Otevírací doba: St až Ne 14.00-18.00 Museum Montanelli otevře v listopadu výstavu pod názvem "MYTHOS?". Poprvé představí výhradně díla z vlastní sbírky a to jak současné, tak klasické umění a umělce, jejichž díla jsou inspirována nejrůznějšími mýty. Jejich obrazy, objekty a artefakty mají v expozici připomenout, jak důležitou roli v našem životě mýty, víra a její symboly hrají.
Neboj, neboj! je interaktivní výstava o strachu a o tom, proč se ho nebát. Víte dost o svém strachu? Výstava Neboj, neboj! provází malé i dospělé návštěvníky galerie strachem nejen jako obecným pojmem, ale i jako jejich osobní emocí. Nahlédněte na fenomén strachu z různých úhlů pohledu, hravě a kreativně, tentokrát za přítomnosti kurátora Fuczika a samotných umělců Lukáše Urbánka a Milady Rezkové.
Cílem výstavního projektu Bolest těch druhých je zamýšlet se nad schopností umění vypovídat o válce, ale především nad naší (ne)schopností vztahovat se prostřednictvím umění k hrůzám války a k bolesti lidí, které zasáhla.
Lotyšská umělkyně Laimdota Malle představuje v prostoru Pragovka Gallery Rear svou lyrickou instalaci OOZE. Ta vykresluje jedinečný, senzitivní pohled na svět, na pomíjivost a křehkost všech lidí a věcí na straně jedné a na vzpomínky a sny, které zanechávají, na straně druhé. Instalace vypráví příběhy několika postav z lesa. Návštěvníci se setkají s malou holčičkou Ooze, ale i s vlky, liškami, dospělými a dalšími dětmi.
Nová výstava v rámci cyklu Praha zítra? popisuje příčiny, proč má hlavní město České republiky v otázce bydlení k ideálnímu stavu ještě dost daleko. Současně však také ukazuje cesty, které vedou k tomu, aby se nabídka kvalitního a dostupného bydlení pro současné i budoucí obyvatele Prahy významným způsobem zlepšila.
Stálá expozice abstraktního umění otevřeno: úterý až pátek 14:00 - 19:00, sobota 11:00 - 16:00 hod.
Komorní výstava představuje stěžejní Bílkovy práce, inspirované Březinovými básněmi a prózou. Díla ze sbírky Galerie hlavního města Prahy doplňují zápůjčky z Muzea Otokara Březiny v Jaroměřicích nad Rokytnou a z významné sbírky soukromého pražského sběratele.
Chvalský zámek zve na výstavu Divadla bratří Formanů a jejich přátel – Imaginárium. Hravá poetická instalace výtvarníků sdružených kolem osobnosti Matěje Formana nás zavádí do fantazijního světa zašlých časů tajuplného světa cirkusů, kočovných umělců a poutí. Hybohledy, loutky, hry a hejblátka, to vše vyzývá ke hře malých i velkých návštěvníků. Otevřeno denně 9,00 – 18,00.
út-so 13:00-19:00, Jsme země se 70% recidivou. To je zásadní ukazatel nefunkčnosti vězeňského systému, který má vliv na životy tisíců lidí, nejen těch vězněných. Projekt Lenky Tyrpeklové zkoumá současnou podobu českého vězeňství a otevírá diskuzi o možné budoucí reformě. Vstup zdarma.
Margita Titlová, akční umělkyně, performerka, autorka instalací, výtvarná pedagožka a expe-rimentátorka v oblasti propojení zvuku, přístrojových záznamů a výtvarných technik, na po-čátku své tvorby v osmdesátých letech realizovala minimalisticky založené akce v přírodě a performance v interiéru, jejichž měřítkem bylo její vlastní tělo. Investice energie do finálního díla zůstala pro ni charakteristická dlouhodobě i v období velkoformátových rituálně realizo-vaných kreseb. Exotičnost a znakovost v nich je silně osobní a neodvozená od známých zdro-jů. Zkoumání tělesnosti v interakci s okolím a energie, kterou tělo vydává a vyzařuje a zároveň tak prozrazuje interní tajemství své psychodynamiky, to vše ji zaměstnává a inspiruje dodnes. Její tvorba byla a je ceněna pro kontinuitu a soudržnost uvažování, které v mnoha ohledech akcentuje ženské prvky a atributy s přirozeností a bez ideologizování. Její dnes už rozsáhlé dílo je protkané autentickou a prudkou expresivitou, ale také korigovanými vztahy k vědeckým a technickým experimentům na straně druhé.
