18/9/2024 Lucerna Music Bar

Švihadlo support: DJ Admirál Kolíbal

Doors 20:00 Start 21:00

Legenda reggae Švihadlo oslavila podzimním turné 40 let existence. Letos na podzim se do Lucerna Music Baru vrací a pokřtí tady album 40 let live! Nejstarší česká reggae kapela vznikla v Mladé Boleslavi v roce 1983, tehdy ještě pod názvem Nouzový východ. Mezi nejznámější hity patří Na Jamajce půl srdce mám, Po tobě toužím nebo Zelený list – píseň, která původně vznikla spíše jako vtip. Kapela objíždí kluby a festivaly v České republice a na Slovensku, koncertovala v okolních zemích a dokonce i v Číně. Vydala 6 řadových alb, jedno album rarit (k 20. výročí – Pozpátku – 2003), jeden maxisingl (REGGAE minideSKA – 2004), a k 30. výročí i výběrové album (Best of 30 – 2013). Za album Oči otevřený kapela dostala cenu Anděl (v žánru ska & reggae). Švihadlo aktuálně láká mimo svoji klasiku i na tři hudební novinky s názvy Stíny, Laj laj laj a Bez oken. O warm up a after se postará DJ Admirál Kolíbal. Nenechte si tuhle jízdu ujít!

https://musicbar.cz

Festival Literatura v parku je přehlídkou českých a německých literárních novinek

Pražský literární dům zve třetí zářijovou neděli do žižkovského Prague Central Campu k poslechu prózy, poezie i komiksových replik. Čtrnáctý ročník mezinárodního festivalu Literatura v parku zde krom autorských čtení nabídne též nevšední rozhovory se spisovateli z Česka, Německa a Rakouska.

Festival každoročně prezentuje výběr nově vydané české a německojazyčné literatury a diskutuje témata, která současnou literaturou rezonují. Nejinak tomu bude i letos, kdy pozvání na festival přijala například Tereza Boučková, autorka výrazných a kritikou ceněných děl jako Indiánský běh (1988), Rok kohouta (2008) nebo Život je nádherný (2016), z nichž první dvě rovněž velice úspěšně adaptovala pro filmové plátno (Zemský ráj to napohled a Smradi). Na festivalu spisovatelka představí svůj teprve v srpnu vydaný nový román Dům v Matoušově ulici. O podium se bude dělit se Stanislavem Struharem, jedním z nejvýraznějších německy píšících spisovatelů českého původu současné generace. Ve Vídni žijící autor do Prahy přiveze svou aktuální povídkovou sbírku Die Reinheit der Stille (2024), jejíž český překlad se právě připravuje k vydání.

„Novinkou letošního ročníku bude zapojení komiksové tvorby. Zastupovat ji bude v Berlíně působící německo-francouzská autorka Nathalie Frank, naše současná stipendistka, která se ve svém komiksovém díle zabývá politickými a společenskými tématy,“ uvedl ředitel Pražského literárního domu David Stecher. Alžběta Stančáková, autorka ceněná pro své básnické sbírky Co s tím (2014) a Čačak (2022), zase nabídne výběr ze svých prozaických textů, které napsala během poslední dekády a jež příští rok vyjdou knižně. Dále se na festivalu představí německá básnířka Carla Cerda, letošní vítězka švýcarské ceny za poezii Basler Lyrikpreis, anebo Ondřej Hanus, který bude číst z rukopisu chystané básnické sbírky Účaří.

Programem festivalu provedou diváky Petr Borkovec, aktuální básník města Prahy, a překladatelka Jitka Nešporová. Autorská čtení budou probíhat v českém a německém jazyce, simultánní tlumočení bude k dispozici.

Začíná se 15.9. ve 14:30 hodin a vstup na festival je volný!

