FAMU SLAVÍ 75. VÝROČÍ VZNIKU SPUŠTĚNÍM VLASTNÍHO FILMOVÉHO PORTÁLU

Pražská FAMU spustila, jako první filmová škola v Evropě, vlastní VOD platformu nazvanou FAMU Films, kde zpřístupnila veřejnosti filmy svých absolventů a studentů od počátku vzniku po současnost. Stalo se tak u příležitosti 75. výročí od založení školy. V nejvyšší kvalitě a na jednom místě na www.famufilms.cz je možné zhlédnout studentské či absolventské snímky tvůrců, jako jsou Věra Chytilová, Jan Němec, Jan Svěrák, Jan Hřebejk, Helena Třeštíková nebo Jan Prušinovský. FAMU Films nabízí i nejaktuálnější filmy, mezi nimi studentským Oscarem oceněnou Dceru nebo krátké snímky Rudé boty (uvedeno na festivalu v Cannes) či Příběh hrůzostrašné Eliz, oba právě nominované na Ceny filmové kritiky a na Českého lva. Trailer k portálu FAMU Films zde: https://youtu.be/UQApFVP4pcg

„Studentské filmy z FAMU, v zahraničí často oceňované, se k divákům mnohdy dostávají obtížně. FAMU Films nabízí možnost prezentace filmařů a jejich tvorby směrem k veřejnosti, pedagogům či uchazečům o studium. Postupně budeme přidávat snímky veškerých studentů a profilovat se jako další distribuční kanál,“ říká Alexandra Hroncová, vedoucí distribučního oddělení FAMU a autorka koncepce filmového portálu, na jehož realizaci se podíleli také studující několika kateder. FAMU je jednou z významných institucí v rámci české audiovize, co do počtu jsou její filmy nejvíce zastoupené a oceňované i na mezinárodních festivalech, statisticky je tak nejúspěšnějším filmovým producentem v České republice. Od počátku je FAMU otevřená i studentům ze zahraničí, vystudovali ji například světově proslulí režiséři Agniezska Holland nebo Emir Kusturica. Tři čeští absolventi Miloš Forman, Jiří Menzel a Jan Svěrák získali Oscara. Rozvoj online distribuce, digitalizace a zpřístupňovaní starších snímků, a to například i z 60. až 70. let, je tak logickým trendem ve vývoji této filmové školy, která vstoupila do 75. roku existence.

FAMU Films představuje nejen studentské filmy napříč žánrovým spektrem od hraných filmů přes dokumenty a animaci po experimentální filmy, ale nabízí i videa shrnující principy studia, v nichž vystupují například Petr Jarchovský, pedagog katedry scenáristiky a dramaturgie, nebo vedoucí katedry režie Bohdan Sláma. V současné době portál nabízí více než 200 filmů, mezi nimi například snímky členů divadla Sklep, jako jsou Tomáš Vorel, Ondřej Trojan nebo Milan Šteindler, přes rané snímky Věry Chytilové či Drahomíry Vihanové, ale i Karla Vachka, Karla Kachyni, Filipa Renče, Juraje Jakubiska, Jiřího Menzela, Dušana Kleina či Vojtěcha Jasného. Nechybí ani snímky zahraničních absolventů, škála filmů sahá až k současné generaci tvůrců, jejímiž zástupci zde jsou například Olmo Omerzu, Jakub Jirásek, Terézia Halamová, Kateř Tureček, David Semler, Nora Štrbová, Kateřina Karhánková, Eliška Cílková či Adam Martinec. Některé z filmů, jako například studentské snímky Heleny Třeštíkové, budou k vidění historicky zcela poprvé. K vidění zde budou i snímky Ještě nespíš? Davida Paynea a Postup práce Luna Sevnika aktuálně nominované v rámci Českého lva na Cenu Magnesia za nejlepší studentský film. Už v tomto roce FAMU Films nabídne tematické filmové kolekce, a to například k výročím jednotlivých osobností či kurátorské výběry od tuzemských osobností z filmového průmyslu. Nyní je portál přístupný jen divákům v České republice s českým obsahem a s možností zapnutí anglických titulků, v budoucnu bude spuštěna anglická verze. Předplatné lze zvolit buď ve výši 80 korun za měsíc nebo 800 korun za rok, poplatek zahrnuje náklady na digitalizaci a licence k uveřejněným dílům a další náklady spojené s autorskými právy.

