V listopadu proběhne již 7. ročník festivalu Pražské křižovatky, který by žádný divadelní nadšenec neměl minout. I v letošním roce je program sestaven z inscenací, které se věnují současným politickým problémům či otevírají diskusi nad širšími společenskými tématy, všechny spojuje i to, že pocházejí z dílny světově uznávaných režijních osobností.

Těšit se můžete na Rimini Protokoll s inscenací This Is Not an Embassy (Made in Taiwan), která na jevišti simuluje zřízení neexistující tchajwanské ambasády. Milo Rau a NTGent přijedou se svou nejnovější produkcí Medea’s Children, jejímž východiskem je skutečný případ matky, která se v naprostém zoufalství rozhodne zabít své děti a vzít si život, ale přežije, kombinovaný s klasickou řeckou tragédií. A poprvé se v Praze představí francouzsko-rakouská režisérka Gisèle Vienne a její velkolepá show Extra Life s hereckou hvězdou Adèle Haenel. Festivalovým centrem bude na pár let naposledy Nová scéna, i to je důvodem proč není radno nechat si letošní Pražské křižovatky ujít.

Podrobný program s anotacemi a bližší informace o doprovodných akcích najdete na stránkách www.prazskekrizovatky.cz.

PROGRAM

ND Talks: Je divadlo nebezpečné? (panelová diskuse)

Součást Resistance now! Tour ve spolupráci s Wiener Festwochen

st 6. 11. 2024 18.00 Nová scéna

This Is Not an Embassy (Made in Taiwan), Stefan Kaegi & Rimini Protokoll

st 6. 11. 2024 20.00 Nová scéna

čt 7. 11. 2024 20.00 Nová scéna

Medea’s Children, Milo Rau

so 9. 11. 2024 20.00 Nová scéna

ne 10. 11. 2024 13.00 Nová scéna

Extra Life, Gisèle Vienne

út 19. 11. 2024 20.00 Nová scéna

st 20. 11. 2024 20.00 Nová scéna

Umělecký ředitel Činohry Národního divadla Lukáš Trpišovský zve na festival

Mám velkou radost z programu, který se nám podařilo připravit pro letošní ročník Pražských křižovatek. Již podruhé v řadě se festival stal koproducentem mezinárodního projektu. Tentokrát je to o to zajímavější, že podporujeme projekt zabývající se tématem Tchaj-wanu zcela v duchu odkazu Václava Havla.

Mimořádně syrovým zážitkem bude výkon dětských herců v Medea’s Children. A naprosto výjimečný bude i Extra Life Gisèle Vienne, který zahltí všechny vaše smysly. Některé momenty vám vezmou dech!

Umělecký ředitel Činohry Národního divadla Martin Kukučka zve na festival

S představením This Is Not an Embassy od Rimini Protokoll zažijeme svět diplomacie inspirovaný situací na Tchaj-wanu. Těším se na interaktivní zážitek, který zkoumá otázky identity a exilu, kde s diváky zažijeme, co znamená být občanem bez oficiálního zastoupení.

Medea’s Children od zásadního režiséra Milo Raua je silná a provokativní inscenace, která otevírá otázky rodiny, moci a nevinnosti v dnešním světě. Očekávám, že budu spolu s publikem vtažen do surového, emotivního příběhu, který rezonuje hluboko pod kůží. Myslím, že to nikoho z nás nenechá chladným.

Režisérka Gisèle Vienne vytvořila svéráznou inscenaci Extra Life. Zkoumá v něm vztah mezi časem, tělem a pohybem. Jsem přesvědčen, že nám nabídne fascinující, hypnotický svět, kde se vše zpomalí a my se ocitneme v intenzivní atmosféře, která v nás bude ještě dlouho rezonovat.

Generální ředitel Národního divadla Jan Burian zve na festival

Divadelník i politik Václav Havel si přál, aby Praha byla inspirativní křižovatkou setkávání různých společenských názorů i uměleckých směrů. Náš festival, který vznikl na počest jeho osoby i jeho myšlenek, bude znovu příležitostí konfrontovat a porovnávat odlišné přístupy k umění a inspirovat se jimi pro další tvorbu.

ND Talks: Je divadlo nebezpečné? (panelová diskuse)

Součást Resistance now! Tour ve spolupráci s Wiener Festwochen

st 6. 11. 2024 18.00 Nová scéna

Je současné divadlo nebezpečné? 

Milo Rau na Pražských křižovatkách nepředstaví jen svou poslední inscenaci Medea’s Children, ale přijíždí i se svým diskusním projektem Resistance now! Tour, který si klade za cíl spojit zástupce institucí, umělce a aktivisty. Společně se budeme ptát, jaká je role divadla ve 21. století, co můžeme jako kulturní sektor strukturálně udělat pro podporu svobodné, kreativní a nezávislé divadelní scény v Evropě a co je nutné pro její ochranu před politicky motivovanými útoky, jaké jsme zažili letos v létě na Slovensku. Hosty budou Milo Rau, Dóra Büki z maďarského divadla Proton, které čelí bezprecedentnímu tlaku stran vlády Fideszu, Miriam Kičiňová, umělecká ředitelka Činohry Slovenského Národního divadla, a Jiří Havelka, nastupující umělecký ředitel Dejvického divadla. Moderuje Nina Jacques, dramaturgyně festivalu Pražské křižovatky. 

Rimini Protokoll: This Is Not an Embassy (Made in Taiwan)

st 6. 11. 2024 20.00 Nová scéna

čt 7. 11. 2024 20.00 Nová scéna

Představte si území, které světové společenství většinově neuznává coby stát, ale přesto jeho diplomatické zastoupení při každém představení ožívá na jevišti. Inscenace zve diváky na otevření imaginárního velvyslanectví, které oficiálně nesmí existovat.