Více na: www.literarnidum.cz

Celovečerní dokument o kapele Tata Bojs v režii Marka Najbrta míří do kin

35 let legendární kapely Tata Bojs z Hanspaulky zachycuje nový celovečerní dokumentární film tata_bojs.doc, který oficiálně vstoupil do kin 5. září. Za snímkem stojí držitel čtyř Českých lvů, režisér a scenárista Marek Najbrt, jenž originálně mapuje historii kapely od jejích počátků v roce 1988, kdy jejím hlavním aktérům a zakladatelům Milanu Caisovi a Mardošovi bylo pouhých 14 let, až po současnost. Diváci se mohou těšit na unikátní archivní materiály, vzpomínky i pohledy do zákulisí kapely, která se záměrně vyhýbá mainstreamu, a přitom se stala fenoménem české kulturní scény a přes tři desetiletí oslovuje několika generací fanoušků. „Baví mě, že Tata Bojs nestojí na místě, mají přirozený sklon se měnit a vyvíjet,“ vysvětluje režisér a scenárista Marek Najbrt. Má jasno i v tom, co je hnací silou kapely a hlavně jejího klíčového tandemu, tedy zpěváka, bubeníka a vizuálního umělce Milana Caise a baskytaristy a sloupkaře Mardoši. „Jejich vztah vnímám jako dokonalou symbiózu protikladů, ať už se jedná o osobní rovinu nebo tvůrčí spolupráci. Film je nejen o hudbě a kapele, ale hlavně o jejich mimořádném přátelství,“ dodává Najbrt.

Vedle dvou ústředních postav „Tatáčů“ ve filmu vystupují další současní i bývalí členové kapely Dušan Neuwerth, Vladimír Bár, Matěj Belko, Jiří Hradil, Marek Padevět, Marek Doubrava, Maťo Mišík nebo „neustálý host“ Klára Nemravová. Nechybějí ani vzpomínky rodičů Milana Caise a Mardoši anebo osobností hudebního showbyznysu, které Tata Bojs na jejich cestě provázely: ředitelky vydavatelství Supraphon Ivy Milerové, hudebního manažera Michala Máky, multiinstrumentalisty a kapelníka MCH Bandu Mikoláše Chadimy nebo herce a režiséra Jakuba Koháka, jenž se skupinou natočil její kultovní videoklipy Attention Aux Hommes! a Virtuální duet. Protipólem archivních materiálů jsou ve filmu „futuretroskopické”, mnohdy humorné, hrané scény členů osobitého pražského divadla Vosto5, které naopak přibližují možnou budoucnost.

Vznik dokumentu inicioval producent Petr Koza již v roce 2016. Vlivem řady nepříznivých okolností byla práce na filmu několikrát přerušena a film se podařilo přivést na svět až v letošním roce. Původně na filmu začal pracovat režisér Václav Kučera, který však nečekaně zemřel v roce 2019. Po dohodě s Tata Bojs byl osloven Marek Najbrt, který již přišel s vlastní koncepcí. „O konceptu a vyznění filmu jsme předtím spolu hodně mluvili, ale když začalo natáčení, dali jsme mu plnou důvěru. Doufám, že Marek měl také takový pocit,“ říká ke spolupráci Mardoša. „Když Marek po všech těch počátečních peripetiích k projektu přišel, bylo důležité, aby si našel vlastní cestu uchopení a aby ho ta práce bavila. Musel nastudovat spoustu materiálů, nakoukat a naposlouchat mnohdy nekoukatelný a neposlouchatelný věci. On to ale vydržel a za to před ním smekám,“ dodává Milan Cais.

Film byl ve světové premiéře uveden na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary, kde se umístil na druhém místě v hlasování o Diváckou cenu deníku Právo. Do kin oficiálně vstoupil 5. září. V následujících dnech a týdnech se uskuteční řada projekcí, kterých se osobně zúčastní hlavní aktéři filmu Milan Cais a Mardoša nebo režisér Marek Najbrt.

Producentem tata_bojs.doc, je KOZA Film, koproducenty jsou Česká televize, Supraphon a Gui-tón. Vznik filmu podpořil Státní fond kinematografie a jeho hlavním partnerem je Yello. Distributorem filmu je Aerofilms. Více informací na https://film.tatabojs.cz. Trailer na www.youtube.com/watch?v=aAbWEDAucAM.

