Kolekce těchto dvou světoznámých autorů českého původu patří mezi nejdůležitější části sbírky Musea Kampa. František Kupka je jedním z nejvýznamnějších představitelů světového umění 20. století, průkopník abstrakce a nejdražší český malíř. Kurátor: Jan Skřivánek.
Výstava představí kurátorský výběr z nejmladší ženské malby a sochy orientované na figuru a figuraci. Název výstavy O TOBĚ postihuje narativy zaměřené na sebereflexi a introspekci, které lze sdílet. Každé JÁ se tu proměňuje v TY. Umění zde zrcadlí svět, v němž společně žijeme a jehož každodennost a banalita je výzvou k jejich překonávání. Kurátory výstavy jsou Petr Vaňous a Veronika Marešová (GASK).
Zcela příznačně je výstava nazvaná Mlčení zasazena právě do barokního prostoru někdejší jezuitské koleje: její autor Jiří Straka, performer, sinolog a malíř inspirovaný kaligrafií, akcentuje na svých obrazech střet kultur, konkrétně vstup katolicismu do cizorodého prostředí, tj. do Číny a Japonska v 17. století. Kurátorkou výstavy je Veronika Marešová.
Výstavní projekt zaměřený na reflexi díla a poetiky Franze Kafky v současném výtvarném umění.
Martina Skala je v Čechách známá především jako autorka a ilustrátorka dětských knih. Výstava představí její originální kresby pro dětské knihy i volnou tvorbu, které společně mapují cesty napříč kulturními světy, jimiž sama prošla, od Malé Strany až po indiánské vesnice. Kurátorkou výstavy je Adriana Primusová.
Výstava Stále v pohybu Vratislava Karla Nováka pomyslně začala již v prosinci, kdy byl veřejnosti představen kinetický objekt Planety – Kruhy, který je umístěn v galerijních zahradách v rámci venkovní expozice GASK pod širým nebem. V únoru 2024 bude pak v prostoru tří výstavních sálů představen výběr z díla, jenž zahrnuje kinetické a interaktivní sochařské objekty a šperky. Kurátorkami výstavy jsou Kateřina Nora Nováková a Ludmila Šikolová spolu s kurátory GASK Vandou Skálovou a Richardem Drurym.
Interaktivní světelná expozice z dílny DEPO2015 provede malé i velké dobrodruhy netradičně pojatým světem písma, jeho historií, základy typografie, ale i šifer a komunikace obecně.
Tři desítky nejnovějších prací malíře Pavla Formana.
Pojmem nové realismy se rozumí širší spektrum dobově aktuálních realistických přístupů zahr-nujících oblasti tvorby tradičně označované jako neoklasicismus, verismus, nová věcnost, soci-ální umění, magický realismus a primitivismus, ve fotografii zejména nové vidění. V obsahové rovině se často jedná o zachycení moderního života a jeho proměn v souvislosti s rozvojem technologií, ženské emancipace, možností cestování, komunikace, zábavy. Tato díla reagují jak na společenský úspěch nově se etablující střední třídy, tak na palčivé sociální problémy eko-nomicky rozdělené společnosti. Kurátoři: Anna Habánová, Ivo Habán, Helena Musilová.
Stavba raně barokního zámku Troja byla zahájena v roce 1679. Autorem projektu zámku byl architekt francouzského původu Jean Baptiste Mathey. V návrhu zúročil zkušenosti ze svého pobytu v Itálii a inspiroval se typem římské příměstské vily. Středem a dominantou celé hmoty stavby je velký sál, z něhož se do obou stran rozbíhá chodba s enfiládou přilehlých salónů. Po stranách stavbu vertikálně i horizontálně ukončují dvoupatrové věžovité belvedery. Sochařská výzdoba dvouramenného schodiště vedoucího do zahrady byla svěřena drážďanským uměl-cům Georgovi a Paulu Hermannovým. Monumentální plastiky, zdobící schodiště, symbolizují boj Titánů s antickými bohy. Jednotlivé plastiky po obvodu schodiště představují antické bo-hy, alegorie denních i ročních období a světadílů. Malířské práce v přízemí zámku převážně uskutečnil Carpoforo Tencalla, v prvním patře zámku působili Francesco Marchetti a jeho syn Giovanni Francesco. Pro iluzívní výzdobu velkého hlavního sálu povolal stavebník vlámské malíře Abrahama a Izáka Godynovy.
