Museum Montanelli se na několik měsíců proměňuje v magický kabinet kuriozit uměleckých pokladů několika staletí ze soukromé sbírky Patrika Šimona. V srdci Malé Strany se odehrává hostina pro všechny smysly. Uměleckou výjimečnost totiž reprezentují špičkové artefakty z časů gotiky, renesance, manýrismu a baroka nazírané přes spiritualitu a rozmanité formy vzájemných dialogů a interakcí. Těžiště výstavy spočívá v předvedení evropských malířských a sochařských pokladů od 14. do 18. století. Vzácné gotické sochy povedou dialog s mimořádnými artefakty – uměním starého Peru, západní Papuy, ale i Mexika, Afriky a solitérními ukázkami prehistorické, antické a keltské kultury. Nebudou chybět ani intervence ze současné umělecké scény.
Výstava „Nechtěné umění/Unwanted Art“ představuje výběr děl od výjimečných umělců z různých koutů světa, jejichž díla rezonují s tématy odolnosti, identity a kulturní paměti. Mezi vystavujícími nacházíme grafiku španělského umělce José Ortega tradičně zobrazující španělský folklór, norského malíře Bjarne Rise, který ve své tvorbě zkoumá syrovou krásu severské krajiny a její emocionální hloubku a dílo od rumunského umělce Brădut Covaliu, jež zachycuje intimitu každodenního života v poválečné Evropě. ÚT-NE 9:00 – 17:00.
Výstava rozsáhlého souboru akvarelových kreseb a také soch výtvarníka Marka Škubala.
Chvalský zámek zve na výstavu Fimfárum Jana Wericha, konanou u příležitosti 120.výročí jeho narození. V expozici uvidíte loutky a nejkrásnější scény ze všech tří celovečerních filmů Fimfárum, které byly natočeny v letech 2002, 2006 a 2011. Pro děti je pak ve sklepení zámku připravena velká Pohádková herna a malé kino, kde se po celou dobu výstavy promítá film Fimfárum Jana Wericha z r. 2002.
Ačkoliv se v mnoha věcech spoléháme na digitální nástroje, zřídkakdy skutečně chápeme, jak fungují. Porozumět jim totiž není vždy možné. Zaprvé kvůli skutečnosti, že většinu technologií vlastní nějaká korporace. Zadruhé proto, že pochopit, jak pokročilá umělá inteligence dospěla ...
Druhý sólový projekt v 8smičce navazuje na cyklus výstav SÓLO a tentokrát uvádí umělkyni Pavlu Scerankovou. Řada jejích děl byla vytvořena speciálně pro tuto výstavu.
Český filmař a autor animovaných filmů Pavel Koutský na výstavě Čáry a názory s humorným nadhledem přiblíží své roční ohlédnutí. Prostřednictvím brilantních kreslených glos – grotesek se zamýšlí nad stavem světa, který nás bezprostředně obklopuje. Součástí výstavy budou také projekce jeho filmů a díla s těmito filmy spojená. Kurátory výstavy jsou Jiří Kubíček a Veronika Marešová (GASK).
Výstava s tajemným názvem Viscum album prezentuje práce Anežky Hoškové, etablované české umělkyně a průkopnice návratu romantických a emotivních tendencí do současného umění v Čechách. Její kresby, malby, vitráže a performativní instalace ji tematicky spojují s mezinárodním proudem mystické, asociativní tvorby a postinternetové estetiky. Kurátorkou výstavy je Veronika Marešová.
Výstava V temnotách Kateřiny Simerové představuje monumentální velkoformátové snímky zvířat, často hledících přímo do čočky fotopasti, které jsou sugestivním svědectvím o nočním životě našich souputníků a jejich žhnoucí pohledy evokují původní označení očí vysoké zvěře – světla. Archetypální dojem ze zvířecích portrétů se střídá s dynamickou klipovitostí a street-artovou estetikou záběrů tanečníků a postav v maskách. Jako by se v jednom magickém prostoru setkávaly staré rituály lovců s moderní mytologií a nočními můrami velkoměsta. Kurátorkou výstavy je Vanda Skálová.
Umělec Jaroslav Kučera, zakladatel designové značky KOW, představí svůj konceptuální šperkařský projekt Křížový řez ve specifické kontrastní instalaci. Součástí galerijní prezentace bude jak nejnovější kolekce broží Cross Section, tak i starší práce, a sice světelná kolekce Clouds. Kurátorkou výstavy je Veronika Marešová.
Právě krajina, která je na počátku, se dostala do dlouhodobé pozornosti Matěje Hrbka. Je vysoce dynamická, éterická a neobydlená. Božstvo se v ní prozatím pevně neusadilo a její nadpřirozenost stále ještě není zakonzervována do poutních míst. Vyjadřují ji živly, přírodní jevy i matérie, přičemž autor k vyobrazení její bezprostřednosti přistupuje až sakrálním způsobem.