Arto.to galerie v Uhelném mlýně nabízí do konce května výstavu velkoformátových kreseb a maleb, kresebných deníkových záznamů a monotypů od subtilní, ale mimořádně energické a talentované česko-slovenské malířky Hany Garové (1986). Výstava "Show me the Body" tematizuje tělo, poznávaní sebe sama a odkrývání vrstev svého neznámého já, skrze horečný a neodbytný tvořivý neklid a bytostný umělecký zápas o obraz. Hana má "rychlou ruku" - expresivní a intenzivní umělecké vyjadřování, které plyne rychleji než myšlenky nebo racionální ego-kontrola, proto mají její díla místy až znepokojivou vizuální naléhavost, nebo temný rozměr. Divák prostupující kompaktním organismem site-specific výstavy pocítí sílu energie nakumulované v díle Hany Garové a potencované geniem loci galerie.
Po výstavě Prague Design Week 2016 soustružnický ateliér Krása dřeva připravil novou kolekci soustružených dřevěných mís, talířů, svícnů a váz z jednoho kusu dřeva slivoně, hrušně, buku, dubu, ořešáku, jasanu a dalších dřevin. K zhlédnutí budou ale i unikátně vyrobené konferenční stolky, nebo velké vázy a duté objekty.
Výstava dobrovolného outsidera české výtvarné scény, malíře, který tvořil bez zábran, bez servítek i bez sentimentu.
Před devadesáti lety otiskly Lidové noviny první epizodu obrázkového seriálu Ferda Mravenec. Autora legen-dární komiksové postavičky, českého spisovatele, novináře, kreslíře a ilustrátora knih pro děti Ondřeje Sekoru při té příležitosti připomene výstava v pražské Galerii Villa Pellé. Jejím základem jsou originály Sekorových slavných i méně známých knižních ilustrací, jeho novinové kresby a karikatury, ale i loutky vytvořené podle Sekorových návrhů. „Ondřej Sekora je několika generacím čtenářů znám především jako ilustrátor a kreslíř. Knížky s legendární postavou Ferdy Mravence a jeho přátel jsou zastoupeny ve většině rodinných knihoven, známé jsou i filmové adaptace. Přesto jsme chtěli Sekorovo dílo představit nově a současně s použitím interak-tivních prvků tak, aby byla naše výstava zajímavá pro malé návštěvníky i jejich prarodiče. S tímto typem výstav máme u nás v galerii bohaté zkušenosti a pevně věřím, že vzbudí zájem u laické i odborné veřejnosti. K vidění totiž budou vedle Sekorovy ikonické tvorby i jeho takřka neznámá díla,“ říká Vladana Rýdlová, ředitelka Gale-rie Villa Pellé. Výstava s názvem Ondřej Sekora - známý i neznámý bude veřejnosti přístupná od 28. února do 14. května 2023.
Výstava v KC Vozovna je věnována Vanesse Vymětalové, jež si v 25 letech po dlouhém boji s psychickou nemocí vzala život. K vidění je Vanessina výtvarná tvorba spolu s fotografiemi a úryvky z jejích deníků. Výstava autenticky ukazuje, jak lidé trpící hraniční poruchou osobnosti uvažují, co cítí a jak k nim přistupovat.
Výstava barevných linorytů vytvořených autorkou pod uměleckým pseudonymem Dardanella. "Planetarium" je autorská výstava věnovaná vztahu vesmíru a člověka. Prostor je nekonečné neznámo, které je nedostupné, ale zároveň je základem pro nejhlubší úvahy o smyslu naší existence a otázky, co je život. Otevřete se vesmíru a vesmír se vám otevře...Výstava bude zahájena vernisáží 1.3. od 18 h ve výstavním prostoru GAFA.