Potvrzené projekce za účasti režiséra nebo aktérů filmu:

6.9. Praha, Biotop Radotín
9.9. Praha, kino Světozor
16.9. Brno, kino Art
17.9. Uherské Hradiště, kino Hvězda
23.9. festival Finále Plzeň
25.9. Olomouc, Metropol

O kapele Tata Bojs

Alternativně-rockoví Tata Bojs jsou již čtvrté desetiletí neodmyslitelnou součástí české hudební scény. Vydali deset řadových alb, několik DVD, dvě knihy, natočili přes dvacet výrazných klipů, v různých kategoriích obdrželi celkem deset prestižních cen Anděl a ke svému 30. výročí uspořádali na přelomu let 2018 a 2019 v pražském DOXu jedinečnou výstavu TATA 30JS – vizuálně-hudební pře(ds)tavení historie jedné kapely. Skupinu v roce 1988 založili Milan Cais a Marek Huňát alias Mardoša, spolužáci ze základní školy na pražské Hanspaulce. První „soukromé“ album Šagali Šagáli kapela natočila v roce 1991, do prodeje se však dostalo až následující Ladovo album (1995), na kterém Tata Bojs zhudebnili říkánky Josefa Lady. Po přechodu k nadnárodnímu vydavatelství Warner Music vydala kapela přelomové album Futuretro (2000) a o čtyři roky později konceptuální Nanoalbum, za které získala čtyři ceny Anděl a jež se ocitlo i na špičce české albové hitparády. Naopak žánrově nevšedními položkami v diskografii Tata Bojs jsou album Smetana (2008), společný projekt s korejským Ahn Triem, anebo záznam koncertu se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu Tata Bojs & SOČR Live (2017). Zatím poslední položkou v řadové diskografii kapely je album Jedna nula (2020), za nějž TB získali cenu Anděl v kategorii Skupina roku. Tata Bojs odehráli přes tisíc koncertů, vesměs v klubech, ale také v sálech a halách pro tisíce fanoušků. Velké koncerty se vždy vyznačovaly osobitým designem a nákladnou scénou, již navrhoval bubeník a zpěvák skupiny Milan Cais, jinak absolvent Akademie výtvarných umění a renomovaný výtvarník. Spolu s ním tvoří současnou sestavu Tata Bojs Mardoša (baskytara), Vladimír Bár (kytara), Matěj Belko (klávesy) a Dušan Neuwerth (zvuk).

Režisér a scenárista Marek Najbrt vystudoval pražskou FAMU a Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy. Jeho filmovým debutem byla hořká komedie Mistři, která v roce 2005 obdržela tři České lvy. Velkou pozornost vzbudil následujícím okupačním dramatem Protektor (2009), který byl oceněn hned šesti Českými lvy včetně cen za scénář, režii i nejlepší film roku. Pro internetovou televizi Stream spoluvytvářel ikonický seriál Kancelář Blaník a pro Českou televizi natočil s Radimem Špačkem seriál Svět pod hlavou (2017). Režíroval i komedii Polski film (2012), pohádku Čertí brko (2018) nebo dokumentární snímky Vodňanský & Skoumal – Všechno je proměnlivé (2020) a Burian vs. Dědeček (2022). Vedle čtyř Českých lvů je i držitelem několika cen ze zahraničních filmových festivalů.

Tvůrčí tým:

MAREK NAJBRT scénář a režie

ROBERT GEISLER scénář

MARTIN POLÁK dramaturg

PETR KOZA námět, producent

DUŠAN MULÍČEK kreativní producent ČT

JAN BASET STŘÍTEŽSKÝ kamera

HENRI BORÁROS architekt

ANDREA KRÁLOVÁ kostýmní výtvarnice

PETRA MACERIDU střih

JAN ŠTINDL zvuk

Odkazy:
Trailer: www.youtube.com/watch?v=aAbWEDAucAM
Web: https://film.tatabojs.cz

Rozpulzujme Palác Akropolis. Koncertní série Pulz nabídne Berlin Manson, DVA, P/\ST či něco něco

Bourání žánrů, fenomény a nárazy beatů do syntetických stěn. Třetí ročník koncertní série Pulz v Paláci Akropolis nabídne ještě sedm večerů plných aktuální alternativní hudby. „Epicentrum klubové scény od září do prosince rozpulzují slovenští punkáči, čeští rappeři, talentované písničkářky nebo kapely, co si zpívají vlastním jazykem,“ shrnuje Vojtěch Tkáč, hudební publicista a dramaturg Pulzu.