Výstava konfrontující volnou malířskou tvorbu Pavla Reisenauera (1961-2024) s jeho satirickými kresbami pro týdeník Respekt, se kterým spolupracoval od začátku 90. let. Výstava byla dohod-nuta ještě za života umělce, v průběhu příprav se bohužel změnila v posmrtnou retrospektivu.
Výstava s názvem Drátovat, flikovat! odvypráví neobyčejný příběh drátenického řemesla. Drátenictví vzniklo před více než třemi sty lety v chudých horských oblastech severního Slovenska a odtud se následně šířilo nejen po Evropě, ale i do Ameriky. Jedná se o specifický slovenský kulturní fenomén, jehož význam byl v roce 2019 oceněn zápisem na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Na výstavě uvidíte exponáty, které ilustrují rozmanitost a význam drátenického řemesla.
Kurátorský tým ve složení Juřicová, Kazda a Štochl představuje projekt „Tvář“, který zkoumá identitu a hodnotu uměleckého díla mimo autorství. Za účasti 40 anonymních umělců přináší experimentální výstava hravý přístup, jenž nabourává stereotypy galerijních projektů a zve diváky k objevování děl bez předběžných informací. Vstupné: Zdarma
Projekt vedený docentem Jiřím Janákem propojuje staroegyptské texty a současné výtvarné umění. Čeští umělci se inspirují speciálně připraveným překladem pramenů z období od 3. tisíciletí př. n. l. do 1. století n. l. a vytvářejí díla v různých stylech a technikách. Součástí projektu je také vizuální prezentace archeologických výsledků Českého egyptologického ústavu FF UK z Abúsíru, zahrnující fotografie, filmy a 3D vizualizace. Výstava bude doplněna vzdělávacím a popularizačním programem, zahrnujícím přednášky a akce pro veřejnost.Vstupné: Základní 180 Kč / studentstvo, senioři, zdravotně znevýhodnění 90 Kč/ Školní skupiny 50 Kč za osobu/ Děti do 12 let zdarma
Kunsthalle Praha uvádí Neklidnou duši, první výstavu mezinárodně uznávané japonské umělkyně Chiharu Shioty v Česku. Zve návštěvnictvo na cestu do nitra lidské existence, na které zkoumá témata života, smrti a paměti. Shiotiny strhující instalace okouzlily publikum po celém světě. Její charakteristická monumentální díla z vlněné příze znázorňují různé typy vazeb a vztahů. Od 28. listopadu do 28. dubna promění dva velké galerijní prostory v Kunsthalle Praha. Jednou z inspirací umělkyně je Vltava, řeka symbolizující globální vazby hlavního města.
Výstava propojující sport a umění
Výstava Ti, kteří raději kopřivy zahajuje výstavní plán galerie arto.to na rok 2025 nazvaný Stopy místa. Téma pro rok 2025 reflektuje vliv vnějšího prostředí na naše životy, prolínání a vrstvení žitých zkušeností a jejich další proměnu v čase. Osobní zkušenost zastoupených umělkyň problematizuje vlivný fenomén japonerie. Estetický rozměr japonerií byl pro různá období a epochy výtvarného umění podstatný a zásadní, ale současně byl často hlavně formální. Pro vybrané autorky je součástí životní trajektorie, rozměrem životní a umělecké zkušenosti vymezené vztahovostí na jedné straně a pohroužením, ztišením a kontemplací na straně druhé.
Juliana Höschlová, Pavel Jestřáb, Martin Kochan, Martin Kubica, Tereza Samková, Jiří Šigut, Šárka Zahálková a Martin Zetová se v Galerii Kurzor stávají lesními chodci. Namísto přímé, předem vytyčené cesty volí bloudění a pochyby, jakožto nezbytný předpoklad nepředpojaté mysli.
Objevujte, žasněte, bořte, budujte, hrajte si. Od 14. března 2025 na interaktivní výstavě JÁ město, která vám představí město tak, jak jej neznáte. I když je výstava určená hlavně dětem, okouzlí i dospělé. Chcete zažít město jinak? Jedno takové na vás čeká v zámeckém areálu muzea. Vstupte s námi do města mnoha perspektiv, skrytých významů i výzev k objevování. Nemusíte cestovat prstem po mapě ani objíždět turistické cíle, abyste zakusili radost z objevování nových souvislostí. JÁ město vás zve prožít několik rozličných příběhů a čeká i na ten váš.
Hravost není infantilita, ale racionálně vystavěný a poťouchlý atak předdefinovaných kánonů umělecké praxe. Tu po celou dobu Štědrého působení na výtvarné scéně určují konceptualizmus, abstrakce, minimalistické tendence a na druhé stráně návraty k přírodě.
