Zdeněk Hnyk

Bio

Motto:
Too old to techno, too young to die…

‚Menuju se Zdeněk Hnyk a někdo mi říká Bedřichu.

To ‚sem já, ten provařenej chraplák…

Narodil ‚sem se asi vo 15 let pozdějc a zhruba 15 000 kilometrů na Východ než by bylo optimální, abych v pohodě stihnul Beat generation, přechod ze swingu na Rock’n’Roll, Elvise, Beatles, Summer of Love v San Franciscu, a vůbec všechno, co mně mrzí, že ‚sem prošvih‘.

Dětství proběhlo „normalizačně“,  první školní kapela (Galaxie),  školní „rádio“ (pardon, rozhlas – pořad „Všudybyl“ – fakt, už asi asi v11ti !). Taky mně vždycky bavilo zapojovat nějaký dráty,  mikráky, repráky a tak není divu že v Radiu 1 působim i jako technik (občas to zabručí, sem tam i vypadne signál, ale snažim se!)

Dráty vyhrály, vyučil ‚sem se elekromechanikem, makal ve fabrice, taky ‚sem sloužil vlasti – celý dva roky! Pak ‚sem, se živil jako servisní technik ve zdravotnictví.

Celou dobu mně provází  muzika. Trápil ‚sem tátův gramec a magneťák – kotoučák, hrál ‚sem na kytaru u táboráků a když ‚už mi to připadalo málo nahlas, založil ‚sem kapelu Bedřich a Zoufalci, ve který hulákám a mlátim do kytary.

Přišla doba, kdy už to šlo, a tak se mi podařilo i trochu si zacestovat ( …miluju to!). Kdykoli to je možný, neváhám!

Taky bylo bezva jezdit jako roudmenedžr s Tichou dohodou (super „sixtýs“ v devadesátejch a po česku…).

No a to, že už od roku ’91 hraju v Radiu 1 muziku, co se mi – a snad i jinejm lidem líbí, to asi víte!

Jo a na stylech nezáleží, stejně je to subjektivní…

Kdo dočet´ až sem, může mi někdy napsat na zdenek@radio1.cz.