Pulz se vrátí do Paláce Akropolis v pátek 13. září. Ve velkém sále vystoupí česká kapela něco něco, která letos vydala například virální singl Nečekej! „Půjde o náš poslední letošní koncert v Praze a bude to intenzivní rozlučka. Zahrajeme i úplně nový song, který se jmenuje Všechno se rozpadá a je to docela nářez,“ vzkazuje zpěvačka Alžběta Trusinová a dodává: „Pulz ve mně evokuje cokoliv, co žije. Pulzovat může krev v žilách, hudba nebo třeba velkoměsto. A všechno to jsou věci, bez kterých nedokážu žít.“ Skupinu něco něco doplní vlastním koncertem písničkářka ivy z a hudebník Lichnovský, který s přáteli pokřtí sólovou debutovou desku Ideálně napořád.

Na začátku podzimu Žižkov ovládnou umělci ze Slovenska. V pátek 27. září se do Paláce Akropolis vrátí punk-rapová kapela Berlin Manson, vystoupí také oceňovaný producent FVLCRVM. Během října se fanoušci série Pulz dočkají rovnou tří koncertů. Ve středu 16. října v rámci řady skupina DVA pokřtí své očekávané nové album Piri Piri. Zahraje také polský rapper Piernikowski nebo anglický producent Timothy London, který mimo aktuální spolupráci s DVA produkoval například nahrávky Young Fathers. 18. a 19. října si střihne dvoják stálice série Pulz – alternativně rapová dvojice P/\ST. První večer se k ní v programu přidají vycházející hvězdy Cringe Prince a Hihihahaholky. Druhý z večerů bude kapela P/\ST sdílet stage s tuzemskými hiphopovými legendami, svůj společný projekt totiž představí Vladimir 518 a Sifon. Po listopadové pauze Pulz nabídne ještě dva předvánoční rapové večery. 12. prosince zahrají slovensko-pražský rapper Edúv syn, ale také kolektivy Gondor Flames a THC luna G. Třetí ročník série uzavře rapper a čerstvý držitel ceny Anděl MC Gey, záda mu bude krýt producent Idea se svým DJ setem.

Pulz odstartoval v březnu 2022 s cílem poukázat na pestrost tuzemské alternativní hudby. Od prvních koncertů dává prostor mladým talentům po boku zavedených jmen české a slovenské scény. V první půlce roku 2024 zahráli například Fvck_kvlt, Dušan Vlk, Mat213, Karolína Beranová a sunnbrella. Dramaturgem koncertní série je Vojtěch Tkáč, hudební publicista z Radia 1 a magazínu Full Moon.

Program série Pulz v Paláci Akropolis:

13. 9. 2024 – něco něco, Lichnovský (křest alba), ivy z

27. 9. 2024 – Berlin Manson, FVLCRVM

16. 10. 2024 – DVA (křest alba), Piernikowski, Timothy London

18. 10. 2025 – P/\ST, Cringe Prince, Hihihahaholky

19. 10. 2024 – P/\ST, Vladimir 518 & Sifon

12. 12. 2024 – Edúv syn, Gondor Flames, THC luna G

19. 12. 2024 – MC Gey, Idea DJ set

Vstupenky na jednotlivé koncerty lze zakoupit na webu Paláce Akropolis nebo prostřednictvím sítě GoOut.

Více informací na www.palacakropolis.cz.

