoří výjimečný a osobitý příspěvek do téměř přerušené tradice. Pro znalce Vytiskova díla není zobrazovaná tématika Zjevení překvapivá, jeho zájem o vypjaté a vyostřené motivy je dlouhodobý. Přímé odkazy k Apokalypse se opět skrývají v detailech, v nenásilných náznacích, které ale většina diváků přehlédne. Základní forma totiž zůstává stejná, větší formáty většinou orientované horizontálně. Vytiska pokračuje ve svém „olejovém“ období, oleje na plátnech převažovaly již na nedávné výstavě Rituál prokletých srdcí (2023) v Centru současného umění DOX. V nových obrazech je cítit ještě větší jistota, jsou zářivější, Vytiska stále objevuje nové možnosti, které tato technika přináší. Vyniká tak zejména nepřeberné množství již zmíněných důležitých detailů. I v této sérii jsme svědky rituálů, které se odehrávají v pro autora typických kulisách roubenek či horských masivů. Tyto odkazy k folklóru, stejně jako vytékající oko a reference k hororovému naturalismu jsou pro autora typické. Na obrazech se objevují téměř výhradně dívky, nebojácné (spíše melancholické) hrdinky, které otevřeně stojí proti samotnému zlu. Často jsou také oblečeny do šatů, které jsou pro folklór netypické a působí vlastně nepatřičně. Vyvrcholením je pak monumentální diptych, ve kterém Vytiska použité motivy a témata syntetizuje do dvou velkých formátů, kde jsou spojeny ráj a peklo, dobro a zlo, krása a ošklivost, odlišnost a stejnost, štěstí a smutek, život a smrt.
Výstava vychází z teze, že lidská kreativita nemá žádné hranice a nic ji nedokáže nahradit. Projekty vystavujících a makerů představují nejen kreativní výstupy minulých generací, ale především otevírají téma současné lidské kreativity, která využívá moderní technologie, nové materiály a umělou inteligenci. Výstava vznikla ve spolupráci s Maker Faire.
The Horned Ones / Rohatí je výstava Moniky Kováčové a Adriána Krišky, která propojuje materiální praktiky kovářství a textilní tvorby za účelem zkoumání identity.
Výstava malířky Beata Kurucz, která čerpala inspiraci z mystického místa v lese, kde vyrůstala. Východiska tvorby hledá v paradoxech, přítomnosti metafyzice a bizarnosti, ale i v osobní mytologii zasazené do kontextu formálních kontrastů.
Srdečně Vás zveme na výstavu Jakuba Klími, Petra Klími a Lucie Sasínové Old Dreams Waiting to Be Realized. Vernisáž proběhne 8. dubna od 18.00 v Galerii AVU. Je frankensteinovský sen – reanimace života, industrializace smrti – dávno překonanou buržoazní noční můrou, nebo stále přetrvávajícím snem? Výstava Old Dreams Waiting to Be Realized zkoumá, zda nás přízraky abstrahované a estetizované práce, poháněné nezpochybňovanou vizí efektivity a pokroku, stále provázejí. Výstavu můžete navštívit do 17. května, vždy od úterý do soboty mezi 13. a 18. hodinou. Přijďte se sami přesvědčit do Galerie AVU!
Dominik Adamec přichází s cyklem The End of Pyramids, tvořeným extravagantními sochami-urnami, které reflektují lidskou touhu po nesmrtelnosti a vnímání smrti v současnosti. Výstavu doplňuje kniha zkoumající hlubší souvislosti tohoto tématu a série tetovacích předloh jako memento mori. Prostřednictvím různých médií autor komentuje konzumerismus, pomíjivost existence a naši odpovědnost v době, kdy se smrti stále více vyhýbáme.
Sólová výstava Vladimíry Večeřové se pouští do konceptu prázdna jako filozofického termínu, který propojuje s hlubokým nasloucháním sebe sama, v tichosti. Prázdno autorka nevnímá jako absenci a negativní moment, ba naopak jde o prostor naprosté otevřenosti a klidu, kde se zvuk a ticho potkávají v dynamickém vztahu. Právě šelest bambusu, hluboké naslouchání je aktivní složkou, jenž v galerii může být místem, které umožňuje rezonanci zvuků a myšlenek. Šelest jako meditativní zvukový podnět ilustruje, jak může příroda zprostředkovat naše hlubší spojení se sebou či našim vědomím a uvědoměním si prostoru, hmoty, zvuku. Když se totiž utišíme, můžeme znovu najít ztracenou komunikaci se světem. Kurátorkou výstavy je Tea Záchová. Otevírací doba galerie út–pá 12–20, so–ne 10–18.
