STAVBA POVOLENA. CAMP SE NAČAS LOUČÍ S PRAGEROVÝMI KOSTKAMI.

Stavba povolena. CAMP se načas loučí s Pragerovými kostkami. Poslední měsíc nabídne retrospektivu výstav, umělecké intervence, recyklační dílny a Closing Party

Centrum architektury a městského plánování (CAMP) čeká nová kapitola. Červen bude posledním měsícem před plánovanou rekonstrukcí ikonických Pragerových kostek, která s sebou přinese dočasné uzavření stávajícího areálu a stěhování CAMPu a Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) na novou adresu. Než se tak ale stane, ožije areál v Emauzích programem Stavba povolena. Návštěvníci se mohou těšit na retrospektivní promítání vybraných výstav či na site-specific intervence patnácti předních českých umělců a umělkyň. Krištof Kintera, Erika Velická, Epos 257, Vladimir 518, Lenka Tyrpeklová a mnozí další svou tvorbou promění podobu CAMPu. Připraveny jsou také recyklační dílny, během nichž zájemci vdechnou materiálům z budovy druhý život. Celý program vyvrcholí 25. června velkolepou Closing Party s hudebním programem, gastronomickým doprovodem a světelnou instalací od studia Lunchmeat.

Areál Pragerových kostek projde již brzy rozsáhlou rekonstrukcí v duchu původní autorské vize Karla Pragera a Jiřího Kadeřábka, na jejímž rozpracování spolupracovali architekti ze studia IXA. Cílem plánovaných citlivých úprav je adaptovat tento soubor významných modernistických budov v sousedství kláštera Na Slovanech pro potřeby 21. století a plně rozvinout potenciál celého místa. Od července proto CAMP na nějakou dobu zhasne svůj pověstný neon a zahájí proces stěhování. Letní program budou tvořit oblíbené plavby lodí a další CAMP Tour. Zúčastnit se můžete i běhů Archirun Clubu a nově se s našimi kustody budete moci potkat na pravidelných CAMP Pointech, kde budou probíhat tematické diskuze o rozvoji Prahy. Nebudou chybět ani příměstské tábory. Od podzimu pak CAMP najdete již na nové lokaci.

„Pragerovy kostky čeká první rozsáhlejší oprava od jejich dokončení v roce 1973. Rekonstrukce je nezbytná, protože jejich stav neodpovídá současným nárokům na energetickou efektivitu, požární bezpečnost ani technické vybavení. Zároveň ale přináší i jedinečnou příležitost naplnit původní význam této výjimečné stavby a ještě více ji zpřístupnit veřejnosti. Záleží nám na tom, aby se celý areál stal živým a otevřeným místem, kde se lidé rádi potkávají. A přesně v tomto duchu chceme stávající éru v Emauzích i uzavřít,“ říká Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy.

Výstavy, které jste nestihli
Závěrečný program odstartoval 23. května retrospektivní audiovizuální smyčkou vybraných výstav, která bude k vidění do 7. června. Připomíná klíčové projekty zaměřené na budoucnost metropole (Pražské priority), rozvoj dopravy (Propojené město) či proměny krajiny (Město a řeka). Ohlíží se také za rozvojem velkých transformačních území, jako jsou Smíchovské a Žižkovské nádraží či Rohanský ostrov, ale i do nedávné historie skrze výstavy Architektura 58–89 nebo Asanace. Stranou nezůstává ani rekapitulace pražských stavebních úspěchů uplynulé dekády či spolupráce CAMPu se zahraničními osobnostmi – fotografem Iwanem Baanem (Prague Diary) a multimediálním umělcem Refikem Anadolem (Prague Dreams).

Umělecké intervence

Od 12. června ožije celý areál i výstavní prostory CAMPu site-specific uměleckými intervencemi, které do Pragerových kostek vnesou osobní příběhy a autorské rukopisy patnácti výrazných osobností české výtvarné a architektonické scény. Návštěvníci se mohou přijít podívat na tvorbu Davida Böhma a Jiřího Franty, Epose 257, Jana Fabiána, Krištofa Kintery, Tomáše Moravce, Benedikta Markela, Maxmiliána A. Mootze, Tomáše Staňka, Agáty Tiché, Lenky Tyrpeklové, Tomáše Svobody, Tima, Eriky Velické a Vladimira 518. Uměleckou transformaci bude možné sledovat v průběhu celého tvůrčího procesu, který bude finalizovat 25. června a k vidění bude až do neděle 28. června.

„Loučení s Pragerovými kostkami jsme pojali jako velkou oslavu celé naší první éry. Vracíme se k výstavám, které CAMP definovaly, dáváme materiálům z našich instalací druhý život a zveme lidi, aby s námi ještě jednou prožili areál v podobě, v jaké už ho nikdy nezažijí. Zároveň se ale už těšíme na novou kapitolu a návštěvníkům brzy představíme, kam se CAMP po dobu rekonstrukce přesune a co nás čeká dál,“ dodává Štěpán Bärtl, vedoucí Centra architektury a městského plánování.

Recyklační dílny
Červnový program doplní také recyklační dílny s mladými českými designéry Adamem Kvačkem, Matějem Coufalem a multimediální umělkyní Denisou Šváchovou, pro které je práce s použitými materiály přirozenou součástí tvorby. Během dílen se účastníci seznámí s možnostmi recyklace materiálů v architektuře a designu a sami si vyzkouší, jak dát starým materiálům nový život. Pod vedením Adama Kvačka si vyrobí stoličku a úložné boxy z vyřazených výstavních panelů. Matěj Coufal je naučí proměnit staré materiály v elegantní lampičku a s Denisou Švachovou si ušijí originální tašku z vysloužilých výstavních bannerů.