Tchaj-wan je svou zeměpisnou polohou součástí Ohnivého kruhu (Tichomořského lemu), což je pásmo podél břehů Tichého oceánu vyznačující se mimořádně aktivní sopečnou činností, kde se střetávají obrovské tektonické desky a často tam dochází k silným zemětřesením. Stejně nestabilní jako jeho přírodní ráz je i politická situace ostrova, který se nachází v kleštích čínské mocnosti a hrozí mu, že se stane ohniskem velkého světového konfliktu.

V roce 1945 byl Tchaj-wan (pod názvem Čínská republika) jedním ze zakládajících členů OSN a také plnoprávným členem Rady bezpečnosti. Když však v roce 1971 Richard Nixon obnovil vztahy mezi USA a pevninskou Čínou, musela tzv. Čínská republika z OSN odejít. Od té doby usiluje Tchaj-wan o diplomatické uznání své existence. Pouze asi v deseti státech má diplomatickou misi na úrovni velvyslanectví. Ačkoli má mnoho spojenců a obchodních partnerů po celém světě, žádný stát si nemůže dovolit rozkmotřit se s takovou průmyslovou velmocí, jako je Čína, a proto také jeho samostatnost neuznává žádná evropská země vyjma Vatikánu. Jinými slovy, Tchaj-wan zosobňuje globální dilema jak se k Číně postavit.

Tchaj-wan proto přišel s novou formou zahraniční politiky, v jejímž rámci navazuje spojení s ostatními zeměmi mimo hledáček oficiální diplomacie prostřednictvím nevládních organizací a obchodních styků. Takové předstírání, „hra na něco“, není v divadle ničím překvapivým. Jak by tedy vypadalo tchajwanské zastoupení na divadelních prknech? Jaká vlajka, hymna a rituál by se pro něj dnes hodily?

Stefan Kaegi provedl během své sedmitýdenní rezidence v Národním divadle v Tchaj-peji výzkum, v rámci nějž společně s tchajwanskými umělci hovořil s diplomaty, geology, inženýry z polovodičového průmyslu, politiky a obchodníky. Tři z nich, velvyslanec ve výslužbě, digitální aktivistka a hudebnice a dědička impéria výrobce bubble tea, se divákům představí v inscenaci This Is Not an Embassy (Made in Taiwan).

Hrají: Chiayo Kuo, Debby SzuYa Wang, David Wu

Koncepce a režie: Stefan Kaegi (Rimini Protokoll)

Koprodukce: Rimini Apparat, Berliner Festspiele, Volkstheater Vídeň, Centro Dramático Nacional Madrid, Zürcher Theater Spektakel, Festival d’Automne à Paris, Činohra Národního divadla / Festival Pražské křižovatky

Délka: 1 hodina 40 minut bez přestávky

V angličtině a čínštině s českými, anglickými a francouzskými titulky

Stefan Kaegi tvoříspolečně s Helgardem Haugem a Danielem Wetzelem pod značkou Rimini Protokoll. Ve své tvorbě využívají výzkum, veřejné konkurzy a konceptuální postupy, jejichž prostřednictvím dávají hlas odborníkům, kteří sice nejsou herci z povolání, ale mají co říci ke zkoumaným tématům. Diplomatické protokoly využili již v řadě svých děl, například v inscenaci Schwarzenbergplatz, kterou připravili pro vídeňský Burgtheater a v níž účinkují bývalý rakouský velvyslanec v Číně, bývalý rakouský konzul v Nigérii, řidič OPECu a majitel dílny, která po generace vyrábí státní vlajky.

Milo Rau: Medea’s Children

so 9. 11. 2024 20.00 Nová scéna

ne 10. 11. 2024 13.00 Nová scéna

Ve své poslední inscenaci Medea’s Children předkládá režisér Milo Rau historii divadla v kostce. Dává v ní hlas dětem, aby mohly vyjádřit své pocity z rozchodů, nespravedlnosti a síly velkých tragédií.

V inscenaci Medea’s Children režisér zkoumá nově a hlouběji možnosti práce s dětmi na jevišti. Vychází přitom z reálného trestního případu, kdy se matka na pokraji zoufalství rozhodla zabít sebe i své děti, avšak sama svůj čin přežila. Tato moderní tragédie se prolíná s antickou tragédií Médeia, která je asi nejznámějším případem zničujícího vztahového konfliktu a infanticidy v západní literatuře.

Pro skupinu dětí na jevišti jsou tento krvavý kriminální případ a možná jeden z nejtemnějších příběhů evropské kultury východiskem k zamyšlení nad sebou samými: nad rodinnou historií, prvními láskami i prvními setkáními se smrtí, nad přáními do budoucnosti a obavami z konce světa. Jak se dítě vyrovná s rozvodem rodičů, nespravedlností, rozbitými přátelstvími, školním stresem?Jak na ně působí radikální síla Médeina příběhu a tragédií obecně? Děti, které jsou v antických tragédiích vždy odsouzeny k mlčení, tentokrát nacházejí svůj hlas a mají možnost se projevit.

Medea’s Children: absurdní a krvavé tragédie dospělých viděné očima dětí – dějiny divadla v kostce a krutá, zároveň však poetická škola života.

Hrají: Peter Seynaeve / Lien Wildemeersch, Anna Matthys / Juliette Debackere, Emma Van de Casteele / Ella Brennan, Jade Versluys / Bernice Van Walleghem, Gabriël El Houari / Aiko Benaouisse, Sanne De Waele / Helena Van de Casteele, Vik Neirinck / Elias Maes

Koncept a režie: Milo Rau

Délka: 1 hodina 30 minut bez přestávky

V nizozemštině s českými a anglickými titulky

UPOZORNĚNÍ: Představení obsahuje scény, přímo či nepřímo odkazující na sebevraždu a zobrazující násilí na dětech, a scény s falešnou krví.

Vhodné pro publikum od 16 let.

