Výstava přináší 38 odpovědí na otázky tvorby

Pragovka Gallery zve na výstavu Podmínky umění, která představí 38 umělkyň a umělců tvořících v ateliérech Pragovky. Výstava proběhne od 27. června do 19. září 2025, vernisáž se uskuteční ve čtvrtek 26. června od 18 hodin.

Kurátorka výstavy Jana Písaříková zvolila jednoduchý koncept. Každý z vystavujících prezentuje jedno starší a jedno novější dílo. Výstava se však zároveň stává platformou pro zamyšlení nad tím, co všechno ovlivňuje vznik uměleckého díla. Čas, prostor, zázemí, každodennost i historická paměť.

„V myšlenkách jsem se opakovaně vracela k příběhu Raoula Hausmanna, který kvůli okolnostem ztratil většinu svých děl, a přesto dokázal zachovat jejich význam. Připomnělo mi to, jak křehké jsou podmínky, za kterých umění vzniká,“ uvádí kurátorka.

Výstava tak představuje širokou škálu uměleckých přístupů. Od introspektivních a experimentálních po výpovědi reflektující současné společenské proměny. Zviditelňuje také různé strategie práce v proměnlivých podmínkách, které určují možnosti tvorby, prezentace i sdílení umělecké práce.

Mezi vystavujícími jsou Kateřina Adamová Linhartová, Karíma Al Mukhtarová, Natalia Akovantseva, Jana Babincová, Filip Černý, Eva Fajčíková, Daniel Hanzlík, David Helán, Anežka Hošková, Martina Chloupa, Jakub Janovský, ka3ka3, Martin Káňa, Terezie Kusbach Kolářová, Veronika Landa, Martin Matoušek, Vladimír Merta, Michaela Munzarová, Oldřich Navrátil, Petra Navrátilová, Richard Nestler, Pasta Oner, Róbert Palúch, Anna Pleslová, Jana Preková, Martina Riedlbauchová, Marcel Rozhoň, Tomáš Ruller, Štěpánka Růžičková, Zuzana Růžičková, Dana Sahánková, Pavel Šimíček, Adam Štech, Pavel Tichoň, Pavel Trnka, Martin Vlček, Ladislav Vlna a Lawrence Wells.

O Pragovka Gallery

Umělecká komunita v Pragovce začala vznikat na přelomu let 2010 a 2011. Do opuštěného průmyslového areálu se tehdy začali stěhovat první umělci a umělkyně se svými ateliéry. Prostor, který původně sloužil průmyslové výrobě, se tak začal přirozeně proměňovat v živé centrum současného umění. Brzy zde zcela organicky vznikla dynamická komunita, která začala pořádat první společné akce a výstavy.

Z potřeby tuto činnost zastřešit a dlouhodobě rozvíjet vznikl na konci roku 2017 spolek Pragovka for Art, který je dnes provozovatelem Pragovka Gallery. Galerie kromě mezinárodního výstavního programu organizuje také mezinárodní rezidenční program, vzdělávací programy pro školy i širokou veřejnost a komunitní akce, zaměřené především na obyvatele Prahy 9. Nedílnou součástí činnosti galerie je také dlouhodobá podpora umělecké komunity Pragovky a péče o její rozvoj.

Adresa:
Pragovka Gallery
Kolbenova 923/34a
Praha 9 190 00

Otevírací doba:
út–pá 12:00–20:00
so–ne 10:00–18:00

pragovkagallery.cz

Poslední ročník festivalu Colour Meeting 2025 oznamuje kompletní hudební program

Po dvaadvaceti ročnících uzavírá festival Colour Meeting svou cestu – v plné síle a s odvahou, která ho od samého začátku definovala. Ve dnech 25.–26. července 2025 se park u hradeb ve východočeské Poličce ještě jednou promění v místo, kde se setkají různé hudební světy, kultury a generace. Světová hvězda tuarežského blues Bombino, divoké ethiopijské groove Ukandanz, zpoza oceánu návrat Tima Eriksena a Daniela Romano, hvězdy české alternativy Dunaj s Janou Vébrovou, WWW Neurobeat a DVA, to vše a spoustu dalšího mohou zažít návštěvníci posledního ročníku Colour Meetingu.

Colour Meeting

Městský park, Polička

25.-26.7.2025

Web: https://colourmeeting.cz/

Vstupenky: https://colourmeeting.cz/vstupenky/

FB Event: https://fb.me/e/2RMolcfsq

Rozhodnutí o ukončení tradice objevného festivalu vysvětluje zakladatel akce Dušan Svíba: “Od nultého ročníku Colour Meetingu uplynulo neuvěřitelných 24 let. Festival si dodnes zachoval svůj rodinný a DIY charakter, ale současně také vyspěl a pozměnil svoji tvář. Vystoupila zde velká část domácí alternativní scény a v posledních letech přijíždějí také světová jména. Ale svět je dnes jiné místo k žití než v roce 2001 a končit se má v nejlepším. Ten čas nastal teď, oslavte tedy poslední ročník festivalu s námi.”

Poslední ročník nebude jen rozloučením, ale především oslavou všeho, co festival za dvě dekády znamenal – pro své návštěvníky, pro hudební scénu i pro město, které se stalo jeho domovem. A protože Colour Meeting vždy stavěl na silné dramaturgii, i letos přináší mimořádně pestrý hudební program.

Zahraniční program: hudba bez hranic

Do Poličky dorazí výrazné osobnosti světové alternativní scény, jejichž koncerty slibují silné zážitky napříč žánry i kontinenty. Z Nigeru přijede Bombino – světově uznávaný kytarista a hlas tuarežského blues, jehož hypnotické riffy propojují saharské kořeny s rockovou energií. Ukandanz přivezou divoký ethio-groove, který mísí tradiční ethiopskou melodiku s explozivní silou punku, funku a noise. Sunda Arc je britský elektronický projekt bratří Nicka a Jordana Smartových, známých také z jazzových formací Mammal Hands a Vega Trails, který mistrovsky propojuje elektroniku s živými nástroji a vytváří zvuk, který je zároveň taneční, dynamický i emotivní. Kanadský hudebník Daniel Romano se svou kapelou The Outfit rozehraje koncertní bouři, v níž se střídá garážový punk, folk, psychedelie a nekompromisní poetika. Na opačném pólu žánrového spektra stojí finské duo Teho., dva virtuózní houslisté, známí také ze skupiny Frigg, kteří boří hranice mezi severskou tradicí, jazzem a moderní skladbou. Z USA přijede Tim Eriksen, zpěvák a multiinstrumentalista, v jehož podání ožívají staré balady i duchovní písně nejstarší americké vokální tradice Sacred Harp. Dále vystoupí Jelena Popržan, charismatická violistka a zpěvačka se srbskými kořeny, která propojuje prvky jazzu, folku a současné vážné hudby s originálními aranžemi a silným ženským hlasem. Z Balkánu také dorazí Dobrila & Dorian duo, dvojice, která přetváří makedonskou lidovou hudbu do podoby citlivé a současné elektronické výpovědi.