Closing Party

25. června se návštěvníci mohou těšit na celodenní Closing Party, v rámci níž se CAMP promění v živé otevřené hřiště plné hudby, umění, architektury a společných zážitků. Už od rána budou probíhat Archihrátky, během nichž děti prozkoumají areál Pragerových kostek a pomocí her, kreslení a společného stavění se naučí, jak recyklovat materiály a citlivě proměnit prostor kolem sebe. Během dne se budou moci návštěvníci v Bílém sále zapojit ke kolektivní intervenci STAVBA POVOLENA. Na programu nebude chybět ani komentovaná prohlídka výstavy intervencí s kurátorkou Denisou Václavovou, běžecký trénink Archirun Clubu, sítotisková dílna s Knedlo Zelo Wear a hudební program. Venkovní prostory Pragerových kostek se stanou pódiem hned několika interpretů a po setmění se rozzáří ambientní světelnou instalací od studia Lunchmeat. O gastronomický doprovod se postará Tamarind Tree, Le Pizze di Frankie a kavárna CAMPu s letními drinky a občerstvením.

Pro více informací k červnovému a letnímu programu sledujte praha.camp a sociální sítě CAMPu.

FESTIVAL ARENA SE STĚHUJE NA ŠTVANICI

Divadelní Štvanice: Festival ARENA se stěhuje na Štvanici. Program je téměř kompletní, vstupenky jsou již v prodeji

ARENA Divadla bratří Formanů, festival divadla, nového cirkusu, hudby a vizuální tvorby

Praha, 23. 4. 2026 – Festival ARENA Divadla bratří Formanů poprvé rozloží stany na ostrově Štvanice v Praze 7. Od 4. do 25. června diváky čeká divadlo, nový cirkus, výtvarné dílny i program pro děti. Kromě úspěšného Ptačího sněmu z dílny bratří Formanů představí i zahraniční umělce a výstavu Imaginárium. Loď Tajemství zůstává na svém stálém kotvišti na náplavce u Rašínova nábřeží. 

Ústředním představením letošního ročníku je Ptačí sněm Divadla bratří Formanů. Inscenace inspirovaná dílem perského mystika Faríduddína Attára po ročním turné po Francii a Belgii míří zpět do Prahy. Vedle Ptačího sněmu se vrací i osvědčení hosté. Francouzský vizuální umělec Boris Gibé, který diváky na ARENĚ roce 2018 ohromil s vystoupením odehrávajícím se v originálním prostoru tzv. sila, představí novou performanci Anatomie touhy. Soubor Les P’tits Bras přiveze představení s prvky westernového žánru Vent d’Ouest kombinující vzdušnou akrobacii s rodeem i cirkusem. 

„Štvanice je pro nás nový začátek i návrat domů zároveň. Hledali jsme místo, které by mělo svůj charakter a bylo otevřené, u řeky, s prostorem pro velké příběhy. Věřím, že festival na ostrově bude pro diváky skutečnou divadelní Štvanicí. Dobrodružstvím, kde uvidí nejen díla z dílny bratří Formanů, ale díky zahraničním představením se stanou součástí celé kočovné cirkusové pouti,“ popisuje výběr nového prostoru pro konání festivalu Petr Forman, umělecký ředitel festivalu. 

Ostrov však nabídne víc než jen divadlo. Součástí letošního ročníku je i oblíbená interaktivní výstava Imaginárium Divadla bratří Formanů a jejich přátel. Ta bude na Štvanici otevřena již před samotným zahájením festivalu, od 10. května. Na dvě desítky výtvarníků a spolupracovníků Divadla bratří Formanů zde v unikátní mobilní hale vytvoří instalaci plnou výtvarných objektů, loutek, důmyslných mechanismů, kouzelných scenérií, divadelních rekvizit, malovaných obrázků, fotografií, příběhů a her. Projekt propojující výtvarné umění, divadlo a řemeslo, zve malé i velké návštěvníky k radosti z objevování i ke společně strávenému času.

Festival každoročně překvapuje i mimo hlavní program. Letos divákům nabídne třeba spolek Snadně na dně s inscenací Alenka a za podpory Francouzského institutu v Praze i originální kočovné představení Le Grand Théâtre Mécanique od Compagnie de l’Échelle. Detailní program je k vidění na www.festivalarena.cz.   

„Skupinu EUC a festival ARENA spojují společné hodnoty – schopnost propojovat lidi a vytvářet prostředí, ve kterém se každý cítí dobře. Proto jsme generálním partnerem festivalu a toto partnerství dlouhodobě rozvíjíme. Vedle finanční podpory zajišťujeme také odborný zdravotnický dozor, kterým přispíváme k bezpečnému průběhu celé akce. Těší nás, že díky této spolupráci pomáháme na domácí scénu přivádět unikátní zahraniční projekty, které posouvají hranice uměleckých žánrů,“ říká Jan Blaško, předseda dozorčí rady zdravotnické skupiny EUC. 

Open air festival ARENA Divadla bratří Formanů

Open air festival ARENA založený Divadlem bratří Formanů se poprvé uskutečnil v roce 2017. Jeho vlajkovou lodí bylo nové představení z produkce bratří Formanů „DEADTOWN“. Režijní rukopis Matěje a Petra Formanových se však objevil v každém na festivalu realizovaném představení. 