Existenci a rozvoj jedinečného evropského VOD portálu zaměřeného na studentskou tvorbu lze podpořit v rámci donátorství a stát se tak členem klubu I Love FAMU Films. Součástí členství může být předplatné zdarma, čestná vstupenka na FAMU Fest či přehlídku FAMU v kině a další.

„Portál FAMU Films je součástí strategie otevřenosti školy vůči kulturní obci i celé společnosti, díky němuž můžeme ukázat veřejnosti tvorbu našich talentovaných studujících a jim zároveň umožnit širší a odlišnou reflexi jejich děl,“ poznamenává děkanka FAMU Andrea Slováková. 

FAMU má v současné době dvanáct kateder, jako poslední byla otevřena v tomto akademickém roce katedra herního designu, jejíž tvorba bude také umísťována na FAMU Films. Současnou děkankou je Andrea Slováková, v pořadí dvacátá první děkanka a historicky první žena ve vedení fakulty. Mezi její hlavní priority patří propojování studujících se současnou světovou kinematografií. V rámci mentoringového programu tak od léta 2020 fakultu navštívily oceňované osobnosti světového filmu: režiséři Albert Serra (Smrt Ludvíka XIV., Honor de cavalleria), Carlos Reygadas (Naše doba, Post Tenebras Lux), Yorgos Lanthimos (Humr, Favoritka), Pedro Costa (Vitalina Varela, Mládí vpřed), Béla Tarr (Turínský kůň, Muž z Londýna) či kameraman Rodrigo Prieto (Vlk z Wallstreet, Zkrocená hora).

Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze (FAMU) byla založena 28. listopadu 1946, vedle DAMU a HAMU je jednou ze tří fakult Akademie múzických umění. Aktuálně na FAMU studuje 435 českých a 94 zahraničních studentek a studentů. Za 75 let existence chodbami prošly tisíce studujících z více než sedmdesáti zemí světa. Portál FAMU Films vznikl za podpory Ministerstva kultury České republiky.

VÝSLEDKY CELOROČNÍCH HITPARÁD 2021

Archiv výsledků výročních hitparád Radia 1 ke stažení v PDF nalezne zde: https://www.radio1.cz/vyrocni-hitparady/

Záznamy výročních hitparád 2021

Spotify playlisty

KRITIKA BUDOUCNOSTI

Za projektem Kritika budoucnosti stojí zkušení a známí popularizátoři vědy: youtubeři Martin Rota a Patrik Kořenář. V pořadu zaujímají polohy rivalů, kteří se v myšlenkách, ale někdy i fyzicky, vydávají zkoumat témata, která budou pro vývoj lidstva v následujících letech klíčová. Kryptoměny, obnovitelné energie, umělá inteligence, roboti, biohacking, města zítřka. To jsou jen některá z témat, kterými se Martin a Patrik v Kritice budoucnosti věnují. Vždy s humorem a za pomoci hostů, specializujících se na danou problematiku.

www.ceskatelevize.cz/porady/13653726092-kritika-budoucnosti/

AUDIOWALK

Detektivní audiowalk Divadla LETÍ provede diváky po ostrově Štvanice!

Divadlo LETÍ připravilo pro diváky, kteří si prozatím netroufají navštívit klasická divadelní představení, zcela bezkontaktní procházku po pražském ostrově Štvanice. Z pera Davida Košťáka vzešel detektivní audiowalk Divoká Štvanice, který je možné si zahrát v jakoukoliv denní či noční dobu. Interaktivní hrou, v níž se diváci stanou detektivy, je mimo jiné provede charismatický hlas Martina Fingera. Slavnostní spuštění audiowalku se uskuteční 7.listopadu v 15:00 v kavárně Divadla VILA Štvanice.