Kritici označují Milo Raua za „nejvlivnějšího“ (Die Zeit), „nejoceňovanějšího“ (Le Soir), „nejzajímavějšího“ (De Standaard), „nejkontroverznějšího“ (La Repubblica), „nejskandálnějšího“ (New York Times) nebo „nejambicióznějšího“ (The Guardian) umělce současnosti. Rauovy divadelní inscenace byly uvedeny na všech významných mezinárodních festivalech a vycestovaly do více než 30 zemí světa. Rau je držitelem mnoha ocenění, včetně Evropské divadelní ceny za celoživotní dílo z roku 2018. Jeho práce je nedílnou součástí výuky divadelní a literární vědy na mnoha univerzitách. Po šesti letech opustil Milo Rau funkci uměleckého ředitele NTGent a byl jmenován novým kurátorem festivalu Wiener Festwochen ve Vídni.

Úryvek z rozhovoru s Milo Rauem:

V inscenaci Medea’s Children vystupuje šest neprofesionálních herců ve věku od 8 do 13 let, kteří hrají role dětí i dospělých. Proč jste se po osmi letech od své hry o belgickém pedofilovi Marcu Dutrouxovi Five Easy Pieces vrátil k jevištní práci s dětmi?

V antických tragédiích jsou děti odsouzeny k mlčení, přestože klíčovým momentem těchto her jsou právě rodinná dramata. V inscenaci Medea’s Children jsem se proto rozhodl tuto křivdu napravit, a to radikálně, jak je mým zvykem. Hra vyjadřuje názory dětí na „dospělá“ témata lásky, rozchodu, smrti a konce světa. Přivedl jsem tedy na jeviště místo dospělých herců děti, abych jim k tomu poskytl ten nejlepší prostor.

Je Médeia ve vašem pojetí strůjkyní zla, nebo obětí?

Ani jedním. Odmítám soudit příběh nebo postavy, které v něm vystupují. V Medea’s Children jsmepropojili osud antické hrdinky se skutečným trestným činem, který se stal nedávno v Belgii, abychom divákovi umožnili hlubší vhled do neznámých končin duše. Oba příběhy dovádějí všem známé pocity do krajnosti a tím zesilují účinek sdělení. Snažíme se přistupovat k hlavní hrdince s co největším pochopením, přestože udělala to nejstrašnější, co si lze u matky představit. Jenže když vás opustí milovaná osoba, je to horší, než kdyby umřela. A právě tento stav, horší než smrt, prožívá Médeia. Vražda vlastních dětí a sebevražda pro ni představuje únik a zároveň pomstu. To, že násilné činy vykonávají děti, dodává naší inscenaci další významovou rovinu. Znají sice dětskou lásku, ale nikdy nepocítily tak hlubokou bolest, jako když vás opustí osoba, již milujete. S dětskými herci jsme hru důkladně probírali a jejich postoj je jasný: Opravdová máma by svoje děti nikdy nezabila.

Ve své inscenaci explicitně ukazujete, jak Médeia vraždí své děti. Zobrazování extrémního násilí na jevišti je jedním z typických prvků vašich děl. Jaký má pro vás význam?

Podstatné není zobrazení násilí jako takového, ale hledání jeho hlubšího smyslu. Současná společnost je plná násilí, které je mnohem krutější, než co se odehrává na jevišti. Zásadní otázka, kterou řešíme i v této inscenaci, se asi poprvé objevila při zkoušení mé hry Rodina: Pokud byste dospěli k přesvědčení, že společnost ztratila jakýkoli smysl a cíl a vy jste jen loutkou stojící nad propastí, do které se nutně zřítíte, jen nevíte přesně kdy, chtěli byste, aby vaše děti žily v takovém světě?

Když jsme o tom mluvili s dětskými herci vystupujícími v Medea’s Children, velmi dobře tomu rozuměli. Chápali třeba, že pro přežití planety by bylo lepší, kdyby lidstvo zaniklo. Byli by ale radši, kdyby k tomu došlo až potom, co umřou. Budoucnost vidí černě, ale na druhou stranu věří, že jejich generace přežije, že to ještě těsně zvládne. Přesně takto přemýšlíme o světě: Víme, že zanikne, ale bláhově věříme, že my tomu ještě unikneme.

Rozhovor pořídil Jonas Mayeur, do češtiny jej přeložila Alžběta Soperová a celý je k dispozici v e-magazínu časopisu Foyer.

Gisèle Vienne: Extra Life

út 19. 11. 2024 20.00 Nová scéna

st 20. 11. 2024 20.00 Nová scéna

Ráno po bujarém večírku spolu zůstávají dva sourozenci, sestra a bratr, jejichž silné dětské pouto přetrhla před dvaceti lety tragická událost. Jako dospělí chápou, že systém, který jim způsobil trauma, se zhroutil, a díky nově nabyté citlivosti a schopnosti vidět věci v souvislostech hledají cesty, jak jít a žít dál. Ve své inscenaci Extra Life Gisèle Vienne dále zkoumá různé možnosti vnímání času a prostoru. Na pozadí této události, která hlavním postavám převrátila život naruby a zjitřila jejich city, přichází režisérka a zároveň choreografka se zcela novou formou vnímání času, kdy se vzájemně prolíná a souběžně odvíjí minulost, současnost a budoucnost, vzpomínky a představy. Výrazným prvkem inscenace Extra Life je choreografie vycházející z námětů samotných tanečníků. Jako prostředek k vyjádření hierarchie jednotlivých úrovní vnímání využívá režisérka soubor koláží, na jejichž vytvoření se kromě ní podíleli účinkující Katia Petrowick, Adèle Haenel a Theo Livesey. Inscenace promlouvá k divákům zcela jedinečným jevištním jazykem, jehož základním skladebným prvkem jsou pocity, z nichž se pak tvoří myšlenky a mluvené slovo.