Výstava malíře a poděbradského rodáka Oldřicha Kerharta (1895–1947) připomíná 130. výročí jeho narození. Ačkoliv jméno Oldřich Kerhart dnes nepatří k frekventovaným jménům české moderny, jeho dílo bylo od dvacátých do čtyřicátých let dvacátého století neodmyslitelnou součástí výtvarného dění, a to zejména ve spojitosti s významnou činností Umělecké besedy, jejímž starostou byl Kerhart v letech 1942–1946. Kurátorem výstavy je vedoucí kurátor GASK Richard Drury.
Expozice představí aktuální tvorbu umělkyně, která reflektuje zkušenosti z rezidenčního pobytu v Beninu v roce 2024. Rozvíjí zde vlastní techniky a obohacuje je o nové metody a strategie. Tento konstruktivní dialog divákovi umožňuje poznáníodlišných kulturních přístupů.
Ve výstavním prostoru IN Gallery na ulici Marie Cibulkové se představuje malíř Roman Franta, absolvent Akademie výtvarných umění v Praze ve škole malby (prof. Bedřich Dlouhý, prof. Aleš Veselý) a San Francisco Art Institute 1993-1994 (J. Hatofsky, J. Morgan). Od konce 90. let je nepřehlédnutelnou malířskou osobností s bohatým rejstříkem formálního i obsahového sdělení. Jeho živelná, expresivní, mnohovrstevnatá malba se pohybuje od realistického, iluzivního ztvárnění až po ležérní anti-estetický projev. Svou malbou s nadsázkou a typickým humorem reflektuje dění kolem sebe. Současnou společnost i své osobní prožitky komentuje s hravě ironickým odstupem v nezvykle provokativních souvislostech. Do svých obrazů přenáší svobodu projevu, odvahu, experiment, ale i klasické postupy. Je svérázným a nezaměnitelným autorem současné umělecké scény. Soustavně si buduje vlastní cestu, svými tématy i malířským stylem si vytváří uměleckou identitu. Frantova tvorba logicky dospěla od společenství brouků ke společenství lidskému, od brouka asociujícího člověka, k lidskému jedinci. Pomocí komplikovaných skrumáží a malovaných staveb z knih upozorňuje na lidské myšlení. Současným cyklem obrazů Věci života představuje zcela nové malby různých formátů zaměřené na běžné a každodenní předměty. Autor je vnímá jako společníky člověka, které nás provázejí životem a které současně fungují jako metafory lidského života obecně. Příkladem je motiv mísy, dózy nebo nádoby. Může zastupovat lidské tělo, mysl, vědomí i nevědomí, v nichž se směšují jednotlivé podněty podobně jako barvy, konkrétní předměty, písmo, slogany i abstraktní tvary.
Pavel Dušek (*1992) je umělcem, jehož tvorba se pohybuje na pomezí malby, instalace a intervence do veřejného prostoru. Výstava GEKOCHT tematizuje vztah mezi formou a procesem vzniku díla, přičemž ironicky odkazuje na metodiku jeho tvorby – odlévání do forem, které evokuje převařené, znovu zpracované materiály. Název, odvozený z německého slova pro „vařené“, tak slouží jako metafora pro opakovanou transformaci a reinterpretaci obrazových a materiálových prvků v jeho tvorbě. Výstavu můžete navštívit do 19. 6. 2025 v Galerii C12 v Hrzánské pasáži v Celetné 12, Praha 1.
Kolejová doprava zažívá všude ve světě renesanci – stává se udržitelnější a efektivnější formou městského, regionálního i mezinárodního cestování. Výstava Praha zítra? Propojené město ukazuje, že ani Praha nezůstává pozadu. Do roku 2050 zde přibudou desítky kilometrů nových tratí a tunelů, které zásadně změní cestování po městě i jeho napojení na republiku a Evropu. Nová výstava Praha zítra? Propojené město je k vidění do 26. října 2025 v Centru architektury a městského plánování (CAMP).
Výstava Enter the Room se věnuje vlivu herního prostředí a storytellingu na tvůrčí přístupy nastupující generace, jednotlivců i herních kolektivů. Hry dnes nejsou jen zábavou, ale i jazykem, kulturou a významnou součástí umění. Jejich narativní principy a mechanismy otevírají nové způsoby, jimiž lze přemýšlet o prostoru, čase či interakci, pomáhají nám imaginovat budoucnost a narušují naše ustálené chápání světa.
Výstava nejnovější tvorby oceňovaného česko-britského umělce Hynka Martince.
Neděle–středa, 12:00–18:00 Caracas: Zapomenutá metropole modernismu přibližuje jedinečné architektonické dědictví venezuelské metropole. Caracas se stal jedním z poválečných center jihoamerického modernismu, kde pracovala nejen emancipovaná generace venezuelských architektů, ale i mezinárodní hvězdy, jako Gio Ponti nebo Richard Neutra. Kurátorem je historik architektury a designu Adam Štěch.
