Kolekce těchto dvou světoznámých autorů českého původu patří mezi nejdůležitější části sbírky Musea Kampa. František Kupka je jedním z nejvýznamnějších představitelů světového umění 20. století, průkopník abstrakce a nejdražší český malíř. Kurátor: Jan Skřivánek.
Výstavní projekt zaměřený na reflexi díla a poetiky Franze Kafky v současném výtvarném umění.
Výstava Stále v pohybu Vratislava Karla Nováka pomyslně začala již v prosinci, kdy byl veřejnosti představen kinetický objekt Planety – Kruhy, který je umístěn v galerijních zahradách v rámci venkovní expozice GASK pod širým nebem. V únoru 2024 bude pak v prostoru tří výstavních sálů představen výběr z díla, jenž zahrnuje kinetické a interaktivní sochařské objekty a šperky. Kurátorkami výstavy jsou Kateřina Nora Nováková a Ludmila Šikolová spolu s kurátory GASK Vandou Skálovou a Richardem Drurym.
Martina Skala je v Čechách známá především jako autorka a ilustrátorka dětských knih. Výstava představí její originální kresby pro dětské knihy i volnou tvorbu, které společně mapují cesty napříč kulturními světy, jimiž sama prošla, od Malé Strany až po indiánské vesnice. Kurátorkou výstavy je Adriana Primusová.
Interaktivní světelná expozice z dílny DEPO2015 provede malé i velké dobrodruhy netradičně pojatým světem písma, jeho historií, základy typografie, ale i šifer a komunikace obecně.
Stavba raně barokního zámku Troja byla zahájena v roce 1679. Autorem projektu zámku byl architekt francouzského původu Jean Baptiste Mathey. V návrhu zúročil zkušenosti ze svého pobytu v Itálii a inspiroval se typem římské příměstské vily. Středem a dominantou celé hmoty stavby je velký sál, z něhož se do obou stran rozbíhá chodba s enfiládou přilehlých salónů. Po stranách stavbu vertikálně i horizontálně ukončují dvoupatrové věžovité belvedery. Sochařská výzdoba dvouramenného schodiště vedoucího do zahrady byla svěřena drážďanským uměl-cům Georgovi a Paulu Hermannovým. Monumentální plastiky, zdobící schodiště, symbolizují boj Titánů s antickými bohy. Jednotlivé plastiky po obvodu schodiště představují antické bo-hy, alegorie denních i ročních období a světadílů. Malířské práce v přízemí zámku převážně uskutečnil Carpoforo Tencalla, v prvním patře zámku působili Francesco Marchetti a jeho syn Giovanni Francesco. Pro iluzívní výzdobu velkého hlavního sálu povolal stavebník vlámské malíře Abrahama a Izáka Godynovy.
Mezinárodní skupinová výstava „Žádný pocit netrvá věčně. Díla na papíře ze solidárních sbírek Skopje a Lidice“ představuje umělecká díla devatenácti umělců a umělkyň z celého světa, kteří jako jedni z prvních v šedesátých letech odpověděli na výzvu darovat své dílo do dvou solidárních sbírek vznikajících tou dobou v Lidicích a ve Skopji. Umělci a umělkyně ve své štědrosti darovali svá díla, přestože sami v řadě případů neměli dostatek finančních prostředků. Ve spolupráci s Národní galerií Praha, MoCA Skopje a Kunsthalle Vídeň vzniká na našem území jedinečná dvoj-expozice, se společným názvem „Žádný pocit netrvá věčně.“ jejíž plná šíře se divákům otevírá jak ve Veletržním paláci, tak v Lidické galerii. Umělci: René Bértholo, Lars Bo, Angelica Caporaso, Peter Clarke, Jef Diederen, Juraj Dobrović, Henrik Finne, Derrick Greaves, Dževad Hozo, Andrej Jemec, Toni Mau, Ileana Micodin, Barbara Narębska-Dębska-Kozłowska, Nemes Endre, Ankica Oprešnik, Fayga Perla Ostrower, Roland Pichet, Ioanna Veropoulou-Spiteri a Karel Vaca.
Vstupte do magického světa trojrozměrných knih a staňte se součástí příběhu. Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy otevírá interaktivní výstavu pro celou rodinu, která představí tvorbu i osobnost světoznámého ilustrátora a grafika Vojtěcha Kubašty.
Lidské tělo jako známé i neznámé území. Výstava představuje nejrůznější podoby těla a zdůrazňuje téma odlišnosti jako nositele pozitivních impulsů a změn ve společnosti. Fotografie, videa a instalace jako oslava nekonečných možností a mystéria superorganismu – lidského těla.