O nečekaných proměnách během vznikání obrazů. „Maluji hlavně portréty lidí, kteří mají v mém životě nějaký význam, ať už je znám osobně nebo ne. Kromě portrétů zpracovávám i různé vize a výjevy, které se mi zobrazují ve snech, „ říká autorka. „Technika, kterou používám je hlavně akryl nebo olej na plátně, případně na dřevotřísce a potom tisk na dibondu.“ Vernisáž uvede malíř Martin Frind.
Výstava Maps of Memories je součástí dlouhodobého výzkumu vztahu člověka a paměti polské umělkyně Magdaleny Kleszyńské. Kleszyńska je také první letošní zahraniční rezidentkou Pragovka Gallery. V rámci svého lednového pobytu se soustředila na řízené rozhovory se zájemci z řad návštěvníků galerie, obyvatel Prahy 9 a umělecké komunity Pragovky o významných předmětech jejich osobní a rodinné paměti. Autorka svou pozornost zaměřuje na lidské příběhy a zasazuje je do kontextu minulosti a přítomnosti. Zásadní problematikou se pro ni stává zkušenost člověka, který pod vlivem emocí pozměňuje prožitou minulost a interpretuje ji do vlastních vzpomínek. Tím otevírá otázky osobní či kolektivní paměti a vytváří rozsáhlou mapu vzpomínek, o kterých se dozvídá na základě dialogu s jejich majiteli. Nikdy by je všechny nemohla zažít prostřednictvím své přímé zkušenosti a nedostala by se k nim bez dlouhodobé osobní fascinace tématem.
Globální ekologická a ekonomická krize vyvolaná dlouhodobým drancováním přírodních zdrojů způsobila, že si stále intenzivněji uvědomujeme nejen neudržitelnost tohoto systému, ale také možnost příchodu doby, která nastane po jeho zhroucení. V postpravdivém světě plném společenských a sociálních nejistot, dezinformací a konspiračních teorií dochází k rozvratu racionálna.Téma výstavy souvisí s širším vývojem v rámci současné kulturní scény a soustředí se na aktuální podobu romantických tendencí ve výtvarném umění. Jako první z přehlídek nové výstavní dramaturgie MeetFactory se expozice také částečně ohlíží za mezinárodním projektem Afterbirth of a Dream kurátorů Cristiny Gigliotti a Jana Zálešáka z roku 2017.
Sólová výstava Jakuba Hoška v Galerii Kostka představí průřez jeho malířským dílem, které kombinuje postinternetovou estetiku s narativním pojetím komiksově-hororových příběhů a textovými znaky městských subkultur.
Poučeni přírodními procesy představují Jindřiška Jabůrková, Radim Langer, Miroslava Večeřová, Barbora Vovsová a Lawrence Wells na skupinové výstavě She Sells Seashells (3. 3. – 30. 3. 2023, The White Room) jak zobrazivé, tak abstraktní poetické reakce na současnou dobu plnou krizí, v níž se pokouší nalézt jakési post-humánní řešení následků antropocénu. Podobně jako měkkýši filtrují částečky svého prostředí, duševní i fyzické, a staví z nich objekty, které zde zůstanou i po jejich smrti. Rozprostírají se jako souostroví, jako ostrovy, po nichž přeskakují z jednoho světa do druhého. Prochází se po březích Shakespearovy Bohémie a objevují poklady, které před ně vyvrhují hlubiny. Kurátorem výstavy je Lawrence Wells.
Tvorba Julie Kopové se dlouhodobě profiluje v oblasti gestické malby, jejíž primární tematizaci hledá v abstraktním rozkrývání specifických přírodních procesů. V krajině se málokdy nacházejí solitérní body – rytmizaci je možné nalézt v každé louce, vodní hladině, lese i litosférické desce. I tyto spodní vrstvy krajiny (desková tektonika, kolize hornin, teplo a tlak) jsou pro Julii Kopovou silným zdrojem inspirace. Výstava The Grey Volcano navazuje svým názvem i výběrem konkrétních uměleckých děl na autorčin záměr soustředit svou poslední tvorbu zejména na pohyb mimo barevné spektrum; většina maleb tak akcentuje dění na poli mezi černou a bílou barvou. Kurátorem výstavy je Jan Dotřel.