Mezinárodní skupinová výstava „Žádný pocit netrvá věčně. Díla na papíře ze solidárních sbírek Skopje a Lidice“ představuje umělecká díla devatenácti umělců a umělkyň z celého světa, kteří jako jedni z prvních v šedesátých letech odpověděli na výzvu darovat své dílo do dvou solidárních sbírek vznikajících tou dobou v Lidicích a ve Skopji. Umělci a umělkyně ve své štědrosti darovali svá díla, přestože sami v řadě případů neměli dostatek finančních prostředků. Ve spolupráci s Národní galerií Praha, MoCA Skopje a Kunsthalle Vídeň vzniká na našem území jedinečná dvoj-expozice, se společným názvem „Žádný pocit netrvá věčně.“ jejíž plná šíře se divákům otevírá jak ve Veletržním paláci, tak v Lidické galerii. Umělci: René Bértholo, Lars Bo, Angelica Caporaso, Peter Clarke, Jef Diederen, Juraj Dobrović, Henrik Finne, Derrick Greaves, Dževad Hozo, Andrej Jemec, Toni Mau, Ileana Micodin, Barbara Narębska-Dębska-Kozłowska, Nemes Endre, Ankica Oprešnik, Fayga Perla Ostrower, Roland Pichet, Ioanna Veropoulou-Spiteri a Karel Vaca.
Vstupte do magického světa trojrozměrných knih a staňte se součástí příběhu. Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy otevírá interaktivní výstavu pro celou rodinu, která představí tvorbu i osobnost světoznámého ilustrátora a grafika Vojtěcha Kubašty.
Lidské tělo jako známé i neznámé území. Výstava představuje nejrůznější podoby těla a zdůrazňuje téma odlišnosti jako nositele pozitivních impulsů a změn ve společnosti. Fotografie, videa a instalace jako oslava nekonečných možností a mystéria superorganismu – lidského těla.
Německý Telekom je donátorem rozsáhlé sbírky východoevropského umění vzniklého během posledních dvou dekád. Sbírka byla založena v roce 2010 a sídlí v Bonnu.Také GHMP se za posledních deset let podařilo shromáždit poměrně rozsáhlý soubor současného umění od devadesátých let k dnešku. Oproti původnímu návrhu ze strany Nathalie Hoyos a Rainalda Schumachera, kurátorů sbírky, abychom vystavili výběr z této pozoruhodné kolekce, jsme se po vzájemných rozpravách rozhodli pro aktivnější spolupráci mezi našimi institucemi. V připravovaném projektu přinášíme srovnání obou sběratelských přístupů a pokoušíme se konfrontovat autory a jejich témata z naší i jejich strany. Pozornost obracíme také na to, co jedna i druhá instituce reflektují či sledují ve své sbírkotvorné strategii. Kurátorský tým GHMP, Nathalie Hoyos, Rainald Schumacher
Vzdělávací expozice na téma lidské identity
Kdyby nebylo je název druhé výstavy celoročního projektu galerie arto.to. Po výstavě věnované nejmladší generaci studentů AVU rozvíjí téma vztahovou síť v intimitě uměleckého prostředí silných, dnes již nežijících umělkyň, které měly přátelské vazby a silný lidský vliv na autorky mladší. Síť se tak rozestírá napříč umělkyněmi tří generací, mezi pozapomenutou malířkou Marií Jančovou, světoznámou filmařkou a výtvarnicí Ester Krumbachovou, fotografkou Libuší Jarcovjákovou, malířkami Květou a Jitkou Válovými a linka vede až k nejmladší z nich, sochařce Dagmar Šubrtové.
Začátkem dubna spouští DEPO2015 novou autorskou rodinnou interaktivní expozici Cesta kolem světa, která přináší unikátní koncept světelné zážitkové výstavy kombinované s prvky únikových her. Příběh expozice odkazuje na slavný román Julese Verna. Návštěvníci se na startu výpravy ocitnou v prostoru před obrovským kufrem. Jakmile do něj vstoupí, přesunou se v čase do začátku 20. století a ocitnou se v anglickém pánském klubu, kde budou vyzváni k sázce vykonat cestu kolem světa v šibeničním termínu. Návštěvníci přitom musí projít devíti působivě zpracovanými prostředími symbolizujícími různá místa celého světa. V každém z prostředí musí vyřešit zapeklitý úkol, aby získali indicii do svého pasu a mohli pokračovat v cestě dál. Při jejich plnění si užijí nejen dobrodružství, ale i zábavu. Jen ten nejprotřelejší hráč dokáže včas objet celou planetu a správně vyluštit všechny úkoly: na velkoplošné projekci rozehnat holuby z náměstí sv. Marka, vyvolat džina z lampy, uhádnout hádanku sfingy, porazit v tanci africké domorodce na obřím kinectu, rozeznít bubny v indickém chrámu, probudit ledního medvěda, dobýt severní pól a mnoho dalších. Jen ti nejlepší hráči na konci zvládnou získat poklad samotného Philease Fogga.