Vzdělávací expozice na téma lidské identity
Kdyby nebylo je název druhé výstavy celoročního projektu galerie arto.to. Po výstavě věnované nejmladší generaci studentů AVU rozvíjí téma vztahovou síť v intimitě uměleckého prostředí silných, dnes již nežijících umělkyň, které měly přátelské vazby a silný lidský vliv na autorky mladší. Síť se tak rozestírá napříč umělkyněmi tří generací, mezi pozapomenutou malířkou Marií Jančovou, světoznámou filmařkou a výtvarnicí Ester Krumbachovou, fotografkou Libuší Jarcovjákovou, malířkami Květou a Jitkou Válovými a linka vede až k nejmladší z nich, sochařce Dagmar Šubrtové.
Začátkem dubna spouští DEPO2015 novou autorskou rodinnou interaktivní expozici Cesta kolem světa, která přináší unikátní koncept světelné zážitkové výstavy kombinované s prvky únikových her. Příběh expozice odkazuje na slavný román Julese Verna. Návštěvníci se na startu výpravy ocitnou v prostoru před obrovským kufrem. Jakmile do něj vstoupí, přesunou se v čase do začátku 20. století a ocitnou se v anglickém pánském klubu, kde budou vyzváni k sázce vykonat cestu kolem světa v šibeničním termínu. Návštěvníci přitom musí projít devíti působivě zpracovanými prostředími symbolizujícími různá místa celého světa. V každém z prostředí musí vyřešit zapeklitý úkol, aby získali indicii do svého pasu a mohli pokračovat v cestě dál. Při jejich plnění si užijí nejen dobrodružství, ale i zábavu. Jen ten nejprotřelejší hráč dokáže včas objet celou planetu a správně vyluštit všechny úkoly: na velkoplošné projekci rozehnat holuby z náměstí sv. Marka, vyvolat džina z lampy, uhádnout hádanku sfingy, porazit v tanci africké domorodce na obřím kinectu, rozeznít bubny v indickém chrámu, probudit ledního medvěda, dobýt severní pól a mnoho dalších. Jen ti nejlepší hráči na konci zvládnou získat poklad samotného Philease Fogga.
Centrum současného umění EPO1 uvádí výstavu Jízda, která se zaměřuje na ztvárnění bicyklů a jejich role v životě člověka. V bývalé elektrárně se představí tvorba více než čtyř desítek umělců několika generací. Těžištěm monumentálně pojaté expozice jsou díla sochařů a sochařek (Jakub Flejšar, Karel Nepraš, Zdeněk Němeček, Paulina Skavová, Čestmír Suška, Vratislav Karel Novák) a tvůrců instalací (Jiří Černický, Jiří David, Krištof Kintera, Filip a Lukáš Houdkovi, Jan Stolín) v turbínové hale. Mezi malíři a malířkami najdeme například Alenu Anderlovou, Františka Mertla ve světě známého jako FRANTA, Ondřeje Kohouta, Michaela Rittsteina, Petra Písaříka, Natálii Roučkovou, Karla Štědrého, Jakuba Špaňhela nebo Lubomíra Typlta.
Nejisté situace navazují na projekt Pět nejistých situací z roku 2022 a Dvě nejisté situace z roku 2023 a představují různé přístupy k interakci sluchového a zrakového vnímání. Díla ze sbírek Galerie hlavního města Prahy slouží jako základ pro nové kompozice současných skladatelů, které potom novým způsobem „nasvěcují“ časové vnímání výtvarného díla. Ve výstavních prostorách Zámku Troja bude představen výběr děl ze sbírek GHMP a na ně reagující nové hudební kompozice ve formě nahrávek skladeb a výběr jejich partitur. Skladby pod uměleckým vedením Iana Mikysky interpretuje soubor Prague Quiet Music Collective. Všechny zazní v rámci celoročního doprovodného programu (setkání s hudebníky, koncerty v hlavním sále Zámku, hudební workshopy a další).