ARENA je festivalem divadla, nového cirkusu, hudby a vizuální tvorby. Cílem festivalu je vytvořit další prostor v centru Prahy, který mohou návštěvníci využít ke kulturním zážitkům i k relaxaci. Festival se neopírá pouze o jeden svět nebo žánr. Vedle tzv. nového cirkusu si dává za cíl představit i jiné formy divadla, které odpovídají posunu doby a vzniku nových médií, potřebám tvůrců mladé generace i nárokům současného diváka.  

Více informací o festivalu naleznete na www.festivalARENA.cz a facebookovém profilu festivalu. 

Vstupenky na jednotlivá představení jsou v prodeji na portálu GOOUT. 

CIZÍ PŘÍBĚHY V DIVADLE UNGELT

Milena Steinmasslová a Štěpánka Ligas (dříve Fingerhutová) vstoupí poprvé na jeviště Ungeltu jako učitelka a její žačka ve slavném americkém psychologickém dramatu Cizí příběhy.

Oceňované drama od držitele Pulitzerovy ceny Donalda Marguliese pro Divadlo Ungelt přeložil Šimon Dominik, který se zároveň ujal i režie. Inscenace bude součástí programu nejen Kamenné scény, ale čeká ji i 5 repríz na Letní scéně na hradčanském Novém Světě.

Mistrovské americké drama
V mistrovsky napsaném dramatu, které zachycuje šest let proměnlivého vztahu učitelky tvůrčího psaní a její žačky, sledujeme jak vzestup začínající spisovatelky Lisy, tak sestup slavné spisovatelky Ruth. Oceňovaná hra byla v roce 1997 nominována na Pulitzerovu cenu (kterou na rozdíl od jiných cen nakonec nezískala). Od té doby měla po celém světě stovky produkcí. V České republice ji kupodivu uvedeme poprvé až teď. Ruth před Milenou Steinmasslovou hrály takové herečky jako například Helen Mirren nebo Uta Hagen. Dramatik Donald Margulies k tomu dodává: „Myslím, že Cizí příběhy procestovaly svět, protože jejich téma funguje napříč všemi kulturami. Mentory s jejich chráněnci potkáte všude.“

Dva herecké “ungeltí debuty”
Drama vycizelované do nejmenšího detailu autorem, který přes 30 let učí tvůrčí psaní na Yale University, je vybrané přímo Mileně Steinmasslové na tělo. “Hru o krásách i bolestech generační výměny jsem našel pro Milenu Steinmasslovou, a to i tak trochu díky ní. Ještě jako student jsem viděl v Divadle Na Prádle inscenaci Večeře s přáteli, v níž paní Steinmasslová hrála. Nadchla mě tak, že jsem okamžitě začal zkoumat tehdy pro mě neznámého dramatika, a narazil na Cizí příběhy,“ vysvětluje Pavel Ondruch. Ungelt si na Milenu Steinmasslovou myslel už dlouho – její širokospektrální umělecká osobnost skvěle navazuje na bardovskou tradici Ungeltu, které vévodí Alena Vránová, Jana Štěpánková, Hana Maciuchová, Petr Kostka čiFrantišek Němec. Mezi tato jména pasuje Milena Steinmasslová výborně, mnozí se dokonce diví, že v Ungeltu ještě nehrála a že role Ruth bude její “ungeltí debut”.

V první premiéře po oslavách 30. výročí Divadla Ungelt tak vzdáváme hold naší historii, a zároveň se díváme vpřed. V Ungeltu bude totiž debutovat i zástupkyně nejmladší herecké generace Štěpánka Ligas (dříve Fingerhutová), která po letech odešla z angažmá z Divadla v Dlouhé. Lisa je její první role na volné noze, takže v ní může krásně zužitkovat všechny své bohaté zkušenosti. Čeká ji oblouk od naivní fanynky, přes žákyni, přítelkyni, kolegyni až k – možná – zrádkyni… “Vztah Ruth a Lisy je sice vztah učitelky a studentky, ale zároveň je v přeneseném slova smyslu intenzivním vztahem matky a dcery; rodiče stárnou, zatímco děti rostou a nastupují na jejich místa… Je to opravdu nadčasový příběh,” říká o svých dvou postavách Donald Margulies.

Kdo má právo vyprávět váš příběh?
Proměnlivou dynamiku vztahu dvou spisovatelek pohání nejen profesní rivalita, ale také spor ohledně práva umělce na zpracování cizího životního příběhu. Má umělec právo využít osobní zkušenost druhého člověka pro vlastní tvorbu? Kde je morální hranice, je-li vůbec? A co když ji překročíme? Stačí jen, když změníte v příběhu jména? Je umělec zlodějem? „Šlo mi o vyváženou argumentaci. Sympatie publika se musí každou chvíli přelévat z jedné postavy na druhou. Diváci by si měli opakovat: ‚Ruth má pravdu. Teda ne, teď má zase pravdu Lisa.‘ Žádný padouch v této hře není,“ říká Donald Margulies.

New York devadesátých let
Cizí příběhy se odehrávají v devadesátých letech, což je skvělým výtvarným vodítkem pro kostýmy i scénu, jejichž autorkou je Petra Krčmářová. Atmosféru New Yorku devadesátých let navíc podtrhne původní hudba Emila Viklického, českého jazzového pianisty světového renomé. Emil Viklický nahrál hudbu spolu s Petrem Dvorským (kontrabas) a Štěpánem Markovičem (tenor saxofon) během jednoho dlouhého podzimního domácího jam session…

www.divadloungelt.cz

RADIO 1 SLAVÍ 35. NAROZENINY. VYSTOUPÍ JAMES K, GBCLIFFORD & TASYA.