V době, kdy bylo znemožněno divadlům hrát v klasickém režimu, Divadlo Letí nezahálelo a vyměnilo divadelní prkna za venkovní prostory své domovské scény. Na ostrově Štvanice vznikl audiowalk Divoká Štvanice, který diváky provede po celém ostrově a umožní jim ovlivnit konec celého příběhu.
„Téměř roční odmlka přiměla divadla hledat nové cesty, jak oslovit své diváky. Divadlo LETÍ, které se pravidelně věnuje překračování hranic klasických divadelních forem, se krom online série Homeoffice LETÍ pustilo do přípravy dnes již oblíbeného formátu audiowalku. Genius loci pražského ostrova Štvanice inspiroval autora Davida Košťáka k napsání detektivnímu příběhu, v němž si hlavní roli detektiva zahraje sám divák/posluchač. Jeho průvodcem je navíc, vedle řady stálých hereckých spolupracovníků, charismatický Martin Finger. Věříme, že detektivní pátrání po zmizelém klientovi psychiatrického sanatoria Divoká Štvanice přiláká své posluchače i v situaci, kdy divadla postupně začínají opět hrát,” vysvětluje dramaturgyně Marie Špalová.

Příběh ze sanatoria, které se pro bývalé lovce stane útočištěm, napsal pro Divadlo LETÍ jeden z kmenových dramaturgů David Košťák. Inspiraci hledal mimo jiné i v klasických počítačových adventurách. “Vždycky jsem měl slabost pro tradiční počítačové „klikací“ adventury. Divoká Štvanice mi umožnila zkušenost s nimi přenést do psaní pro divadlo. Chtěl jsem účastníkům audiowalku zprostředkovat podobný zážitek, který má hráč při odkrývání těchto klasických příběhů. A ostrov Štvanice – jeho prostředí a zajímavá minulost – se přímo nabízí k tomu, aby se stal dějištěm steampunkového detektivního příběhu, v němž se odkrývá, kdo je lovec a kdo kořist.”

Své hlasy pro postavy audiowalku propůjčili Martin Finger, Jiří Böhm, Natália Drabiščáková, Richard Fiala, Marek Frňka, Ivana Hessová, Dušan Sitek, Pavol Smolárik, Milada Vyhnálková. Na diváky čeká devět zastavení, která jsou rozmístěna po celém ostrově a dávají jim indicie, které napomáhají k vyřešení celého případu. Webovou aplikaci pro Divadlo LETÍ vyvinul Tomáš Mládek a o její grafické zpracování se zasloužila mladá scénografka Alžběta Uhlíková, která společně se svářečskou dílnou Kotelna, sídlící na ostrově Štvanice, vytvořila i jednotlivá zastavení. Podmanivou atmosféru audiostop dokresluje hudba oceňovaného skladatele Ivana Achera. Všichni tvůrci dokázali dodat celému projektu charakteristické znaky steampunku, což byl i záměr autora příběhu Davida Košťáka.

___________________________________________________

Audiowalk Divoká Štvanice

Jsi kořist nebo lovec? Detektivní pátrání po audio stopách zločinu!

Divoká Štvanice – záhadné sanatorium sloužící jako útočiště lovců, kteří se postupem času stali kořistí společnosti. Doktor Dietrich Stefan u rezidentů svého hájemství zkoumá přirozené sklony člověka k lovu a násilí jako takovému. Netradiční skupinová terapie je však narušena zmizením jednoho z účastníků. Na ostrov Štvanice přichází detektiv, aby podivuhodný případ týkající se potřeby člověka stanout na vrcholu potravního řetězce, vyšetřil.

Audiowalk inspirovaný klasikami detektivního žánru a strukturou příběhových počítačových her. Staňte se detektivem a vyřešte záhadu na ostrově Štvanice!

Příběhem, který si můžete zahrát v jakoukoliv denní i noční dobu, vás provede naše webová aplikace – www.audiowalk-leti.cz. Místo lovecké pušky si dobijte baterku svého chytrého telefonu! Vznik hry podpořila Nadace český literární fond.

