Vzdělávací expozice na téma lidské identity
Výstava Tereza a Giardino Terezy Brichtové představí malířskou tvorbu mikulovské rodačky, která absolvovala Ateliér konceptuálních a intermediálních tendencí u prof. Adély Matasové na UMPRUM v Praze. Soubor vystavených velkoformátových akvarelů se pojí s devítiměsíčním konceptem, v jehož průběhu autorka vytváří úplně novou zahradu, tak aby splňovala aspekty užitku, trvanlivosti a krásy. Tato zahrada nebude botanická, ale metaforická, pracující se vzpomínkami a symboly. Tereza a Giardino je tak uměleckou paralelou vnitřní krajiny umělkyně. Kurátorkami výstavy jsou Veronika Marešová a Marcela Straková.
Jak náročná je záchrana artefaktů z různých materiálů a historických etap vám ukáže výstava, která představí práci našich odborníků z oddělení konzervace a restaurování. Přiblíží postupy, které budou prezentovány přímo na konkrétních historických dílech, pomocí audiovizuálních prostředků či v rukodělných koutcích.
Jak náročná je záchrana artefaktů z různých materiálů a historických etap vám ukáže výstava, která představí práci našich odborníků z oddělení konzervace a restaurování. Přiblíží postupy, které budou prezentovány přímo na konkrétních historických dílech, pomocí audiovizuálních prostředků či v rukodělných koutcích.
Svatopluk Slovenčík (1934–1999) byl malířem, kreslířem a pedagogem, jehož dílo je dodnes neodmyslitelně spjato s fenoménem Zlína, kde se narodil a kde strávil podstatnou část svého života. Výstava Svatopluka Slovenčíka v GASK, která se koná v roce autorových nedožitých 90. narozenin, se zaměří především na jeho práce na papíře, v nichž se plně projevuje autorovo důkladné zkoumání zvolených témat prostřednictvím vymezených koncepčních cyklů. Autorem výstavy je vedoucí kurátor GASK Richard Drury.
Příběh malíře Vratislava Nechleby (1885–1965) žije v českém kulturním prostředí hlavně díky povídkám Oty Pavla – jako legendární náladový malíř podobizen Nejezchleb. Jeho dílo je však – navzdory renomé žádaného prvorepublikového portrétisty – v odborných kruzích i u laické veřejnosti v podstatě neznámé. Ačkoli působil čtyři desetiletí jako profesor na pražské Akademii, několikrát i v pozici rektora školy, byl celý život solitérem a stál ostentativně stranou úsilí progresivně orientovaných generačních souputníků, usilujících o moderní výraz. Jeho díla spjatá s prostředím dobových elit byla obdivována pro dokonalou malířskou techniku i bravurní kresbu, suverénní malířský přednes, naturalismus a smysl pro detail. Kurátory této první velké retrospektivní výstavy jsou Vanda Skálová (GASK) a Milan Kreuziger.
Museum Montanelli se na několik měsíců proměňuje v magický kabinet kuriozit uměleckých pokladů několika staletí ze soukromé sbírky Patrika Šimona. V srdci Malé Strany se odehrává hostina pro všechny smysly. Uměleckou výjimečnost totiž reprezentují špičkové artefakty z časů gotiky, renesance, manýrismu a baroka nazírané přes spiritualitu a rozmanité formy vzájemných dialogů a interakcí. Těžiště výstavy spočívá v předvedení evropských malířských a sochařských pokladů od 14. do 18. století. Vzácné gotické sochy povedou dialog s mimořádnými artefakty – uměním starého Peru, západní Papuy, ale i Mexika, Afriky a solitérními ukázkami prehistorické, antické a keltské kultury. Nebudou chybět ani intervence ze současné umělecké scény.
Výstava fotografických děl Jaroslava Brabce, která zachycují řadu výrazných osobností výtvarného umění a fotografie
Dosud nejrozsáhlejší samostatná výstava sochaře Stefana Milkova představující výběr z děl, která vznikla v období 1989–2024.