Centrum současného umění EPO1 uvádí výstavu Jízda, která se zaměřuje na ztvárnění bicyklů a jejich role v životě člověka. V bývalé elektrárně se představí tvorba více než čtyř desítek umělců několika generací. Těžištěm monumentálně pojaté expozice jsou díla sochařů a sochařek (Jakub Flejšar, Karel Nepraš, Zdeněk Němeček, Paulina Skavová, Čestmír Suška, Vratislav Karel Novák) a tvůrců instalací (Jiří Černický, Jiří David, Krištof Kintera, Filip a Lukáš Houdkovi, Jan Stolín) v turbínové hale. Mezi malíři a malířkami najdeme například Alenu Anderlovou, Františka Mertla ve světě známého jako FRANTA, Ondřeje Kohouta, Michaela Rittsteina, Petra Písaříka, Natálii Roučkovou, Karla Štědrého, Jakuba Špaňhela nebo Lubomíra Typlta.
Nejisté situace navazují na projekt Pět nejistých situací z roku 2022 a Dvě nejisté situace z roku 2023 a představují různé přístupy k interakci sluchového a zrakového vnímání. Díla ze sbírek Galerie hlavního města Prahy slouží jako základ pro nové kompozice současných skladatelů, které potom novým způsobem „nasvěcují“ časové vnímání výtvarného díla. Ve výstavních prostorách Zámku Troja bude představen výběr děl ze sbírek GHMP a na ně reagující nové hudební kompozice ve formě nahrávek skladeb a výběr jejich partitur. Skladby pod uměleckým vedením Iana Mikysky interpretuje soubor Prague Quiet Music Collective. Všechny zazní v rámci celoročního doprovodného programu (setkání s hudebníky, koncerty v hlavním sále Zámku, hudební workshopy a další).
Lucia Moholy: Exposures je první ucelenou prezentací tvorby spisovatelky a fotografky pražského původu Lucie Moholy (1894–1989). Výstava čerpá z nově objevených sbírek a archivních dokumentů a představuje celou šíři jejích spisů a fotografií od 10. do 70. let 20. století. Zaměřuje se především na její začátky v Československu a Německu, na rozsáhlou portrétní tvorbu i její zapojení do raných forem informační vědy včetně mikrofilmu v Anglii a Turecku. Výstava mapuje také její působení v uměleckých kruzích v Curychu, kde prožila posledních třicet let svého života.Nedílnou součástí kurátorské strategie výstavy jsou taktéž fotografie a videoinstalace umělce Jana Tichého, které jsou v dialogu s některými absencemi v díle Lucie Moholy.
Multikanálová video-instalace nahlíží na formát příběhu jako na uzavřenou smyčku; zkoumá omezení současné podoby narace, a tím reflektuje její determinující vliv na společenské uvažování o možné konfiguraci našeho budoucího světa. Kurátorkou výstavy je Helena Todorová. Otevírací doba galerie je út–pá 13–19, so–ne 12–18.
Autora fascinují geopolitická témata, která komentuje s vizuální popovou nadsázkou i kritickým poselstvím. Geovýběh je ohraničené teritorium, které deklaruje autorovu schopnost podkopávat ustálené úvahy o geopolitických systémech a střetu civilizací. Kurátorem výstavy je Pavel Tichoň. Otevírací doba galerie je út–pá 13–19, so–ne 12–18.
Výstava vytváří kontext pro pozorování a reflexi určitého segmentu konceptuálního umění v bývalých socialistických republikách Rumunsko a Československo. Od konce šedesátých let přes léta sedmdesátá a osmdesátá se uvnitř neoficiální umělecké scény bývalého východního bloku rozvíjela koncepční autorská činnost pouze pod dohledem a za omezených tvůrčích podmínek. Díla z této éry pojí zachycené myšlenky i estetika, obsah i forma. Všechna přitom představují výsledek různorodě propustných politických režimů, které umožňovaly určitou míru mezinárodní kulturní otevřenosti, čímž utvářely nehomogenní prostředí a nerovnou pozici solidarity. Kurátorkou výstavy je Olivia Nițiș. Vystavující umělci a umělkyně: Kamila B. Richter & Michael Bielický, Irina Botea, Vladimír Havlík, Jiří Kovanda, Gabriela Mateescu, Iulian Mereuță, Karel Miler, Delia Popa, Gheorghe Rasovszky, Marilena Preda Sânc, Decebal Scriba, Roxana Trestioreanu, Jiří Valoch. Projekce: Eva Koťátková, Iulia Stǎticǎ & Adrian Câtu. Otevírací doba galerie je út–pá 13–19, so–ne 12–18.
V přírodě většinou platí, že když si zlomíte nohu, zemřete. „Let‘s break our collective femur!“ Začněme znova, zlomme femur této společnosti a společně ho uzdravme, pečujme o sebe navzájem a trpělivě čekejme, až sroste. Kurátorem výstavy je Piotr Sikora. Otevírací doba galerie je út–pá 13–19, so–ne 12–18.