Zrození výstavy vzniklo při jarním úklidu fotokomory. Našli jsme zapadlé, časem zaprášené desky. Otevřeli je a náhle se na nás vysypaly exponáty z výstav, které jsme produkovali před mnoha lety. Pečlivě jsme vybrali od každého autora Je to soubor autorských prací, toho nejlepšího, pro nás nejzajímavějšího. Vaše Galerka Klubu Újezd.
Rozsáhlá retrospektivní přehlídka díla Františka Mertla, který tvoří pod uměleckým jménem FRANTA. V Jízdárně Pražského hradu je do poloviny června k vidění průřez jeho tvorbou od roku 1954, která se zaměřuje na odsouzení násilí a války. Kurátorem je Rado Ištok z Národní galerie Praha.
...aneb jak to dopadá, když fotografovi na koncertech sklouzávají znavené zraky po nohou umělců až dolů k zemi. Jsou nejen fotky, které hrají, ale i ty, jež si někdy jen tak tiše našlapují a jindy si zase důkladně zadupou.
Fashion - Fraction - FeelingVýstava Michala Pěchoučka a Rudiho Kovala, kteří od roku 2019 vystupují pod společnou značkou („komprimovaným manifestem“ kolaborativní a experimentální práce) unconductive trash, tematizuje různé aspekty lidské nesvobody a zároveň odhaluje absurditu světa ovládaného tyranií kapitálu, který vede k nadprodukci a obsesivní spotřebě a dokáže komodifikovat cokoli, včetně prázdna. Dva nové cykly obrazů (Fashion; Shadows, 2025) mísí ironii s existenciální úzkostí nad stále simulovanější realitou a osobitým způsobem propojují konceptuální přístupy vycházející ze sériovosti, multiplikace a jazykových her se zdánlivě rutinní, avšak ve skutečnosti radostnou, nepředvídatelnou a minuciózní rukodělnou prací.
Výběr děl Stanislava Kolíbala ze sbírky Musea Kampa bude umístěno v posledním sále stálé expozi-ce musea, která je věnována Františkovi Kupkovi. Výstava se koná k příležitosti autorových stých narozenin, které oslaví v prosinci. V pravidelných intervalech se bude výběr děl obměňovat – cca každé 3 měsíce tedy bude možno vidět něco nového.
Letos by oslavila významná umělkyně-keramička Jindřiška Radová (1925-2021) sté výročí narození. Výstava představuje výběr z jejího díla, které prostřednictvím věcných i symbolických motivů přinášelo vizi života mimo čas městské civilizace. Přírodní detail J. Radová ztvárňovala nezaměnitelným výtvarným jazykem, v němž lidovostí inspirovaný ornament postupně nahradily monumentální, vegetabilní plastické formy.
Výstava Koncerty zachycuje hudební interprety, jejichž koncertyautorka fotila v průběhu posledních tří let. K focení koncertů jí přivedla práce koncertní produkční. Při studiu oboru Arts management dostala příležitost absolvovat praxi na jednom z předních českých festivalů. Tehdy poprvé nahlédla do zákulisí hudebního průmyslu – a okamžitě jí to pohltilo. Jako studentka však neměla prostředky na pravidelné návštěvy koncertů. Hledala tedy způsob, jak být součástí hudebního světa, a odpověď byla jasná: fotografie. Foťák se stal její vstupenkou do světa živé hudby, a zároveň jí umožnil objevovat a dokumentovat současnou hudební scénu. Dnes se koncertní fotografii věnuje už šest let a během té doby zachytila nespočet kapel i interpretů – od Yungbluda přes Foals až po Sam Smith. Každý snímek je pro ní spojením dvou vášní: vizuálního umění a hudby. Tato výstava proto nemá specifický koncept – je to jednoduše koncertní fotografie.