Devadesátá léta znamenala pro Ostravu změnu. Kromě celospolečenského dění ovlivněného transformací kdysi ryze industriálního regionu je možné mluvit také o postupném etablování místních umělců na poli celorepublikové a v některých případech i středoevropské scény. To vše spoluutvářelo vznik jednoho z nejvýraznějších lokálně kulturních center a podnítilo pro-měnu institucionálního zázemí i podmínky samotné tvorby. Skupina umělců a umělkyň, která ještě koncem osmdesátých let stála v jádru svébytné alterna-tivní subkultury, začala s příchodem nové dekády studovat na pražských akademiích, ale také učit na nově vzniklé vysoké škole přímo v centru regionu. Jejich tvorba rovněž upoutala po-zornost mimoostravských kurátorů a kurátorek, což vyústilo v řadu tuzemských i zahraničních výstavních projektů. Proměnila se však také sociální mobilita, a tudíž i personální podstata scény. Do regionu začaly proudit nové osobnosti, jiné naopak odcházely a vazby k domovskému městu udržovaly s různou mírou intenzity.
Výstava kreslířky a grafičky Lenky Falušiové s názvem „Potkala jsem sebe v lese“ návštěvníkům představí nejaktuálnější autorčiny umělecké práce v různých formátech a výtvarných technikách: velkoformátové tušové malbě a kresbě, akrylové malbě a tisku z hloubky. Ústředním tématem všech děl je neurčitá, tichem naplněná lesní krajina, inspirovaná pocity a vzpomínkami autorky. Autenticita, intuice a preciznost autorčiny práce, v kombinaci s neutuchající touhou objevovat ukryté příběhy, přináší osobitou výtvarnou výpověď.
Jak rychle se proměňuje užívání slov v českém jazyce? A jak vypadá práce současné umělecké scény, která se věnuje kombinaci vizuálního ztvárnění se slovy a větami anebo hledá nové způsoby vyjádření skrze text? Interaktivní výstava – instalace pro všechny generace.
Výstava představí souborné dílo významné fotografky, která se pohybovala v různých pro-středích i na různých kontinentech. Fotografie Heleny Wilsonové (* 1937, Návarov, dnes Zla-tá Olešnice, † 2019, Toronto, Kanada) se vyznačují silnou empatií a snahou o důstojnou inter-pretaci každého, i sociálně vyloučeného prostředí. Celá jedna etapa její tvorby je významným svědectvím o neoficiální výtvarné scéně v době normalizace.
Výstava Útěcha věcí nabízí poprvé vhled do výtvarného, konceptuálního i fotografického díla tureckého spisovatele a nobelisty Orhana Pamuka.
Tématem poslední výstavy cyklu hostujících kurátorrů Galerie Kurzor Zuzany Blochové a Marka Meduny je fyzická zkušenost, kterou mohou umělecká díla zachytit a následně vyvolat. Skrze pozorování sebe a druhých a dokumentární prostředky fotografie, sochařství a kresby umělci zobrazují vnitřní procesy, samotu v těle a prolínání sociální a individuální tělesnosti.
Každý den 12-18hod
Výstava, která je zároveň záhonem bujícím životem skrze malířský přístup autorky, pro níž je zahrada dlouhodobou vášní. Různorodé formy života a zahradní esence v sérii obrazů malovaných za pomoci přírodních barev.
Výstava, která je zároveň záhonem bujícím životem skrze malířský přístup autorky, pro níž je zahrada dlouhodobou vášní. Různorodé formy života a zahradní esence v sérii obrazů malovaných za pomoci přírodních barev.