Koncept, choreografie, režie a scéna: Gisèle Vienne

Performeři: Adèle Haenel, Theo Livesey, Katia Petrowick

Délka: 1 hodina 50 minut bez přestávky

Ve francouzštině s českými a anglickými titulky

Gisèle Vienne je francouzsko-rakouská umělkyně, choreografka a režisérka. Po absolvování filozofie studovala na loutkářské škole École Supérieure Nationale des Arts de la Marionnette. Její inscenace tourovaly po Evropě a pravidelně byly uváděny také v Asii a v Americe. Její fotografie a instalace byly vystaveny v newyorském Whitney Museum, pařížském Centre Pompidou, Museo Nacional de Bellas Artes de Buenos Aires a Musée d’Art Moderne de Paris. Vydala dvě knihy: JERK / Through Their Tears s Dennisem Cooperem, Peterem Rehbergem a Jonathanem Capdeviellem v roce 2011 a 40 PORTRAITS 2003-2008 ve spolupráci s Dennisem Cooperem a Pierrem Dourthem v roce 2012.

www.narodni-divadlo.cz 

www.prazskekrizovatky.cz

fb: cinohrand 

fb: prazskekrizovatky

fb: novascena

ig: cinohrand 

ig: novascena

ŠELEST #9: Hudba z Latinské Ameriky v kontextu i mimo něj s Lilou Tirando a Violeta nebo Verracem

Od reggaetonu, baile funku či dembow až po hyperpop a experimentální elektroniku – 9. ročník klubové noci Šelest pořádaný kolektivem Hearnoize se zaměří na žánry vznikající v Jižní Americe. Čeká nás pestrá zvuková paleta Lily Tirando a Violeta z labelu Hyperdub, divoká zvuková jízda v podání Verraca, experimenty Idy Elastic, žánrově nevyhraněný set litterbina a footwork, afrobeaty a mnoho dalšího v setech seafur a wyxie. Do Ankali zamíříme 25. října.

Verraco aka kolumbijský umělec JP López je spoluzakladatelem labelu TraTraTrax, klíčové platformy pro latinskoamerické hudební experimenty. Jeho loňské EP Escándaloo se dostalo mezi nejlepší releasy roku. Letošní vydání na labelu Timedance – EP Breathe… Godspeed se opět dočkalo širokého uznání médií včetně žebříčku Pitchfork’s Best New Music.

→ https://soundcloud.com/verraco

Lila Tirando a Violeta je hudební producentka z Uruguaye, která ve své tvorbě mísí prvky experimentální klubové hudby, ambientu, reggaetonu nebo hyperpopu – její výběr je neomezený. Nedávno podepsala smlouvu s prominentním londýnským labelem Hyperdub a má za sebou zakázkové mixy pro rádia KEXP & NTS a spolupráci s umělci jako Loraine James, Amnesia Scanner, Nick León nebo Nicola Cruz. Její debut Limerencia figuroval v roce 2020 v nejednom žebříčku alb roku. Živě vystoupila na renomovaných festivalech, jako je Primavera Sound nebo Mutek.

→ https://soundcloud.com/lilatirandoavioleta

Ida Elastic se nebojí jít do hloubky, jak je slyšet v jejích pravidelných show Tentacity na Radiu Punctum. Východní taneční rytmy se plynule prolínají s experimentální elektronikou, když se multimediální umělkyně a organizátorka akcí Estrogen ponoří do svého setu.

→ soundcloud.com/idaelastic

Litterbin je multižánrový producent, DJ, zvukový nadšenec a člen Pink Party Squad i skupiny Future Jiskří. Jeho tvorba kombinuje maximalistický zvuk, který proslavil kolektiv PC Music, s lehce kýčovitým přístupem středozápadních emo kapel nebo indie písničkářů a nádechem nostalgie elektroniky labelu Warp z 90. let. Litterbinovy DJ sety se nikdy nedrží jednoho stylu.

→ https://soundcloud.com/litterbin

Seafur je rezidentka pražského Radia Punctum. V jejích setech se plynule prolínají žánry jako hyperpop, afrobeats, dembow & r’n’b, kuduro nebo footwork, ale občas se ponoří i do do experimentálního popu. Kromě hudby se zajímá o různé formy vyprávění příběhů prostřednictvím minimalistických písní a abstraktních kreseb. Kromě toho pracuje Seafur s textilem pod značkou Potvora.

→ https://soundcloud.com/seafur

wyxie je dýdžejka z Českých Budějovic. Ve svých setech podává mimořádnou dávku speed dembow, guarachy nebo baile funku, který mísí se zběsilými dekonstruovanými zvuky, breaky a hard dance. Očekávejte vrstvené rytmy, výbušné bicí a rychlejší tempa.

→ https://soundcloud.com/wyxie/sets/mis-mixtas

ŠELEST #9: Verraco + Rosa Pistola+ Ida Elastic + litterbin + seafur + wyxie

Ankali, Praha

25. 10. 2024, 23:00

Tix → https://goout.net/cs/selest-rosa-pistola%2Blila-tirando-a-violeta%2Bdalsi/szarpix/

Fb → https://www.facebook.com/events/435549268796198/?ref=newsfeed

www.heartnoize.cz

Každý týden až do Vánoc vyhraje pět z vás napěchovaný balík plný cen, kterým vyřešíte svoje vánoční dárky.