Autor: David Košťák
Režie: Martina Schlegelová
Dramaturgie: Marie Špalová
Výtvarné řešení: Alžběta Uhlíková
Hudba: Ivan Acher
Zvuk: Jan Sedláček
Technologické řešení: Tomáš Mládek
Hrají:
Martin Finger
Jiří Böhm
Natália Drabiščáková
Richard Fiala
Marek Frňka
Ivana Hessová
Dušan Sitek
Pavol Smolárik
Milada Vyhnálková

Více informací:
Denisa Chuchlová
Produkce a PR
denisa@divadlo-leti.cz
776731571

www.divadlo-leti.cz
FB: Divadlo LETÍ
Instagram: divadloleti

FESTIVAL FRANCOUZSKÉHO FILMU

PROGRAM 24. FESTIVALU FRANCOUZSKÉHO FILMU

24. ročník Festivalu francouzského filmu se tradičně koná koncem listopadu. V Praze se na francouzské filmy můžete vydat od 18. do 24. listopadu do Kina 35 Francouzského institutu, do Lucerny, Světozoru a Edison Filmhubu. Festival se současně koná také v Brně, Český Budějovicích, Hradci Králové a Ostravě.

Zpravodajství z Festivalu francouzského filmu a výtečnou kávu za speciální cenu vám přináší Bageterie Boulevard.

24. Festival francouzského filmu bude slavnostně zahájen ve čtvrtek 18. 11. 2021 v kině Lucerna předpremiérou filmu Hlas lásky. Hudební snímek inspirovaný životními osudy kanadské zpěvačky Céline Dion zahájí festival ve všech festivalových městech.

Kultovní film Jean-Luca Godarda Bláznivý PetříčekJean-Paulem Belmondem zahájí festival již odpoledne v kině Světozor a večerní projekce bude patřit předpremiéře snímku Jacquese Audiarda Paříž 13. obvod. Edison Filmhub uvede jako první film Milenci režisérky Nicole Garcia a následně připomene poslední film Costy Gavrase Dospělí v místnosti.

Francouzský institut v Praze připravil zahájení festivalu pro veřejnost v Kině 35 projekcí filmu Hlas lásky herečky a režisérky Valérie Lemercier.

Festival francouzského filmu uvede 49 filmů během 151 projekcí.

Předpremiéry

Výběr předpremiérových titulů nabízí 9 celovečerních filmů, které uvádí festival v Praze i v regionech:

– Hudební snímek inspirovaný životními osudy kanadské zpěvačky Céline Dion Hlas lásky. Hlavní roli zpěvačky Aline ztvárnila oblíbená francouzská herečka Valérie Lemercier, která je autorkou scénáře i režisérkou tohoto snímku. Film měl svou premiéru na letošním festivalu v Cannes. Film do kin uvede dne 18. 11. 2021 společnost Bioscop.

Nejnovější film významného francouzského režiséra Jacquese Audiarda Paříž, 13. obvod, je sondou do života dnešních třicátníků, kterou doprovází dynamická hudba francouzského vizionáře elektronické hudby Roneho. Černobílý snímek nositele několika Césarů soutěžil o letošní Zlatou palmu v Cannes. Aerofilms film promítá od 18. 11. 2021.

– Mezi předpremiérami zazáří také francouzsko-český animovaný film Přes hranici režisérky Florence Miailhe. Celovečerní snímek vytvořený netradiční technikou animované malby na skle získal Zvláštní uznání poroty na letošním festivalu animovaného filmu v Annecy a vypráví nevšední příběh o cestě za svobodou a nadějí. Diváci se na snímek mohou do kin vydat od 25. 11. 2021 díky společnosti Pilot Film.

– Psychologická kriminálka Milenci byla uvedená v oficiální soutěži na festivalu v Benátkách v roce 2020. Režisérka Nicole Garcia zde poutavým způsobem zpracovala téma milostného trojúhelníku. Protagonisty tohoto snímku s prvky filmu noir jsou Stacy Martin, Pierre Niney a Benoît Magimel. Distribuční společnost Film Europe film uvádí do kin 25. 11. 2021.