Lucia Moholy: Exposures je první ucelenou prezentací tvorby spisovatelky a fotografky pražského původu Lucie Moholy (1894–1989). Výstava čerpá z nově objevených sbírek a archivních dokumentů a představuje celou šíři jejích spisů a fotografií od 10. do 70. let 20. století. Zaměřuje se především na její začátky v Československu a Německu, na rozsáhlou portrétní tvorbu i její zapojení do raných forem informační vědy včetně mikrofilmu v Anglii a Turecku. Výstava mapuje také její působení v uměleckých kruzích v Curychu, kde prožila posledních třicet let svého života.Nedílnou součástí kurátorské strategie výstavy jsou taktéž fotografie a videoinstalace umělce Jana Tichého, které jsou v dialogu s některými absencemi v díle Lucie Moholy.
Výstava vytváří kontext pro pozorování a reflexi určitého segmentu konceptuálního umění v bývalých socialistických republikách Rumunsko a Československo. Od konce šedesátých let přes léta sedmdesátá a osmdesátá se uvnitř neoficiální umělecké scény bývalého východního bloku rozvíjela koncepční autorská činnost pouze pod dohledem a za omezených tvůrčích podmínek. Díla z této éry pojí zachycené myšlenky i estetika, obsah i forma. Všechna přitom představují výsledek různorodě propustných politických režimů, které umožňovaly určitou míru mezinárodní kulturní otevřenosti, čímž utvářely nehomogenní prostředí a nerovnou pozici solidarity. Kurátorkou výstavy je Olivia Nițiș. Vystavující umělci a umělkyně: Kamila B. Richter & Michael Bielický, Irina Botea, Vladimír Havlík, Jiří Kovanda, Gabriela Mateescu, Iulian Mereuță, Karel Miler, Delia Popa, Gheorghe Rasovszky, Marilena Preda Sânc, Decebal Scriba, Roxana Trestioreanu, Jiří Valoch. Projekce: Eva Koťátková, Iulia Stǎticǎ & Adrian Câtu. Otevírací doba galerie je út–pá 13–19, so–ne 12–18.
V přírodě většinou platí, že když si zlomíte nohu, zemřete. „Let‘s break our collective femur!“ Začněme znova, zlomme femur této společnosti a společně ho uzdravme, pečujme o sebe navzájem a trpělivě čekejme, až sroste. Kurátorem výstavy je Piotr Sikora. Otevírací doba galerie je út–pá 13–19, so–ne 12–18.
Autora fascinují geopolitická témata, která komentuje s vizuální popovou nadsázkou i kritickým poselstvím. Geovýběh je ohraničené teritorium, které deklaruje autorovu schopnost podkopávat ustálené úvahy o geopolitických systémech a střetu civilizací. Kurátorem výstavy je Pavel Tichoň. Otevírací doba galerie je út–pá 13–19, so–ne 12–18.
Multikanálová video-instalace nahlíží na formát příběhu jako na uzavřenou smyčku; zkoumá omezení současné podoby narace, a tím reflektuje její determinující vliv na společenské uvažování o možné konfiguraci našeho budoucího světa. Kurátorkou výstavy je Helena Todorová. Otevírací doba galerie je út–pá 13–19, so–ne 12–18.
Je-li naše cesta předurčena osudem, co znamenají vůle, štěstí, náhoda? Osudovostí se zabývá malíř Vojtěch Kovařík, který aktuální výstavou v Museu Kampa vykročil do třetího rozměru. Hladké malby doprovázejí reliéfy a socha. Cesta autora vede od kresebných linií členících plochu k sochařským hmotám. Jeho témata jsou univerzální a stojí u základů euroamerické civilizace. Antické mýty, bohové, bohyně, Titáni, héroové a heroiny si podržují svůj význam i ve třetím tisíciletí. Robustními formami přesahují monumentální formáty obrazů. Považujeme je za archetypy, jejichž příběhy a činy slouží od nepaměti k vyznačení hranic či možností našeho vlastního procházení životem a pátrání po smyslu věcí.
Východiskem všeho, co Alena Kučerová (*1935) jako výtvarnice vytvořila během více než šedesáti let, je kresba. Potřeba řádu a přesnosti přivedla Alenu už na sklonku padesátých let k vyjadřování pomocí geometrických forem, kterými zobrazovala představy abstraktní (Nádherné úterý, Slavnost) i konkrétní (Skaliska, V moři), tato geometrie však nepůsobí chladně, přímky a křivky nejsou naprosto rovné a jako by se chvěly. Brzy pak vystřídala kreslení perem grafickou technikou označovanou jako suchá jehla a v první polovině šedesátých let přidala k vyrytým liniím body vzniklé prorážením plechu, ke kterému ji podnítila práce dědečka ševce, propichujícího kožené podrážky a zatloukajícího do nich floky.