Radio 1 slaví 35 let od zahájení svého vysílání a zve posluchače na narozeninový večer, který vzniká ve spolupráci s klubem MeetFactory. Oslava svébytného a nezařaditelného rádia, které už více než tři dekády drží jasný směr, nabídne na počest dalších let narušování kulturních konvencí večer přesahující běžný hudební program.

Večer povede newyorská multidisciplinární umělkyně james K, jejíž loňské album Friend (AD 93) strhlo všeobecné nadšení fanoušků i kritiky díky originálnímu propojení hypnotických dream-popových struktur a trip hopu s důrazem na silnou písničkovou formu. james K je zároveň rezidentkou rádia NTS a její resumé hudebních spoluprací čítá jména jako Yves Tumor, Beta Librae či Drew McDowall. V MeetFactory se představila v roce 2023 s deskou Random Girl ve své pražské koncertní premiéře a po třech letech se tak vrací na místo činu.

Součástí večera budou také selektorské a DJské sety zástupců vysílajících Radia 1.

„The third james K album, Friend, is remarkable enough as a piece of pop craftsmanship, but its real achievement is in how beautifully Krasner is able to chart a path from her private realm into our own. She distills the musical eclecticism of her earlier work into a crystalline interpretation of dream pop, using the surface blur and forward motion to keep weighty ideas in flight.“ — Pitchfork

★ instagram.com/___pet___
★ jameskmusic.bandcamp.com

Večer zahájí GbClifford & Tasya s pražskou premiérou audiovizuálního díla As if this breath were to be the last, které vypráví příběh o ztrátě a znovuobjevené naději – příběh o hledání cesty ven z bludného kruhu sebedestrukce a hlubin depresivní epizody.

Performance vznikla při příležitosti vydání alba Mock the world 2gether a poprvé byla představena na festivalu PAF.

Jak můžeme najít naději a upevnit půdu, na které stojíme? Jak můžeme uhasit smutek světa, ve kterém žijeme?

★ instagram.com/goodbyeclifford
★ instagram.com/tasya.jpeg
★ gbclifford.bandcamp.com

Vstupenky:
→ bit.ly/R1xMFjamesK
490 Kč v předprodeji
350 Kč pro studenty s ISICem
550 Kč na místě

FB událost:
→ https://www.facebook.com/events/891700910432819

VÝSLEDKY VÝROČNÍCH HITPARÁD ZA ROK 2025

ℹ️ Žebříčky výročních hitparád jsou sestaveny na základě týdenního hlasování posluchačů Radia 1.

🌍 Výroční Hitparáda 2025
📼 Mixcloud záznam
📊 Výsledky

🇨🇿/🇸🇰 Výroční Velká sedma 2025
📼 Mixcloud záznam
📊 Výsledky

🎁 Archiv výročních hitparád: https://www.radio1.cz/vyrocni-hitparady/

RUFUS MILLER SE 21. LEDNA PŘEDSTAVÍ V PALÁCI AKROPOLIS

Rufus Miller vyráží na české turné. 21. ledna se představí v pražském Paláci Akropolis.

Londýnský zpěvák, kytarista a autor Rufus Miller, který přináší na pódium syrový psych-alt-rock s intenzivní grungeovou energií odstartuje své české turné 21. ledna v Paláci Akropolis. Jeho power-trio tvoří: Rufus Miller (kytara, zpěv), Andy Thompson (basa) a Bob Kessels (bicí). Dalšími zastávkami v české tour bude například Brno, Ostrava, Tábor nebo Nové Město na Moravě.

Rufus nasbíral během šesti let angažmá v kapele Stinga cenné pódiové zkušenosti, které dnes proměňuje ve vlastní autorskou tvorbu a strhující koncerty. Ty začínají jemně a postupně vygradují do finále plného energie a emocí. Jeho hudba je zároveň intimní a surová, pojatá jako „terapie na pódiu”, která posluchače vtahuje do hloubky okamžiku. Pro fanoušky Nirvany nebo Pearl Jam představuje Rufus Miller autentický zážitek: naléhavý, pravdivý a úplně bez kompromisů.

„A brilliant song… full on therapy session. … Thisis blues atits most primal and raw.“ — Maximum Volume Music, 2022

Jako speciální host vystoupí zpěvačka Misty Miller „Písničkářka jihu“ Misty Miller je hudebnice z jižního Londýna, která na sebe poprvé upozornila svým stejnojmenným debutovým albem v roce 2011, kdy jí bylo teprve 16 let. Krátce poté podepsala smlouvu se společností Sony a vydala své druhé album TheWholeFamilyIsWorried. Tato zkušenost však byla náročná a přivedla ji k určité deziluzi z hudebního průmyslu. V roce 2019 se Misty vrátila k vystupování, s novou energií a chutí do tvorby. Začala vydávat hudbu nezávisle. Od té doby představila kazetu s 12 skladbami, tři EP a nejnověji svůj singl TooHeavy. Ačkoliv si vybrala cestu mimo hlavní proud, Misty zůstává respektovanou osobností ve své lokální hudební komunitě, známou svou autenticitou a neochvějným odhodláním vůči své tvorbě.

Večer odstartuje pražská kapela RottenHands složená z umělců pohybujících se v divadelním prostředí, společně vytváří autorskou hudbu ve stylu, který navazuje na estetiku filmové westernové hudby s přesahem do post rocku či post punku. Kapela vznikla z inspirace rozkresleným westernovým komixem. Fiktivní postavy příběhu se nenápadně podobají samotným členům kapely.