Sólová výstava Petry Navrátilové představuje koláže vytvořené z historických fragmentů, které autorka zasazuje do nových poetických souvislostí. Význam použitých předmětů, které již dosloužily svému účelu a byly odsouzeny k likvidaci jako odpad, ustupuje do pozadí. Vystavené dva cykly – Bílé a Černé schránky – otevírají nové interpretace a vizuální dialogy. Jako post scriptum, tedy dodatek k dávno uzavřenému příběhu, nabývají tyto objekty nového smyslu a pokračují v komunikaci i za hranicí své původní funkce. Kurátorkou výstavy je Veronika Přikrylová. Otevírací doba galerie út–pá 12–20, so–ne 10–18.
Skupinová výstava Around the Clock: The Factory Effect pod kurátorským vedením Anežky Jabůrkové zkoumá, jak pracoviště zanechává stopy i dlouho po skončení pracovní doby. Industriální prostor bývalé továrny Pragovka slouží nejen jako pouhá kulisa výstavy, ale také jako prostorové východisko pro zkoumání dopadů průmyslových pracovišť na naše těla a životní prostředí. Umělecká díla Any de Almeidy, Poliny Davydenko, Sáro Gottstein, Martinse Kohouta, Jeleny Micić, Alicji Rogalské, Kateřiny Šedé, Forensic Architecture a Anny Witt obdobné úvahy podněcují. Každé z děl přitom působí jako prizma, které složitou problematiku láme jako paprsek světla a odráží konkrétními směry. V konečném důsledku se výstava snaží vyprovokovat kritické uvědomění toho, jak naše každodenní jednání utváří ekosystémy, jež obýváme. Zároveň chce inspirovat diváky k tomu, aby nezůstávali pasivními pozorovateli dějin a uvědomili si vlastní úlohu aktivních účastníků na utváření změn. Díky různorodým přístupům zúčastněných umělkyň a umělců je zřejmé, že každý z nás má potenciál se podílet na proměně světa kolem nás. Kurátorem výstavy je Jan Kudrna. Otevírací doba galerie út–pá 12–20, so–ne 10–18
Třetí pokračování vzdělávací výstavy Úhel pohledu hledá rovnováhu mezi světem organickým a technickým.
Miloš Cvach (*1945) je český sochař a grafik, který žije ve Francii. Vytváří rozměrné dřevěné reliéfy lapidárních tvarů a zářivých barev, které současně odkazují k minimalistickému sochařství i modernis-tické krajinomalbě. Jeho sochy na výstavě doprovodí velkoformátové obrazy jeho manželky Sophie Curtil (*1949). Miloši Cvachovi bude v době konání výstavy 10. 5. osmdesát let.
Výstava tří významných umělkyň českých umělkyň Veroniky Bromové, Markéty Othové a Kateřiny Vincourové. Záměrem výstavy je přivést po delší době opět do společného prostoru 3 umělecké projevy, které v devadesátých letech na mnoha skupinových i samostatných výstavách iniciovaly nový výtvarný názor na vizuální povahu naší současnosti. Kurátory výstavy jsou Adriana Primusová (GASK) a Daniel Vojtěch.
Výstava Kate, For You mapuje dlouholetou spolupráci Marie Tomanové s protagonistkou Kate, jejíž portréty zachycují různé etapy jejího života od roku 2017 až do současnosti. Projekt reflektuje nejen vizuální transformaci, ale i intimní příběh osobní identity a mezilidských vztahů. Tento časosběrný přístup k portrétu přináší nuance identity v čase a umělkyně tento proces dále rozšiřuje prostřednictvím videa a instalace.
Výstava Systém Rathouský představuje průřez celoživotní tvorbou typografa a grafického designéra Jiřího Rathouského, od jehož narození uplynulo 20. dubna 2024 sto let. Rathouský je neodmyslitelně spojen s nadčasovým designem orientačního systému pražského metra, který obdivují jeho uživatelé napříč generacemi. Výstavní expozice je rozdělena do tematických celků podle oborů, v nichž autor vytvořil svá vrcholná díla.