Humpolecká zóna pro umění zahajuje první letošní výstavu s názvem Místa chvění: Zvuk jako médium, která návštěvníky vybízí k tomu, aby se tentokrát spíše než diváky stali posluchači. Představuje zvuk jako svébytný fenomén, který dokáže zprostředkovat jiný estetický zážitek, než na jaký jsme v galeriích zvyklí, nikoliv však méně intenzivní.
Výstava OSOBNÍ AKTUÁLNOST Antonie Brůhové vychází z autorčina projektu VEŽE REÁLNÉ A STYLIZOVANÉ. Ve svém díle se introspektivně zamýšlí nad současným vnímáním reality v toku uplynulého času. VĚŽ, jako určující leitmotiv výstavy souvisí s autorčiným multismyslovým prožíváním prostředí a narativu "stověžaté Prahy”. Ve své expozici nám představuje svébytný pohled na svět a odkazuje se v jeho každodennosti na naivitu vnímání života.
Koncepce výstavy vychází z hlavních tematických oblastí a názorových okruhů fotografického díla K. O. Hrubého. Soustřeďuje se jak na jeho počátky, kdy navazoval na tradice české mezi-válečné avantgardní fotografie, dále pak na fotografie vytvořené v duchu socialistického rea-lismu, snímky s folklórní tematikou a fotografie poetizující každodenní události. V šedesátých letech se Hrubý začal věnovat inscenované fotografii, na kterou organicky navazují jeho mlad-ší koláže a v neposlední řadě malby, jimž se věnoval od osmdesátých let, kdy už nefotografo-val. Stálým objektem jeho zájmu byla krajina, a to jak ta idylická, tak člověkem zdevastovaná. Výstava navazuje na výstavní projekt Domu umění města Brna. Nejde o přímou reprízu, ale o upravený výběr pro prostory GHMP.
Jan Kostohryz, Vanda Kovaříková, Natálie Pejchová, Michal Rejzek, Lukáš Slavický, Tereza Tomanová, kurátoři Lukáš Machalický a Robert Šalanda Výstava tematizující ukládání výtvarných prací v domácích nebo tzv. bojových podmínkách studentských bytů či jejich skromných ateliérů.
Jakub Smitka je pražský grafik a umělec, dlouhodobě se věnující fotografii, malbě a hudební produkci. Vystudoval uměleckou větev Gymnázia na Pražačce a následně vizuální komunikaci na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara na Západočeské univerzitě v Plzni. Pojícím prvkem prakticky veškeré umělcovy tvorby se stala fascinace lidskou tváří a její proměnlivostí v běhu času. Tomuto komplexnímu tématu se věnuje již od roku 2017. Proces jeho práce začíná fotografickými a video podklady, které posléze procházejí řadou grafických úprav. Výsledkem toho jsou materiály, které se stávají základem pro realizaci obrazu. Podobnou formu hodlá autor ve své tvorbě nadále využít k adresování současných sociálních problémů opomíjených zákoutí života. Výstava nesoucí autorovo jméno je zaměřená výhradně na umělcovy autoportréty. Každá z prezentovaných maleb se soustředí na přenesení kombinace psyché malíře v jejích niterných a zejména vnějších projevech. Na různorodé vjemy a emoce lidské tělo reaguje navenek specifickým způsobem, jejichž surová podoba se stává objektem zájmu autora, který ji ve vší živelnosti přenáší na médium plátna. Tvorba jakéhokoliv umělce ve výsledku vždy pramení z jeho momentálního vnitřního naladění a internalizovaných prožitků. Právě této skutečnosti se autor napříč svou tvorbou snaží jít naproti, přičemž se nezdráhá pouštět se do kompletního procesu doslova na vlastní kůži. Momenty vyobrazené na plátně jsou přímým svědectvím o konkrétních zážitcích propojených vždy určitou emocí či fyzickým vjemem, které na venek procházely viditelnými proměnami napříč časem. Protože čím pro okolí jsme než právě obrazy zamrzlými v přítomnosti?
Výstava vznikla v reakci na situaci v umění v ČR i ve světě. Široká veřejnost možná občas zapomíná, kčemu nám obrazy a umělci mohou být dobří. Jasmín si proto dala za úkol přijít na všechny možné funkce, které může takový obraz v životě lidí plnit.