Je-li naše cesta předurčena osudem, co znamenají vůle, štěstí, náhoda? Osudovostí se zabývá malíř Vojtěch Kovařík, který aktuální výstavou v Museu Kampa vykročil do třetího rozměru. Hladké malby doprovázejí reliéfy a socha. Cesta autora vede od kresebných linií členících plochu k sochařským hmotám. Jeho témata jsou univerzální a stojí u základů euroamerické civilizace. Antické mýty, bohové, bohyně, Titáni, héroové a heroiny si podržují svůj význam i ve třetím tisíciletí. Robustními formami přesahují monumentální formáty obrazů. Považujeme je za archetypy, jejichž příběhy a činy slouží od nepaměti k vyznačení hranic či možností našeho vlastního procházení životem a pátrání po smyslu věcí.
Východiskem všeho, co Alena Kučerová (*1935) jako výtvarnice vytvořila během více než šedesáti let, je kresba. Potřeba řádu a přesnosti přivedla Alenu už na sklonku padesátých let k vyjadřování pomocí geometrických forem, kterými zobrazovala představy abstraktní (Nádherné úterý, Slavnost) i konkrétní (Skaliska, V moři), tato geometrie však nepůsobí chladně, přímky a křivky nejsou naprosto rovné a jako by se chvěly. Brzy pak vystřídala kreslení perem grafickou technikou označovanou jako suchá jehla a v první polovině šedesátých let přidala k vyrytým liniím body vzniklé prorážením plechu, ke kterému ji podnítila práce dědečka ševce, propichujícího kožené podrážky a zatloukajícího do nich floky.
Landscape festival jako dočasná laboratoř poskytne platformu pro seznámení s připravovanými proměnami vybraných území na Praze 3 a Praze 10 včetně revitalizace dopravního brownfieldu na kulturní a společenský klastr. Návštěvníci budou mít možnost navštívit ojedinělou pražskou divočinu v lokalitě Žižkova a Malešic. Festival potrvá od června do září 2024. Tříměsíční mezinárodní projekt je připravován ve spolupráci s hlavním městem Prahou, městskou částí Praha 3 a IPR Praha a koná se pod záštitou náměstka primátora Petra Hlaváčka a místostarosty městské části Praha 3 Pavla Dobeše. Festival představuje totální zelený urbanismus a dočasnými intervencemi dává vzniknout novým příběhům v mikrolokalitách metropole. Chceme vytvořit participační proces, do něhož by se zapojilo co nejvíce rezidentů. Letošní ročník každoročního Landscape festivalu navazuje na pět předchozích, které se konaly v Praze (2014, 2015, 2018, 2020 a 2022), a na projekt Žižkovská spojka v roce 2021. Od roku 2020 se tyto akce konaly ve spolupráci s Galerií hlavního města Prahy a za její podpory. Doprovodné výstavy, debaty a přednášky poskytnou komunikační platformu soukromým i veřejným záměrům a diskusi nad důležitými tématy, jako jsou umění ve veřejném prostoru, taktický urbanismus, zelený urbanismus a adaptace na klimatickou změnu.
Malíř Jan Zrzavý patří mezi národní klasiky, který výtvarným jazykem pomáhal pojmenovávat identitu české kultury. Autor často reprodukovaných jihočeských a vysočinských krajin, ilustrátor Erbenovy Kytice a Máchova Máje, scénograf Libuše a Čertovy stěny. A přeci tento malíř, jehož dílo bylo mnohokrát vystavováno, neprošel žádnou uměleckou školou, býval samotářem uprostřed davu obdivovatelů a nesl si v sobě od dětství osten jinakosti. Zápasil se svým tělem a homosexuální orientací ve značně konzervativním středoevropském prostředí, hledal východiska ze svého určení a nacházel je v umění a duchovních světech. Zrzavý jako moderní a progresivní autor, jehož dílo vyrůstá z hlubokého poznání starého umění, navazuje v 8smičce pomyslný dialog s motivicky či duchovně spřízněnými autory a autorkami. Témata spjatá s tělesností a krajinou (vnitřní i vnější), subjektivita a vědomé navazování na práce některých mistrů minulosti činí jeho tvorbu obzvlášť aktuální.