Česká a slovenská scéna: silné hlasy a nové podoby alternativy

Domácí a slovenská hudba vždy tvořila nedílnou součást Colour Meetingu a ani letos nebude chybět pestrý výběr projektů, které přinášejí osobitý pohled na současnou alternativní scénu – od poetických písničkářů přes elektronické experimenty až po temnější hudební výpovědi. Co je spojuje? Autenticita a odvaha hledat vlastní cestu.

Dunaj s Janou Vébrovou představí nové album “Mňau”, v němž se syrovost kapely spojuje s emocionální hloubkou a výrazem nové zpěvačky. Vébrová jako nový přítok Dunaje přináší do sestavy svěží proud energie a propojuje minulost s přítomností. Na pódiu se dále ukážou WWW Neurobeat s novým albem “Zasej obojky a sklidíš psy” a novou podobou svého syrového industriálního zvuku a elektroniky, doplněnou charakteristickými texty Lubomíra Typlta. V Berlíně usazení slovenští Tolstoys propojí psychedelickou melancholii s éterickou lehkostí a triphopovými beaty. Písničkář a básník Cermaque s kapelou nabídne svou osobitou formu angažované poezie. Temnější nálady přinese Poly Noir & The Holy Spirit Smugglers, westernově laděný projekt frontmana kapely Insania, zatímco NIKA zaujme svou emotivní fúzí jazzu a popu. Wolf Lost In The Poem, projekt písničkáře Jana Žambocha v doprovodu bubeníka Pavla Koudelky (Dunaj), promění poezii českých básnířek v křehké i naléhavé hudební obrazy. Speciálním zážitkem bude vystoupení znovu obnovených DVA, jejichž „neexistující pop v neexistujících jazycích“ si našel fanoušky i v zahraničí. Výrazný hlas slovenské alternativy představí sólo vystoupení Lucie Piussi, zpěvačky legendárních Živých kvetů a současných Terrible 2s. A skočný závěr festivalu obstarají “bad boys” z moravského Slovácka, 12:PIET, kapela, která s nesnesitelnou lehkostí míchá cimbálovku, punk, elektroniku i diskotékový groove.

Víc než jen hudba

Colour Meeting není jen hudební festival – je to prostor pro setkávání, zážitky a odpočinek. Koncerty se tu prolínají s divadly, rozhovory pod lipami u hradeb a dětským tvořením. Nechybí domácí poličská kuchyně, servírovaná na porcelánu, poctivé čepované pivo ani pestrý doprovodný program.

Závěrečný ročník festivalu proběhne 25. a 26. července 2025. Dvoudenní vstupenky jsou v předprodeji za 770 Kč do 31. 5. 2025, poté za 880 Kč.

https://colourmeeting.cz/

https://www.facebook.com/colourmeeting

https://www.instagram.com/colourmeeting

https://www.youtube.com/channel/UC5frlIVbXJXADmDnGXRNyTg/featured

Novátor banja Béla Fleck se vrací v novém all-stars triu s harfistou Edmarem Castañedou a bubeníkem Antoniem Sánchezem

V dnešní době, kdy už bylo vyzkoušeno snad vše, je těžké najít nezvyklé nástrojové obsazení a opravdu originální sound. Neúnavnému průkopníkovi nečekaných fúzí Bélovi Fleckovi se to podařilo poněkolikáté. Přesvědčit se o tom můžeme 15. července 2025 v pražském Divadle Hybernia.

Dokud se Béla Fleck nezjevil na scéně, evokovalo spojení „banjo a jazz“ maximálně představu rytmizování v dixielandových kutálkách. Objevná hra banjových virtuózů byla spojována spíš s progresivním bluegrassem. Z bluegrassového prostředí vyšel i Béla Fleck, ovšem inovativní hrou, zvukem a odvahou k žánrovým přesahům emancipoval banjo na úroveň plnohodnotného sólového nástroje v jazzu i klasice. Jak díky výbojům v rámci fusion kapely Flecktones, založené spolu s baskytaristou Victorem Wootenem, tak později třeba spoluprací v duu s Chickem Coreou, kterou jsme mohli koncertně zažít i u nás. Nebo v triu s Jean-Lucem Pontym a Stanleym Clarkem. A nedávno také nastudováním Gershwinovy Rhapsody In Blue.

Fleckovo radostné, neúnavné hledání nových cest je však ještě pestřejší. Stačí připomenout spolupráci s jam rockery Phish, Dave Matthews Bandem, bluesrockovým kytaristou Rorym Gallagherem či manželkou, písničkářkou Abigail Washburn. Výpravu za africkými kořeny banja a americké hudby vůbec, kterou zachytil i v dokumentárním filmu Throw Down Your Heart (2008) a na desce Tales From The Acoustic Planet, Vol. 3: Africa Sessions (2009) s africkými umělci jako Oumou Sangare, Afel Bocoum či D’Gary. Nebo úspěšně naplněnou objednávku Nashvillského symfonického orchestru na Concerto for Banjo (premiéra 2011), ke které Fleck přizval i legendárního indického hráče na tabla Zakira Hussaina.

Spojení banja s harfou a bicími, pro které si protagonisté píší na míru nové kompozice, patří k dalším neuvěřitelným zvukovým dobrodružstvím. „Trochu mi to připomíná dobu prvních dnů Flecktones, kdy publikum chodilo na koncerty a kroutilo překvapeně hlavou se slovy ‚jak tohle může funkovat?‘,“ směje se Fleck.