Výstava „Nechtěné umění/Unwanted Art“ představuje výběr děl od výjimečných umělců z různých koutů světa, jejichž díla rezonují s tématy odolnosti, identity a kulturní paměti. Mezi vystavujícími nacházíme grafiku španělského umělce José Ortega tradičně zobrazující španělský folklór, norského malíře Bjarne Rise, který ve své tvorbě zkoumá syrovou krásu severské krajiny a její emocionální hloubku a dílo od rumunského umělce Brădut Covaliu, jež zachycuje intimitu každodenního života v poválečné Evropě. ÚT-NE 9:00 – 17:00.
Paměť je těžko uchopitelná, fragmentovaná věc. Je to nepřetržitý akt přetváření, převyprávění a polo-zapomínání. Výstava „Tkaní paměti” zkoumá spletitou povahu paměti, ticha a pomlky, které se objeví, když tváří v tvář hluboké ztrátě ochabne na síle. Dialog mezi „Memory on Board“ (2015) od finské umělkyně Maaria Wirkkala a „Omitted“ (1995) od německé umělkyně Astrid Klein nám umožňuje reflektovat křehkost naší schopnosti pamatovat si. Jaké vzpomínky se rozhodujeme nést se sebou, které se rozhodujeme potlačit, a jak se orientujeme skrz absence, která za sebou zanecháváme? Vystavující umělkyně: Astrid Klein (Německo) & Maaria Wirkkala (Finsko) Kurátor: Chiara Gargiuli, Sinem Cerrah, Anna Blahaut a Dominika Jarečná Výstava „Tkaní paměti” vzniká jako kulminace rezidenčního projektu "Solidarity Knows No Borders", který byl vybrán na základě podmínek projektu Culture Moves Europe, který je financován Evropskou unií a realizován Goethe-Institutem. Toto dílo vzniklo za finanční podpory Evropské unie. Názory zde vyjádřené nelze v žádném případě považovat za oficiální stanovisko Evropské unie.
Jak funguje elektromagnetická indukce, černá díra nebo optické klamy? To a mnohem více se dozvíte na nové interaktivní výstavě, kterou jsme pro vás připravili na zámecké půdě ve spolupráci s libereckým vědecko-zábavným centrem iQLANDIA. Nenechte si ujít výstavu pro celou rodinu, která vás nejen pobaví, ale i poučí. Prověřte své znalosti, vyzkoušejte si svůj postřeh nebo hru na harfu bez strun a spoustu dalších interaktivních exponátů, které v sobě skvělým způsobem kombinují hru, zábavu i poučení.
Jak funguje elektromagnetická indukce, černá díra nebo optické klamy? To a mnohem více se dozvíte na nové interaktivní výstavě, kterou jsme pro vás připravili na zámecké půdě ve spolupráci s libereckým vědecko-zábavným centrem iQLANDIA. Nenechte si ujít výstavu pro celou rodinu, která vás nejen pobaví, ale i poučí. Prověřte své znalosti, vyzkoušejte si svůj postřeh nebo hru na harfu bez strun a spoustu dalších interaktivních exponátů, které v sobě skvělým způsobem kombinují hru, zábavu i poučení.
Výstava představí dílo Jiřího Altmanna v celém spektru jeho tvorby – grafiku, malbu, kresbu, řezbu. Jeho tvorba je inspirována přírodou, poezií, historií i člověkem samotným. Byl představitelem tradiční výtvarné techniky - dřevořezu. Grafickou plochu často dotvářel vyřezaným textem, tím navazoval na starou tradici používanou ve 14. a 15. století. Po návratu z Essenu, kde pracoval v nakladatelství Girardet jako grafik, se zabýval především volnou grafikou a ilustracemi. Paralelně se věnoval malbě a kresbě – zejména portrétům a práci se dřevem. Vystavena budou i díla, která veřejnost dosud neměla možnost vidět.