Pod poněkud kryptickým názvem Husa na Kampě se skrývá reprezentativní výstava sbírky Vladimíra Železného, na které se návštěvníci setkají s díly nejvýraznějších osobností českého moderního umění. K vidění budou práce od Jana Zrzavého, Emila Filly, Toyen, Jindřicha Štyrského či Jiřího Karse. Z poválečného umění pak díla Květy Válové, Jana Koblasy a zejména Mikuláše Medka. Sbírku opatruje Galerie Zlatá husa, která letos slaví pětadvacet let své existence. Název výstavy tak odkazuje právě ke jménu galerie. Výběr děl pro výstavu osobně připravil Vladimír Železný, který je klíčovou osobností novodobého českého sběratelství. Podle vlastních slov chce ukázat proměnu českého umění během jednoho lidského života, od Splynutí duší Maxe Švabinského z roku 1901 po vrcholná informelní plátna Mikuláše Medka z poloviny 60. let.
David Böhm a Jiří Franta spolu tvoří již od roku 2006. Jejich práce má rozmanitý a široký roz-sah, od konceptuální a procesuální kresby, jež je pro ně asi nejcharakterističtější, až po instalace ve veřejném prostoru nebo performance. Zásadní je pro ně rovněž tvorba knih, oba mají za sebou několik autorských publikací včetně komiksů, časopisů nebo výtvarných katalogů. David Böhm (1982) i Jiří Franta (1978) absol-vovali v ateliéru Vladimíra Skrepla Akademii výtvarných umění v Praze. Za svou tvorbu získa-li celou řadu ocenění, byli celkem třikrát nominováni na Cenu Jindřicha Chalupeckého. David Böhm získal spolu s básníkem Ondřejem Buddeusem v roce 2013 cenu Magnesia Litera za publikaci Hlava v hlavě a v roce 2020 byl oceněn jako autor knihy A jako Antarktida.
Doprovodná výstava ateliérových prací umělců festivalu Wallz no.5
OBRAS AKROBAD - (Tomáš Staněk a Josef Sedlák): Každodenní pohyb městem nabízí chodci obdařenemu dostatkem vnímavosti zážitek srovnatelný s dobrodružnou cestou přírodou. Labyrint budov, lamp, značek, stromů, kontejnerů, nečekaných objektů, protkaný vizuálním smogem, reklamou, graffiti a dopravním značením. Město je jako symbolická zahrada, vábící zvídavé a toulavé duše, vyzývající k objevování a dobývání. Organismus, který v každém svém momentu tvoří dokonalý abstraktní obraz. Kurátorkou výstavy je Kristýna Jirátová.
Výstava houellebecq! Adama Štecha není poctou francouzskému spisovateli Michelu Houellebecquovi ani ilustrací jeho děl.
Proč nás tak lákají fantastické příběhy o cestách do vesmíru a proč nás zajímají více tajemné neobjevené světy než ten náš, na němž jsme bytostně závislí? Takové, ale i jiné otázky týkající se vztahů mezi člověkem a jemu (ne)známým světem chce roudnická galerie spolu s padesátkou generačně různorodých umělců předložit k veřejnému dialogu prostřednictvím nové výstavy.
V díle Kristýny Šormové se odráží její osobnost, neodráží se však v klidné hladině stojaté vody, ale spíše v hladině divoké řeky. V její abstraktní tvorbě můžeme pozorovat křehkost i sílu, je pro ni samozřejmé měnit rytmus i přístup k použitému médiu. Autorka neustále hledá a objevuje. Vstupné: Zdarma.
Výstava dvanácti umělkyň a umělců nejmladší generace, pracující v médiích malby, sochy a intermediální instalace. Autoři: Kateřina Frgalová, Martin Gebert, Lilla Gombos, Oskar Hořánek, Lucie Hošková, Martin Jech, Tereza Mátlová, Zhatera Runa, Oksana Sadovenko, Kamil Šlapák, Andrea Naďa Tomčíková, Natálie Želeva. Kurátoři: Karel Srp, Jan Kudrna
Vizuální umělkyně Ester Geislerová se vrací na původní místo prezentace své diplomové výstavy z roku 2012. Na rozlehlé zaprášené půdě opuštěné Zengerovy transformační stanice (nynějším sídle Kunsthalle Praha) tehdy představila rozsáhlou instalaci s názvem Kvíz. Autorka nyní navazuje na již dříve zpracovávaná témata partnerských vztahů a komunikace i na práci s emocemi a traumatem. Její svébytný přístup, kombinující hereckou práci, humor a překvapení, upoutává dynamikou neustálého hledání, ptaní, zkoušení i prověřování, jak se spolu můžeme domluvit a vzájemně se pochopit.