Triovému projektu předcházelo Fleckovo oťukávání na jamech s harfistou Edmarem Castañedou a pak i koncertování v duu v roce 2019. A korunovalo přizvání harfisty na Fleckovo album BEATrio (květen 2025), původně plánované jako duo s bubeníkem Antoniem Sánchezem. Se Sánchezem se Fleck domluvil poté, co se s ním setkal v Indii na tributním koncertu pro Zakira Hussaina a prohlásil: „Bylo to, jako kdybychom byli odjakživa přátelé a hráli spolu už tak dvacet let.“

Vtipný je i název BEATrio, sestavený z iniciál křestních jmen hudebníků, ale zároveň zdůrazňující koncepci: „Propojuji se s lidmi prostřednictvím rytmu. Rytmus je tím, co pravděpodobně nejvíce pohání můj motor. Překvapilo mě, že s Edmarem a Antoniem mohu hrát i bluegrass. Jejich rytmus je tak přesvědčivý, že nad ním mohu znít naprosto přirozeně.“

O americkém banjistovi Bélovi Fleckovi (*10. 7. 1958, New York), majiteli osmnácti (!) cen Grammy, leccos prozradí už všechna křestní jména, která dostal: Béla Anton Leoš Fleck, to podle Bartóka, Weberna a Janáčka. Vedle klasiky, obdivované rodiči, se ovšem jako malý kluk zamiloval do zvuku banja, když uslyšel hru Earla Scruggse v hudbě k seriálu The Beverly Hillbillies. Ačkoliv na konzervatoři studoval hru na lesní roh a práci v pěveckém sboru, ve volných chvílích se věnoval zamilovanému nástroji a chodil hrát s bluegrassovými kapelami. Pověst o Fleckově virtuozitě se brzy roznesla i díky albovému debutu pojmenovanému symbolicky Crossing The Tracks (1979), kde hudebník s lehkostí překračoval hranice bluegrassu, folku a jazzu. Zázračný banjista chytil v roce 1981 lano do zavedené progresivně bluegrassové kapely New Grass Revival, ve které zářil devět let. Zbytek je známá historie.

Kolumbijský harfeník Edmar Castañeda (*31. 3. 1978, Bogotá) je našemu publiku dobře znám díky koncertům s harmonikářem Grégoirem Magretem nebo Martou Töpferovou. Má toho za sebou ovšem mnohem více, včetně vlastních projektů i spolupráce s hvězdami jako John Scofield, Paquito D’Rivera, zpěvačka Lila Downs, John Patitucci, Wynton Marsalis, Paco de Lucía, Hiromi, Marcus Miller, Sting atd.

Antonio Sánchez (*1. 11. 1971, Ciudad de México), absolvent Národní mexické konzervatoře a poté Bostonské Berklee College Of Music, patří k nejrespektovanějším bubeníkům jazzového světa. K věhlasu mu pomohlo členství v Pat Metheny Group i dalších Methenyho projektech. A navíc desítka kapelnických alb i spolupráce s mistry jako Chick Corea, Chris Potter, Michael Brecker, Gary Burton či Avishai Cohen. Sošek Grammy vlastní už pět.

Hvězdné trio Béla Fleck, Edmar Castañeda a Antonio Sánchez vystoupí v rámci koncertní série Jazz Meets World.

15. 7. 2025 19:00 | Divadlo Hybernia, Náměstí republiky 3/4, Praha

Hudební rebelové s globálním dosahem míří na Velodrom

Energický, nekompromisní a žánrově nezkrotný – Dubioza Kolektiv, jedna z nejvýraznějších balkánských kapel současnosti, dorazí 8. srpna na brněnský Velodrom v rámci festivalu Maraton hudby Brno. Připravte se na elektrizující show plnou nakažlivých rytmů, ostré satiry a jedinečné fúze balkánského temperamentu se ska, punkem, reggae, hip-hopem i elektronikou.

Tato bosenská formace, která za dvě dekády své existence dobyla světová pódia, se vrací do Česka a slibuje koncert plný euforie a nespoutané energie. A to není vše! Během večera budou návštěvníky čekat i další hudební vystoupení – třeba Slavic dub-punková senzace Dumai Dunai a DJ Hrajnoha – a autentické balkánské lahůdky.

Dubioza Kolektiv vznikla v roce 2003 v Bosně a Hercegovině a od té doby si získala pověst jedné z nejživelnějších koncertních kapel na světě. Jejich hudba je nesmírně pestrá – kapela propojuje balkánské melodie s dynamickými beaty a sociálně angažovanými texty, které reflektují politické i společenské problémy. V jejich písních zaznívají ostré komentáře k aktuálním tématům, ale nechybí ani humor, nadsázka a ironie.

Každý rok odehrají více než 100 koncertů a pravidelně vyprodávají haly a festivalová pódia po celém světě. Vystupovali například na prestižních akcích Glastonbury, Lollapalooza, Sziget či Eurosonic Noorderslag a jejich divoké koncerty jsou pověstné nezastavitelným tempem, kdy publikum tančí od prvního do posledního tónu.

Dubioza Kolektiv nikdy neustrnuli na místě – neustále posouvají hranice své hudby a hledají nové způsoby, jak prostřednictvím hudby sdělit své poselství. Jejich letošní singl „Balkan Boys“ je dalším důkazem jejich hravosti, vizuální nápaditosti originálního přístupu. Píseň se humornou formou vyrovnává se stereotypy spojenými s Balkánem a klade otázku: je Balkán opravdu tak chaotický, jak si ho svět představuje, nebo je realita úplně jiná?

Za svou kariéru kapela získala mnoho prestižních ocenění, jejich alba se stala ikonami balkánské hudby a hity jako „Kažu“, „U.S.A.“, „Free.mp3“ či „No Escape (from Balkan)“ bodovaly na hudebních platformách i ve festivalových setlistech.

Dubioza Kolektiv dokázala propojit tradiční balkánskou hudbu s moderními žánry a vytvořit něco zcela originálního – hudbu, která spojuje lidi napříč kulturami a hranicemi. Jejich koncerty jsou vždy obrovským zážitkem, plným emocí, tance a kolektivní energie, kterou dokážou vyvolat jen ti nejlepší live performeři.

Vstupenky zakoupíte v prodejní síti GoOut či na maratonhudby.cz

Maraton hudby Brno je čtyřdenní mezinárodní multižánrový festival, který oživuje historické centrum města pestrou dramaturgií. Propojuje etablované umělce i nové talenty z Česka i zahraničí a přináší unikátní buskerská vystoupení v designových pokojích Kateřiny Šedé. Jako klíčová akce Brna v síti kreativních měst UNESCO propojuje hudbu s výtvarným uměním, tancem i gastronomií. Festival proběhne 7.–10. srpna 2025 a nabídne desítk umělců z celého světa. Třeba estonské Puulup, nebo indického perkusistu a skladatele Triloka Gurtu.

YouTube:

FB událost: https://www.facebook.com/events/1156327856142642

https://www.maratonhudby.cz

https://dubioza.org

Rave za bezpečnost v klubech.

Benefiční večer v režii Party harm reduction a Bike Jesus.