Interaktivní výstava představuje autentické příběhy ukrajinských dětí, které zažily nucenou migraci, útěk před válkou a hledání bezpečí v České republice. Osobní artefakty dětí – dětské botičky – tvoří součást audio instalace, jež zkoumá stopy, osudy a výzvy integračních procesů. Vstupné: Zdarma
Představujeme díla ukrajinských studentů AVU a UMPRUM, kteří skrze umění zpracovávají osobní zkušenosti spojené s válkou – pobyt v úkrytech, útěk do bezpečí, čekání na nádražích, proměněnou každodennost i sny, jež je dodnes pronásledují. Vstupné: Zdarma
Co se odehrává na rozhraní světla a stínu, kde barvy i tvary v mlžném oparu splývají se vzduchem? Mezi jakýmikoliv dvěma fázemi je vždy určitá mezní situace, tajemná fáze nejasných kontur, v níž probíhá transformační proces vedoucí od jednoho stavu ke druhému. O samotných přechodových fázích toho nikdy moc nevíme a bez vymezení ve vztahu k předcházejícím a následujícím stavům je nedokážeme ani naznačit. Slovy Merleau-Pontyho na ně ale můžeme nahlížet jako na „mezery, jimiž dovnitř proniká poezie“. Právě přechodový horizont jevů se stal leitmotivem výstavy Iry Svobodové, v jejíž tvorbě se analytický přístup k médiu malby vždy přirozeně prolínal s úvahami nad lidským životem a s reflexemi psychologických stavů. Proto se také autorka ve svých malbách dlouhodobě obrací ke geometrizovanému tvarosloví ve spojení se subtilní barevností a s plochami efemérního materiálu papíru. Křehkost čistých, prosvětlených forem nyní ještě prohloubila práce s transparentními papíry a s fenoménem barevného stínu. V nových malířských cyklech dává Svobodová nahlédnout do skrytých dimenzí malby nejen skrze průsvitné plochy papíru, ale také přímým prořezáváním papírových ploch, do nichž pak vkládá další pruhy barevného papíru. Na jedné straně tedy malířka poodhaluje to, co bylo divákovi dosud skryté, na druhou stranu ovšem ve výstavě umisťuje své malby do shodně barevného prostředí, čímž naopak dominantní aspekty maleb potlačuje. Svobodová tak znejasňuje představu o tom, co je podstatné – jestli to, co nám přístupné na první pohled, anebo spíš to, k čemu se musíme trpělivě a soustředěně propracovat.
Skupinová výstava (S)měna vytyčuje pole našeho společného výzkumu. Stáváme se v ní kartografy neviditelného. Zaměřujeme pozornost na pomyslné hybatele našich kroků, kteří dennodenně, ač na to často zapomínáme, vymezují trajektorie našeho pohybu, definují naše rutiny i osobní či kolektivně sdílené tužby. Vystavující umělkyně/umělci: Zbyněk Baladrán, Petr Dub, Alena Kotzmannová, Artur Magrot, Janek Rous, Lucia Tkáčová a Anetta Mona Chisa, Daniel Vlček, Ivan Vosecký, Dušan Zahoranský, Ládví Kurátorka: Nina Moravcová Otevírací doba galerie je út–pá 13–19, so–ne 12–18.
Výstava rozsáhlého souboru akvarelových kreseb a také soch výtvarníka Marka Škubala.
Imerzivní instalace umělkyně usídlené v Norsku proměňuje výstavní prostor do prostředí fiktivního veřejného bazénu. Absence vody společně s abstrahovanou dysfunkčností předmětů vytváří poetickou scénu, ve které kombinace pachu chloru, sytých nautických barev, keramických plastik a auditivního vyprávění umocňuje lidskou fascinaci tímto elementem. Kurátorkou výstavy je Eva Slabá. Otevírací doba galerie je út–pá 13–19, so–ne 12–18.
Intermediální autor a dlouholetý resident Pragovky Vladimír Merta představí na své sólové výstavě dva cykly prací (Původ mimozemský, Velký energetický skandál), na kterých pracoval několik let v industriálním prostředí vysočanské Pragovky. Kurátorem výstavy je Pavel Ticho(ň). Otevírací doba galerie je út–pá 13–19, so–ne 12–18.