Obrazy Jana Vytisky, které tvoří výstavu Zjevení, jsou uzavřeným cyklem děl, jenž vznikal v posledních dvou letech. Jednotlivá díla byla inspirována poslední knihou Nového zákona, Zjevením svatého Jana (Apokalypsa). Tento text je připisován Janu z Patmu a patří mezi klíčové biblické dokumenty. Již od středověku také patřil mezi nevýraznější inspirační zdroje dobového výtvarného umění. Text nabízí množství silných a výrazných motivů, které inspirovaly řadu umělců. Příkladů je nepřeberně, od pozdního středověku (Dirk Bouts), renesance (Pieter Brueghel starší.), baroka (Peter Paul Rubens) až po umění 19. století (John Martin). Výjimečné místo má v tomto kontextu cyklus akvarelových vizionářských kreseb od Williama Blakea, které autor vytvořil mezi léty 1805 a 1810. Od té doby se toto téma objevovalo ve výtvarném umění stále méně a série obrazů Jana Vytisky tak dnes tvoří výjimečný a osobitý příspěvek do téměř přerušené tradice. Pro znalce Vytiskova díla není zobrazovaná tématika Zjevení překvapivá, jeho zájem o vypjaté a vyostřené motivy je dlouhodobý. Přímé odkazy k Apokalypse se opět skrývají v detailech, v nenásilných náznacích, které ale většina diváků přehlédne. Základní forma totiž zůstává stejná, větší formáty většinou orientované horizontálně. Vytiska pokračuje ve svém „olejovém“ období, oleje na plátnech převažovaly již na nedávné výstavě Rituál prokletých srdcí (2023) v Centru současného umění DOX. V nových obrazech je cítit ještě větší jistota, jsou zářivější, Vytiska stále objevuje nové možnosti, které tato technika přináší. Vyniká tak zejména nepřeberné množství již zmíněných důležitých detailů. I v této sérii jsme svědky rituálů, které se odehrávají v pro autora typických kulisách roubenek či horských masivů. Tyto odkazy k folklóru, stejně jako vytékající oko a reference k hororovému naturalismu jsou pro autora typické. Na obrazech se objevují téměř výhradně dívky, nebojácné (spíše melancholické) hrdinky, které otevřeně stojí proti samotnému zlu. Často jsou také oblečeny do šatů, které jsou pro folklór netypické a působí vlastně nepatřičně. Vyvrcholením je pak monumentální diptych, ve kterém Vytiska použité motivy a témata syntetizuje do dvou velkých formátů, kde jsou spojeny ráj a peklo, dobro a zlo, krása a ošklivost, odlišnost a stejnost, štěstí a smutek, život a smrt.
Výstava vychází z teze, že lidská kreativita nemá žádné hranice a nic ji nedokáže nahradit. Projekty vystavujících a makerů představují nejen kreativní výstupy minulých generací, ale především otevírají téma současné lidské kreativity, která využívá moderní technologie, nové materiály a umělou inteligenci. Výstava vznikla ve spolupráci s Maker Faire.
Soboty 11:00, 13:00 a 16:00 - Účastníci si budou moci přijít vychutnat typickou Loosovu architekturu a jeho pojetí Raumplanu s komentářem zkušených průvodců. Dozví se mnohé oficiální i soukromé informace o pohnutém osudu rodiny ale i vily, která však znovu ožila, a dnes zde je možné navštívit též řadu kulturních akcí. Navíc se skleničkou prosseca.
14:00 do 16:00 - Nedělní výtvarná dílna pro děti i dospělé, která se inspiruje probíhající výstavou Poetics of Encryption. Vstupné 90 Kč účastík/30 Kč doprovod.
The Horned Ones / Rohatí je výstava Moniky Kováčové a Adriána Krišky, která propojuje materiální praktiky kovářství a textilní tvorby za účelem zkoumání identity.
Výstava malířky Beata Kurucz, která čerpala inspiraci z mystického místa v lese, kde vyrůstala. Východiska tvorby hledá v paradoxech, přítomnosti metafyzice a bizarnosti, ale i v osobní mytologii zasazené do kontextu formálních kontrastů.
Srdečně Vás zveme na výstavu Jakuba Klími, Petra Klími a Lucie Sasínové Old Dreams Waiting to Be Realized. Vernisáž proběhne 8. dubna od 18.00 v Galerii AVU. Je frankensteinovský sen – reanimace života, industrializace smrti – dávno překonanou buržoazní noční můrou, nebo stále přetrvávajícím snem? Výstava Old Dreams Waiting to Be Realized zkoumá, zda nás přízraky abstrahované a estetizované práce, poháněné nezpochybňovanou vizí efektivity a pokroku, stále provázejí. Výstavu můžete navštívit do 17. května, vždy od úterý do soboty mezi 13. a 18. hodinou. Přijďte se sami přesvědčit do Galerie AVU!
Dominik Adamec přichází s cyklem The End of Pyramids, tvořeným extravagantními sochami-urnami, které reflektují lidskou touhu po nesmrtelnosti a vnímání smrti v současnosti. Výstavu doplňuje kniha zkoumající hlubší souvislosti tohoto tématu a série tetovacích předloh jako memento mori. Prostřednictvím různých médií autor komentuje konzumerismus, pomíjivost existence a naši odpovědnost v době, kdy se smrti stále více vyhýbáme.
Třetí pokračování vzdělávací výstavy Úhel pohledu hledá rovnováhu mezi světem organickým a technickým.