Nová stálá expozice Galerie Středočeského kraje naváže svým konceptem na úspěšný projekt Stavy mysli, oceněný v roce 2016 národní cenou Gloria musaealis. Příběhem, který tentokrát jako červená nit spojuje vybrané exponáty a provede návštěvníky LABYRINTEM (jak se nová expozice jmenuje), je cesta hrdiny. Námět je volně inspirován výsledky srovnávacího studia amerického religionisty a etnologa Josepha Campbella, který zkoumal společné základy mýtů, bájí i náboženských nauk. Expozice koncipovaná na základě archetypálního příběhu nabídne poutníkovi – návštěvníkovi setkání s různými podobami poznání, sebepoznání, reflexe či identifikace skrze setkání s jedinečnými uměleckými díly. Výběr děl ze sbírek GASK zahrnuje všechny způsoby uměleckého vyjádření od klasické malby po nová média; významná role patří dílům, která do sbírek galerie přibyla v posledních dvou desetiletích a nyní se poprvé představují v bezprostředním dialogu s díly ze stávajícího sbírkového fondu. Tento výjimečný galerijní počin vznikl jako výsledek úzké spolupráce kurátorského a lektorského týmu GASK.
Ideově sochařský projekt Cesta, ve kterém mladý umělec František Bílek (1872–1941) reagoval na inspiraci a zkušenosti ze svého studijního pobytu v Paříži z počátku devadesátých let patří, vedle tématu Krista, k nejzajímavějším konceptům jeho rané mystické tvorby. Názorně odráží Bílkovu osobitou interpretací křesťanství, která nám otevírá složitý prostor úvah o smyslu lidské existence a její sounáležitosti s věčným koloběhem universa. Inspiraci esoterickou a tehdy populární filozofií Édouarda Schurého (Velcí zasvěcenci / Les Grands Initiés) převedl Bílek do vlastní monumentální epopeje pozemské duchovní pouti lidstva dějinami za spásou. Začíná prvotním pádem na zem, od Povětroně, Adama a Evy až k tajemným zasvěcencům a prvním učedníkům Krista. Z celého cyklu Bílek realizoval pouze sochu Mojžíše (1905) a o mnoho let později sousoší Adama a Evy (1921). Některé z dalších zůstaly pouze v sochařských skicách, největší z nich jsou Povětroň (1903) a Tanec kolem zlatého telete (1903). Cesta vyšla ještě jako soubor grafik v roce 1909 a spolu se Stavbou budoucího chrámu v nás, publikovanou o rok dříve, je Bílkovým nejdůležitějším knižním projektem tohoto období.
Planeta Praha vypráví o pražské přírodě jinak, než jsme zvyklí. Vykresluje příběhy ze špinavých dvorků, počůraných nároží a křoví na sídlišti spíše než z Divoké Šárky či Prokopského údolí. Pozoruje město „očima“ rostlin a živočichů: jak vnímají chodníky, pukliny v omítce, nádražní peróny nebo pouliční lampy? Jak využívají prostředí, které si lidé vystavěli pro sebe? Kolik „obyvatel“ vlastně Praha má?
Původně pražský festival se během dekády proměnil ve významný mezinárodní sochařský projekt, do kterého se zapojují desítky renomovaných i začínajících umělců z Česka i zahraničí. Nejinak tomu je i letos. Mezi instalace, které v Česku můžeme zhlédnout, patří díla od Jana Kaplického, sira Anthonyho Cragga, Alexandry Koláčkové, Lukáše Raise, Jakuba Flejšara či Michala Gabriela.
Výstava ZAČÁTEK NĚČEHO Marka Starosty a Rafaela Smeta se zrodila, aby novým cyklem obrazů vyprávěla nový příběh a nový začátek. Na jejich obrazech nejsou skutečná města ani příroda, ale scénáře připomínající čistotu digitálních obrazů, v nichž se vše vznáší bez gravitace v neměnném světle, čas je cyklický, věčný, bez přesných historických faktů. Absence konkrétního času vytváří nekonečnou horizontální linii mezi minulostí a budoucností jako ve videohrách, ve kterých hrdina umírá, je vzkříšen a začíná znovu akci s variacemi. Malíři si asi kladou stejnou otázku jako konceptualismus nebo hyperrealismus: co je realita? Může představa reality nahradit realitu samotnou? Idea reality je tedy podobná virtuálním scénářům s umělými a kontrastními barvami, ve kterých příroda působí uměle. Krajina se zdá být nelidská jako snímek v internetovém systému, který generuje nové formy, mentální asociace a vzpomínky lidí filtrované novým médiem. Oba umělci malují velmi realistické kompozice s trpělivou precizností a čerpají jak z fotografie, tak z vlastní fantazie.
Letní výstava přední slovenské konceptuální autorky v Karpuchina Gallery je prerokovanie o modřinách, ale těch vnitřních.
Výstava je sloučením prací tří studentek ateliéru Malby FDU LS - Kateřina Bartůňková, Romana Hanková, Lea Drozdová. Ve své práci všechny pracují s lidskou psychologií, figurací jak v realistické, až abstrahované formě a zkoumáním matérie, která se v jejich dílech nachází a promlouvá podobným malířským jazykem. Vernisáž proběhne 23. 7. v 18.00 v galerii GAFA v DEPO2015.