VSTUPENKY: https://goout.net/cs/rufus-miller%2Bsupport-rotten-hands%2Bspecial-guest-misty-miller/szfykby/

IVO POSPÍŠIL UVÁDÍ FILM PŘÍLIŠ POZDĚ ZEMŘÍT MLADÝ

Proč se film dostal na veřejnost až teď?

Už před jeho dokončením jsem měl jasno, že si ho nějaký čas nechám pro sebe a lidi, kteří budou vědět na co jdou. Bylo jasné, že jich nebude moc, ale budou to ti nejbližší. Proběhlo asi čtyřicet večerů po celém Česku s knihou, hudbou, filmem a povídáním. Byla to až dojemná setkání, opravdová krása. 

Nedávno, po třech letech, jsem získal pocit, že to stačilo. Domluvil jsem se s Davidem Havasem o dalším způsobu šíření a on na film přidal anglické titulky. Zdá se, že to klaplo. Film žije svým životem a lidi baví.

Znám knížku, a když jsem viděl film, krásně to do sebe zapadalo, nejlepší je asi znát obojí a vnímat to jako celek, že jo?

Myslím, že to tak bude. Film bez knihy je pro neznalce prostředí trochu náročný. Není klasicky popisný, jak je u dnešních dokumentů běžné – je v něm dost prostoru pro představy diváka. Kniha v orientaci určitě hodně pomůže. Mně samotného pohled tvůrců překvapil a otevřel dost nového.

Kolika kapelama jsi vlastně prošel? A vždycky jsi hrál na basu?

Nebylo jich moc, za padesát let jich bylo pět, když nepočítám dvě drobnosti. Ano, bylo to několik baskytar. Škoda, že jsem všechny předchozí chudé příbuzné poslal do světa, když z Londýna dorazil Fender Mustang. Neměl jsem ambice na další nástroje, ani na basu jsem nebyl velký virtuos. Do hry jsem dával energii, tlak, jednoduchost. To se hodilo za Ivanem Králem.

Můžeš trochu zavzpomínat na Ester Krumbachovou? Moc takovejch holek tady asi nebylo…

Poznal jsem jí už jako dost ostrou dámu, které jsi musel telefonem oznámit, že se blížíš, aby se dala do kupy. Dělala si, co sama chtěla, i když neměla na maso pro svou kočičí partu. Byla velmi hrdá, svobodná, chytřejší než chlapi kolem ní, kteří se v době jejího zákazu na ní vykašlali. Byla pro mne velkou školou, jak si uhlídat svojí osobní svobodu. Udělala mi jasno v mnoha věcech. Odešla jako jedna z prvních nejbližších bytostí, zůstalo velké prázdno. Postupně odešli další a další, dnes už vlastně téměř nikdo nezůstal. Není komu zavolat, jen je kolem sebe stále vidím. Snažím se jí i těm dalším nedělat ostudu, táhnout káru dál a pečovat o vzpomínky na ně.

Jakej ohlas má Vintage Cool. 

O ohlasu nedokáži říci nic, netuším, kolik éterových posluchačů ho slyší a je mi to vlastně jedno. Na Mixcloudu má pár fans v řádu stovek. Mám dojem, že dále pokračuji undergroundem, i když hraji nejvíc popovou hudbu padesátých a šedesátých let. 

Díky komunistické kulturní cenzuře u nás vznikla čtyřicetiletá díra přirozeného hudebního vývoje, kterou pár hudebních hledačů, často vnímaných jako „divní, problematičtí“, nemělo šanci zacelit. Oficiální umělci (spoluviníci) a s nimi národ přistoupili vědomě na státní diktát estrádního popu, oficiálně schváleného rocku, filmů a televizních seriálů “pro lidi“, kteří chtěli žít „normálně“ bez konfliktu. Kulturní průměr normalizace se stal masovou zkušeností a do dneška se předává z generace na generaci, jako „naše“ tradice, se silnou nostalgickou hodnotou a mladí to s radostí přebírají, aniž by přemýšleli o kontextu…Takže to, co s Dytush 60s pouštíme, lidé znají maximálně z novodobých remixů. Naše osvěta se jich jednou dotkne, pobaví, ale další vyhledávání je už příliš namáhavé a nepohodlné. Omlouvám se za odbočení, ale připadá mi důležité. 

Jak ses vlastně stal DJ, teda Tea Jay?

Byla to zajímavá a poučná změna v mém životě, situace, kdy se vám jeden svět boří a zároveň otevírá druhý. V jeden okamžik jsem přišel o dvacetiletý vztah, po sedmnácti letech o svůj obchod, byt a byl před operací rakoviny. Padesátka byla za mnou, musel jsem začít kompletně znova a znal jsem jenom hudbu, kterou jsem se naučil v obchodě. Už jsem nějaký čas chodil jako host k Jirkovi Šteflovi do Radia 1 v Londýnské, které jednou mělo dodat hudbu na den otevřených dveří bývalé restaurace Expo 58. Čapl jsem to a s pomocí Standy Zimy poprvé veřejně pouštěl mé oblíbené kompilace Ultra Lounge. Babičky si poklepávaly nožkou, řekl jsem si „správná cesta“. Ostrým startem byl záskok za kamaráda DJ Petr K z Radosti u příležitosti otevření řetězce samoobsluh na venkově. To už bylo vykročení do nového zaměstnání. 

Nechtěl jsem být spojovaný s DJ, nemíchal jsem moderní hudbu, jen jsem pouštěl dvouminutové písničky, kterým jsem věřil od svých čtrnácti. Vydal jsem se opačným směrem, k černým kořenům rock and rollu a stále jsem tím fascinovaný. Na hraní si nosím termosku s tea a občas hraju jako na čajích, kam chodila tancovat má matka. Tak vznikl Tea Jay Ivo.