V balíčku tento týden najdete:

Čistící krém a Pleťové tonikum. Dva nepostradatelné přípravky pro péči o pleť od kosmetiky  Dr.Hauschka. Prodejna Revoluční 10 a eshop yinyang.cz

Voucher v hodnotě 500 Kč od Rockspring . Kvalitní barefoot obuv, která se hodí na koncerty i do města. Život je lepší v barefootech. rockspring.cz

Audioknihu „Terry Pratchett: Svobodnej národ„. Vydavatelství ONEHOTBOOK – příběhy, které si chcete nechat vyprávět, onehotbook.cz

Voucher na jednu noc v celoročně obyvatelném posedu u Samoty Hojšín. Romantika pro dva v srdci České Sibiře. hojsin.cz 

Stylový a elegantní mikrofon v antracitovém provedení, ideální volba pro záznam hlasu, volání nebo hraní. Další vychytávky na connectit.cz

Voucher v hodnotě 500 Kč od Coffee Source do jejich kavárny ve Francouzské 106, kde najdete výběrovou kávu a vše pro její přípravu.

Praktickou příručku „Italština na cesty“ věnuje Lingua nostra – tak trochu jiná škola italštiny linguanostra.cz

Voucher na konzumaci v hodnotě 300 Kč od restaurace beer & burger U Čížků na Karlově náměstí. Specialista nejen na hamburgery a pivo. ucizku.cz  

Knihu „Chůze“. Je napsána tak, aby ve vás probudila touhu jít ven s benefity, které naše tělo dávno dobře zná, ale mysl často zapomíná. grada.cz

:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::

Otázka pro první Balíček je: Jednou z nejslavnějších živých desek je album Roseland NYC Live britské kapely Portishead. V jakém roce tato nahrávka vyšla?

Svou odpověď pošlete esemeskou ve tvaru R1 (mezera) BALICEK vaše odpověď, příjmení a jméno, a to na číslo 87652. Cena jedné esemesky je maximálně 13 korun. 5 výherců vyhlásíme v pátek v 16:30.

SMS soutěž technicky zabezpečuje ATS Praha, cena SMS je maximálně 13 Kč vč. DPH v závislosti na síti, ze které je SMS odeslána. Infolinka 296 363 199, www.atspraha.cz. 

Mariachi, masky, skvělé jídlo a mexická tržnice. To vše zažijete na Día de los Muertos v Holešovické tržnici

Praha, říjen 2024 – Nejbarevnější svátek všech mrtvých Día de los Muertos již tradičně ovládne 31. 10. Holešovickou tržnici. Vy si v rámci těchto oslav můžete užívat na mexické vlně chutí a zábavy už od 11 hodin další ze série pop-upů. Křupavé tacos, pikantní burritos, quesadilla, vynikající churros, mexická káva a mnoho dalšího si můžete vychutnat od oběda až do pozdních večerních hodin v pop-up gastro zóně na Tržním náměstí. Žízeň zaženete pravou mexickou Coronou, či vybranými pivy a víny. Nezapomeňte navštívit také Halu 13, která se od 14.00 hodin promění v mexickou tržnici s tradičními výrobky a potravinami. Pro děti tady budou dílničky, kde si společně vytvoříte vlastní masky, pomalujete obličej v mexickém stylu, nebo si vytvoříte jedinečné čelenky a květinové korunky. Autentičnost oslav dotvoří Mariachi Azteca de Praga, kteří během dne několikrát zahrají, nebo nádherný barevný oltář propůjčený mexickou ambasádou. Přijďte ve čtvrtek 31. 10. do Holešovické tržnice a užijte si nejlepší mexický svátek mrtvých Día de los Muertos v Praze se vším, co k němu patří.

MEXIKO POP-UP / vstup zdarma / jídlo po celý den od 11.00 hodin na Tržním náměstí

venkovní gastro zóna plná jídla, pití a dezertů z Latinské Ameriky, ve Food Truck Pointu poběží pásmo krátkých mexických filmů

Mexická tržnice /vstup zdarma / 14.00–20.00 v Hale 13

trh s mexickými výrobky a potravinami, tvořivé dílny, malování na obličej, výroba mexických čelenek a květinových korunek, projekce animovaného filmu Coco (kapacita cca 80 osob), přednáška s autorkou Mexikopedie Evou Kubátovou

Hudba jako v Mexiku 

tradiční mexická hudba v podání Mariachi Azteca de Praga – průvod na Tržním náměstí a v Hale 13, po celý den hraje také DJ Gadjo

Mexický pop-up na Tržním náměstí – oběd i večerní párty

Ať už se rozhodnete vychutnat si Mexiko k obědu, nebo s drinkem v ruce tančit až do večerních hodin, jedno je jisté. Lepší místo jste si vybrat nemohli! Připravena bude téměř třicítka stánků a food trucků, kde ochutnáte autentické mexické pokrmy jako jsou tacos, quesadilla, burritos na mnoho způsobů, nebo tradiční paellu. Chystat se budou speciality na otevřeném ohni a chybět nebude ani vyhlášená sladká neřest – křupavé churros. Tequilla poteče proudem, vychlazená Corona zchladí rozpálené jazyky od chilli a na své si zde přijdou i příznivci vína či koktejlů.

Mexická tržnice v Hale 13 – místo, kde si každý najde to své

Tradiční hudba, tanec a jídlo vytvářejí na Día de los Muertos atmosféru, která přenáší návštěvníky přímo do uliček mexických měst. Hala 13 se promění v mexickou tržnici s nabídkou různých předmětů, potravin a dílen, kde si můžete vytvořit vlastní ozdoby a suvenýry inspirované mexickou kulturou. Maskéři zde budou připraveni proměnit kohokoliv ve veselé „mrtvé“, kdybyste to nestihli doma. Jednou z nejoblíbenějších částí oslav je pak průvod v rytmu tradiční mexické hudby. Mariachi budou procházet Halou 13 několikrát za den a svůj průvod zakončí na Tržním náměstí.