Filmový festival Zlatý Voči bude HYPER!
Mezinárodní filmový festival studentstva teorie audiovize Zlatý Voči se vrací a jeho 29.
ročník se uskuteční již 13. a 14. září 2024 v prostorách Kampusu Hybernská na adrese
Hybernská 994/4. Hlavní témata letošního ročníku HYPER je odvážné, evokuje
extravagantnost a zahrnuje vše, co překračuje doposud známé hranice. Téma HYPER se
propisuje nejen do zcela unikátní vizuální identity letošního ročníku, ale také do jeho
filmového a doprovodného programu. Návštěvníci festivalu se mohou těšit na tematické
promítací bloky složené z audiovizuální tvorby českých i zahraničních teoretiků, na
debaty a přednášky nejen s tuzemskými odborníky i na obzvlášť intenzivní hudební
zážitek.
Filmový program:
Letošní festivalový ročník nabídne celkem šest filmových sekcí, které HYPER reflektují
nejen tematicky, ale také prostřednictvím svých kreativních názvů. Diváci se mohou těšit
na meditativní pásmo ULTRAZEN, přehlídku snímků o křehkosti vztahů SUPERCLOSE
nebo na introspektivní výpovědi o lidských právech v sekci HYPERFOCUS.

Ani letos nebude chybět nejoblíbenější výběr kinematografických podivností a přešlapů v pásmu

MEGABIZAR, sekce HOMIES věnovaná výhradně současné tuzemské tvorbě či již
tradiční přehlídka AUDIOVIZUÁLNÍCH ESEJÍ, kterou letos vůbec poprvé kurátoruje
teoretička filmu a nových médií Veronika Hanáková.
Na festivalu se letos rozdá celkem pět filmových cen. O nejlepším filmu, nejlepším
českém filmu, nejlepším experimentu a nejlepší audiovizuální eseji rozhodne odborná
porota, ve které letos usednou filmoví publicisté Julia Pátá a Martin Pleštil, režisérka a
autorka vítězného dokumentu 27. ročníku MFDF Ji.hlava Kateřina Dudová a produkční
MFF Jeden Svět a organizátorka Českých vizí Anna Skočdopolová. O tom, jaký snímek si
odveze oblíbenou diváckou cenu, budou mít také letos možnost hlasovat všichni
návštěvníci festivalu.
Debaty s filmovými profesionály a odborné přednášky:
Kromě filmových projekcí kladou Zlatý Voči důraz také na debatování a neustálé
rozšiřování obzorů. Pestrý doprovodný program proto už v pátek odstartuje panelová
debata Hypermaskulinita a ideály mužství, kterou bude moderovat filmová teoretička
a publicistka Šárka Jelínek Gmiterková. O fenoménu mužství v kontextu genderu,
stereotypizace či atraktivity bude dále diskutovat šéfredaktorka magazínu DOK.REVUE a
kurátorka feministického filmového cyklu Čtvrtá vlna Tereza Domínová, spoluautorka
podcastu o vztazích, sexu a tělesnosti Vyhonit ďábla Zuzana Kašparová a duo
novomediálních teoretiků a studentů David Laufer a Tomáš Samek. Diváci se dále
mohou těšit na odbornou přednášku profesora Josého Duarta s názvem After the
Crash: Road Movies and the American Dream, která proběhne v anglickém jazyce a
nabídne zcela nekonvenční pohled na historii i současnost jednoho z nejklasičtějších
amerických žánrů. Odborný doprovodný program pak v sobotu zakončí přednáška
Videohry a ekologie. Povede jí vývojářka videoher Andrea Hubert a zamyslí se například
nad tím, co všechno by to prakticky znamenalo, kdyby se měl videoherní průmysl stát
udržitelným. Debata Videohry a ekologie navíc reflektuje ústřední prioritu letošního
ročníku, jíž se stala právě snaha o co nejekologičtější organizaci festivalu.
Hudební program:
Letošní festivalové dějství v sobotu zakončí vystoupení fenomenálního DJ Litterbina,
který láká na unikátní hyperpopový zážitek.

Festival Zlatý Voči je organizovaný studenty Katedry filmových studií Filozofické fakulty
Univerzity Karlovy a veškerý program je otevřený široké veřejnosti – vstupné je totiž
dobrovolné.

Podrobný harmonogram filmového a doprovodného program je postupně
odhalován na našich sociálních sítích – Instagramu @zlaty_voci, Facebooku
@zlatyvoci a webu zlatyvoci.cz.