28. 6. BeneRave – Benefice pro Party harm reduction v Bike Jesus

w/ Tereza Dolce, Club Matěj, Kobe, a.void, matyášovi kamarádi, Athena Chlebová, BARIEL AV, CEREAL, Epoché, takaDumm, kosmicher traum

Věříme v sílu komunity, která se zodpovědně postará o své členy*členky. I proto se rozhodl program Party harm reduction a Bike Jesus spojit síly. Party harm reduction, spadající pod nestátní neziskovou organizaci Progressive o. p. s., poskytuje služby, jejichž cílem je podávat objektivní informace o účincích a rizicích návykových látek a tím přispívat k vytvoření bezpečnějšího prostředí pro účastníky*účastnice parties. Tento typ služby vnímáme jako stěžejní, nicméně jsou takové služby bohužel dlouhodobě podhodnocené, a tak nezbývá, než využít komunitní podporu. Sobotní program začíná již v 16:00 a jeho součástí je i diskuze s názvem Když hudba utichne: diskuse o ne/bezpečí na scéně se zástupci*zástupkyněmi z řad umělců*umělkyň a klubů, organizací Beat sexism, Drugs Info Site a Party harm reduction.

Hudební program, který zahrnuje jména jako jsou například takaDumm, BARIEL AV nebo Epoché, bude probíhat jak na outdoor, tak indoor scénách.

Vstupenky s volitelnou benefiční cenou jsou k dispozici v síti GoOut.

Všichni zúčastnění vystupují bez nároku na honorář:

Výtěžek z akce bude využit na zkvalitnění služeb programu Party harm reduction, patřící pod organizaci Progressive o. p. s.

FB event: https://fb.me/e/6nFmfRzU9

Předprodej: https://goout.net/cs/listky/benerave-bariel-av+takadumm+dalsi/fvteb/

ANOTACE

Iván Argote: Radical Tenderness
12. 6. 2025 – 7. 9. 2025

Kurátor: Leonardo Bigazzi
Vstup volný

„Radical Tenderness je otevřený rozhovor, který začíná otázkou: Jak si můžeme představit jiný veřejný prostor? Je to výzva k tomu, abychom se odnaučili zděděným strukturám moci a reprezentace a snili jinak. Abychom
se otevřeli – odvážně a něžně – a představili si nové obzory. Místo, které není postaveno na hierarchii, ale
na otevřenosti, péči a aktivním zájmu. Prostor, kde bychom se mohli setkávat jinak, připomínat si své rozmanité dějiny a společně s radostí a kritičností utvářet obrysy budoucnosti, která teprve přijde.“ Iván Argote

Iván Argote je kolumbijský umělec žijící v Paříži, který prostřednictvím soch, instalací, filmů a intervencí zkoumá naše vztahy k druhým, mocenské struktury a náboženské systémy. Rozvíjí postupy založené na něze, náklonnosti a humoru a podrobuje dominantní historické narativy kritickému pohledu. Jeho pomníkové intervence a efemérní i trvalá velkoplošná veřejná umělecká díla nastiňují nové možnosti symbolického a politického využití veřejného prostoru.

„S Ivánem Argotem jsem v kontaktu již přes deset let a jsem přesvědčen, že je jedním z nejtalentovanějších umělců své generace. Jeho díla nás prostřednictvím humoru a něhy nutí přehodnotit vlastní vztah k veřejnému prostoru, znepokojivé historii a sociálnímu napětí, které jsou často zakotveny v památkách a architektuře. Dekonstrukcí symbolů minulých ideologií a koloniální moci nabízí Argoteho tvorba novou možnou vizi, která reaguje na naléhavé výzvy k sociální spravedlnosti a péči o životní prostředí. A tím, že znovu pojímá veřejný prostor a umělecké instituce nikoli jako místa hierarchie, ale jako místa otevřenosti, odporu a propojení, nám nabízí rozmanitější způsoby, jak si připomínat naši společnou minulost a budovat ohleduplnější a soucitnější budoucnost,“ uvedl kurátor výstavy Leonardo Bigazzi.

V loňském roce získal Iván Argote prestižní uměleckou zakázku Plinth Commission pro newyorský park High Line, kde představil své dílo Dinosaur (2024). Odkaz na video

V témže roce se zúčastnil 60. benátského bienále s velkou venkovní instalací v parku Giardini a filmem v Arsenale. Zúčastnil se také Trienále v Bruggách a Bienále v Lagosu. Odkaz na video

Iván Argote vystudoval grafický design, fotografii a nová média na Universidad Nacional de Colombia v Bogotě a získal titul MFA na École Nationale Supérieure des Beaux-Arts (ENSBA) v Paříži. Od roku 2011 jej celosvětově zatupuje galerie Perrotin, od roku 2012 galerie Vermelho v São Paulu a od roku 2019 galerie Albarrán Bourdais v Madridu a na Menorce.

Argote získal několik významných ocenění včetně ceny Audi Talent Award (2011), ceny SAM za současné umění (2013) a hlavní ceny na festivalu videoartu LOOP Barcelona (2015). Byl nominován na cenu Prix Marcel Duchamp 2022. Samostatně vystavoval ve významných institucích, jako jsou Centre Pompidou, MALBA Museum, KØS Museum, SCAD Museum of Art, Berlinische Galerie a Palais de Tokyo. Jeho tvorba byla mimo jiné představena na bienále v Cuence, Mercosuru, Soluni a São Paulu. Argoteho díla jsou zastoupena ve sbírkách Guggenheimova muzea (New York), Centre Pompidou (Paříž), MACBA (Barcelona) a Colección de Arte del Banco de la República (Bogota) a dalších prestižních kolekcích.

Liberecká galerie v létě nabídne kaligrafii, sarkasmus i umění zasažené válkou

Letní Lázeňskou sezónu zahajuje Galerie Lázně Liberec čtyřmi různorodými výstavami. V hlavních výstavních prostorech, Bazénové a Podbazénové hale, se prezentuje jeden z nejvýraznějších japonských výtvarníků současnosti – Koji Kakinuma. Ve výstavě s názvem Traveling Alone je k vidění jeho ikonická díla, která propojují kaligrafii, volnou tvorbu a performanci. Horní prostory galerie zase patří monografické výstavě sarkastické umělkyně minulého století, Naděždy Plíškové. Letní program se věnuje také designéru Romanu Šedinovi a jeho „životnímu cyklu nádoby“. Trojici výstav pak doplňuje projekt představující „mikropříběhy“ českých a českoněmeckých umělců, kterým do života zasáhla druhá světová válka. Většina výstav trvá do poloviny, resp. konce září, Šedinova díla však v galerii zůstanou do půlky října.

Koji Kakinuma | Traveling Alone

Japonský umělec Koji Kakinuma je známý tím, že překračuje hranice tradiční kaligrafie. Do povědomí veřejnosti se dostal díky unikátním uměleckým představením, na kterých v rychlém sledu vytvářel gigantickými štětci, za doprovodu tradičních hudebních nástrojů, monumentální obrazy. Svou tvorbu rozšířil také o techniku tzv. nekonečně opakovaných sentencí, kdy píše jedno a totéž slovo nebo větu mnohokrát za sebou na jeden formát, přičemž každé opakování je trochu jiné. Zároveň se věnuje i kaligrafickému tapeworku, kdy svá sdělení zapisuje na velmi dlouhý papír pomocí rychle trhané lepicí pásky různé tloušťky.