A jak jsi našel Dytush?

Dytush 60s přišla sama, nebo mi jí poslal „Můj šéf“ co je nahoře? Nevím. Je to osmnáctiletá studentka děčínského gymplu (příbuzná mé ženy), kterou k zájmu o hudbu inspiroval David Bowie. Přijela si k nám půjčit desky, okouknout co se s hudbou dá dělat. Dost rychle pochopila možnosti a stala se mou hudební parťačkou a snad i následnicí. 

Je chytrá, citlivá, hodně čte, studuje hudbu, looks good a kupodivu, na rozdíl od předchozích pokusů, nemá žádný viditelný problém. Za půl roku udělala hodně práce, už má své samostatné gigy a v prosinci bude v radiu mým hostem. Navíc je prostředníkem mezi mnou a současným světem. Co víc si přát? 

INTERVIEW #000 ✫  Zdeněk Bělohlávek / Ivo Pospíšil

https://www.dytush60s.cz

https://www.teajayivo.cz

https://www.youtube.com/watch?v=TGEup-SOZFQ&t=674s

DALAJLÁMA 90 & HAVEL 89

Zahájení prodeje vstupenek na slavnostní večer dalajláma 90, Havel 89 – Pocta Jeho Svatosti dalajlámovi

Spolek Češi Tibet podporují, Knihovna Václava Havla a United Island oznamují zahájení prodeje vstupenek na mimořádný kulturní večer Dalai Lama 90, Havel 89 – Pocta Jeho Svatosti dalajlámovi, který se uskuteční 11. listopadu 2025 od 19:00 ve Vinohradském divadle v Praze.

Slavnostní večer bude věnován oslavě 90. narozenin Jeho Svatosti dalajlámy, připomenutí nedožitých 89. narozenin Václava Havla a tibetské kultuře.
Akce se koná pod záštitou prezidenta České republiky Petra Pavla, místopředsedkyně Senátu Jitky Seitlové a primátora hl. m. Prahy Bohuslava Svobody.
Účast potvrdil premiér Tibetské exilové vlády Penpa Tsering.
Večerem provedou Světlana Witovská a Oldřich Neumann.

Součástí programu bude slavnostní křest knihy Dalajláma a Havel – bojovníci za pravdu a lásku. Příběh výjimečného přátelství jako inspirace pro dnešní rozbouřený svět, která zachycuje hluboký vztah Václava Havla a Jeho Svatosti dalajlámy – dvou osobností, jejichž přátelství se stalo symbolem odvahy, lidskosti a duchovní síly spojující Tibet a Českou republiku.
Jeho Svatost dalajláma se akce osobně nezúčastní.

Vystoupí přední osobnosti české kulturní scény:
 🎤 Aneta Langerová a Jakub Zitko, David Koller, Rudy Linka, Ben Cristovao a Karol Komenda, Rudy Linka, Billy Barman, I Love You Honey Bunny, tibetský soubor White Yak a tibetský zpěvák Loten Namling.

Zakoupením vstupenky návštěvníci podpoří spolek Češi Tibet podporují, který je partnerskou organizací International Campaign for Tibet.
Spolek dlouhodobě monitoruje stav lidských práv, kulturních a náboženských svobod a životního prostředí v Tibetu a Číně, podporuje Jeho Svatost dalajlámu, Tibetskou exilovou vládu a Parlament v jejich úsilí o svobodný Tibet, zastává se vězňů svědomí a pořádá kulturní a osvětové projekty, které rozvíjejí přátelství mezi českým a tibetským národem.

🕊️ Večer Dalai Lama 90, Havel 89 bude oslavou svobody, přátelství a duchovního porozumění – hodnot, které oba muži po celý život zosobňovali.

Akci pořádá spolek Češi Tibet podporují, Knihovna Václava Havla a United Islands.

🎟️ Vstupenky jsou nyní v prodeji.
 Více informací a rezervace: https://connect.boomevents.org/cs/event-detail/dalajlama90-copy-0

ARCHITEKTKY, IKONICKÉ STAVBY I MĚSTA BUDOUCNOSTI NA FESTIVALU FILM A ARCHITEKTURA

Čtrnáctý ročník mezinárodního festivalu Film a architektura, který se uskuteční od středy 1. do pondělí 6. října 2025, se zaměří na osobnosti a stavby, jejichž význam bývá často přehlížen, ať už kvůli genderu, době nebo kolektivní paměti. Letošní program nabídne intenzivní a často velmi osobní filmové portréty architektek, designérek, teoretiček i aktivistek, stejně jako dokumenty o inovativních přístupech v architektuře a udržitelnosti rozvoje měst. „Vedle zajímavých osobností a silných příběhů se pravidelně snažíme upozorňovat na společenské, ekologické i technologické otázky, kterým musí architektura čelit,“ doplňuje Václav Ševčík, kurátor festivalu Film a architektura.

Unikátní přehlídka filmů o architektuře, designu, umění a tvorbě měst zve na tři desítky dokumentárních i hraných snímků rozdělených do několika tematických sekcí. Sekce Ta architektura nabídne inspirativní portréty žen, které si musely vybojovat své místo v mužském světě. Sekce Přehlíženy/i připomene stavby, autorky a autory, kteří zůstali v pozadí. Otázkám budoucnosti architektury a inovacím, od plovoucích měst po recyklaci materiálů, se bude věnovat tematický blok A co dál?. Tradiční programová linie Inspirace, připravená hostující kurátorkou Mercedes Sader, nabídne vizuálně poutavé eseje o architektuře Latinské Ameriky, od unikátních cihlových konstrukcí po modernistické domy a památky. Sader v Praze osobně uvede svůj snímek o světoznámém sochaři Pablu Atchugarrym.