Umění jako lék lidské neřesti, zpověď umělce jako léčitele a stovky kreseb krištofa Kintery
Umělec, kurátor, chartista a emigrant Olaf Hanel (1943–2022) působil mezi lety 1991–2009 v Českém muzeu umění v Praze (v roce 2009 přejmenovaném na GASK). Komorní výstava a doprovodné sympozium, které proběhne v GASK v sobotu 11. března za účasti autorova generačního souputníka Eugena Brikcia, představí Olafa Hanela jako tvůrce a kurátora v souvislostech totalitního útlaku i obnovené demokracie po roce 1989. Projekt se koná u příležitosti autorových nedožitých 80. narozenin.
Skupinová výstava Uvolněné atomy v galerii Fotograf volně navazuje na téma zviditelnění neviditelného. Zatímco rentgenogramy, fotografie vzniklé za použití uměle vytvořeného gama záření, pronikají dovnitř rentgenovaných předmětů a odhalují jejich vnitřní strukturu, vybraná díla současných autorů*rek zachycují naděje vkládané do mírového využití energie i obavy s ní spojené. Vedle autorsky pojaté dokumentace historických radiogramů a popularizačních i avantgardních knih, představí výstava projekty, které prozkoumávají velkolepé modernistické projekty a zpřístupňují prostředí atomových reaktorů i izolovaná místa zasažená jadernou katastrofou. Výstavu můžete navštívit do 11. dubna. Kurátorkou výstavy je Viktorie Vítů.
Nová stálá expozice Rozečtený svět představuje v deseti tematicky zaměřených výstavách sbírku Muzea literatury. Expozice nesleduje žádnou konkrétní vyprávěcí linii, zachycuje vybraná umělecká zprostředkování individuální i společenské zkušenosti v literatuře 19. a 20. století. Klade si otázku, co je literatura ve své rozmanitosti a jaké jsou možnosti její vizualizace.
po-so 10:00 - 18:00 Výstava je svého druhu generační výpovědí etablovaných umělců, čtyř přátel, které přestože částečně spojuje podobná estetika, přistupují k tvorbě odlišně. Vstup zdarma
Stálou expozici o historii Nového Města, jeho radnice a přilehlého Karlova náměstí tvoří kopie historických rytin z archivu Muzea hl. m. Prahy. Představuje i nejstarší pražská panoramata, která zachycují podobu Prahy z vyvýšených míst ohraničujících celou pražskou kotlinu.
Židovská obec na pražských Vinohradech patřila k největším v Československu a je spojena s mnoha významnými a zajímavými osobnostmi. Prohlédnete-li si výstavu v pokladně věže a zadíváte-li se na panorama Vinohrad z ochozu, můžete si kromě dvou věží kostela sv. Ludmily představit i dvě věže synagogy v Sázavské ulici. Putovní výstava představuje málo známou a opomíjenou kapitolu z historie Vinohrad a na Novoměstskou radnici se vrátila po sedmi letech. Autorem projektu, je dokumentarista Martin Šmok. Putovní výstava je ke shlédnutí na Novoměstské radnici od prosince 2020.
Evropská premiéra audiovizuálního díla ve virtuální realitě, které vás přenese mezi válečné trosky v ukrajinském Charkově
25. ročník Festivalu dokumentárních filmů o lidských právech, který je dnes největším festivalem svého druhu na světě, nese podtitul Cena bezpečí. „Všemi filmy letošního ročníku prostupuje téma nejistoty a hledání bezpečí. Ať už jde o pocity finančního zajištění, rodinného zázemí, anebo jistoty garantované státem, pro každého z nás tato spojení znamenají něco jiného. I cena, kterou jsme za bezpečí ochotni platit, je pro každého jiná. Sloganem Cena bezpečí bychom proto chtěli přimět publikum napříč ČR k zamyšlení a vzájemnému respektu k různorodým projevům strachu,“ popisuje ředitel festivalu Ondřej Kamenický.