Šimon Chyla vytváří monumentální mechanické instalace, které jsou charakteristické absurdním humorem i technickým vtipem, s nímž jsou realizovány. Na výstavě představuje dvě temně přízračné v čase zamrzlé dramatické scény – dětskou houpačku a autohavárii. Koncentrovaný, zacyklený děj lze číst jako osobní existenciální výpověď i metaforický odkaz tematizující celospolečenské jevy a problémy. Kurátorem výstavy je Milan Mikuláštík. Otevírací doba galerie je út–pá 13–19, so–ne 12–18.
Michal Cimala (1975), sochař, malíř, designér a hudebník; vzhledem ke své generační příslušnosti, kterou charakterizuje bezprostřední zážitek sametové revoluce a změny režimu v roce 1989, patří mezi autory citlivě napojené na svou dobu a její transformační zvraty. Výstava pro prostory Villy Pellé je projektem bilančního, rozporuplného generačního pocitu.
Nová interaktivní expozice na Staroměstském náměstí plná hravých prvků a velkoplošných projekcí. Díky nim se návštěvník stane součástí magické cesty Prahou, zkusí si vytvořit vlastní sochu nebo se objeví jako jeden z apoštolů na orloji.
Multižánrový projekt KUK, který nabízí originální zábavu s vysokou uměleckou úrovní pro ty opravdu nejmenší diváky ve věku od 10 měsíců do 3 let a jejich rodiče, zavítá na deset dní znovu do Plzně. Populární denně otevřenou obří hernu s velkým bludištěm, kuličkodráhou, hravými tabulemi, originálním haptickým kobercem, měkoučkou nafukovací prolézačkou a dalšími lákadly, která ocení všichni malí průzkumníci, doplní nabitý program zahrnující dětské workshopy, výtvarné dílničky nebo divadelní představení. Doprovodný vzdělávací program a praktické workshopy budou připraveny také pro rodiče.
Multižánrový projekt KUK, který nabízí originální zábavu s vysokou uměleckou úrovní pro ty opravdu nejmenší diváky ve věku od 10 měsíců do 3 let a jejich rodiče, zavítá na deset dní znovu do Plzně. Populární denně otevřenou obří hernu s velkým bludištěm, kuličkodráhou, hravými tabulemi, originálním haptickým kobercem, měkoučkou nafukovací prolézačkou a dalšími lákadly, která ocení všichni malí průzkumníci, doplní nabitý program zahrnující dětské workshopy, výtvarné dílničky nebo divadelní představení. Doprovodný vzdělávací program a praktické workshopy budou připraveny také pro rodiče.
Vystavující: Kryštof Brůha, Lenka Glisníková, Šimon Chovan, Ula Lucińska & Michal Knychaus, Most Dismal Swamp, Natália Sýkorová, Andrea Mikysková, Stanislav Zábrodský. V imaginární budoucnosti, kde člověk vymizel, se příroda prolíná s technologií do hybridních forem. Vybraní umělci a umělkyně kriticky zkoumají ekosystémy, digitální identitu a rozostření hranic mezi organickým a syntetickým.
Instalace aktuální malířské tvorby Jiřího Pitrmuce vyzývá k zamyšlení nad naším vztahem k plynutí času a jeho proměnou v současném společensky třaskavém prostředí pozdní globalizace.
362 jedinečných projektů, které se zúčastnily nejprestižnější evropské architektonické Ceny Miese van der Rohe. Pražskou verzi výstavy doplní interaktivní projekce a přehled všech tuzemských projektů, které se soutěže od jejího vzniku zúčastnily. Výstavu pořádá barcelonská Nadace Miese van der Rohe a Evropská unie.
Putovník se řídí vlastními rozhodnutími, nepodléhá konvencím, překračuje hranice, zřídka vítá kolemjdoucí a rozhodně nenosí bačkory. Výstava představuje sérii velkoformátových deníkových kreseb inspirovaných zapomenutými fragmenty z dětství, které se znovu vynořují v nečekaných souvislostech.