Landscape festival jako dočasná laboratoř poskytne platformu pro seznámení s připravovanými proměnami vybraných území na Praze 3 a Praze 10 včetně revitalizace dopravního brownfieldu na kulturní a společenský klastr. Návštěvníci budou mít možnost navštívit ojedinělou pražskou divočinu v lokalitě Žižkova a Malešic. Festival potrvá od června do září 2024. Tříměsíční mezinárodní projekt je připravován ve spolupráci s hlavním městem Prahou, městskou částí Praha 3 a IPR Praha a koná se pod záštitou náměstka primátora Petra Hlaváčka a místostarosty městské části Praha 3 Pavla Dobeše. Festival představuje totální zelený urbanismus a dočasnými intervencemi dává vzniknout novým příběhům v mikrolokalitách metropole. Chceme vytvořit participační proces, do něhož by se zapojilo co nejvíce rezidentů. Letošní ročník každoročního Landscape festivalu navazuje na pět předchozích, které se konaly v Praze (2014, 2015, 2018, 2020 a 2022), a na projekt Žižkovská spojka v roce 2021. Od roku 2020 se tyto akce konaly ve spolupráci s Galerií hlavního města Prahy a za její podpory. Doprovodné výstavy, debaty a přednášky poskytnou komunikační platformu soukromým i veřejným záměrům a diskusi nad důležitými tématy, jako jsou umění ve veřejném prostoru, taktický urbanismus, zelený urbanismus a adaptace na klimatickou změnu.
Pod poněkud kryptickým názvem Husa na Kampě se skrývá reprezentativní výstava sbírky Vladimíra Železného, na které se návštěvníci setkají s díly nejvýraznějších osobností českého moderního umění. K vidění budou práce od Jana Zrzavého, Emila Filly, Toyen, Jindřicha Štyrského či Jiřího Karse. Z poválečného umění pak díla Květy Válové, Jana Koblasy a zejména Mikuláše Medka. Sbírku opatruje Galerie Zlatá husa, která letos slaví pětadvacet let své existence. Název výstavy tak odkazuje právě ke jménu galerie. Výběr děl pro výstavu osobně připravil Vladimír Železný, který je klíčovou osobností novodobého českého sběratelství. Podle vlastních slov chce ukázat proměnu českého umění během jednoho lidského života, od Splynutí duší Maxe Švabinského z roku 1901 po vrcholná informelní plátna Mikuláše Medka z poloviny 60. let.
Malíř Jan Zrzavý patří mezi národní klasiky, který výtvarným jazykem pomáhal pojmenovávat identitu české kultury. Autor často reprodukovaných jihočeských a vysočinských krajin, ilustrátor Erbenovy Kytice a Máchova Máje, scénograf Libuše a Čertovy stěny. A přeci tento malíř, jehož dílo bylo mnohokrát vystavováno, neprošel žádnou uměleckou školou, býval samotářem uprostřed davu obdivovatelů a nesl si v sobě od dětství osten jinakosti. Zápasil se svým tělem a homosexuální orientací ve značně konzervativním středoevropském prostředí, hledal východiska ze svého určení a nacházel je v umění a duchovních světech. Zrzavý jako moderní a progresivní autor, jehož dílo vyrůstá z hlubokého poznání starého umění, navazuje v 8smičce pomyslný dialog s motivicky či duchovně spřízněnými autory a autorkami. Témata spjatá s tělesností a krajinou (vnitřní i vnější), subjektivita a vědomé navazování na práce některých mistrů minulosti činí jeho tvorbu obzvlášť aktuální.
David Böhm a Jiří Franta spolu tvoří již od roku 2006. Jejich práce má rozmanitý a široký roz-sah, od konceptuální a procesuální kresby, jež je pro ně asi nejcharakterističtější, až po instalace ve veřejném prostoru nebo performance. Zásadní je pro ně rovněž tvorba knih, oba mají za sebou několik autorských publikací včetně komiksů, časopisů nebo výtvarných katalogů. David Böhm (1982) i Jiří Franta (1978) absol-vovali v ateliéru Vladimíra Skrepla Akademii výtvarných umění v Praze. Za svou tvorbu získa-li celou řadu ocenění, byli celkem třikrát nominováni na Cenu Jindřicha Chalupeckého. David Böhm získal spolu s básníkem Ondřejem Buddeusem v roce 2013 cenu Magnesia Litera za publikaci Hlava v hlavě a v roce 2020 byl oceněn jako autor knihy A jako Antarktida.