Divadelní tramping začne již za dva týdny

aneb 31. ročník festivalu …příští vlna/next wave…

Třicátý první ročník festivalu …příští vlna/next wave… se koná v Praze ve dnech 15.-26. září a v Brně 12.-13. října. Letošní motto tradičního setkání divadelní, taneční, hudební, literární, výtvarné a jiné alternativy zní Divadelní tramping a jako každý rok budou v jeho rámci uvedeny nekonvenční a experimentální inscenace, performance a koncerty. Většina festivalových projektů má enviromentální tématiku a budou se odehrávat také mimo divadelní budovy – na ostrovech a loukách, v lesích, pod mosty, v týpích či u táboráku. Diváci se budou moci zúčastnit také dvou performativních výletů, a to do Tichého údolí a na Starou horu.

Letošní ročník přinese již dvaadvacáté veřejné vyslovení Poct festivalu …příští vlna/next wave…, tedy ocenění projektů a osobností z nezávislé scény. Slavnostní environmentální večer s názvem Mladý princ bude uveden v divadle Komedie v sobotu 21. 9., tentokrát jeho filmovo-hudebně-divadelní koncepci připravil nedávno založený spolek DÍLO. Pocty budou v mnoha ohledech tradiční i netradiční. Opět budou veřejně vysloveny v šesti kategoriích, zrcadlové masky Petra Nikla a slova uznání ovšem poputují na Slovensko.

„Náš festival dlouhodobě spolupracuje se slovenskými tvůrci, na každém ročníku najdete několik slovenských projektů. Letos to jsou především divadla Stoka a Offline, která přivezou experimentální inscenace významných režisérů Blaha Uhlára a Jozefa Vlka. Osobně české divadlo stále chápu spíše jako česko-slovenské, vzájemně se ovlivňující a spolupracující. Proto jsme se letos rozhodli poctít slovenské tvůrce, kteří svět – nejen divadelní – alternativy výrazně obohacují. Tím chceme, samozřejmě mimo ocenění jejich činnosti, vyjádřit slovenské nezávislé a undergroundové scéně podporu, a to v době, kdy se ji nedostává od současné vlády a především od ministerstva kultury.“

Plenérovým akcím bude vévodit projekt K Prameni, který připravil Jakub Gottwald. Interaktivní performance se bude odehrávat ve dnech 16.-18. září ve čtyřech týpích na ostrově Štvanice. Pod holešovický a barrandovský most zavede diváky taneční performance o dechu There Is Something in the Air od souboru T.I.T.S. a butó v městské džungli Přebývání na okraji od sdružení Kusotori. Obě performance jsou zdarma a můžete je vidět ve dnech 23.-25. 9. K nedělnímu táboráku zve Divadlo LETÍ, protože právě tam budou uvedeny čtyři nové dramatické texty. Večer s názvem Večeře s novou hrou: trampský speciál si můžete vychutnat 22. 9.

Festival bude ovšem zahájen již o týden dřív. V neděli 15. 9. uvede poslední premiéru spolku Masopust, který ohlásil konec své činnosti v závěru roku 2024. Inscenaci s názvem Vyškrtaný Bůh režíroval Jiří Adámek Austerlitz. Dramatik a režisér Miroslav Bambušek představí nově vznikající kulturní centrum – faru v Obděnich, kde šestnáct let působil perzekvovaný farář Ladislav Hlad. Jeho život a dílo se staly předlohou pro Bambuškův scénický dokument, který budou moci diváci zhlédnout ve čtvrtek 19. 9. Festival na toto představení vypravuje autobus z Prahy. Pražskou část pak zakončí ve čtvrtek 26. 9. v Alfredu ve dvoře představení Endokanabinoid, které je inspirováno obrazem Hieronyma Bosche Zahrada pozemských rozkoší, legendárního, a bohužel nedávno zesnulého, slovenského režiséra Blaha Uhlára.

Festival …příští vlna/next wave… obdržel v únoru 2024 Cenu Česká divadelní DNA za mimořádný dlouhodobý přínos, rozvoj a podporu nového divadla a živé kultury.

Více informací naleznete na stránkách: www.nextwave.cz.    