Výstava českého umělce působícího na poli malby a streetartu, představuje autorovy nejnovější malované betonové reliéfy, ve kterých rozpoznáváme jeho dlouhodobé téma prostupující celou jeho tvorbou – konstruování, vnímání, a především prožívání prostoru. Navenek se u něj vše koncentruje do námětu sevřené prostorové kompozice interiéru, k níž také odkazuje pojmenování výstavního projektu. U tradičně malovaných obrazů jde někdy až do úrovně bytového zařízení. Typičtější je však práce se základním rozvržením hmot ve smyslu uspořádání jednotlivých konstrukčních prvků. I zde však autor pracuje s barvou, iluzivní optikou a perspektivní zkratkou, jako při běžné malbě, důraz ale klade na materiálovou účinnost a architektonickou realitu, které představují základní rozdílový prvek. Tímto způsobem rozšiřuje hranice tradičního závěsného obrazu – ten u něj disponuje výrazným prostorovým efektem ve smyslu reliéfního prolamování a přijímá tak formu hybridní platformy - obrazoobjektu. Fakticky tak nahrazuje standardní podložku, desku nebo plátno, atypem – betonem či acrystalem, které mu umožňují využít jejich tvárných vlastností. Tímto si Pavel Dušek vytvořil osobitou kombinovanou techniku, jež se nachází na pomezí modelace a malby, kde mají obě složky svou nezastupitelnou roli.
Výstava mapuje Hilmarovu tvůrčí etapu, kterou umělec zahájil v první polovině osmdesátých letech, tedy poté, co se přesunul z panenské přírody v Inningu am Ammersee nedaleko Mnichova do centra průmyslové zóny Porúří. Přímá konfrontace s devastovanou krajinou jej přivedla k úvahám nad katastrofickými dopady technické civilizace. Odklonil se od tvorby optických reliéfů a oddal se materiálu dřeva. Prostřednictvím tohoto volně rostlého materiálu hledal cestu k nalezení ztracené rovnováhy mezi světem člověka a přírody.
Často temná, noční atmosféra obrazů Davida Kolovratníka (1978) je povětšinou narušena ostrým kontrastem světla, které působí, jako by zrovna někdo zmáčknul fotoaparát s bleskem. Na jiných plátnech je temnota jemněji prostoupena modrou či petrolejovou oblohou a my se tak ocitáme ve velmi pomíjivém okamžiku, kdy v kratičké chvilce přechodu mezi nocí a dnem střídá tmu světlo.
Doprovodný program rodinného festivalu pro zvídavé děti a hravé rodiče (výtvarné dílničky a hravé zóny). Festival zároveň probíhá v divadle Minor (koncerty, workshopy).
19h
20:00 Autorský projekt Miroslava Bambuška vychází z díla německého spisovatele a dramatika Wolfganga Borcherta. Borchert patří mezi první německé autory, kteří se otevřeně vyjadřují k tragickým událostem a traumatům spojeným s druhou světovou válkou. Jeho dílo je přes svou prozaickou formu zvláštní expresivní poezií bezútěšnosti. Borchertův člověk, mladý zhrzený hrdina, se vrací z války s nevyhojitelným vnitřním zraněním, nemůže v sobě zaplašit děs z války.
Navštivte expozici 1796–1918: Umění dlouhého století, která vědomě a přirozeně spojuje domácí umění s tím zahraničním. Na rozdíl od předcházejících sbírkových expozic v Národní galerii nejsou do tohoto souboru začleněny žádné zápůjčky z jiných muzejních a galerijních institucí, které by doplňovaly mezery ve sbírkách. Cílem nebylo vytvořit další uměleckohistorický přehled a nově kodifikovat to zásadní, co bylo v průběhu 19. století v českých zemích vytvořeno.
14:00 Máte rádi divadlo? Na této tvůrčí dílně budeme objevovat taje stínového divadla a oživíme originální postavy brouků. Těšit se můžete na práci se světlem, stínem a vlastnoručně vyrobenými loutkami. Z premiéry vzniklého představení pořídíme záznam.
Pojem NATURALLISMUS zastřešuje tvůrčí procesy a přístupy, které používá studio LLEV zosobněné uměleckým i partnerským tandemem – Evy a Marcela Machalovými. Tato dvojice designérů experimentuje v oblasti vývoje nových materiálů, které aplikuje na vlastní jedinečné kolekce. Výstava v galerii Whitebox je pro ně příznačná svou site-specific formou, která je definovaná architekturou na míru tohoto prostoru. Jejich produkty z mycelia, skla, papíru, dřeva a kovu sdílí s divákem formou primárního tématu malíře – zátiší. Vrstev odhalení je však více.