Výstava houellebecq! Adama Štecha není poctou francouzskému spisovateli Michelu Houellebecquovi ani ilustrací jeho děl.
Vizuální umělkyně Ester Geislerová se vrací na původní místo prezentace své diplomové výstavy z roku 2012. Na rozlehlé zaprášené půdě opuštěné Zengerovy transformační stanice (nynějším sídle Kunsthalle Praha) tehdy představila rozsáhlou instalaci s názvem Kvíz. Autorka nyní navazuje na již dříve zpracovávaná témata partnerských vztahů a komunikace i na práci s emocemi a traumatem. Její svébytný přístup, kombinující hereckou práci, humor a překvapení, upoutává dynamikou neustálého hledání, ptaní, zkoušení i prověřování, jak se spolu můžeme domluvit a vzájemně se pochopit.
Nová stálá expozice Galerie Středočeského kraje naváže svým konceptem na úspěšný projekt Stavy mysli, oceněný v roce 2016 národní cenou Gloria musaealis. Příběhem, který tentokrát jako červená nit spojuje vybrané exponáty a provede návštěvníky LABYRINTEM (jak se nová expozice jmenuje), je cesta hrdiny. Námět je volně inspirován výsledky srovnávacího studia amerického religionisty a etnologa Josepha Campbella, který zkoumal společné základy mýtů, bájí i náboženských nauk. Expozice koncipovaná na základě archetypálního příběhu nabídne poutníkovi – návštěvníkovi setkání s různými podobami poznání, sebepoznání, reflexe či identifikace skrze setkání s jedinečnými uměleckými díly. Výběr děl ze sbírek GASK zahrnuje všechny způsoby uměleckého vyjádření od klasické malby po nová média; významná role patří dílům, která do sbírek galerie přibyla v posledních dvou desetiletích a nyní se poprvé představují v bezprostředním dialogu s díly ze stávajícího sbírkového fondu. Tento výjimečný galerijní počin vznikl jako výsledek úzké spolupráce kurátorského a lektorského týmu GASK.
Ideově sochařský projekt Cesta, ve kterém mladý umělec František Bílek (1872–1941) reagoval na inspiraci a zkušenosti ze svého studijního pobytu v Paříži z počátku devadesátých let patří, vedle tématu Krista, k nejzajímavějším konceptům jeho rané mystické tvorby. Názorně odráží Bílkovu osobitou interpretací křesťanství, která nám otevírá složitý prostor úvah o smyslu lidské existence a její sounáležitosti s věčným koloběhem universa. Inspiraci esoterickou a tehdy populární filozofií Édouarda Schurého (Velcí zasvěcenci / Les Grands Initiés) převedl Bílek do vlastní monumentální epopeje pozemské duchovní pouti lidstva dějinami za spásou. Začíná prvotním pádem na zem, od Povětroně, Adama a Evy až k tajemným zasvěcencům a prvním učedníkům Krista. Z celého cyklu Bílek realizoval pouze sochu Mojžíše (1905) a o mnoho let později sousoší Adama a Evy (1921). Některé z dalších zůstaly pouze v sochařských skicách, největší z nich jsou Povětroň (1903) a Tanec kolem zlatého telete (1903). Cesta vyšla ještě jako soubor grafik v roce 1909 a spolu se Stavbou budoucího chrámu v nás, publikovanou o rok dříve, je Bílkovým nejdůležitějším knižním projektem tohoto období.
Planeta Praha vypráví o pražské přírodě jinak, než jsme zvyklí. Vykresluje příběhy ze špinavých dvorků, počůraných nároží a křoví na sídlišti spíše než z Divoké Šárky či Prokopského údolí. Pozoruje město „očima“ rostlin a živočichů: jak vnímají chodníky, pukliny v omítce, nádražní peróny nebo pouliční lampy? Jak využívají prostředí, které si lidé vystavěli pro sebe? Kolik „obyvatel“ vlastně Praha má? Výstava prodloužena do 15.12.2024.
Původně pražský festival se během dekády proměnil ve významný mezinárodní sochařský projekt, do kterého se zapojují desítky renomovaných i začínajících umělců z Česka i zahraničí. Nejinak tomu je i letos. Mezi instalace, které v Česku můžeme zhlédnout, patří díla od Jana Kaplického, sira Anthonyho Cragga, Alexandry Koláčkové, Lukáše Raise, Jakuba Flejšara či Michala Gabriela.