Ideově sochařský projekt Cesta, ve kterém mladý umělec František Bílek (1872–1941) reagoval na inspiraci a zkušenosti ze svého studijního pobytu v Paříži z počátku devadesátých let patří, vedle tématu Krista, k nejzajímavějším konceptům jeho rané mystické tvorby.
Řekne-li se „čeští umělci v meziválečné Francii“, každému se dnes vybaví především jména František Kupka, Josef Šíma, Jindřich Štyrský a Toyen. Řeklo-li se totéž umění milovnému Pařížanovi dvacátých let, vybavil si v prvé řadě jména Georges Kars, Othon Coubine a François Zdeněk, nebo François Maurice Eberl. Právě oni se dokázali nejvíce prosadit na pařížské meziválečné umělecké scéně, jejich díla se objevovala v prestižních galeriích a na stránkách výtvarných časopisů. Byli součástí kosmopolitního uskupení umělců usazených především na Montmartru a Montparnassu, označovaného jako pařížská škola.
Před pár lety jsem objevil svou fotografickou vášeň pro tváře vyprávějící příběh. Tváře vrásčité, s úžasnou strukturou, osoby záhadné a charismatické i tváře lidí bez domova. Portréty sbírám v ulicích Prahy, kde dávám přednost přirozenému světlu. Jsem fotograf samouk. Mojí profesí je jazzový hudebník. Hraní v jazzových kapelách a jazzová hudba vůbec je určitě něco úžasného, stejně jako pouliční portrét. Obojí má syrové základy, jsou hrubé jako štěrk, ničím neomezené, ale zároveň sofistikované – a to vše vzbuzuje intenzivní emoce. Moje obrazy nejsou jen jednoduché portréty, ale svědectví o lidské osamělosti, vášni i utrpení v této drsné moderní době.
Expozice v Museu Kampa představuje jednu z nejvýznamnějších kolekcí děl průkopníka abstraktního umění. Výstava je rozšířena o dlouhodobé zápůjčky děl Františka Kupky a součástí expozice je rovněž výstava soch Otto Gutfreunda.
Výstava představuje prezentaci amatérských obrazů, vzniklých čistě pro radost. „Výstavou v Kaštanu se vracím do míst, kde se pod vedením paní Jitky Hilské rodila moje radost z malování. Obrazy vznikaly průběžně až do roku 2021, kdy jsem byla nucena pro těžký úraz, malování načas opustit,“ shrnuje autorka. „Pak jsem se opět k němu vrátila a každopádně z této činnosti dobíjím svou psychiku. Jako techniky ráda používám olej, akvarel, pastel a tuš. Zúčastnila jsem se asi osmi společných výstav pořádaných ateliérem Kaštan, a samostatně jsem vystavovala v Akademii věd, Faustově domě, Domově Svaté rodiny, faře v Cítolibech. V motivech mě přitahují jak krajinné výjevy, tak květiny, různá zátiší. Upřednostňuji akvarelovou malbu a celkově mám ráda v malování moderní pojetí.“
Výstava. Portréty inspirativních mužů je výstava fotografií Pavla Kořínka, které se objevily v knize rozhovorů Veroniky Kořínkové Jak vychovat chlapce, vydané nakladatelstvím Argo v červnu 2024. Portréty vznikaly během rozhovorů, v obývacích pokojích, pracovnách, na zahradách, ale i na zámku, na koncertech nebo na půdě Akademie Věd České republiky. Jana Sokola, Pavla Pafka, Karla Schwarzenberga, Jiřího Drahoše, Arnošta Goldflama, Michala Horáčka, Michaela Kocába, Petra Pitharta a Tomáše Sedláčka tak můžeme z fotografií vnímat v lidštějších úhlech, než jak je známe z médií. Na NEstylizovaných portrétech z míst, která jim jsou, nebo byla nejbližší.