Česko-americké umělecké duo Kristýna a Marek Milde dlouhodobě zkoumá různé formy každodenní reality, aby upozornili na komplexní vztahy mezi lidmi a životním prostředím. Výstava Volání lesa představuje dynamický výběr nových, dlouhodobých i starších projektů zaměřených na dichotomii přírody a kultury. Vystavená díla spojuje originální umělecký jazyk využívající médium sochy, instalace, animace a koláže, který Mildeovi rozvíjejí již více než deset let.
Sklo v podání Kateřiny Handlové překračuje své hranice. Přináší nové motivy, postupy, přidané materiály, staví archetypální tvary nebo funkční objekty do nečekaných vztahových struktur, vtahuje do designu umělecký obsah. Vázy, svítidla, zrcadla zpřítomňují cosi z původní moudrosti, z tradice, k nimž se Kateřina Handlová obrací, z nichž se vědomě či nevědomě snaží cosi zachytit jako klíč k porozumění světu i sobě. Z takové zkušenosti, v níž se prolíná ženská citlivost, vztahovost a tělesnost, mizení i setrvávání pak může vzejít cenný vzkaz. A ten se nám snaží Kateřina Handlová předat.
Výstava výrazné osobnosti současné výtvarné scény, která se v roce 2024 stala druhou laureátkou Ceny Medy Mládkové. Výstava Čekání v prostorách tzv. konírny představí výběr z její nejnovější tvor-by. Půjde o první autorčinu větší výstavu po devíti letech.
První výstava uskupení 24 to 1 Pictures, které je volným spolkem sdružujícím nejrůznější profese filmového průmyslu za účelem presentace a prodeje jejich fotografií. Výstava presentuje tvorbu dvou kamarádů a spolupracovníků, kameramana Asena Šopovova a producenta, režiséra a kameramana Martina Froydy.
Výstava autorského dua Jakub Hájek a František Hanousek v Galerii Kostka představí site specific instalaci navazující na jejich dosavadní společné projekty, ať už v podobě architektonického pojetí kolektivních výstav či vlastních objektů a kreseb. Tvorba Hájka s Hanouskem je charakteristická obsesivně detailním zpracováním použitých materiálů – zejména dřeva, náročně splétaných drátů či do rozsáhlých potrubních či jiných struktur slepovaných tetrapaků – z nichž vytvářejí inspiračně mnohovrstevnatá, hybridizovaná a až absurdně propracovaná díla, jejichž funkce je však divákovi ve všech zahlcujících vrstvách provizornosti a kulisovosti často skrytá.
V době, kterou někdo označuje „příliš pozdním kapitalismem“, jsme zahrnováni přísliby nerušených zážitků – očekáváme hladký tok informací, nepřetržitou konzumpci a nekonečně se rozšiřující horizont technologického pokroku. Namísto ladného pohybu vpřed se však často cítíme být spíš uvízlí na místě, lapeni v absurdních smyčkách. bottom’s just another floor zkoumá tento znepokojivý stav: takřka halucinatorní „zásek“, který dře o lesklý povrch, jenž nám předkládají technokratičtí oligarchové, a nechává nás stát opařené uprostřed bludiště.
Petr Ptáček v tvorbě využívá malbu, kresbu a uměleckou grafiku. Maluje akvarelem a olejem, v grafice užívá hlavně techniku litografie, kterou vznikají grafické listy, ale také desítky ex libris a novoročenek. Vedle volných kreseb a maleb realizoval knižní ilustrace, užitou malbu a grafiku, včetně návrhů na poštovní známky. V grafických listech a malbě ztvárňuje magický svět techniky a lidí. Od roku 1991 žije a pracuje v Praze.
Mlčící jaro se skrze umělecká díla zabývá vztahem člověka k přírodě v období přibližně od 30. let do začátku normalizace. Projekt se zaměřuje na hledání organického abstraktního tvaru v sochařských dílech, které se poprvé objevilo zejména v surrealismu před druhou světovou válkou a poté v plastice šedesátých let. Svůj název si propůjčuje z vlivné knihy Rachel Carson, jež poprvé popsala důsledky používání pesticidů na životní prostředí.
Do 11. května 2025. Mezinárodní skupinová výstava zkoumá naši nevědomost a bezmoc vůči fungování digitálních technologií. Po úspěchu v Berlíně a v Kodani ji konečně můžete vidět i v Praze.