– Příběh odehrávající se v roce 1899 s názvem Anarchisti natočil režisér Elie Wajeman. Policista Jean Albertini v podání herce Tahara Rahima byl velitelem vybrán, aby v utajení pronikl mezi anarchisty. Anarchisty do českých kin uvede společnost Film Europe dne 25. 11. 2021.

Hlavním hrdinou komedie Machr na 30 dnů je nemotorný mladý policista Rayane, jehož život změní mylná diagnóza lékaře, která roztočí kolo bláznivých zážitků. Režie, scénář a hlavní role: Tarek Boudali. Snímek vstupuje do kin se společností Mirius FD dne 25. 11. 2021.

– Do prostředí pařížského módního salónu Dior přenese diváky film režisérky Sylvie Ohayon Haute CoutureNatalie Baye v hlavní roli. Čeští diváci tento film uvidí v kinech od 13. 1. 2022 díky společnosti Bohemia Motion Picture.

– Festival nabídne také adaptaci prózy Philippa Rotha Milostné rozmluvy. Pod názvem Podvod ji na filmové plátno přenesl režisér Arnaud Deplechin a do hlavní role spisovatele Philipa obsadil Denise Podalydèse, v roli Philipovy milenky se představí Léa Seydoux. Podvod bude na plátnech kin od března 2022 v distribuci Film Europe.

– V březnu 2022 společnost Film Europe uvede také snímek z atraktivního prostředí sportovní gymnastiky s názvem Olga v režii Elie Grappe. Kvůli větší autenticitě obsadil režisér do hlavní role i do některých vedlejších rolí dalších gymnastek neherečky.

Oficiální sekce festivalu   

         Pražská část přehlídky nabídne v soutěžní sekci osm filmů, které nebyly dosud zakoupeny do české kinodistribuce a které budou soutěžit o cenu TV5MONDE. Diváci se tak mohou těšit například na životopisný snímek De Gaulle, Milostné historky Emmanuela Moureta či na nejnovější film Tonyho Gatlifa Tom Medina uvedený letos v Cannes.

         Fokus věnovaný Charlotte Gainsbourg připomene významné životní jubileum známé francouzské herečky a zpěvačky. Charlotte Gainsbourg je dcerou anglické herečky Jane Birkin a francouzského herce, skladatele, zpěváka a režiséra Serge Gainsbourga. Fokus představí celkem šest snímků z její tvorby, mezi nimi i filmovou adaptaci divadelní hry Marguerite Duras Suzanna Andler v režii Benoita Jacquota, který je režisérem také dalšího uváděného snímku Tři srdce.  Milostný trojúhelník v podání Charlotte Gainsbourg, Mathieu Amalrica a Marion Cotillard s názvem Ismaelovy přízraky natočil režisér Arnaud Desplechin. Příslib úsvitu je adaptace knihy Romaina Garyho a po boku Charlotte Gainsbourg se objeví Pierre Niney. Experimentální drama Lux Æterna je esej o kinematografii, lásce k filmu a hysterii filmového natáčení. Dokumentární snímek Jane očima Charlotte přináší pohled Charlotte Gainsbourg na Jane Birkin formou důvěrného rozhovoru matky s dcerou.

         Festival uvede cyklus filmů významného politicky angažovaného tvůrce a prezidenta Francouzské filmotéky Costy Gavrase. Costa Gavras jako držitel Oscara a více než dvou desítek dalších mezinárodních ocenění patří k nejvýznamnějším francouzským filmovým tvůrcům v historii, známosti dosáhl především svými politickými dramaty. Festival uvede čtyři rané Gavrasovy filmy. Přehlídka zahrnuje jeho režijní celovečerní debut Zločin v expresu, diváci se mohou těšit na snímek Doznání, kterýbyl natočen podle knihy Artura Londona a popisuje soudní proces s Rudolfem Slánským, dále na politický kriminální thriller Z v hlavní roli s Yvesem Montandem nebo francouzsko-italské akční drama Muž navíc z roku 1967. Přehlídku završí projekce jeho nejnovějšího snímku z období řecké ekonomické krize Dospělí v místnosti.