Výstava ZAČÁTEK NĚČEHO Marka Starosty a Rafaela Smeta se zrodila, aby novým cyklem obrazů vyprávěla nový příběh a nový začátek. Na jejich obrazech nejsou skutečná města ani příroda, ale scénáře připomínající čistotu digitálních obrazů, v nichž se vše vznáší bez gravitace v neměnném světle, čas je cyklický, věčný, bez přesných historických faktů. Absence konkrétního času vytváří nekonečnou horizontální linii mezi minulostí a budoucností jako ve videohrách, ve kterých hrdina umírá, je vzkříšen a začíná znovu akci s variacemi. Malíři si asi kladou stejnou otázku jako konceptualismus nebo hyperrealismus: co je realita? Může představa reality nahradit realitu samotnou? Idea reality je tedy podobná virtuálním scénářům s umělými a kontrastními barvami, ve kterých příroda působí uměle. Krajina se zdá být nelidská jako snímek v internetovém systému, který generuje nové formy, mentální asociace a vzpomínky lidí filtrované novým médiem. Oba umělci malují velmi realistické kompozice s trpělivou precizností a čerpají jak z fotografie, tak z vlastní fantazie.
Letní výstava přední slovenské konceptuální autorky v Karpuchina Gallery je prerokovanie o modřinách, ale těch vnitřních.
Výstava navazuje na dlouhodobý průzkum dopadu technologických infrastruktur na jednotlivce. Představí umělcovy nové práce, kde prostřednictvím médií objektu a kresby rozvíjí témata spjatá s nedobrovolným, často nevědomým ergonomickým a mentálním tvarováním (nejen) lidských bytostí.
Transfuturistická queer spekulace odehrávající se v blíže nespecifikovaném vesmíru, který možná časoprostorově existuje nedaleko toho našeho, je mu ale vzdálený, co se týče genderových i taxonomických norem. Kolektivní projekt rozkročený mezi médii vizuálního umění, textu a hudby.
Výstava představuje fotograficko-reportážní tvorbu Jarmily Štukové v rozsáhlejším tematickém kontextu. Propojuje šest regionů Afriky, jižní Asie a Blízkého východu se severní částí planety Země a vybízí k překlenutí pomyslných příkopů mezi „námi“ z bohaté části světa a „jimi“ z nestabilního zbytku. Nevšední prostor Artia nabízí nové pohledy, nečekaná spojení a možná východiska zdokumentovaných témat. Vybrané okruhy přímo popisují geografické lokality, ale i globální environmentální poměry, sociálně-psychologické aspekty společnosti, ale zejména bezpečnost našich životů a vyhlídky žití dalších generací. Většina z příběhů je nám mentálně i distančně vzdálená, avšak přesto se nás týká a rozhodně dotýká. Díky pouhým střípkům z médií jsou naše názory mnohdy zkreslené či stereotypní. Výstava proto nabízí poznání témat a lokalit objektivně, v souvislostech a doslova z různých úhlů pohledu. “Zájem materiálně i bezpečnostně zajištěného Západu, z planetárního pohledu spíše globálního severu, o stav méně bohatých regionů s nástupem nových zodpovědných generací v posledních dvou dekádách narostl. Nicméně termín “třetí svět” zavedený v době studené války však nadále ilustruje postmoderní paternalismus „nás“ z bohaté části světa vůči „nim“ z nestabilního zbytku, kulhajícího v dalekém závěsu na cestě k modernitě,” vysvětluje téma výstavy fotoreportérka Jarmila Štuková. Výtvarné zpracování výstavy akcentuje ústřední myšlenku, která spočívá ve zhmotnění pomyslného vztahu mezi námi a “těmi druhými”, jejichž životy jsou zachyceny na fotografiích. “Výstavní projekt představuje fotografii a reportážní a dokumentární tvorbu Jarmily v neotřelém scénografickém zpracování inspirovaném nejen narativem celé výstavy, ale také specifickou architekturou Artia a budov na Bořislavce. Textové zpracování příběhů, kterého se zhostil novinář Jakub Szántó, věříme pomůže návštěvníkům výstavy vstřebat nelehké situace, které skrze fotografie představujeme,” upřesňuje záměr výstavy kurátorka Alžběta Krajčíková. Výstava je otevřena od 7. 6. do 22. 10. 2024 od pondělí do pátku vyjma středy od 8 do 21 hodin, o víkendech pak od 9 do 21 hodin. Vstupné je zdarma.