Výstava navazuje na dlouhodobý průzkum dopadu technologických infrastruktur na jednotlivce. Představí umělcovy nové práce, kde prostřednictvím médií objektu a kresby rozvíjí témata spjatá s nedobrovolným, často nevědomým ergonomickým a mentálním tvarováním (nejen) lidských bytostí.
Transfuturistická queer spekulace odehrávající se v blíže nespecifikovaném vesmíru, který možná časoprostorově existuje nedaleko toho našeho, je mu ale vzdálený, co se týče genderových i taxonomických norem. Kolektivní projekt rozkročený mezi médii vizuálního umění, textu a hudby.
Artium, umělecký prostor na Bořislavce, představuje snímky z bohatého díla fotoreportérky a dokumentaristky Jarmily Štukové, třináctinásobné držitelky Czech Press Photo. Výstava fotografií s názvem „My a ti druzí“ na šesti tématech, jako je například bezpečný vývoj dětí, masivní odlesňování nebo sebemrzačení jako ochrana před sexuálním násilím, propojuje šest regionů Afriky, jižní Asie a Blízkého východu se severní částí planety Země a vybízí k překlenutí pomyslných příkopů mezi „námi“ z bohaté části světa a „jimi“ z nestabilního zbytku. Nevšední prostor Artia nabízí nové pohledy, nečekaná spojení a možná východiska zdokumentovaných témat.
Výtvarná tvorba Filomeny Borecké (1977), české umělkyně, dlouhodobě žijící v Paříži, se zaměřuje na témata vizuálně nesnadno uchopitelná – dýchání, vztahy, plynutí času. Umělkyně se vyjadřuje prostřednictvím kresby, jež jí poskytuje možnost bezprostředního zachycení okamžiku a autentického zážitku. Své kresby nechává ožívat na zdech galerií, kde jejich linie organicky prorůstají výstavním prostorem a podmaňují si okolní stěny. Pro Národní galerii v Praze vytvořila dílo in-situ, velkoformátovou abstraktní kresbu zachycující „vnitřní krajinu“ nesenou dechem.
Festival nabídne vystoupení uznávaných umělců i nových objevů. Na hudební scéně v Šafaříkových sadech se představí například polské electro-popové duo Jeszcze, ze Slovenska zavítají post-black metalová kapela Besna, punkový rapper Dušan Vlk a excentrický DJ a producent FVLCRVM. Odlišné verze současného popu uslyšíme od kapel DUKLA a Island Mint, zatímco plzeňskou hudební scénu reprezentuje Ida the Young. Zahraje také legendární breakbeatová kapela Ohm Square a David Žbirka představí svůj projekt Sunnbrella, se kterým prorazil na londýnské hudební scéně. Z irského Dublinu pak dorazí tříčlenná electro noiseová senzace YARD. Ve večerních hodinách pak živou hudbu nahradí Silent DJs, jejichž sety návštěvníci uslyší pouze ve sluchátkách.
Potulní romští obchodníci s krajkami byli součástí života finských trhů, vesnických slavností, nádražních hal a továrních měst až do konce minulého století. Se společenskými otřesy po druhé světové válce přišli romští muži o koně a s nimi i o tradiční profese, ženy však svou zručnou krajkářkou dokázaly uživit celou velkou rodinu. Obchodníci s krajkami však nebyli vždy vítáni: někdy dokázal otevřít dveře i majitel ozbrojený brokovnicí. Výstavu připravila kurátorka Severoromského muzea, filmová režisérka Katariina Lillqvist spolu s muzejní pedagožkou Helenou Grönfors a pracovní skupinou. Na výstavě uvidíte nejen krajky, ale také dokumenty o Romech ve Finsku, historické fotografie, animace a originály komiksových alb ze sbírek vzdělávacího materiálu muzea.
20:30 Cyklus plný překvapení. Do poslední chvíle nebudete vědět, na jaký film jste se vydali a zaplatíte podle toho, kolik sami uznáte za vhodné.
Během workshopu se naučíte bezpečně nabrousit ruční nářadí: dláta, nože, nůžky, sekyry a podobně. Zkusíte si jak brousit na kotoučové i pásové brusce, tak ručně na kameni. Můžete si přinést vlastní nářadí.