Součástí programu v Hale 13 bude připravena projekce animovaného filmu Coco a pro dospělé potom inspirativní přednáška s Evou Kubátovou, autorkou nejbarevnějších knih o Mexiku, které s humorem a lehkostí prezentují pikantnosti a žhavé drby z mexikopedických luhů a hájů. Kapacita obou akcí je omezena na cca 80 účastníků. Vstup je zdarma. Pro ty, kteří by se nedostali na program v Hale 13 a přesto prahnou po audiovizuální potravě, tak přesně pro ty poběží ještě ve Food Truck Pointu vedle Haly 22 pásmo krátkých mexických filmů.

Původ a symbolika Día de los Muertos

Día de los Muertos je starodávná tradice, jejíž kořeny sahají až do předkolumbovských dob. Slaví se především v Mexiku a dalších latinskoamerických zemích, kde se lidé scházejí, aby vzpomínali na své zesnulé, ovšem nikoli se smutkem, ale s radostí. Smrt je v této kultuře vnímána jako přirozená součást životního cyklu, a právě proto je tento den oslavován s barvami, hudbou, tancem a veselím. Navíc Mexičané věří, že právě v den oslav Dia de los Muertos se mrtvé duše navracejí, aby se opět shledaly se svými blízkými.

Více na www.holesovickatrznice.cz

Speciální poděkování patří mexické ambasádě v Praze za opětovnou podporu celé akce – zejména za zapůjčení typického oltáře, bez kterého by oslavy mexického svátku mrtvých nemohly proběhnout. Děkujeme. 

Olja Triaška Stefanović: Yutopislavia

Výstava proběhne od 16. října 2024 do 15. ledna 2025 v galerii Artwall na nábřeží kpt. Jaroše a Edvarda Beneše. Vernisáž se uskuteční 16. října od 18:00 v Acid Coffee, v Centru pro současné umění, Dukelských hrdinů 500/25a. Vernisáž je spojená s diskusí s autorkou.

Olja Triaška Stefanović je fotografka původem z Jugoslávie žijící na Slovensku. Ve svém nejnovějším uměleckém projektu nazvaném Yutopislavia se zaměřuje na svůj vztah k minulosti Jugoslávie a zkoumá historickou paměť své generace. Triaška navštěvuje a fotograficky dokumentuje různá místa bývalé Jugoslávie. Na výstavě připravené pro galerii Artwall představuje fotografie z depozitáře muzea Antuna Augustinčiće, který byl Titovým dvorním sochařem.

Fotografie ozvláštněné efektem připomínajícím umělé laboratorní osvětlení ukazují nečekané sestavy a fragmenty soch. Objevují se na nich vojáci, ruka se zbraní, torzo koně, nahá ženská postava a slavná socha maršála Tita. Styl soch odpovídá monumentálnímu realistickému sochařství své doby; Augustinčić tvořil od 30. do 50. let 20. století. Niky ve zdi, v níž se nachází galerie Artwall, vznikly v 50. letech 20. století a dobově odpovídají tématu výstavy. Sochy určené pro veřejný prostor se tak dostávají z interiéru skladu do exteriéru a znovu získávají svůj monumentální rozměr.

Augustinčić, který znal Tita z partyzánského hnutí, se po vzniku Jugoslávie stal oficiálním umělcem, jehož úkolem bylo zhmotnit politické ideály v sochařských dílech. Pro sídlo OSN v New Yorku například vytvořil mírový památník v podobě jezdkyně s olivovou ratolestí. Utopie Jugoslávie, která byla založena na myšlenkách šíření míru, solidarity a soužití národů, skončila neslavně. Byl to nenaplněný idealistický politický experiment.

Olja Triaška Stefanović symbolicky zobrazuje tehdejší ideály odložené ve skladu. Vztah současníků i samotné autorky k tomuto historickému období je ambivalentní. Je založen spíše na otázkách než na jasných odpovědích. Yutopislavia je země, která nikdy neexistovala, ale možná mohla existovat v jiné době a s jinými lidmi. Autorka k sérii říká: „Yutopislavia vypráví hluboce vizuální a osobní příběh o mém kulturním dědictví a výchově během studené války, situované mezi Východ a Západ v rámci Hnutí nezúčastněných zemí v bývalé Jugoslávii. Kladu si otázku, jaké aspekty historie Jugoslávie byly zapomenuty nebo přehlédnuty a jak se jednotlivci mé generace identifikují s odkazem Hnutí nezúčastněných zemí.“

Relikty sochařské a ideologické minulosti v galerii Artwall také vyvolávají otázky o povaze současnosti. S opuštěním velkých narativů v minulých desetiletích odešly z politické reality často i ideály. Olja Triaška Stefanović komentuje odkaz své výstavy a poučení z minulosti: „Nyní, třicet let po pádu Berlínské zdi, čelíme novým globálním krizím a hrozbě nové (horké) studené války. Je třeba diskutovat o významu demokracie, o hrozbách, které představují války, jaderné zbraně a nebezpečí, která mohou lidstvu přinést diktatury a autokratické politické režimy.“

Více informací: www.artwallgallery.cz

Vinicius Cantuária: Psychedelic Rio (Brazílie)

Mistr brazilské bossa novy s příchutí avantgardy, elektroniky a současného jazzu přijíždí s novým projektem Psychedelic Rio.

26.10. Palác Akropolis 19:30

Spoluhráč největší brazilské superstar Caetana Velosy se vrací do Prahy, aby se svým triem představil nové album Psychedelic Rio (2024). Skladatel, kytarista, perkusista, bubeník a zpěvák Vinicius Cantuária je považován za nástupce Toma Jobima a Caetana Velosy, v jehož kapele působil. Je jednou z nejvýznamnějších postav nové brazilské hudby a naprosto zásadní pro rozšíření tohoto žánru za hranice Brazílie. Tradiční bossa novu často propojuje s elektronikou a postupy současného jazzu. Od roku 1995 žije v New Yorku, kde se stal vůdčí osobností newyorské downtown jazzové scény. Spolupracoval s předními jazzovými a avantgardními umělci jako je Marc Ribot, Bill Frisell, David Byrne, Laurie Anderson nebo Arto Lindsay. V Praze představí zcela nový projekt a stejnojmenné album Psychedelic Rio.