„Klíčem ke všem technikám, které Kakinuma ztvárňuje pohybem svého těla, je rychlost. Tradiční japonská kaligrafie skutečně vyžaduje fyzický pohyb k vytvoření jediného, unikátního díla a pro Kakinumu se rychlost a pohyb stávají výraznými prostředky pro vznik výsledného, velice působivého obrazu. Ve své tvorbě tak zcela překračuje mantinely tradiční japonské kaligrafie a vstupuje do vod volného umění,“ komentuje práci autora kurátor výstavy Filip Suchomel.

„Tvorba ze mě vychází jako výkřik — jde o neopakovatelná, nevratná vyjádření, prostřednictvím kterých v každém prchavém okamžiku vypaluji na daný materiál svou podstatu. Moje práce vychází ze třech tisíc let kaligrafické tradice, ale zároveň v sobě nese měřítko, důraz a osobní vyjádření ztělesňující modernost,“ říká Koji Kakinuma s tím, že tahy štětcem někdy pečlivě promýšlí, jindy zase vůbec.

Kakinumova výstava v liberecké galerii s názvem Traveling Alone představí všechny umělcovy tvůrčí postupy. Vybráno bylo celkem 14 jeho ikonických děl z minulé i současné tvorby, a to včetně velkoformátových obrazů, které mají na šířku i 8 metrů. „Samotná realizace děl nezabere tolik času, třeba obraz B-EAT jsem měl hotový za 5 minut, ONE pak dokonce za 10 vteřin. Jenže v prvním případě tomu předcházelo 30 dní příprav a úklidu a 2leté vytváření koncepce, ve druhém jsem zase úklidu a přípravám věnoval jen desetinu času, zato koncepce se rodila 20 let,“ prozrazuje detaily z uměleckého zákulisí Kakinuma.

„Galerie Lázně Liberec se svými výstavními projekty dostává v posledních letech daleko za hranice České republiky. Otevření letošní letní Lázeňské sezóny, jejíž náplň sahá až do dalekého Japonska, je toho dokladem. Kurátorský tým, pod vedením ředitele Filipa Suchomela, však neopomíjí ani české a regionální autory. Velmi oceňuji šíři cesty, jakou se galerie vydala,“ dodává Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu a cestovní ruch Libereckého kraje.

Koji Kakinuma je už známou výtvarnou osobností v Asii a Americe. Ačkoliv má řadu let fanoušky a sběratele i ve Velké Británii, Německu, Švýcarsku a České republice, v Evropě vystavuje vůbec poprvé. V liberecké galerii budou jeho díla k vidění do 28. září. K výstavě bude vydán také katalog.

O KOJIM KAKINUMOVI

Koji Kakinuma (*1970) je japonský umělec narozený na ostrově Honšú ve městě Yaita. Japonské kaligrafii se začal věnovat v pěti letech, nejprve se učil u svého otce Suiryua Kakinumy a poté u velmi uznávaných umělců Yukeiho Teshimy a Ichijoa Uematsu. Je absolventem Katedry výtvarného a scénického umění na Tokyo Gakugei University. V letech 2006–2007 působil jako hostující vědecký pracovník na Princetonské univerzitě v USA.

V poslední době představil svou tvorbu na řadě mezinárodních projektů včetně představení
a výstav v Kennedyho centru ve Washingtonu, Mika Gallery a Metropolitním muzeu umění
v New Yorku, v galerii Marueidó v Tokiu nebo 21st Century Museum of Contemporary Art v Kanazawě. Zároveň byl jedním z 20 oficiálních umělců, které japonská vláda oslovila
u příležitosti Letních paralympijských her v roce 2020 v Tokiu, aby pro ni vytvořili umělecká díla reprezentující všechny hlavní žánry japonské umělecké scény.

Jízlivá něha Naděždy Plíškové

Monografická výstava Jízlivá něha Naděždy Plíškové mapuje životní příběh této známé české kreslířky, grafičky a sochařky. Návštěvníci zde mají možnost prohlédnout si její počáteční studijní kresby, nejznámější grafiky a plastiky 60. let, ale také závěrečná díla z devadesátek ovlivněná dlouhodobou nemocí autorky. „Ať je však námět sebevážnější, dílo Naděždy Plíškové vždy nese jeden podstatný rys, a tím je ironický vtip. S odstupem a humorem sobě vlastním komentuje umělkyně sarkasticky svět svůj i svět kolem sebe a dává nám nahlédnout na život jako sérii absurdit. K nim přistupuje někdy s lehkostí, jindy s jízlivým komentářem,“ dodává k tvorbě autorky kurátorka výstavy Jana Farská Hájková.

Výstavu, kterou si mohou návštěvníci prohlédnout do 14. září, doprovází monografie. Ta se snaží komplexně zmapovat a představit život a dílo již zesnulé Naděždy Plíškové. Pro současnou uměleckohistorickou literaturu bude taková publikace přínosem, neboť žádná taková doposud neexistovala. Součástí monografie je detailní pohled na tvorbu Plíškové v kontextu českého i mezinárodního uměleckého prostředí 20. století, zahrnuje její grafiky, sochy, kresby a literární tvorbu. Projekt má za cíl nejen zvýšit povědomí o jejím odkazu, ale také přiblížit její umění širší veřejnosti a odborné komunitě.

O NADĚŽDĚ PLÍŠKOVÉ

Naděžda Plíšková (1934 – 1999) patří mezi známé osobnosti českého výtvarného umění druhé poloviny šedesátých let. Její nejznámější díla, jako např. slavná Mona Lisa v natáčkách nebo neméně známá grafika Můj manžel, spadají do „zlatého fondu“ poválečné moderny. Na uměleckou scénu vstoupila začátkem šedesátých let, kdy byla považována za význačnou autorku vystavující v předních českých i zahraničních galeriích.

Nástupem normalizace a tvrdé režimní cenzury ale její sláva na dlouhých dvacet let skončila. Devadesátky sice Naděždě Plíškové přinesly nový umělecký rozvoj, ten byl ale poznamenán vážnou nemocí, se kterou dlouhodobě bojovala. Po roce 1989 se věnovala ještě literární tvorbě – vydala tři sbírky básní, poslední z nich však vyšla posmrtně.