21:30 Zabití posvátného jelena
21:30 hod režie: Michal Nohejl, Česko, 2021, 98 min; Alternativní Jedna noc, jeden bar. Ospalý večírek herců naruší opilý ruský důstojník, který chce prodat benzín. Obchod se zvrhne v závody v pití vodky, zatímco Rus se baví zbabělostí přítomných mužů. Atmosféra houstne, charaktery se lámou a Rus nakonec vytáhne zbraň. Večírek se rozjíždí víc, než je osazenstvu milé, a hra se mění v past. Hrdinové se stanou zbabělci a zbabělci hrdiny, a z baru vede jen jediná cesta: revoluce! Po této noci nikdo nezůstane stejný. Projekce filmu je ZDARMA
Proč se člověk tak snadno zamilovává do mládí? A kdy láska dokáže budit posměch? Vratislav Maňák hledá odpověď v récitu věnovaném Thomasi Mannovi. Akce je součástí letního programu Pride. Vstupné: Zdarma.
20:30 Přehlídka filmů, po kterých se budete cítit dobře pokračuje kultovní klasikou. Romantickou komedii o nesmělé Pařížance s laskavým srdcem milují díky její hravosti a půvabu miliony diváků po celém světě. Film o drobných, ale o to důležitějších radostech, získal řadu filmových ocenění a ani po více než 20 letech od premiéry neztrácí své diváctvo.
19:30 - Vnitrublok je pětice zkušených muzikantů, o nichž jasně vypovídá fakt, že je najdeme i v dalších spolcích se záběrem od MarZ nebo emozpěv přes The Tap Tap až po doprovod Paulieho Garanda. Jejich texty jsou plné křehkosti i dekadence, poetiky i přímočarosti, spolu s hudebním rozptylem od pop rocku přes dream pop až po elektroniku nabízejí eklektickou směs, v níž si svoje najde jak posluchač alternativnějších žánrů, tak i konzument mainstreamu
22:00 - pravidelná středeční noc v rytmu housu
21:30 Letní kino na střeše DOX+
19:30 Mezinárodní večer s grunge a surf-rockem v DEPU! Na třetí hudební večer letní koncertní série DEPOvLETU na nádvoří kulturní a kreativní zóny DEPO2015 přivezou What's In The Box svůj post-grunge a na vlnách surf-rocku připlují němečtí The Roaring 420s. Trojice muzikantů What's In The Box nejedenkrát objela Evropu a patří k výrazným jménům české grunge scény. Do Plzně dorazí s novinkami z vloni vydané desky S(T)IMULATIONS, kterou jim produkoval Tomáš Fröde (Imodium, LaBe). Místní trio nedávno vystoupilo i na festivalech jako United Islands of Prague nebo Metronome Prague. Zcestovalá skupina The Roaring 420s z Drážďan zbrázdila pódia Evropy, USA či Izraele, kde sdílela pódium s takovými legendami žánru jako jsou Blank Tapes, Night Beats nebo White Fence. Jejich divoký mix psychedelie a surf rocku s příchutí krautrocku, folku a orientální hudby je až omamný. Jejich hudbu možná budeš znát z reklamních kampaní, například pro GUCCI (feat. Lee Jung-jae), Specialized a New Yorker.
19:00 Pod žižkovským širákem u nás v patiu mají možnost si zahrát všichni přátelé, sousedé, amatérské hudebnice a hudebníci. Tentokrát to bude Lucia Čierna z Banské Štiavnice se svou něžnou kytarou a nadějí prodchnutými melodiemi.
Tenkrát v Hollywoodu, rok 1969 v Los Angeles
21 h - Chuck Wansley & Otto Hejnic Band (R´n´B – swing – blues)
20:30 Řeky jsou tepnami planety i lidské civilizace. Zemi vytvarovaly do podoby, v jaké ji známe, ohladily hory, vyhloubily údolí a vytvořily úrodné pláně. Mnohde jsou řeky vnímány jako zdroj naděje a předmět uctívání, jinde léčí, žehnají, smývají hříchy a očišťují mrtvé. Po Hoře přichází tým režisérky Jennifer Peedomové s naléhavějším filmem, osudovou a zároveň vizuálně úchvatnou poémou o stavu řek a jejich (i naší) budoucnosti. Snímek bere diváky na cestu prostorem a časem, pokrývá šest světadílů a prostřednictvím nejmodernějších filmařských prostředků včetně satelitních záběrů představuje řeky z perspektiv, jaké jsme ještě neviděli.
14:50 Já, padouch 4 15:40 Kino za kilo: Chlapec a volavka 16:50 Rodinný poklad 17:20 V hlavě 2 18:20 Kino za kilo: Žaluji! 19:00 Mord (English friendly) 19:20 Zápisník alkoholičky 20:45 Zahradníkův rok / The Gardener's Year (English friendly) 21:00 Céčko: Dokonalé dny 21:20 Deadpool & Wolverine (English friendly)
14:00 Bombastický Johan 16:30 Špatný herec 19:00 Žena z... (projekce v rámci Prague Pride + Q&A Viktor Heumann)