Orchestra Baobab (Senegal)

30.10. Palác Akropolis 19:30

Respect Festival uvádí: Orchestra Baobab – největší ikona západoafrické hudby všech dob

Historie Orchestra Baobab sahá až do zlatého období africké hudby, které mělo srovnatelný význam s érou Beatles či Led Zeppelin v západním světě. Žánrově je ale skupina Babobab naprostým unikátem: zatímco Beatles vznikli pod vlivem amerického rock and rollu, v Senegalu obdobnou roli katalyzátoru sehrála latinskoamerická hudba. Styl skupiny vyzrál do sofistikované esence, která propojila africké kořeny s afrokubánskými rytmy. Po rozpadu se původní nahrávky staly kultovními sběratelskými artikly, o obnovení se zasloužil producent Nick Gold, který podobně inicioval vznik Buena Vista Social Clubu či spolupráci Ali Farky Tourého s Ry Cooderem. Dnes patří Orchestra Babobab k nejdéle fungujícím africkým ansámblům. Na podzim chystá vydání nového alba k padesátiletému výročí kapely.

K bohatosti stylu Orchestra Baobab přispělo i to, že jednotliví členové pocházeli z kulturně odlišných regionů: z jižního pohraničního kraje Casamance, ze severního etnika Toucouleur, a dokonce i z Mali a Toga. Vedle pravidelných koncertů v domovském klubu Baobab v Dakaru hrála skupina i na slavnostních příležitostech a vládních akcích, a na sklonku své dráhy získala pověst nejlepšího ansámblu svého druhu nejen v Senegalu, ale celé Západní Africe. V té době například získala pozvání do Paříže, kde vystoupila poblíž Vítězného oblouku na svatbě dcery francouzského návrháře Pierre Cardina, a stala se tak první africkou skupinou, která pronikla mezi evropské celebrity. Brzy poté ale došlo ke střídání generací a změně hudebního vkusu: na scénu nastupuje Yousou N’Dour, jeho živelný rytmus mbalax hraný na obrovité bubny sabar je pravým opakem sofistikovaného a lehce nostalgického stylu Orchestra Baobab, a skupina se roku 1987 rozchází. Další generace posluchačů jejich hudbu znovuobjevuje prostřednictvím archivních nahrávek, a vzkříšení Orchestra Baobab roku 2001 se stává světovou hudební senzací. Obnovená sestava debutovala v londýnském sále Barbican, její album s hostujícím Ibrahimem Ferrérem produkoval Youssou N’Dour – a roku 2003 získává cenu BBC Radio 3 World Music Award.

Studio Hrdinů chystá koncem října premiéru

Inscenace s názvem Zabít člověka je prvním premiérovým titulem dvanácté sezóny Studia Hrdinů. Scénář napsal v dialogu s režisérem Janem Horákem současný slovenský spisovatel Michal Hvorecký, který vycházel z novely Rudá jízda ruského autora Isaaka Babela. Premiéra se uskuteční 29. října 2024 ve 20 hodin.

Dílo Rudá jízda se odehrává v Rusku ve dvacátých letech minulého století. Babel podává svědectví o surovostech páchaných za jeho působení v První jízdní armádě během ruské občanské a polsko-sovětské války. Text vybízí k reflexi historické zkušenosti a dnešním divákům poodhaluje paralely mezi tehdejšími a současnými případy ruské agrese.

Babelovo příběhům plným násilí nechybí ani sentimentalita a krása – něco, co bývá označováno jako „ruská duše“. „Náš dialog s Babelovou Rudou jízdou vede skrze archetypální podobenství k ruským pohádkám, pro které je typická nebývalá krutost. Téma smrti, dominantní v ústní lidové slovesnosti, je všudypřítomné i v Babelově světě prvních Sovětů, stejně jako v tom dnešním, čelícím ruské agresi na Ukrajině,“ dodává k textu dramaturgyně inscenace Marcela Magdová.

Ohledávání ruské kultury není u režiséra Jana Horáka nahodilé, tématem se zabývá dlouhodobě. Zabít člověka je již druhou částí jeho „ruské trilogie”, navazuje tak na inscenaci Stařena, jež je na repertoáru SH od minulé divadelní sezóny. K opětovné spolupráci byla pozvána scénografka Lucie Sedláková a skladatelka Natálie Pleváková. V inscenaci vystoupí herci Jan Jankovský, Jiří Svoboda a herečky Karin Bílíková, Táňa Malíková a Natálie Řehořová. Komplexní dílo vybízí k širšímu zamyšlení nad otázkou, proč se historie neustále opakuje a lidé nejsou schopni se z ní nikterak poučit.

Michal Hvorecký, Jan Horák: Zabít člověka
autoři: Michal Hvorecký, Jan Horák
režie: Jan Horák
dramaturgie: Marcela Magdová
scéna: Lucie Sedláková
kostýmy: Madla Horáková Zelenková
hudba: Natálie Pleváková
světelný design: Václav Hruška
asistentka režie: Ludmila Zajíčková
výroba: Lucia Račková, Kateřina Haaseová
hrají: Karin Bílíková, Jan Jankovský, Táňa Malíková, Natálie Řehořová, Jiří Svoboda
premiéra: 29. října od 20 hodin
reprízy: 2. listopadu, 9. prosince 2024

https://studiohrdinu.cz/cs/production/umeni-zabit/.

Judistický zápas jako boj o holý život

Ve čtvrtek 17. října vstupuje do kin sportovně-politické drama Tatami – první film, který společně režírovali Izraelec (Guy Nattiv) a Íránka (Zar Amirová). Příběh hlavní hrdinky snímku, judistky Leily řešící životní dilema, je inspirovaný osudy skutečných sportovkyň, jež byly nebo jsou utlačovány íránskou vládou.