Roman Shedina | Život nádoby

Současný český designér Roman Šedina prezentuje v Galerii Lázně Liberec životní cyklus nádoby a všechny jeho fáze, tedy vznik, existenci a zánik. „Nádoba může představovat tělo, duši člověka i člověka samotného, a přitom stále zůstává „obyčejnou“ věcí vytočenou z hlíny. Právě tento zcela stěžejní materiál a současně i přirovnání nádoby k lidskému tělu jsou akcentovány v nejaktuálnějším Romanově cyklu Venuší, v němž se vracíme k prvopočátkům lidské kultury. Život nádoby představují její nejrůznější podoby, způsoby zpracování a možnosti využití. Konec nádoby je symbolicky zastoupen její destrukcí, která ale nabízí i představu nového života,“ prozrazuje k výstavě její kurátorka Vendula Fremlová.

Tvarování nádob na hrnčířském kruhu se Šedina s oblibou věnuje už od dětství. Jeho nejdůležitějším uměleckým vyjadřovacím jazykem se stalo zejména v posledních letech. „Přirozeným vývojem se neustále posouvám dál od klasického pojetí a stále více se propojuji
s materiálem filosoficky. Skrze nádobu vypovídám o tom, na co jsme zapomněli v obecné
i konkrétní rovině. Čistou nádobu, deformaci, destrukci nebo fragment lze vnímat konkrétně nebo abstraktně. Pokud se divák dokáže u takového předmětu zastavit, dílo mu umí přiblížit jeho samotného nebo pootevřít svět tvůrce.  Mám rád, když se prostřednictvím mé tvorby divák dostane za hranu všednosti. V důsledku toho si pak odnese pocit, který v něm dál rezonuje,“ poznamenává Šedina.

Výstava s názvem Život nádobyje prezentována v tzv. Kobkách. Tento prostor vybízí díky osmi výklenkům propojených chodbou k představě symbolických zastavení – v příběhu a na cestě životem. V nich hraje hlavní roli několik desítek Šedinových děl, od drobných, přes větší až po monumentální nádoby, které umělec připravoval rok. Poslední možnost vidět výstavu budou mít návštěvníci galerie 19. října.

O ROMANU ŠEDINOVI

Roman Šedina (*1982) se narodil v jihočeské Bechyni. Po studiu na místní střední uměleckoprůmyslové škole pokračoval ve svém vzdělání v ateliéru Design keramiky na Fakultě umění a designu Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, kde si našel jedinečný umělecký styl. Pro Šedinu je charakteristické, že prolíná hranice mezi uměním a designem. Dlouhodobě zkoumá formát nádoby, hlavně pak monumentálních ručně točených váz či mís. Ty následně deformuje, promačkává nebo také rozbíjí. Výsledný tvar pak často pokrývají výrazné glazury, přičemž typické jsou pro něj metalické odstíny vlastních receptur.

A přesto říci životu ano

Galerie Lázně Liberec se přidává k letošním oslavám výročí 80 let od konce druhé světové války. Výstava A přesto říci životu ano představuje „mikropříběhy“ českých a českoněmeckých umělců, kterým válka zasáhla do života. Upozorňuje na možná pozapomenuté kapitoly z našich dějin.

„Jedná se o výstavu sbírkovou, většina děl pochází z našich depozitářů. Zastoupeny jsou tu nejvíce kresby a grafiky čili díla na papíře, ale k vidění je tu i několik pláten a jedna socha. Z umělců je tu prezentován Josef Šíma, Josef Čapek, Emil Filla, Toyen, Jindřich Štyrský a několik dalších. Představeny jsou zde i kresby a obrazy Jaroslava Krále, které jsou na rozdíl od ostatních vystavených děl ve vlastnictví autorovy rodiny. Návštěvníci tu najdou například poslední obraz, který stál na stojanu v době zatčení Krále gestapem. Prohlédnout si tu ale mohou i kresby, jež byly tajně vyneseny z vězení Královým spoluvězněm. Ten je podepsal svým jménem, aby obelstil gestapo a doručil je rodině,“ doplňuje zajímavosti k výstavě její kurátorka Michaela Kubišová.

Vybraná díla nezobrazují válku, ale charakterizují spíše osobnosti umělců, kterým válka zasáhla do života. Na rozšířených popiskách se pak návštěvníci dočtou o osudech či morálních postojích lidí, kteří se s totalitou nesmířili a zaujali k ní nesmlouvavý postoj. Cílem výstavy není přenést na diváky negativní emoce, ale naopak naplnit je nadějí ve smysl života a umění navzdory osudu. Ke zhlédnutí bude do 21. září.

O GALERII LÁZNĚ LIBEREC

Galerie Lázně Liberec, dříve známá jako Oblastní galerie Liberec, byla založena v roce 1953. Je pátou největší galerií v České republice, její sbírky čítají okolo 22 tisíc uměleckých děl z Čech, Německa, Rakouska, Francie, Nizozemí a dalších evropských států, mezi nimi lze nalézt například obrazy, grafiky, kresby, plastiky, ale i historické předměty. Přes šedesát let sídlila v Liebiegově paláci, na konci února roku 2014 se pak přestěhovala do bývalých městských lázní, kde zůstala až dodnes. Návštěvníkům nabízí atraktivní podívanou v podobě tří stálých expozic a řady výstav, které se v průběhu roku mění. Kromě toho se galerie zaměřuje také na vzdělávání, její lektorské oddělení zajišťuje doprovodné programy pro školy a rodiny s dětmi a o prázdninách pak pro děti pořádá příměstské tábory. Více informací naleznete na www.galali.cz, IG, FB

JEDINEČNÁ VYSTOUPENÍ I NÁVRAT LEGEND: VYSTOUPÍ STING, DPR IAN, IGGY POP NEBO THE CHAINSMOKERS

Největší mezinárodní multižánrový festival v Česku se blíží. Colours of Ostrava přivítá mezi 16. a 19. červencem v areálu Dolní oblast Vítkovice více než sto vystupujících. Vedle rozmanité hudby nabízí program také výběr toho nejzajímavějšího českého divadla a dvě stovky hostů diskuzního fóra Meltingpot. Letos se do slezské metropole chystají osobnosti jako Sting, Iggy Pop, Noga Erez, FINNEAS, Jung Jaeil, DPR Ian, Alvaro Soler, Nir Barzilai, Deirdre Barrett, Joseph Allen nebo Bijay Anand. Návštěvníci se můžou těšit také na live show Sofie Kourtesis, živelný set ¥ØU$UK€ ¥UK1MAT$U nebo jedinečnou příležitost vidět na pódiu společné vystoupení Berlin Manson, Dušana Vlka, Fvck_kvlta, Temného Ruda a Parise.