Sólová výstava Vladimíry Večeřové se pouští do konceptu prázdna jako filozofického termínu, který propojuje s hlubokým nasloucháním sebe sama, v tichosti. Prázdno autorka nevnímá jako absenci a negativní moment, ba naopak jde o prostor naprosté otevřenosti a klidu, kde se zvuk a ticho potkávají v dynamickém vztahu. Právě šelest bambusu, hluboké naslouchání je aktivní složkou, jenž v galerii může být místem, které umožňuje rezonanci zvuků a myšlenek. Šelest jako meditativní zvukový podnět ilustruje, jak může příroda zprostředkovat naše hlubší spojení se sebou či našim vědomím a uvědoměním si prostoru, hmoty, zvuku. Když se totiž utišíme, můžeme znovu najít ztracenou komunikaci se světem. Kurátorkou výstavy je Tea Záchová. Otevírací doba galerie út–pá 12–20, so–ne 10–18.
Práce v ateliéru zahrnuje celé spektrum trojdimenzionální tvorby: objekt, instalaci i konceptuální přístupy. Vizuální myšlení a reflexe kontextu se tu spojují s fyzickou prací s materiálem. Výstava představuje několik uměleckých přístupů studentů tohoto ateliéru. Kurátoři: Tomáš Hlavina a Jimena Mendoza
Sólová výstava Petry Navrátilové představuje koláže vytvořené z historických fragmentů, které autorka zasazuje do nových poetických souvislostí. Význam použitých předmětů, které již dosloužily svému účelu a byly odsouzeny k likvidaci jako odpad, ustupuje do pozadí. Vystavené dva cykly – Bílé a Černé schránky – otevírají nové interpretace a vizuální dialogy. Jako post scriptum, tedy dodatek k dávno uzavřenému příběhu, nabývají tyto objekty nového smyslu a pokračují v komunikaci i za hranicí své původní funkce. Kurátorkou výstavy je Veronika Přikrylová. Otevírací doba galerie út–pá 12–20, so–ne 10–18.
Skupinová výstava Around the Clock: The Factory Effect pod kurátorským vedením Anežky Jabůrkové zkoumá, jak pracoviště zanechává stopy i dlouho po skončení pracovní doby. Industriální prostor bývalé továrny Pragovka slouží nejen jako pouhá kulisa výstavy, ale také jako prostorové východisko pro zkoumání dopadů průmyslových pracovišť na naše těla a životní prostředí. Umělecká díla Any de Almeidy, Poliny Davydenko, Sáro Gottstein, Martinse Kohouta, Jeleny Micić, Alicji Rogalské, Kateřiny Šedé, Forensic Architecture a Anny Witt obdobné úvahy podněcují. Každé z děl přitom působí jako prizma, které složitou problematiku láme jako paprsek světla a odráží konkrétními směry. V konečném důsledku se výstava snaží vyprovokovat kritické uvědomění toho, jak naše každodenní jednání utváří ekosystémy, jež obýváme. Zároveň chce inspirovat diváky k tomu, aby nezůstávali pasivními pozorovateli dějin a uvědomili si vlastní úlohu aktivních účastníků na utváření změn. Díky různorodým přístupům zúčastněných umělkyň a umělců je zřejmé, že každý z nás má potenciál se podílet na proměně světa kolem nás. Kurátorem výstavy je Jan Kudrna. Otevírací doba galerie út–pá 12–20, so–ne 10–18
Miloš Cvach (*1945) je český sochař a grafik, který žije ve Francii. Vytváří rozměrné dřevěné reliéfy lapidárních tvarů a zářivých barev, které současně odkazují k minimalistickému sochařství i modernis-tické krajinomalbě. Jeho sochy na výstavě doprovodí velkoformátové obrazy jeho manželky Sophie Curtil (*1949). Miloši Cvachovi bude v době konání výstavy 10. 5. osmdesát let.
Soboty 11:00, 13:00 a 16:00 - Účastníci si budou moci přijít vychutnat typickou Loosovu architekturu a jeho pojetí Raumplanu s komentářem zkušených průvodců. Dozví se mnohé oficiální i soukromé informace o pohnutém osudu rodiny ale i vily, která však znovu ožila, a dnes zde je možné navštívit též řadu kulturních akcí. Navíc se skleničkou prosseca.
Neděle 13:00 a 16:00 - Komentované prohlídky Winternitzovy vily jsou ideální možností jak nejlépe zažít a prozkoumat příběh vily i osudy jejích původních majitelů. Jejich potomci vilu otevřeli veřejnosti, připomínají osud rodiny a zároveň z vily vytvořili kulturní centrum.
Výstava tří významných umělkyň českých umělkyň Veroniky Bromové, Markéty Othové a Kateřiny Vincourové. Záměrem výstavy je přivést po delší době opět do společného prostoru 3 umělecké projevy, které v devadesátých letech na mnoha skupinových i samostatných výstavách iniciovaly nový výtvarný názor na vizuální povahu naší současnosti. Kurátory výstavy jsou Adriana Primusová (GASK) a Daniel Vojtěch.