Honza Průša je hudební publicista a fotograf. V posledních asi pěti letech začal v rámci autoarteterapie malovat. Následně přešel na akryl a plátno, aby zachytil obrazy, které vznikají v jeho hlavě při poslechu jeho oblíbených skladeb. Právě na obrazech inspirovaných těmito písněmi je postavená výstava "Ještě jsme tady jenom jednou", jejíž jméno je složeninou z textů písní Martina Kyšperského a Ivana Hlase. Mimo ztvárnění jejich písní se tu objeví Honzova představa o skladbách Nicka Cavea, PJ Harvey, Natalie Kocab, Jakuba Königa, Lenky Dusilové, Karla Kryla a dalších.
Promovaný geolog Pavel Jasanský (1938–2021) fotografoval již během studií na přelomu 50. a 60. let. Ve své volné tvorbě se Pavel Jasanský již od cyklu Paristory (1967–1976) profiloval jako fotograf s výjimečnou empatií a postřehem. Ten uplatnil i ve volné dokumentární fotografii, dlouhodobě zobrazující emotivně vypjaté mikrosvěty ústavů a nemocnic, hřbitovů i masopustů. Jasanský završil svou dokumentární tvorbu rozsáhlým cyklem Nová krajina, noví obyvatelé (1985–1990), který bychom mohli označit jako „subjektivní dokument“, ukazující mimoděk stadium „zahnívajícího socialismu”, často pomocí citací absurdních civilizačních a mediálních přízraků.
Nevnímat barvy jen očima. Chtít si je osahat, ochutnat, nechat se jimi pohltit. I k tomu na své první společné výstavě Anywhere between Black and White vybízejí dva renomovaní vizuální umělci: slovenský, v Čechách neobjevený méně známý mistr velkoformátové abstrakce, Martin Moflár a tuzemský expert na rytmus a prostor v obraze Filip Švehla. V proskleném prostoru Artia se jejich monumentální plátna a vysoko zavěšené koláže z fólií setkávají v unikátní instalaci, ve které do hry vstupuje i sluneční svit. Barva je dominantní kvalitou, skrze kterou automaticky vnímáme a posuzujeme svět. Svou vlastní barevnou škálu má i zvuk a odstíny pronikly i do jazyka, když říkáme „přiznej barvu“ nebo „není to tak černobílé“. Otázka barvy navíc přirozeně postupně sílí i v současném vizuálním umění a inspirovala i výstavu Martina Moflára a Filipa Švehly, kterou oba autoři připravili na míru tohoto nevšedního prostoru. Jde o největší vizuální prezentaci v rámci letošní dramaturgie Artia s názvem Linie inovace. Ta divákům přináší progresivní formy tvorby a s novou výstavou i příležitost zakusit rozmanité způsoby, jimiž barvy fungují v prostoru a jimiž ovlivňují vnímání. Výstava v Artiu by KKCG je přístupná od pondělí do pátku od 8 do 21 hodin, o víkendech pak od 9 do 21 hodin.
Výstava V poušti Marka Boguszaka vás zve do světa písečných dun a nadčasové krásy. Prožijte krajinu jinýma očima – jako prostor ticha, harmonie a imaginace.
Při příležitosti 80. výročí konce druhé světové války připravila Správa Pražského hradu ve spolupráci s Vojenským historickým ústavem Praha a Vojenským ústředním archivem rozsáhlou výstavu, která návštěvníky provede všemi významnými milníky největšího válečného konfliktu lidských dějin. Představena bude téměř stovka originálních válečných plakátů a vyhlášek společně s unikátními trojrozměrnými exponáty. Výstava je zdarma.
Zaměstnaný člověk tráví v práci nejčastěji osm hodin denně, pět dní v týdnu. Někteří z nás se živí činností, která je naplňuje, a ztotožňuje s ní svou identitu, jiní pracují, aby si zajistili takový příjem, který jim pokryje náklady na živobytí a umožní uspokojivě trávit volné chvíle. Podobně jako dělník u pásu, městská společnost živící se kancelářskou prací se dostává do situace, kdy je její práce jen jedním stupněm v rámci „výrobního“ procesu. Již od období industrializace řeší společnost problémy spojené s potřebou regenerace zaměstnance, tak aby si nejen odpočinul, ale také uspokojil své potřeby sociální a kulturní nebo se věnoval fyzické aktivitě. Kdo si ale může dovolit volný čas uspokojivě trávit, když se i trávení volného času stává tržní komoditou – časem spotřebovávání služeb. Umíme trávit volný čas zahálkou? Nebo jsme i ve volném čase motivováni výkonem – něco vyrobit, něco se naučit, stihnout toho co nejvíce, nakoupit, jít cvičit, abychom byli krásní a zdraví. Výstava Palác (volného) času se zaměří na téma trávení volného času v kontextu barokního paláce, který v době svého vzniku fungoval jako letohrádek, letní sídlo, jehož salónky, zahrady, lovecká obora a vinice nabízely jeho majitelům různorodé příležitosti k prožití volných chvil. Kontrasty, které by výstava ráda podtrhla, jsou dány povahou stavby Zámku Troja a jeho zahrad. Kdo si ovšem může dovolit trávit volný čas dnes, a kdo si jej může dovolit trávit uspokojivě, co jsou dnešní trendy trávení volného času? Trávíme ho odpočinkem, nebo jsme všichni stále vedeni k výkonu i během chvílí, které nejsou určeny k činnostem zabezpečujícím naše živobytí?