         Festival v Praze vzdá poctu legendárnímu francouzskému herci Jean-Paulu Belmondovi, kterému francouzští diváci přezdívali Bébel. Belmondo se stal v 60. a 70. letech jednou z největších hvězd v zemi, byl zásadní postavou francouzské filmové tvorby a zanechal v evropské kinematografii nesmazatelnou stopu. V rámci pocty bude uveden jeden z jeho nejznámějších filmů Muž z Ria, příběh muže pronásledujícího přes celý svět únosce své snoubenky. Obdivovatelé francouzské nové vlny se mohu vydat na snímek Bláznivý Petříček významného režiséra francouzské nové vlny Jean-Luca Godarda. Posledním snímkem z této sekce je Opice v zimě, jediný film, v němž společně účinkují Jean Gabin a Jean-Paul Belmondo.

         Na programu nebude chybět ani oblíbený Večer krátkých filmů připravený ve spolupráci s UniFrance. Ve zvláštním uvedení festival připomene šedesát let od vzniku kultovního filmu Jules a Jim Françoise Truffauta. Tento snímek se navíc stal inspirací pro letošní vizuál festivalu, autorem fotografie z natáčení Julese a Jima je renomovaný fotograf Raymond Cauchetier. Uvedením snímku Edith Piaf pak Festival francouzského filmu oslaví společně se Studiem Barrandov 90. výročí barrandovských studií, které se podílely na vzniku celé řady zahraničních filmů včetně Edith Piaf.

         Sekce Filmy 2019 – 2020 divákům nabídne výběr filmů, které se na plátnech českých kin objevily v poslední době. Dokument Miloslava Šmídmajera Milan Kundera: Od Žertu k Bezvýznamnosti představí publiku jednoho z nejvýznamnějších českých spisovatelů. Dobrodružná, animovaná Princova cesta vypráví příběh přátel na magické cestě za poznáním, která vede podivuhodným velkoměstem až do neprobádaných hlubin lesa. Dětskému publiku je určen také snímek režiséra Gillese de Maistre Vlk a lev: Nečekané přátelství, který se natáčel se skutečnými zvířaty a bez digitálních triků. V dramatu Pod hvězdami Paříže se žena bez domova a malý chlapec z Burkiny Faso vydávají na strastiplnou cestu pařížským podsvětím, v hlavní roli Catherine Frot. Komedie Rodinu si nevybereš má netypickou zápletku spočívající ve výměně těl a duší rodinných příslušníků. Moje slunce Mad režisérky Michaely Pavlátové je příběhem Heleny, která opouští rodnou Prahu, aby se v Kábulu vdala za přítele Názira a v exotice začala nový život. Sportovní drama Slalom pojednává o univerzálním problému toxických vztahů a zneužité dominance. Annette je muzikál režiséra Leose Caraxe, který diváky vezme na nevšední cestu lásky, vášně a slávy.

Program Kino 360° představí pražské veřejnosti průřez francouzskými krátkými filmy ve virtuální realitě. Francouzský institut tak poprvé nabídne divákům během festivalového týdne možnost zhlédnout výběr VR filmů s tematikou umění, kulturního dědictví či soudobé tvorby na šesti headsetech v Galerii 35. Filmy jsou přístupné po předběžné rezervaci.

Hosté festivalu

Významných hostem festivalu bude režisér Costa Gavras, který uvede snímek Dospělí v místnosti v Kině 35 v sobotu 20. 11.

Francouzská režisérka Florence Miailhe přijede do Prahy doprovodit snímek Přes hranici.

Osobně uvede projekci svého nejnovějšího snímku Přes hranici v kině Lucerna v pátek 19. 11. v českém znění s anglickými titulky a také další projekci pro frankofonní publikum v sobotu 20. 11. v Kině 35. Umělecká delegace zavítá také v neděli 21. 11. do brněnského Univerzitního kina Scala.