Výstava Systém Rathouský představuje průřez celoživotní tvorbou typografa a grafického designéra Jiřího Rathouského, od jehož narození uplynulo 20. dubna 2024 sto let. Rathouský je neodmyslitelně spojen s nadčasovým designem orientačního systému pražského metra, který obdivují jeho uživatelé napříč generacemi. Výstavní expozice je rozdělena do tematických celků podle oborů, v nichž autor vytvořil svá vrcholná díla.
Výstava Kate, For You mapuje dlouholetou spolupráci Marie Tomanové s protagonistkou Kate, jejíž portréty zachycují různé etapy jejího života od roku 2017 až do současnosti. Projekt reflektuje nejen vizuální transformaci, ale i intimní příběh osobní identity a mezilidských vztahů. Tento časosběrný přístup k portrétu přináší nuance identity v čase a umělkyně tento proces dále rozšiřuje prostřednictvím videa a instalace.
Soboty 11:00, 13:00 a 16:00 - Účastníci si budou moci přijít vychutnat typickou Loosovu architekturu a jeho pojetí Raumplanu s komentářem zkušených průvodců. Dozví se mnohé oficiální i soukromé informace o pohnutém osudu rodiny ale i vily, která však znovu ožila, a dnes zde je možné navštívit též řadu kulturních akcí. Navíc se skleničkou prosseca.
Neděle 13:00 a 16:00 - Komentované prohlídky Winternitzovy vily jsou ideální možností jak nejlépe zažít a prozkoumat příběh vily i osudy jejích původních majitelů. Jejich potomci vilu otevřeli veřejnosti, připomínají osud rodiny a zároveň z vily vytvořili kulturní centrum.
Šedesátý ročník mezinárodního festivalu populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO) Univerzity Palackého, který se koná od 22. do 27. dubna v Olomouci, přinese výběr nejlepších českých i zahraničních snímků a zároveň rozšiřuje dramaturgii o nové formy vyprávění, jako např. o rozšířenou a virtuální realitu, fulldome filmy nebo desktopový dokument. Organizátoři letos vsadili na silná témata, výrazné osobnosti a sekce, které propojují vědu s každodenností.
Mlčící jaro se skrze umělecká díla zabývá vztahem člověka k přírodě v období přibližně od 30. let do začátku normalizace. Projekt se zaměřuje na hledání organického abstraktního tvaru v sochařských dílech, které se poprvé objevilo zejména v surrealismu před druhou světovou válkou a poté v plastice šedesátých let. Svůj název si propůjčuje z vlivné knihy Rachel Carson, jež poprvé popsala důsledky používání pesticidů na životní prostředí.
19h
16h
19:00 - Objevte příběhy sběratelů, jejichž majetek byl zabaven během II. světové války, a nahlédněte do procesu konfiskace uměleckých děl i poválečného pátrání po ztracených artefaktech na přednášce ve spolupráci s Centrem pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí II. světové války.
19h
10:00 Půl století zpátky, Brazílie, jedna šťastná rodina uprostřed jedné diktatury. Paivovi vedou idylický život jako formu obrany uprostřed temného období brazilských dějin. Jednoho dne se však okolní svět vplíží i do jejich domu. Oscarový snímek uvádíme v dubnovém Kočárkině.
19:00, Jak dalece se může lišit vyprávění jedné skutečné události? Odvážná a šokující zpověď jako detektivní příběh naruby. Édouarda Louise znásilnil a málem zavraždil muž, kterého poznal cestou z vánoční večeře a následně ho pozval k sobě domů. Aby se vyrovnal s posttraumatickou stresovou poruchou, vydal se ve své paměti vstříc minulosti, kterou chtěl navždy nechat za sebou. Adaptace románu mladého francouzského autora, který se po vydání stal literární senzací.
20:00 Romská duše z našich končin i dalekého východu, sóla od Sinti karavanu až po Skalisté hory, funk bez bicích a daleké cestování na hřbetě vlastních tanečních střevíců a se sklenkou v ruce místo volantu. Hradecko-pražská kapela Báro Motoris se chopí známých i neznámých romských a východoevropských písniček a něco se stane. Co? Přijď!
19:00 Odnepaměti se v různých koutech planety lidé propojovali s bytostmi z neprojeveného světa, aby mohli druhým radit, věštit, léčit je. Fenomén, který u nás známe jen z historie díky slavné věštírně v Delfách, je po staletí živý v čarokrásné oblasti Ladaku, jenž kulturně a etnicky patří k Tibetu. Tibetská exilová vláda je jediná, jejíž součástí je státní věštec. Ten zároveň vykonává i funkci poradce dalajlamy.