Potulní romští obchodníci s krajkami byli součástí života finských trhů, vesnických slavností, nádražních hal a továrních měst až do konce minulého století. Se společenskými otřesy po druhé světové válce přišli romští muži o koně a s nimi i o tradiční profese, ženy však svou zručnou krajkářkou dokázaly uživit celou velkou rodinu. Obchodníci s krajkami však nebyli vždy vítáni: někdy dokázal otevřít dveře i majitel ozbrojený brokovnicí. Výstavu připravila kurátorka Severoromského muzea, filmová režisérka Katariina Lillqvist spolu s muzejní pedagožkou Helenou Grönfors a pracovní skupinou. Na výstavě uvidíte nejen krajky, ale také dokumenty o Romech ve Finsku, historické fotografie, animace a originály komiksových alb ze sbírek vzdělávacího materiálu muzea.
Výstava zahrnující instalace, video a text zkoumající téma re-migrace, snahy usadit se v tom „správném“ domově a následného odchodu z dané země z pozice Vietnamky druhé generace. Autorka ohledává skrze čichové vzpomínky a pozorování padajícího popela, že někdy je v pořádku odejít. Vstupné: Zdarma.
Letos se diváci mohou těšit na tři slavné francouzské soubory a jeden až z dalekého Taiwanu. Publikum okouzlí virtuózní akrobaté z Cirque Le Roux, k slzám rozesmějí Les Rois Vagabonds, dech sebere show na obří trampolíně PIC a nový cirkus na asijský způsob předvede Eye Catching Circus.
Mezinárodní skupinová výstava Žádný pocit netrvá věčně. Sbírka solidarity ve Skopji vychází z jedinečné sbírky Muzea současného umění (MoCA Skopje) a z jejího historického a politického kontextu. Po ničivém zemětřesení, které zasáhlo Skopji v létě 1963, se jako projev mezinárodní solidarity vzedmula vlna pomoci s obnovou zničeného města. V rámci obnovy města se také rozhodlo o zřízení muzea současného umění a umělci z celého světa darovali svá díla do sbírky muzea. Sbírku MoCA Skopje tak lze vnímat jako časovou kapsli pozdního modernismu napříč železnou oponou, protože sbírka zahrnuje jak díla známých umělců západního kánonu, tak umělců z tehdejšího východního bloku – včetně Československa – a umělců z tehdejšího třetího světa neboli globálního Jihu.
Lenka Stejskalová zachycuje prchavé obrazy přítomnosti, vchází se svými skleněnými plastikami, objekty, instalacemi i kresbami do prostoru, aby jej jejich prostřednictvím otevřela, proměnila a nabídla nám tak možnost vidět a prožít skutečnost v nových a nečekaných souvislostech. Svá díla často odlehčuje a odhmotňuje, ale zároveň záměrně pracuje s jejich jasně definovaným tvarem, s vlastnostmi a charakterem materiálů, které používá. Důležitou součástí umělecké tvorby jsou i vlastní texty, kterými doplňuje a dotváří svá díla.
19:30h
Po úspěšném jarním křtu alba Bistro snů v zaplněném Lucerna Music Baru servírují Fast Food Orchestra fanouškům jeden pražský koncert pod širým nebem! Nenechte si ujít!
13:40 Vlny / Waves (English friendly) 14:00 Kino za kilo na Céčku: Karaoke blues 14:45 Kino za kilo: Já, padouch 4 15:45 Céčko: První den mého života 16:10 V hlavě 2 16:40 Mord / Our Lovely Pig Slaughter (English friendly) 18:00 Vlny / Waves (English friendly) 18:15 Céčko: Chiméra 18:35 Zápisník alkoholičky 20:30 Vlny / Waves (English friendly) 20:50 Vlny / Waves (English friendly) 21:00 Céčko: Bastard
19:00 Prohlídka s poutavým výkladem vhodná i pro děti odkryje návštěvníkům kus historie jedné z nejkrásnějších pražských národních kulturních památek. Podíváte se i do prostor, které nejsou běžně přístupné. Prohlídky se konají v předem plánovaných termínech dopoledne či při západu slunce v době od 13. 2. do 30. 11. 2024.
11:00 - 17:00 Pojízdná prádelna a ateliér, kde si můžeme povídat, vařit společně, malovat, točit videa nebo nahrávat písničky. Prostě dělat aktivity, které vás baví a které nás spojují. Vždy bude dostupná káva, čaj a občerstvení.
20:30 Příběh o hranicích v nás a mezi námi. Psycholožka Julia se po přestěhování do Suwalského kraje stává nedobrovolnou svědkyní a účastnicí dramatických událostí na polsko-běloruské hranici. Rozhodne se vzdát se svého pohodlného života a přidá se ke skupině aktivistů, kteří poskytují pomoc uprchlíkům.