Všechny filmy jsou uváděny v původním znění s českými titulky nebo s českým dabingem.

Vstupné na festivalové projekce je 130 Kč.

Oficiální internetové stránky festivalu: www.festivalff.cz

Facebookové stránky festivalu: www.facebook.com/festivalff

PETROPRESENTS: Matías Piñeiro Retrospective

Born in Buenos Aires, Argentina (1982). He wrote and directed the films “The Stolen Man” (2007), “They All Lie” (2009), “Rosalinda” (2010), “Viola” (2012), “The Princess of France” (2014), “Hermia & Helena” (2016) “Isabella” (2020), and, with Lois Patiño, “Sycorax” (2021). For more than ten years, Matías Piñeiro has engaged with the same group of actors and artists, building a cinematographic family that allows him to work in joy and unity in each of their projects. His last five films are part of an ongoing series called The Shakespeareads focused on the female roles in William Shakespeare’s comedies.

His films have been screened in film festivals such as Berlinale, Toronto Film Festival, New York Film Festival, Locarno Film Festival, Rotterdam Film Festival, San Sebastian Film Festival, among others, and in museums such as Centre George Pompidou (Paris, France), Tate Modern (London, UK), Museo Reina Sofía (Madrid, Spain), MoMA (New York, USA), Museum of Moving Image (New York, USA), Malba (Buenos Aires, Argentina).

Retrospectives of his works have taken place in Jeu de Paume-Musée du Louvre (Paris, France), Film Society of Lincoln Center (New York, USA), Cineteca Nacional (Mexico City, Mexico), Arsenal Kino (Berlin, Germany), Filmoteca Española (Madrid, Spain), Harvard Film Archives (Cambridge, USA), Cinematek (Brussels, Belgium), Athené Francais (Tokyo, Japan), among others. He teaches filmmaking at Pratt Institute (New York – USA), Le Fresnoy – Studio national des arts contemporains (Tourcoin, France) and Elías Querejeta Zine Escola (San Sebastian, Spain).

Petropresents: Matías Piñeiro Retrospective

https://www.facebook.com/events/409908483979209/

VASSA ŽELEZNOVOVÁ

Maxim Gorkij:

VASSA ŽELEZNOVOVÁ

„Co máš pořád s tou mocí? Vždyť tady už ani není komu poroučet.“

Vassa Železnovová je podnikatelka.

Vassa Železnovová je matka.

Vasse Železnovové umírá manžel.

Vasse Železnovové se nějak nepovedly děti.

Má Vassa Železnovová BUDOUCNOST?

A máme ji my všichni? A jaká by vlastně měla být? V centru hry stojí silná mateřská postava, která dělá, co může, aby udržela podnik i rodinu. Jenže se jí všechno hroutí, děti už nechtějí pomáhat s obchodem, spíš by nejradši shrábli svůj podíl – a pryč. Kontinuita má být rozmetána. Jenže co dál? „Život není jen práce,“ říká dnešní mladá generace (a taky jedna z postav hry), „ale co je tedy život?“, ptá se Vassa. A ptáme se i my.

Gorkého postavy čekaly na jakýsi zvrat – tušily, že je ve vzduchu, ale nevěděly, jak bude vypadat a co přinese. Jenže my jsme dnes v podobné situaci, víme, že se něco děje – něco se musí stát! – ale nevíme co a jak.