Místo, kde musíte být. Tak se představuje 22. ročník oblíbeného festivalu, který překračuje žánrové hranice a propojuje umění ve všech jeho formách. Nejviditelnější hudební část má letos ve svém čele interprety, kteří do Ostravy přijedou poprvé, ale také se několik umělců na přání fanoušků vrátí. Sting představí svou aktuální koncertní sestavu s Dominicem Millerem a Chrisem Maasem, díky které vynikají ještě výrazněji basové linky, jak psal loni v recenzi plzeňského koncertu novinář Daniel Konrád: “Jeden z největších hitů The Police svým tenorovým hlasem zpívá prakticky stejně vysoko jako v roce 1978. Techniku i kondici má pořád skvělou.”

Na festival se vrátí po dlouhých patnácti letech Iggy Pop a někteří z návštěvníků nedávných koncertů říkají, že má punková legenda ještě lepší formu než před lety. Kytarový žánr budou reprezentovat také Snow Patrol, pro které jde o vůbec první návštěvu Česka. Svou premiéru bude mít před místním publikem také FINNEAS, bratr Billie Eilish, který přiveze se svou kapelou loňské album For Cryin‘ Out Loud!, energií nabitou show slibuje Artemas, autor jednoho z nejposlouchanějších hitů roku 2024.

Taneční styly zastoupí duo Sofi Tukker, které loni kvůli nemoci účast zrušilo, DPR Ian, který ve své tvorbě využívá prvky k-popu, nebo Justice, kteří jsou dle britského The Telegraph nejlepším živým uskupením na světě. Závěrečný večírek chystaného ročníku bude tentokrát patřit setu The Chainsmokers, kteří zahrají toto léto v Evropě pouze šestkrát.

Unikátní vystoupení je pro návštěvníky nachystáno na hlavní stagi v pátek 18. července, kdy areálem prostoupí melodie známé z filmů Parazit, Mickey 17 nebo seriálového hitu Hra na oliheň. Autor hudby Jung Jaeil za doprovodu svých jihokorejských kolegů a šedesátičlenné Janáčkovy filharmonie Ostrava chystá jedinečný program, který díky grafickému studiu Fluks ohromí nejen sluch, ale také zrak. “Mám radost, že se nám letos podaří dostat na festival tolik asijských interpretů. Vedle Jung Jaeila přiletí z Jižní Koreje také indie rocker Lee Seung Yoon, elektronické duo Hypnosis Therapy nebo Fat Hamster And KANG New. Máme v line-upu také zástupce domorodých kmenů z Taiwanu a Číny, protipólem je japonský DJ ¥ØU$UK€ ¥UK1MAT$U, jehož záznam Boiler Roomu zbořil počítadla YouTube,” říká k programu dramaturg Filip Koštálek.

Z domácích intepretů jsou zařazeni jak ti nejposlouchanější včetně Bena Cristovaa a Calina, tak lídři alternativní scény jako Berlin Manson, Mat213, Saul nebo Erika Rein. Mezi festivalové jistoty patří J.A.R. či Jana Kirschner, poprvé se na festivalu představí Bez ladu a skladu a své čerstvé novinky uvedou Vladimir 518 a 7krát3 nebo Jiří Burian vystupující tentokrát jako Kairos Kid. Čerstvým přírůstkem v line-upu je vítěz soutěže Startér Radia Wave, skupina Meluzína.

Program Colours of Ostrava čítá přes sto vystupujících, několik jmen ještě bude doplněno. Stejně tak se ještě během května usazuje program diskuzního fóra Meltingpot, unikátní části festivalu, díky níž mohou návštěvníci v rámci jedné vstupenky načerpat inspiraci na přednáškách a debatách s předními osobnostmi z oboru oblastní medicíny, zdraví, zdravého životního stylu, biohackingu, ale také cestování, literatury, žurnalistiky nebo filozofie a vědy. Program je často veden v angličtině, dvě scény budou dokonce využívat titulkovací aplikaci překládající dění na pódiu. Festival nabízí během čtyř dnů také bohatý program s divadly, promítáním a kreativními dílnami, kdy se pobaví také děti, senioři nebo lidé s postižením. Pro návštěvníky jsou vybraná vystoupení tlumočena do znakové řeči, o lidi s poruchou autistického spektra se postarají odborníci, stejně tak nabídnout vyškolení pracovníci pomoc při psychických potížích. Festival se už několik let snaží bourat bariéry a být otevřený všem. Letos po více než dekádě s novým vizuálem v zádech.

Vstupenky a další podrobnější informace jsou k dispozici na www.colours.cz. Aktuality jsou pak postupně připravovány nejen na web, ale objevují se v aktualizované aplikaci a tým je aktivní na sociálních sítích Instagram, Facebook, LinkedIn nebo X. Colours of Ostrava se konají v termínu 16. až 19. července v Dolní oblasti Vítkovice, národní kulturní památce, která vytváří neopakovatelnou kulisu festivalu již 13 let.

Architektonické ikony tak, jak je neznáte. CAMP vyhlašuje již třetí ročník architektonického závodu Archirun 2025

Běžte, klusejte, jděte! Letošní trasa Archirunu opět zavede účastníky na jedinečná místa, která běžně míjí jen z ulice, do skrytých zákoutí, k architektonickým legendám i napjatě očekávaným novinkám! Centrum architektury a městského plánování vám tentokrát otevře dveře do zahrad Emauzského opatství, Vyšehradských kasemat, Kongresového centra a sídla České televize na Kavčích horách. Nakonec vás zavede i na Veslařský ostrov, odkud budete moci sledovat, jak se staví nový Dvorecký most. Ať už poběžíte pro radost, zážitek nebo pro dokonalý výhled, na této trase si najde každý svůj rytmus. Osm kilometrů, jeden cíl – vidět město jinak.

Archirun se uskuteční 23. srpna a je vhodný pro všechny běžce i neběžce. Nejedná se o typický závod na čas, ale především o jedinečný zážitek, který je otevřený všem. Nezáleží na tom, zda patříte mezi sváteční běžce za tramvajemi nebo každodenní sportovce. Archirun je pro všechny. Celková délka trasy je naplánována na zhruba osm kilometrů a je vhodná i pro seniory nebo rodiče s dětmi. Děti do 15 let mají startovné zdarma.

„Těší mě, že se z tohoto unikátního závodu stala tak oblíbená tradice. Po loňské trase plné velkolepých výhledů ze střech a teras, jsme se letos rozhodli vést trasu z centra města přes skrytá zákoutí veřejných a ikonických staveb a nechat účastníky se zchladit v podzemních chodbách Vyšehradských kasemat nebo se dozvědět více o projektech, které budou brzy dokončené jako Dvorecký most,” říká ředitel Institutu plánování a rozvoje Ondřej Boháč.