21h - Šoltis Charette Štveráček Super Trio (modern jazz & fusion)
19:30 "Kdo má svědomí a pochopí, že na ten čin nestačil, ten ať trpí, to bude jeho trest!" / láska, kriminalita, spravedlnost a rap na současném východoevropském sídlišti...
22:00 - eclectic mix v podání rezidentního Dje za barem
20:00 Cesta světem prázdných nádob, které se plní - jídlem, světlem, zvukem, námi samými. Sváteční večeře, která trvá celý život.
Výstava Czech Nature Photo představí jedinečné snímky přírody z celého světa, pořízené fotografy z České republiky a Slovenska. Oceněné a vybrané fotografie zachycují fascinující krásu zvířat, rostlin i krajiny a zároveň upozorňují na důležitost ochrany přírody, která nenávratně mizí.
19:00 Chcete publikovat a nevíte, jak na to? Komu napsat a kdy čekat reakci? Čekejte tipy a hacky autorstva, které už debutovalo, i historky o tom, jak začínali oni.
19:30 Kapela Dita trio je uskupení okolo charismatické a živelné muzikantky Dity Hanzelové, která si skládá originální hudbu v češtině a angličtině v různých žánrech od blues přes rock, reggae či funky (americana).
19:00 Zveme vás na koncert charismatického Arsena Mirzoyana – ukrajinského umělce, zpěváka a skladatele, známého svými trefnými písněmi a upřímností. Jeho dílo inspiruje a spojuje, stejně jako jeho charitativní činnost. Tento koncert není jen o hudbě, ale také o podpoře. Umělec shání prostředky na auta pro vojenské jednotky, protože naše jednota je naše síla! Během koncertu proběhne charitativní aukce. Nenechte si ujít!
Znepokojivé autonomní objekty, jako by měly vlastní paměť a vůli. Stávají se scénou pro uskutečnění gestických performancí. Jak moc může být socha propojená s akcí? Jak souvisí pevnost s křehkostí neopakovatelné situace, labilita se stabilitou?
16:00/KINO ZA ŠKOLOU – Zlatovláska 18:00/NOVINKA – Mnichov 1972 20:00/ČESKÉ KINO – Vyšehrad Dvje
19:00 Umělecký prostor Artium by KKCG pořádá ve středu 24. dubna od 19hod další výjimečný koncert. Můžete se těšit na nezapomenutelný večer s Monikou Načevou, Michalem Pavlíčkem a smyčcovým kvartetem Pavla Bořkovce. Dva cenami ověnčení mistři svého oboru navazují na úspěšnou spolupráci z roku 2019 a své vystoupení v Artiu navíc exkluzivně obohatí o smyčcový kvartet.
19h
09:30 Karkulko, neboj se! + To byl jen vtip!
14:00 Quisling – Poslední dny 16:45 Mnichov 1972 19:00 Ptáče (v rámci pravidelného cyklu "Čtvrtá vlna Terezy Domínové" + Q&A Terézia Halamová, Marie Pochobradská, Viktor Licek)
15:50 Céčko: Dívka s jehlicí 16:40 Ptáče / Bird (English friendly) 18:00 PRAGUE FILM FESTIVAL: Baldiga - Unlocked Heart (English friendly) 18:20 Céčko: Parthenope 18:50 Vyšehrad dvje 20:00 PRAGUE FILM FESTIVAL: Zahájení: Sekce českých krátkých filmů 1 + Q&A (English friendly) 21:00 Céčko: Sex 21:00 Vyšehrad dvje
18:30 Stálice domácí alternativní scény na jednom pódiu. Rockový big band Krásné nové stroje, postmoderdní undergrounf Pod Černý vrch a post-alternative hardcore-folk z Sen Triplet v čele s Janem Waldou Valíkem.
18:00 Acid Rhythm: Tomorrownever
19:30 - Taneční představení pro osm tanečnic za doprovodu živého zpěvu a hudby.
19:30 G. B. Shaw proti romantické verzi příběhu, jak ji známe třeba z muzikálu My Fair Lady, vytrvale protestoval. Byl to ironik, bavilo ho pobuřovat, nechal Lízu dokonce vyjadřovat se vulgárně! Inscenace Michala Langa přibližuje Lízu (v podání Pavly Gajdošíkové) současnému českému divákovi, její prostý původ z průmyslového Dudley zosobňuje severomoravský dialekt. Klasické dílo aktualizuje také výpravou, nejedním odkazem na estetiku steampunku.
19h
19:30h
20:30 Po přestupu ze střední školy v centru města se Tonia přidává k nové partě „drsňáků“ a snaží se najít ochranu a místo, kam by skutečně patřila. Tráví spolu čas, potulují se po postsocialistickém předměstí Kyjeva, baví se a dostávají se do problémů. Po filmu následuje on-line debata s režisérkou Annou Buryachkovou.