Festival se koná v Praze, Brně, Čelákovicích, České Skalici, Hodoníně, Humpolci, Lanškrouně, Olomouci, Opavě, Ostravě, Pardubicích, Táboře, Ústí nad Labem, Vysokém Mýtě a ve Zlíně. Vybrané projekce doplní besedy s tvůrkyněmi a tvůrci filmů nebo odbornicemi a odborníky na dané téma. Diváctvo se může těšit i na cyklus Mentální hygiena Aleše Stuchlého na téma filmové architektury nebo koncert hudebnice a audiovizuální umělkyně Johuš Matuš.


Kompletní program je k dispozici na webových stránkách www.filmarchitektura.cz.

Festival zahájí německý dokument Ženy Bauhausu, pocta zapomenutým ženám slavné školy, jejíž dějiny jsou spojovány především s muži. Snímek, který v Praze uvede režisérka Susanne Radelhof, odhaluje neviditelný, ale zásadní vliv designérek a architektek. V největší slávě Bauhausu musely tvrdě bojovat o své místo, navzdory tomu, že často přicházely s těmi nejodvážnějšími nápady. Sekce Ta architektura nabídne i další inspirativní příběhy. Představí také izraelskou architektku Adu Karmi-Melamede v intimním portrétu Ada – My Mother the Architect, natočeném její dcerou Yael, který zachycuje kariéru autorky ikonických staveb i její hledání rovnováhy mezi profesí a mateřstvím. Festival připomene i českou architektku Helenu Jiskrovou, která si po emigraci znovu vybudovala svou kariéru v Nizozemsku. V Praze projekci snímku Jiskrovka uvedou režisérky Barbora Šimonová a Markéta Mráčková i sama protagonistka filmu. Návštěvníci festivalu se budou moci seznámit i s průkopnicí tropického modernismu na Srí Lance Minnette De Silvou v dokumentu Is this an architectural documentary?. Film Rabble Rousers: Frances Goldin and the Fight for Cooper Square pak sleduje neuvěřitelný příběh aktivistky a pracující matky, která přes půl století bojovala o záchranu své čtvrti v srdci Manhattanu proti developerské mašinerii.

Každoročně festival upozorňuje na osobnosti či stavby, které neprávem zůstávají v pozadí, i když si zaslouží větší pozornost. V letošním roce jim věnuje sekci Přehlíženy/i.Uvede portrét španělského architekta Enrica Mirallese, autora ikonických staveb, který zemřel v pouhých 45 letech. Projekci filmu Miralles v Praze a Brně uvede režisérka Maria Mauti. Dále přehlídka připomene významného nizozemského designéra Gerrita Rietvelda a jeho dům z roku 1924, zapsaný na seznamu světového dědictví UNESCO, který vytvořil společně s mecenáškou Truus Schröder-Schräderovou. Snímek Power in Our Hands představí uměleckou rezidenci Tetterode v Amsterdamu, která vznikla před 40 lety díky aktivitě tamních umělců v bývalé slévárně. Film, který nahlíží do minulosti i budoucnosti komunity a samotné budovy, osobně uvede režisér Onur Can Tepe. Surrealistická komedie Universal Language zobrazuje absurdní městskou odyseu v brutalistních kulisách, která bodovala na mezinárodních festivalech v Cannes, Torontu i New Yorku a probojovala se na oscarový shortlist. Po projekci bude následovat Mentální hygiena Aleše Stuchlého s production designérkou filmu Louisou Schabas. V české distribuční premiéře bude uveden osobní snímek Vtáčnik zachycující proměny života obyvatel i ptáků na malém kopci u Bratislavy v důsledku rozsáhlého developerského projektu. Film propojuje archivní záběry z dětství autorky se současným děním a ptačí perspektivou. Projekci v Praze a Brně uvede režisérka Eva Križková.

Sekce A co dál? se ptá na budoucnost architektury a její schopnost reagovat na technické, ekologické i společenské výzvy. Zbytky budoucnosti dokumentuje vizionářské studio LOT-EK, které jako jedno z prvních začalo přetvářet přepravní kontejnery na školy, galerie či domy, a otevírá debatu o regeneraci a obnově moderního prostředí. Pražské projekce se zúčastní architekti a protagonisté filmu Ada Tolla a Giuseppe Lignano. Dokument Beyond Eternity zkoumá architekturu v kontextu klimatických změn, nedostatku zdrojů a cirkulární ekonomiky a nabádá k zamyšlení nad tím, kam svět a architektura směřují. Inovativní plovoucí města jako konkrétní řešení stoupající hladiny oceánů a harmonického soužití s vodním prostředím nabídne snímek Is Our Future on Water?. Série krátkých filmů Transmutation sleduje cirkulaci stavebních materiálů a jejich recyklaci, ukazující dopady průmyslu na krajinu a možnosti udržitelného přístupu k hmotě.

Programovou linii Inspirace v letošním roce připravila uruguayská režisérka, producentka a zakladatelka uruguayského festivalu ARCA, který se stejně jako Film a architektura věnuje filmům o umění,Mercedes Sader. Nabízí filmy, které ukazují, jak architektura formuje životy lidí a připomínají krásu a hodnotu míst, která se často vytrácejí. Dokumentární esej The Ariston zkoumá osud hotelu navrženého Marcelem Breuerem a proměny ideálů modernismu. Uruguayský film Unforgettable Montevideo pak mapuje, jak proměny města ovlivňují uchovávání jeho architektonického dědictví a historické paměti. Další projekce uvede rytmicky sestříhanou filmovou prohlídku Dieste, která ukazuje unikátní a odvážné cihlové konstrukce uruguayského inženýra a architekta Eladia Dieste.