Tono Stano (24. 3. 1960, Slovensko; žije v Praze) patří mezi nejznámější fotografy působící na území střední Evropy s širokými vazbami po celém světě. Vypracoval si charakteristický rukopis, vycházející z inscenované fotografie, nicméně v jeho práci najdeme i velmi klasické přístupy, jako je portrét či fotografie a instalace v krajině, popřípadě velmi experimentální série či konceptuální fotografie. Je propojen se současným vizuálním uměním, což ho inspiruje k novým formám uměleckého projevu. Tvorba Tona Stana je velmi rozsáhlá – retrospektivní výstava v prostorách Městské knihovny představí jak práce vzniklé na střední škole, které jsou překvapivé svou otevřeností, invencí a smyslem pro filmové vidění, tak aktuální tvorbu: důmyslné portréty či práce kombinující malbu a fotografické postupy. Výstavu připravujeme přímo s autorem, máme možnost zkoumat jeho archiv, vybírat práce, které nevystavil, nahlížet na jeho tvorbu z nových perspektiv. Vedle volné tvorby představíme i tvorbu pro veřejné subjekty či události: Stano například dlouhodobě spolupracuje s Mezinárodním filmovým festivalem Karlovy Vary, pro který vytvořil rozsáhlou sérii portrétů světových osobností filmu a navrhl i hlavní cenu Křišťálový globus (2001).
18:30 Už 10. května vystoupí v Praze ukrajinský hudebník, frontman skupiny „Plač Jeremiji“ – Taras Čubaj. Večer věnovaný poezii, svobodě a nezlomenému duchu slibuje být jednou z nejzářivějších událostí pro ukrajinské fanoušky v Praze. Taras Čubaj je jedním z nejvlivnějších hlasů ukrajinské hudební scény, jehož písně již dlouho inspirují tisíce posluchačů. Jeho tvorba kombinuje folk-rock, hluboké texty a energii, která spojuje generace. V kontextu událostí formujících moderní ukrajinskou historii nabývají Čubajova vystoupení zvláštního významu – jako symbol nezlomnosti a víry v budoucnost.
15h
Závěrečný víkend výstavy Poetics of Encryption, zkoumající naši nevědomost a bezmoc vůči fungování digitálních technologií. Vstup volný
19:30h
23:00 Froggies & friends meet BJ: A+++, Nina Farrina, atch22, Zazitech
22:00 Revolution: Lalatop x Compact Disco: Sabzipolo, Olinství, Nako Ono
21h
10:00 Máte chuť nahlédnout do procesu tvorby tanečně-divadelního představení? Dvoudenní workshop s Jitkou Sarou Páníkovou a Terezou Lenerovou.
10:00 a 14:00/KONCERT PRO DĚTI – Štístko a Poupěnka: Největší show 16:00/ČESKÉ KINO – Jak se nám to mohlo stát!? (rodinná komedie s Polívkou a Donutilem) 18:00/NOVINKA – The Surfer (thriller s excelentním Nicolasem Cagem) 20:00/NOVINKA – Hříšníci (temný thriller od režiséra filmů Black Panther a Creed)
V sobotu od 8 do 18 hod a v neděli od 9 do 17 hod. Oba dva termíny se budou konat ve znamení řemesla: TKANÍ - TKANÉ VÝROBKY – GOBELÍN Samozřejmě ale nebudou chybět další umělecká, převážně užitá řemesla. Svůj um vám představí na 200 řemeslníků z domova i hosté ze zahraničí. V průběhu trhů mezi stánky a ve vinařském koutku vystoupí několik hudebních souborů.