Program Praha 2024

Neděle 15. 9., Eliadova knihovna, Divadlo Na zábradlí

20.00 Masopust – T. Marečková, K. Součková, J. Adámek Austerlitz: Vyškrtaný Bůh

Pondělí 16. 9., Baden Baden Štvanice

19.00 Jakub Gottwald: K Prameni               

21.00 Wóďa – koncert u ohně

Úterý 17. 9., Baden Baden Štvanice

11.00 Jakub Gottwald: K Prameni                       

19.00 Jana Orlová, Vladimír Havlík: Nymfa a Patriarcha

Středa 18. 9., Baden Baden Štvanice

15.00 a 19.00 Jakub Gottwald: K Prameni

Čtvrtek 19. 9., Fara v Obděnicích u Sedlčan (odjezd ze Smíchova v 16.30)

19.30 Miroslav Bambušek: Obděnický farář Ladislav Hlad  

Pátek 20. 9., divadlo Komedie

16.00-19.00 Rekultur – Apolena Vanišová a Jan Bárta: Parsifalové                                                      

19.30 Divadlo Offline – Michaela Zakuťanská: Ti druzí (SK)

21.00 Pudlax – koncert

Sobota 21. 9., divadlo Komedie

16.00-19.00 Rekultur – Apolena Vanišová a Jan Bárta: Parsifalové                          

16.00 Kolektiv TMEL – Antonie Rašilovová: Neboj, Houbo

19.30 Udílení Poct festivalu …příští vlna/next wave… – Mladý princ No. 1

Neděle 22. 9., Tiché údolí (sraz na vlakovém nádraží Roztoky)

11.00 a 15.30 Divadlo Setkání – Valle Silentium

Neděle 22. 9., VILA Štvanice

20.00 Divadlo LETÍ – Večeře s novou hrou: Trampský speciál

Pondělí 23. 9., Stará hora (sraz na Hlavním nádraží v Praze)

16.15 Unkulunkulu – escapescapescape   

Pondělí 23. 9., Baden Baden Štvanice

18.45 T.I.T.S. – There Is Something in the Air

Úterý 24. 9., Stará Hora (sraz na Hlavním nádraží v Praze)

16.15 Unkulunkulu – escapescapescape

Úterý 24. 9., Baden Baden Štvanice

18.45 T.I.T.S. – There Is Something in the Air

Středa 25. 9., Stará Hora (sraz na Hlavním nádraží v Praze)

13.15 16.15 Unkulunkulu – escapescapescape

Středa 25. 9., Barrandovský most

19.00 Kusotori – Přebývání na okraji / Dwelling on the Edge                                 

Čtvrtek 26. 9., Divadlo Alfred ve dvoře

20.00 Divadlo Stoka – Endokanabinoid (SK) 

V pondělí 9.9. od 18:30 můžete navštívit doprovodný program k informační výstavě Ex-pozice Stalin v Praze na Letné, kde je formou panelů shrnuta historie tohoto místa.

Doprovodný program se skládá z diskuze s hosty, kteří se podíleli na organizování festivalu Totalitní zóna (Petr Pištěk) a na pirátském vysílání Radia Stalin – později Radio 1 (Stanislav Zima). Po diskuzi bude následovat DJ set (20:00) Radia 1, který tématicky hudebně začne s repertoárem z doby Radia Stalin a postupně přejde k současnějsí hudbě.

Výstava přináší ohlédnutí se do historie na významné události, které se odehrály na dnešním tzv. Stalinu. Připomene tak vznik největšího pomníku Stalina v Evropě, ale poukáže též na další rozmanité kulturní a umělecké události. Dozvíte se o počátcích Radia Stalin, první nezávislé rádiové stanice u nás, a také o festivalu Totalitní zóna, který zde na začátku 90. let poskytl prostor pro nezávislou kulturu a spolupráci mezi mladými výtvarníky. Představeny jsou dočasné umělecké intervence až do současnosti, které prostor bývalého pomníku a jeho podstavce využily k realizaci. Přijďte zjistit, co Stalin zažil a co Vy na Stalinu zažít můžete teď.

Výstava byla podpořena MHMP a MČ P7.