Íránská judistka Leila (Arienne Mandiová) a její trenérka Maryam (Zar Amirová) přijíždějí na mistrovství světa v judu v Tbilisi s odhodláním získat pro Írán zlatou medaili. V průběhu mistrovství však přichází z nejvyšších míst islámské republiky ultimátum: Leila musí předstírat zranění a prohrát, ještě než v poslední fázi turnaje narazí na izraelskou závodnici, jinak bude označena za zrádce národa. V sázce je svoboda její i její rodiny a Leila čelí životnímu rozhodnutí – má se podvolit íránskému režimu, jak ji zapřísahá její trenérka, anebo bojovat dál, o zlato? 

„Černobílý film o judu? Když mi to Honza Jílek poprvé navrhl, byla jsem hodně, hodně zdrženlivá. Ale jen do chvíle, kdy jsem ho uviděla. Doslova mi spadla čelist a pochopila jsem, že Tatami je film, který distribuovat prostě musíme. Jednak proto, že je to strhující sportovní drama, výborně napsané, zahrané i zrežírované, a jednak (a možná především) proto, že je sice fiktivní, ale autentickou zprávou o souboji autoritářství a osobní svobody, o volbách, k nimž jsou lidé zcela absurdně nuceni. A to nejen v Íránské islámské republice. Podobné (nejen sportovní) příběhy se vinou celou historií lidstva, opakují se na různých místech znovu a znovu a nám je ctí, že distribucí tohoto filmu můžeme alespoň nepatrným dílkem přispět k tomu, aby zazněly a abychom vůči nim byli ostražití,“ řekla o nové akvizici programová ředitelka AČFK Iva Hejlíčková.

Příběh hlavní hrdinky filmu Tatami je inspirován řadou íránských sportovkyň. Jednou z nich je Sadaf Chádemová, první íránská boxerka, která emigrovala do Francie, stala se bojovnicí za ženská práva a na filmu Tatami se podílela jako konzultantka. Dalšími hrdinkami jsou lezkyně po skalách Elnaz Rekabiová, která v roce 2022 soutěžila bez hidžábu a o jejíž osud od té doby panují obavy, a Kimía Alízadeová, která na olympijských hrách v Riu získala bronzovou medaili v taekwondu a v roce 2020 se rozhodla z Íránu uprchnout. 

„V minulých desetiletích udělala íránská vláda všechno, co bylo v jejích silách, aby zabránila vzájemnému setkávání Íránců a Izraelců na všech mezinárodních akcích. Přesto jsme našli cestu. Spojili jsme své síly dvě hodiny od Tel Avivu a Teheránu v gruzínském Tbilisi, abychom vyprávěli příběh odvážných íránských sportovců, kteří v touze po svobodě riskují životy. Doufáme, že jsme natočili film, který světu ukáže, že lidskost a partnerství vždycky zvítězí,“ řekli režiséři Guy Nattiv a Zar Amirová.

Film Tatami měl premiéru na MFF v Benátkách a nadšených ohlasů se mu dostalo i na dalších festivalech, včetně Art Filmu v Košicích a Letní filmové školy Uherské Hradiště. Ocenění si toto sportovní drama odvezlo kromě Benátek i z festivalů v Tokiu, Mnichově, Bruselu a naposled z festivalu Cinematik v Piešťanech, kde získalo cenu diváků.

Ohlasy

„Brilantní režie a herecké výkony. (…) Film je výhrou před i za kamerou.“ (Hollywood Reporter)

„Unikátní spolupráce mezi íránskou režisérkou a izraelským režisérem přetvořila prvotní přímočarý scénář v napínavé, stupňující se drama.“ (Screen Daily)

„Tatami funguje velmi dobře jako čisté sportovní drama, i bez dodatečného tlaku děsivé situace, do které se dostanou Leila a Maryam. (…) Chytlavá podívaná.“ (Variety)

„Mistrovské dílo.“ (Movieplayer)

„Fascinující napínák, jenž používá atraktivní prostředí bojového sportu k univerzálně sdělné výpovědi o brutálním manipulativním nátlaku politické moci, nezlomné lidské odvaze a nutnosti promptně řešit osudová dilemata.“ (Petr KlariN Klár, Divadelní noviny)

https://acfk.cz/film/tatami/

FB: https://www.facebook.com/asociaceceskychfilmovychklubu

www.acfk.cz

www.lfs.cz

KineDok slaví: 10 let s dokumentem

Letos už je to 10 let, co projekt alternativní distribuce KineDok přináší jedinečné dokumentární filmy na neobvyklá místa – do galerií, kaváren, lodí nebo třeba na zámky. Za dobu své existence vytvořil KineDok místo pro film, diskuzi a komunitu napříč Evropou. Pojďte si s námi připít a oslavit to už 17. 10. do pražské Čítárny Unijazz od 19:00. Vstup je zdarma!

Večer bude oslavou nejen úspěchů KineDoku, ale také příležitostí poděkovat filmařům, promítacím místům a fanouškům, kteří pomáhají budovat #KinoKdekoli. Večer také promítneme jeden z nejúspěšnějších filmů, který KineDok distribuoval – King Skate!

Film bude promítán v originálním českém znění s anglickými titulky. Zbytek večera proběhne v češtině.

KING SKATE (r. Šimon Šafránek, 2018, Česká republika, 79 min.)

Svezte se na vlně rychlého střihu a dobové hudby, poznejte dnešní padesátníky, kteří bývali těmi kluky, co skákali do výšek a krosili slalomy. Partu na prknech dohání žigulík VB a televizní komentátoři vyzdvihují toleranci vůči zábavě mladých: easy-going hodinka, kterou chceš vidět v partě, a rozhodně ne sám.

Více informací naleznete ve facebookové události.