10. a 18.5. od 18:00 - Připravili jsme pro vás speciální večerní komentované prohlídky Winternitzovy vily. Zažijte neopakovatelnou podvečerní atmosféru skvostu od Adolfa Loose, kterou naši zkušení průvodci obohatí vyprávěním o pohnutém osudu rodiny, jenž k vile neodmyslitelně patří. Zážitek můžete na závěr umocnit sklenkou prosecca na terase a vychutnat si tak atmosféru první republiky do posledního doušku.
19h
16h
14:15h
10:10 Ježek Sonic 3 10:30 Sneaks 11:00 Céčko: Nerozlučná dvojka 12:20 S láskou, Vaše Hilde 12:30 Bob Dylan: Úplně neznámý / A Complete Unknown (English friendly) 12:50 Céčko: Ta druhá 14:40 Céčko: Popel 14:50 Kočičí odysea 15:10 Svět mezi námi / The World Between Us (English friendly) 16:30 Céčko: Dívka s jehlicí 16:40 Minecraft film 17:00 Bridget Jonesová: Láskou šílená / Bridget Jones: Mad About the Boy (English friendly) 18:40 Anora 18:50 Céčko: Parthenope 19:10 Operace Black Bag (English friendly) 21:10 Hříšníci / Sinners (English friendly) 21:20 Thunderbolts* (English friendly) 21:30 Céčko: Až na věky
23:00 DJs Lumiere, Mill, Vilda M@gors b2b a_lead
12:00 Medvídci Boonie: Velcí ochránci (pouze CZ dabing) 14:00 O kuřatech a lidech 16:30 Kde je Anne Franková (mini-festival "Střepy války: O 80 let později", pouze CZ dabing) 18:30 Quisling – Poslední dny (mini-festival "Střepy války: O 80 let později") 21:30 Spitfire (mini-festival "Střepy války: O 80 let později")
14:00 - Magie a láska k cirkusovému umění aneb oslava 15 let Cirku La Putyka v režii finského režiséra Maksima Komara.
19:00 - Magie a láska k cirkusovému umění aneb oslava 15 let Cirku La Putyka v režii finského režiséra Maksima Komara.
Zveme vás do Křižíkových pavilonů na festival makerů, inovátorů, kutilů, designérů. A především také jejich fanoušků!
15 h - Jazz On The Roof: Roman Pokorný Gitan Trio (gypsy jazz) 19 h - Eyal Lovett Trio (postmodern jazz) 22 h - Groove Dock: Jazz To Dance! (DJ – electro – jazz)
22:00 - rezidentní třípatrová party londýnského Djského kolektivu
19h
Po dlouhé tvůrčí odmlce přichází legendární umělec KW s novou kolekcí a speciální instalací pro prostor HYB4 Galerie. Tato výstava je intimní zpovědí Igora Korpaczewského, která nabídne návštěvníkům jedinečnou příležitost setkat se s jeho aktuální tvorbou a osobností. Po retrospektivní výstavě v Oblastní galerii v Chebu je to první příležitost vidět jeho díla v hlavním městě. KW v Kampusu Hybernská se stává výjimečnou událostí na kulturní mapě Prahy, která umožňuje nahlédnout do aktuální energie a vývoje jeho umělecké praxe.
18:30 Kurátorovaná série hudebních večerů zaměřená na experiment, současné tendence a technologie v elektronické hudbě a ohledávání hranic mezi zvukovou tvorbou a multimedialitou. Jako první se v rámci ní v Kampusu Hybernská představí LOUFR a lajfisko.
19:00, Zatímco muži vyřizují účty s minulostí, ženy přicházejí o budoucnost. Jednoho večera usnuly jako manželky a matky a druhý den ráno se probudily jako vdovy. Válka, která patří mužům, očima žen, jež se musí vyrovnávat s jejími následky. Autorská inscenace inspirována antickými motivy a osudy reálných žen, jimž válka vzala vše, co do té doby považovaly za samozřejmost.
19:00, Čtyři téměř vyhořelé středoškolské učitele zaujme teorie, že člověku od narození chybí ke štěstí pouhých 0,5 ‰ alkoholu v krvi. Rozhodnou se tuto teorii ověřit v praxi. A zdá se, že vše funguje! Logicky by tedy vyšší dávky měly přivodit i více štěstí… A co teprve tzv. zážeh! Legendární režisér Thomas Vinterberg se rozhodl adaptovat scénář svého oscarového filmu i pro divadlo. Krutá severská komedie, v níž se nakonec tančí. Ale za jakou cenu?