20:30 Zemí, kterou zachvátila druhá doba ledová, už sedmnáct let projíždí vlak, v němž se tísní několik tisíc přeživších. Na chvostu nikdy nestavícího „sněhoborce" pomalu dochází trpělivost utlačované lůze, které ve svobodném pohybu kupředu a konfrontaci s tajemným stvořitelem expresu Wilfordem brání po zuby ozbrojená malá armáda. Rozličné, leč přesvědčivé a podmanivé herecké obsazení vedle Tildy Swinton tvoří Chris Evans, John Hurt, Octavia Spencer, Song Kang-ho či Ed Harris.
19h
Dnes od 15 do 17 hod bude na MURALU AKCE CIHLA NA PŘÍKOPĚ Jakub Uksa dotvářet svůj obraz ve svém snadno rozpoznatelném čárovém geometrickém streetart stylu. Přijďte si dílo "Another Obic on the Wall” prohlédnout i v následujících dnech ke stánku Akce Cihla, kde naleznete také rozsáhlou street art sbírku pomalovaných cihel. Můžete se přidat, cihlu vytvořit a podpořit dobrou věc. Info akcecihla.cz
18:00 Zastavte se na vynikající burgery, domácí hranolky, palačinky, řeckou kuchyni, drink nebo kávu v kulisách industriálních Holešovic. Zahrají DJ KUŘE - ROCKSTEADY/RAP
20:00 Láska mezi regály Christian je rváč a muž s pochybnou minulostí, který svým zjevem evokuje pitbulla. Jednu etapu má za sebou, tu druhou začíná jako pomocná síla ve velkoskladu, kde je jeho nejzářivější perspektivou možnost obsluhovat vysokozdvižný vozík. Pro někoho, kdo sotva zvládá svůj vlastní život a vegetuje na sociálním dně, je i tohle velká výzva. Christiana se ujímá veterán Bruno a zasvěcuje ho do mikrokosmu, v němž se žije podle specifických pravidel a ve svérázných bublinách jednotlivých oddělení. Při jedné z pauz potkává Christian prostořekou a okouzlující Marion z oddělení lahůdek. Láska mezi regály je křehká, civilní a realistická romance z místa, kde není vidět na nebe. (Film Europe)
10:00 Navštěvujete se třídou divadelní představení, ale nemáte čas se věnovat důkladné přípravě nebo si nejste jistí, jak zážitek reflektovat? Workshop vám představí jednoduché a efektivní techniky, které nabízejí prohlubování diváckého zážitku před i po návštěvě divadelního představení.
20h
Nejoblíbenější hudební skupina ze Smíchova i po pětadvaceti letech fungování stále brázdí celou republiku! Mig 21 svým nakažlivým optimismem a dobrou náladou baví publika odkudkoliv, všeho věku i pohlaví. Po jarní klubové tour, během které spoustu zastávek vyprodali, se chystají na letní open airy a nebudou chybět ani na tom pražském v Ledárnách Braník! Přijďte si užít letní vibes a tu největší pohodu. Šanci budete mít hned dvakrát!
Zveme Vás na komentovanou procházku s názvem Ze Žižkova do Malešic, která se uskuteční v úterý 27. 8. od 18 hodin. Sraz je před severním křídlem budovy Nákladového nádraží. Naším průvodcem bude český vizuální umělec Epos 257, který pracuje s urbanistickým prostředím, ikonografií a ikonologií města.
14:00 Pacifiction 19:00 Vlny 21:30 Vezmi mě na měsíc
19h
19:00 V létě to chce hrát nalehko! Akustický koncertní program komponovaný na základě otevřené výzvy. Zahrají začínající i zavedená jména hudební scény.
21:00 - ČS muzikál: Pražákům, těm je hej
21 h - Elena Sonenshine & Jocose Jazz (modern vocal jazz)
19:30 - Hudební večer v rytmu country a folku, kde s Holy Fandou vystoupí vzácní hosté z USA a Kanady, aby ukázali svůj kytarový um!
22:00 - house a melodic techno party
SITE-SPECIFIC HUDEBNÍM FESTIVALU. 5 UNIKÁTNÍCH LOKACÍ, 5 KONCERTŮ, 5 VEČERŮ. Vystoupí whyohwhy, MANCY SONO, ISLAND MINT, VIAH, IKON.