23. září 2024 by se Ivan Martin Jirous, zvaný Magor, dožil osmdesáti let.
Při této příležitosti pořádá hudební vydavatelství Guerilla Records večer k jeho poctě. Stane se tak v prostoru ARCHA+ (Na Poříčí 26, Praha 1) v sobotu 21. září.
Od 17:30 hodin (dveře od 17:00) na dvou pódiích vystoupí soubory a umělci, kteří patří neodmyslitelně k historii českého undergroundu: Bílé světlo, Umělá hmota, Svatopluk a také proběhne poslední koncert turné skupiny PPU Egon Bondy Tour 2024, které se konalo u příležitosti 50 let od nahrání legendární desky Egon Bondy´s Happy Hearts Club Banned. Akustická sekce bude zastoupena Dášou Vokatou s Oldřichem Kaiserem, Miroslavem Skalákem Skalickým, Karlem Vepřekem a přítomen bude i Vlasta Třešňák s dvěma saxofonisty. Speciální program uvede Vráťa Brabenec a Post Pal Unit. Jirousovy verše zpřítomní Petr Hruška, součástí večera bude projekce filmů Jana Ságla, časosběrný fotoprojekt Ondřeje Němce, výstava fotografií Abbe Libánského a ve foyer uvede své historické video-okénko František Čuňas Stárek.
A pozor: zcela jistě je to poslední „festival“, který v Arše+ pořádáme, řada vystupujících umělců hodlá tímto vystoupením ukončit svojí veřejnou produkce, tak se přijďte rozloučit a obejmout! 

Předprodej vstupenek zde : https://goout.net/cs/magor-80/szlhuex/

Za Guerilla Records zve Vladimír „Lábus“ Drápal

www.guerilla.cz

Švandovo divadlo zve na černou severskou komedii ADAMOVA JABLKA o střetu dobra a zla. Teprve se uvidí, zda převychová farář neonacistu, nebo neonacista faráře. Faráři Ivanovi přibude k alkoholikovi a teroristovi do opatrování další hříšník – neonacista Adam. Ten však brzy odhalí, že v mikrosvětě fary vládnou dosti podivná pravidla. A rozhodne se to změnit. Nenechte si ujít bezesporu nejostřejší komedii, jakou jsme kdy uvedli.

Roman Franta: NIKDY NEJSI SÁM

Kurátorka: Vendula Fremlová

Galerie Vltavín, Praha 1, Masarykovo nábř. 36

4. 9. – 11. 10. 2024

po-pá 10-12 13-18

Vernisáž: 3. 9. 2024 v 18 h.

„NIKDY NEJSI SÁM“ je název výstavy obrazů malíře Romana Franty (1962), kterou připravil na září 2024 pro galerii Vltavín v Praze. Název odkazuje nejen na výbor z poezie Josefa Kainara „Nikdy nejsem sám“, ale obrací se především ke knihám jako jedinečným objektům a společníkům člověka, které ho provázejí nejrůznějšími životními fázemi a situacemi.

Knihy Romana Frantu přitahují jako estetické a umělecké objekty, jako nositelé nových obsahů a myšlenek i jako možné fiktivní světy a poetické znaky, s nimiž usouvztažňujeme naše životy a do nichž projektujeme zážitky. Tento zájem vedl autora v roce 2019 k vydání vlastní autorské knihy RAT ART a v posledních letech také k tomu, že se jeho tvorba překlenula od malby portrétů a fiktivních hlav k samotnému myšlení a uvažování člověka, zhmotněného v médiu knihy.

Knihy se tak stávají centrálním motivem nových maleb Romana Franty. Autor se jimi inspiruje a nechává vést. Maluje knihovny, zátiší s knihami, ale i skrumáže a jakési objekty či stavby vyskládané z různobarevných knih, někdy doplněné dalšími předměty, hlavou, ptáčkem, jako symboly jedinečnosti a svobody. Knihy někdy popisuje jmény, názvy, slogany a citacemi z okruhu svých vlastních zájmů, tedy převážně ze světa umění, architektury a poezie. Jindy hřbety nenesou nic než nános barvy. Autor nechává divákovi volný prostor pro hravé i vážné asociace, pro doplnění obrazů a vytváření nových kontextů.

www.romanfranta.cz