20:00 Inscenace je alegorií pozdního kapitalismu, oslavou vysokého umění, inscenovaným koncertem i pečlivě provedeným úklidem.
18:00 Pravidelný šachový turnaj pro hráče a hráčky všech úrovní
19h
19:00 Divadelní zpracování osudu zachráněných dětí na námět Kateřiny Tučkové, které je inspirováno skutečnými událostmi. Silný příběh dvou sester o hledání domova i vlastní krve navzdory dějinám, které je rozdělily. Byla ale vůbec jiná možnost? 669 dětí dostal během prvních osmi měsíců roku 1939 Nicholas Winton a jeho spolupracovníci z pomnichovského Československa. Také Ester její rodiče poslali do Anglie. Sami zde s mladší dcerou Hanou zůstali. Ester se s nimi už nikdy neviděla. Vyrostla u pěstounů. A přece se na začátku roku 1989 na popud své dcery rozhodne do Československa vypravit. Ke svému překvapení zde potkává osoby, které považovala za mrtvé. Nebo ji jenom klame paměť a vidí, co vidět chce? Nahlédněte do dramatických historických událostí v přitažlivém kabaretním žánru – se zpěvem, tancem, stepem i podmanivou živou hudbou přímo na jevišti.
16:00/KINO NA MATEŘSKÉ – Zatracená krvavá láska (100 Kč) 18:00/NOVINKA – The Apprentice: Příběh Trumpa 20:00/ČESKÉ KINO – ČERNÁK
16:20 Céčko: Dozorkyně 15:50 Paddington v džungli 15:40 Parthenope 18:20 Céčko: Sex 18:30 Bob Dylan: Úplně neznámý / A Complete Unknown (English friendly) 20:50 Céčko: Pro smilování 21:20 Babygirl (English friendly) 21:10 Na plech
19:30 hod. - Cirkus prožitý všemi smysly.
19:00 Strhující a oceňovaná doku-fikční hra Tomáše Dianišky 294 statečných vás zavede do zákulisí jednoho z největších hrdinských činů v českých dějinách – operace Anthropoid. Málo se přitom ví, že se tyto významné historické události odehrávaly především v Libni, působišti Divadla pod Palmovkou. Inscenace získala od své premiéry v září roku 2020 nejedno uznání kritiky, třeba Cenu divadelních kritiků nebo Cenu Divadelních novin.
22:00 - eclectic mix v podání rezidentního Dje
17:45 Dokument o Libuši Jarcovjákové, která se stala legendou světové fotografie, je unikátním vhledem do života této nespoutané ženy, jež se vzepřela všem konvencím. Po projekci proběhne debata s hlavní protagonistkou Libuší Jarcovjákovou.
19h
18:00 Komentovaná prohlídka výstavy MILKOV s umělcem Stefanem Milkovem a kurátorem Leošem Válkou.
09:30 Záhada hlavolamu + To byl jen vtip!, 15:00 +16:30 O veliké řepě
14:00 Armand 16:30 Kočičí odysea 20:00 Upír Nosferatu (promítání v rámci cyklu "Němé filmy s živou hudbou" + hudebníci Leeb0rn)
19:00 Mudr. Cyril Matějka – Novinky a mýty o ADHD a autismu
20:00 Dramatizace loni vydaného českého překladu brilantního románu současné francouzské autorky. Spalující vztahové drama na pozadí covidové pandemie fascinujícím jazykem otevírá komplikovaná aktuální témata mezigeneračních střetů, kulturních válek i psychologických důsledků karanténní izolace. Především však přináší strhující studii dvou hlavních postav a jejich neurotického a ve všech myslitelných ohledech toxického vztahu. Naléhavá a nejvýš současná zpráva o tom, že otupělá touha nestačí k sexuálnímu uspokojení, ani hledání cest k druhému člověku.