20h
Název výstavy ZKUSMOS – originální jazykový novotvar – charakterizuje pracovní princip, jímž se řídí ve své tvorbě dvojice výtvarníků, kamarádů z pražské AVU – Vojtěch Trocha a Vojtěch Hrubant. Jejich práce se na první pohled liší, ale vnitřně jsou si blízké přiznanou láskou k řemeslu, zájmem o historii a experimentální povahou. Důležitým pojítkem jsou také humor a nadsázka, které prosakují do děl vznikajících z různorodých a v umění často neobvyklých materiálů. Každý po svém hledá a objevuje, zkouší, hraje si a skládá z kusů a kousků svůj ZKUSMOS.
19:30 Sherlock Koumes, režie: John Stevenson
19:30h
15:00 pohádka pro děti od 3 let a jejich rodiče.
20:00 Divadelní inscenace Ti, kdo mluví sami za sebe přemění sál Archy v obrovskou galerii, jejímiž exponáty jsou autentické životní příběhy dvanácti žen. Na divácích pak zůstane rozhodnutí, zda prožijí všechna vyprávění nebo jen některé části či v jakém pořadí budou příběhy vnímat. Významnou součástí unikátní divadelní instalace režisérky Jany Svobodové je využití chytrých telefonů. Osobní profily na sociálních sítích jsou vstupní bránou do světa snů, vztahů a příběhů performerek.
12:00 Kocour v botách (eng) 14:00 Krvavé pomeranče, 16:30 Kuciak: Vražda novináře, 19:00 Je mi ze sebe špatně, 21:00 John Wick 4
18:00 -Jedinečné divadelní setkání hrdinů filmových včerejšků.
22:00 Dance Club: SUNDAY RHYTHM DJ One AC
11:00/KONCERT PRO DĚTI – Fíha Tralala (nový program) 16:00/KONCERT PRO DĚTI – Fíha Tralala (nový program)
16:00 Komentovaná prohlídka výstavy Bez Sentimenttu
16 h - NEDĚLNÍ DIXIE: Darja Kuncová & Old Fashion Trio (dixieland), 20 h - Robert Balzar Trio (modern jazz)
20h
ŽIŽKOVSKÁ NOC AFTERPARTY (The Pau (PL), Rosa Vetrov (PL), Morno (Řecko), Dyspnea (Řecko), Ocaso (Německo))
15:00 Veršované loutkoherecké představení vycházející z klasické pohádky „O třech neposlušných kůzlátkách“. Můžete se těšit na loutky kůzlátek vyrobené z ovčího rouna, veselé písničky provázející celé představení zadoprovodu flétny a kytary. Součástí představení je interaktivní dílna, ve které děti učíme písničky a společně si zpíváme a hrajeme. (vhodné pro nejmenší i větší děti).
10:00 Děti Nagana 10:30 Kocour v botách: Poslední přání 10:40 Kino za kilo na Céčku: Mikulášovy patálie: Jak to celé začalo 12:00 Je mi ze sebe špatně 12:30 Kino za kilo na Céčku: Good Old Czechs (English friendly) 12:30 Velké nic 13:50 Mumie 14:20 Kino za kilo na Céčku: Šťastně až na věky / Happily Ever After (English friendly) 14:30 Velryba / The Whale (English friendly) 15:40 Il Boemo 16:20 Kino za kilo na Céčku: Modrý Kaftan 17:00 Indigo Kristal 18:20 Víly z Inisherinu / The Banshees of Inisherin (English friendly) 18:40 Kino za kilo na Céčku: Blízko 19:15 Tár (English friendly) 20:30 Všechno, všude, najednou / Everything Everywhere All at Once (English friendly) 20:45 Kino za kilo na Céčku: Svatý pavouk
20:00 Lauren Ruth Ward je rozená bojovnice. Její texty, ve kterých popisuje své životní zážitky a drsně i s chvěním sdílí svou zranitelnost, jsou prosyceny skrytou silou. Její koncerty, ať už s kapelou, která flirtuje s 50'-60' rock'n'rollem, nebo jen jako písničkářka s kytarou, jsou plné syrových a niterných emocí. Stojí za to ji vidět!
15:00 - Jedinečné divadelní setkání hrdinů filmových včerejšků.
15h