Blok krátkých filmů studentů, absolventů filmových škol či nezávislých filmařů má letos název Domov bez zdí a ukazuje, že dům není jen stavba, ale odraz paměti, identity a hledání místa v prostoru. Od modernistických vil přes opuštěné ruiny po betonové monumenty sledují, jak architektura formuje naše životy, vzpomínky i vztahy. Každý snímek nabízí osobní pohled na prostor, kde se prolíná historie, kreativita a hledání svobody. V premiéře bude mimo jiné uveden film Raumschiff Enterprise z produkce pořádajícího spolku Kruh, jehož autorkou je letošní držitelka Českého lva, režisérka Greta Stocklassa. Snímek je poetickým portrétem ikonické budovy českého velvyslanectví v Berlíně od manželů Machoninových.

Spolu s filmovým festivalem proběhne od čtvrtka 2. do úterý 7. října v pořadí 15. ročník celorepublikového festivalu Den architektury, který v letošním roce nese podtitul Ta architektura a bude věnován ženské perspektivě. Přinese stovky procházek, exkurzí, přednášek i workshopů po celé České republice. Představí realizace a práci aktivních tuzemských architektek mladé a střední generace, téměř zapomenutých „matadorek“ i významných dam české architektury. Festival nabízí široké veřejnosti možnost nahlédnout na své okolí nevšední optikou pod vedením architektů a architektek a dalších odborníků a odbornic z oboru, kteří jim přiblíží zajímavosti z jejich čtvrti, bydliště i širšího okolí. Den architektury se nevěnuje jen architektuře a tvorbě měst, ale i širším souvislostem vzniku každého domu, parku, konkrétního místa či města.

Za oběma festivaly stojí spolek KRUH, který je již 25 let významným propagátorem jak tuzemské, tak světové architektury u nás.


Festival Film a architektura je jediným mezinárodním filmovým festivalem zaměřeným na architekturu, umění a tvorbu měst u nás. Každoročně nabízí převážně v české premiéře pestrou kolekci snímků, které se vedle architektury věnují i výtvarnému umění. Podněcuje diskuze o architektuře a urbanismu prostřednictvím projekcí autorských dokumentů, inovativních, experimentálních i hraných filmů. Přispívá k debatám napříč architekturou, politikou a veřejností o podobě, potřebách a proměnách měst nezbytných pro další rozvoj naší společnosti a díky vstřícnosti filmového média oslovuje nejširší publikum.

Odkazy:
web: www.filmarchitektura.cz
Facebook: www.facebook.com/filmarchitektura
Instagram: www.instagram.com/filmarchitektura/

PREOCCUPATIONS SE VRACÍ DO PRAHY

Post-punkový nářez v Paláci Akropolis! Kanadští Preoccupations se 26. září vrací do Prahy.

Hudební série woodoo spolu s Landmine Alert s hrdostí přivádí zpět do Prahy jednu z nejvýraznějších post-punkových kapel současnosti. Kanadští Preoccupations se v pátek 26. září vrací s novým albem ILL AT EASE – nové písně, staré dobré smýšlení o světě, který se hroutí a my s ním. Doprovodí je staří známí z pražské formace Vellocet Roll, kteří otevřou večer v Paláci Akropolis.

Po třinácti letech na scéně, stovkách koncertů a několika oceňovaných albech se Preoccupations stále vyvíjejí a posouvají svůj zvuk dál. Ill at Ease je pátou studiovou nahrávkou kapely a zároveň jejich první deskou vydanou u labelu Born Losers Records. Přináší ještě hlubší ponor do temných, atmosférických zvukových krajin, odkazujících na britpop, post-punk i experimentální elektroniku. Singl „Bastards“ nese syrovou, naléhavou energii, zatímco titulní skladba „Ill at Ease“ spojuje vrstvené melodie s drásavými texty o úzkosti a odcizení. Naživo tato kapela ztělesňuje intenzitu, energii a podmanivou atmosféru. Žádná pompézní slova, jen kapela, co přijede dělat to, co umí nejlíp – hrát tak, aby se chvíli zdálo, že nic jiného na světě neexistuje.

Večer v Paláci Akropolis otevře pražská postpunková kapela Vellocet Roll. vydala v roce 2019 u Theremin Records své debutové album A Man Asleep, které mu dodalo nezaměnitelný, špinavý zvuk. Pětičlenná živá sestava vytváří zvukovou koláž plnou psychedelie, mlhavých kytar mísících se s neurotickými povrchy saxofonu. Na albu A Land Ridden by Darkness (Full Moon Forum, 2021) kapela doplňuje svůj hutný energický zvuk nečekaně svůdnými free jazzovými pasážemi, které rozvíjejí na svém zatím posledním EP Halcyon Days, kde se poprvé rozhodli použít české texty. V současné době kapela pracuje na svém třetím dlouhohrajícím albu, zvukové koláži bez hudebních hranic.

woodoo x Landmine Alert: Preoccupations + Vellocet Roll

pá 26. 9. / 19:30 / Palác Akropolis

Vstupenky: https://goout.net/cs/woodoo-x-landmine-alert-preoccupations%2Bvellocet-roll/szyrdsx/

reklama