Více o jednotlivých zastaveních

Start i cíl závodu je před Centrem architektury a městského plánování (CAMP), který spolu s IPR Praha sídlí v Pragerových kostkách. Z nich závodníci nejprve proběhnou Emauzskými zahradami, ostrovem klidu uprostřed města. Historie Emauzského kláštera sahá až do 14. století. Kostel, který tu nechal vystavět Karel IV., tvoří dnes už neodmyslitelnou součást pražského panoramatu. Dvě novogotické věže byly zničeny během bombardování za 2. světové války. Řešení, se kterým přišel v 60. letech minulého století architekt František Maria Černý, bylo v mnohém naprosto unikátní – věže nahradil dvěma betonovými skořepinami se zlatým zakončením. I v dnešní době se ale v klášteře dějí důležité proměny. V letech 2017–2018 prošel úpravou jeho rajský dvůr podle návrhu krajinářského ateliéru Terra Florida, který má na starosti i právě probíhající revitalizaci zahrad v jižní částí areálu. Účastníci Archirunu do nich ale budou moci nahlédnout už nyní.

Následně se poběží do tajuplných Vyšehradských kasemat. Národní kulturní památka Vyšehrad sloužila v minulosti jako pevnost, hrad i město. V průběhu 17. a 18. století zde v rámci výstavby barokního bastionového opevnění vznikly i kasematy – spletitý systém podzemních chodeb o délce přes 1,2 km, které sloužily k nepozorovanému přesunu vojáků a přístupu ke střeleckým galeriím. Trasa povede přímo jimi – běžci tak zažijí běh v historickém podzemí a na chvíli si odpočinou od žáru letního slunce.

Další zastávkou bude monumentální Kongresové centrum Praha, které patří k největším konferenčním areálům ve střední Evropě. Centrum bylo dokončeno v roce 1981 dle návrhu architektů Jaroslava Mayera, Vladimíra Ustohala, Antonína Vaňka a Josefa Karlíka. Vyniká velkorysými prostory, kvalitními materiály, výbornou akustikou a interiéry zdobenými více než 200 uměleckými díly, včetně plastiky Žena s holubicí od Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové. Kromě mezinárodních konferencí, koncertů a kulturních akcí se centrum zaměřuje i na udržitelnost – na střeše má největší solární elektrárnu v Praze. Aktuálně se připravuje také dostavba výstavního pavilonu od španělského ateliéru OCA.

V neposlední řadě proběhnou závodníci velkolepým sídlem České televize na Kavčích horách, jehož výstavba trvala téměř půl století. První úvahy se objevily už ve 2. polovině 50. let, pár let po zahájení televizního vysílání v květnu 1953, ale výstavba byla ale zahájena až v roce 1962 pod vedením architekta Jiřího Holého ze Spojprojektu. Západní areál měl sloužit pro černobílé vysílání, východní pro barevné. Tento záměr se ale nikdy nenaplnil a východní část byla zrealizována až v 90. letech a ve výrazně redukované podobě. Dominantou areálu je štíhlá výšková budova – dnes známá jako Výškovka. Najdeme zde ale i další výrazné stavby – budovu politického zpravodajství od Františka Šmolíka nebo zaoblený „Rohlík“ od Václava Aulického, autora Žižkovského vysílače.

Nakonec se závodníci podívají z Veslařského ostrova na napjatě očekávaný nový Dvorecký most, který má být dokončen na jaře 2026. Překlene podolské a zlíchovské nábřeží a bude sloužit hromadné dopravě, cyklistům i chodcům. Vítězný návrh architektů ze studia Atelier 6 a projektantů ze společnosti TUBES odkazuje na tradici pražských obloukových mostů a kubismu a přinese s sebou i výraznou proměnu okolního prostoru – předmostí na obou březích navrhuje umělec Krištof Kintera. Na podolské straně vznikne kulturní hotspot se skateparkem, občerstvením a přístupovými schody pro plavce, zatímco zlíchovské nábřeží oživí zahrada s pouličním osvětlením z celého světa.

Doprovodný program a informace o vstupném

„I do třetice jsme se rozhodli zprostředkovat tento unikátní zážitek pro 1 000 účastníků samotného závodu. Dále očekáváme přes 1 500 návštěvníků, kteří se zastaví v CAMPu podpořit závodníky, zúčastnit se doprovodného programu nebo jenom tak relaxovat. Společně s partnery jsme připravili celodenní zážitky pro všechny věkové kategorie. Návštěvníci se mohou těšit na komentované prohlídky, dětský koutek, výtvarné dílny pro děti i dospělé – v rámci kterých si budou moci vyrobit třeba i limitovaný merchandising z edice Archirun 2025 – a mnoho dalších zábavných aktivit. Otevřena bude také výstava Praha zítra? Propojené město,“ doplňuje Štěpán Bärtl, vedoucí CAMPu.

Startovné ve výši 850 Kč obsahuje tričko, medaili a občerstvení v cíli. Doprovodný program k Archirunu je přístupný zdarma.

Zájemci se mohou navíc účastnit také již probíhajících pravidelných běžeckých tréninků městem, pod vedením zkušených trenérů z adidas Runners. Tréninky jsou zdarma a probíhají ve vybrané čtvrtky až do samotného Archirunu, vždy od 18.00 v CAMPu.

Více informací naleznete na stránkách www.praha.camp/archirun

Festival Rosnička 2025 – tentokrát u vypuštěného rybníka

Už 27. až 29. června 2025 opět ožije okolí rybníku Rosnička ve Svitavách a to i přes jeho nedávné vypuštění. Své 15. narozeniny tam totiž oslaví hudební festival Rosnička, který každoročně do Svitav přiváží nevšední přehlídku současné elektronické hudby.

Na dvou hudebních podiích se představí 30 hudebních projektů v žánrech současného rapu, popu, techna, house musc, post-clubu, electra, post-punku a dalších klubových příchutí.

Až z dalekého Chicaga přiletí americké rapové duo Angry Blackmen, z Velké Británie progresivní producent UK techna georg-i nebo čtyři němečtí producenti klubové taneční hudby Benedikt Frey, Friday Dunard, Dexxis a David Franz. Fanoušky post-clubové rychty uspokojí Ital st.grimes.

Tomuto mezinárodnímu obsazení dělá hrdý kontrast i místní regionální tvorba. Na Rosničce se totiž představí svitavští Hello Marcel nebo squadra místních floutků PPS & TONY ASWAKA. Dále vystoupí například česká legenda WWW Neurobeat, Venktovka, v zahraničí uznávaná česká DJka Marie Pravda nebo slovenská zpěvačka působící v Londýně SJU, a mnoho dalších.

Rosnička se v posledních letech rozšiřuje i o denní program a snaží se otevřít širší posluchačské veřejnosti i rodinám s dětmi. Ty si mohou vychutnat příjemné denní koncerty, moderní jídlo i se zúčastnit tvořivých workshopů.

Vstupenky, kompletní program i další informace naleznete na webu www.festivalrosnicka.cz.