Předpremiéra 26. října 2021

Premiéry 27. a 28. října 2021 ve Stavovském divadle

DRAMATURGYNĚ O INSCENACI

Poprvé byla v dramaturgii „Vassa na stole“ s okamžikem nástupu Jana Friče do Činohry Národního divadla – a znamenala pro nás trochu šok. Janovo přesvědčení o tom, že hra se musí v každém případě uvádět, nepolevilo a text o starém světě, který se hroutí, nás za ty roky doběhl. Pro dramaturga zvláštní poučení a důvod k zamyšlení – za tři roky se objevilo tolik nových témat, že je třeba znovu převrátit kánon, chceme-li pro ně hledat oporu v klasickém dramatu. Návrat Maxima Gorkého (1868– 1936) na česká jeviště – a ten návrat pozvolna začíná: po letech pauzy v roce 2016 uvedli na Vinohradech Děti slunce a v HaDivadle roku 2018 Maloměšťáky – přichází v době, kdy pomalu blednou negativní asociace spojené například právě s Gorkým. Třicet let od sametové revoluce je pryč a generace se vyměňují…

Poslední Vassa se na jevišti Národního divadla hrála na sklonku osmdesátých let (premiéra 1986, derniéra 1989), tehdy ji představovala Jana Hlaváčová a inscenace se dočkala bezmála padesátky repríz. Režíroval ji mladý a nadějný Miroslav Krobot a při výběru textu udělal výrazné dramaturgické gesto: nevybral si druhou verzi hry z roku 1935, ale verzi první, o třicet let starší, která se u nás nehrála a již nově přeložila Zuzana Jindrová. Samotný fakt existence dvou verzí znamená velké vzrušení a otevření dramaturgických třináctých komnat. V případě Vassy je jejich příběh o to napínavější, že první verzi Gorkij přepracoval na Stalinův popud, a tato podoba hry na dlouho z jevišť (ze zcela pochopitelných důvodů) zmizela. Podobných případů je v dějinách dramatické literatury samozřejmě víc – vzpomeňme třeba na Maryšu a její verze „s proměnou“ a „bez proměny“. Tehdy Mrštíci vyškrtli jednu z nejsilnějších částí hry jen proto, že neodpovídala dobovému realistickému vkusu – a nemusím vám jistě dávat hádat, zda tuto scénu najdete, nebo nenajdete v naší Maryše v ND…

Rozdíl mezi první a druhou verzí Vassy je obrovský, je to téměř jiná hra, Gorkij změnil rozvržení postav a samozřejmě závěrečné vyznění (proč jinak by ji asi Stalin chtěl přepracovávat, že). První Vassa, kterou budeme uvádět my, má dva syny a dceru, která se za matkou vrací ze zahraničí. V té druhé má dvě dcery a ze zahraničí přijíždí snacha. Zatímco druhá verze je zcela přehledná a logická a její ideologie je docela dobře čitelná, první je mnohem chaotičtější (zvláště ve třetím dějství) a její vyznění je obecnější. Končí otázkou, kterou klade divákovi – na rozdíl od té druhé, jež přináší řešení v novém řádu.

„První Vassa“ je podnikatelka. Umírá jí manžel a ona veškeré svoje úsilí vkládá do udržení firmy, navzdory nepřízni osudu se snaží udržet status quo. Není to kapitalistická vydřiduška a podvodnice, jako ve verzi druhé, spíš žena, která na sebe bere – možná proto, že to jinak nejde, možná proto, že to jinak neumí – roli hlavy rodiny. Je to matka a vše dělá pro své děti. Buduje jim stavitelské impérium, ale zároveň dost rozhoduje o tom, kdo si koho vezme za ženu či za muže a jaký bude jeho osud. Nedokáže oddělit rovinu osobní a pracovní, protože obě jí už dávno prorostly pod rukama: děti jsou spíš příští šéfové firmy, snachy jsou spíš dědičky než lidé. Nejdůležitější ze všeho je udržet rodinu, neboť rodina rovná se firma. Je to trochu „devadesátkový“ pocit: obývák plný šanonů s účetnictvím a nikdy nedostavěná zimní zahrada… V tomhle všem Vassa úplně zapomněla na sebe jako na soukromou osobu, stala se veřejným majetkem a ztratila city. Těžko se tomu ale divit, podnikání city vylučuje. V tomto sebeobětování, jež však hrdinka nechápe jako újmu, ale jako vzrušující nutnost, vidíme silný obraz mnoha dnešních žen, které vstupují do mužského světa, přijímají jeho paradigma a ztrácejí samy sebe. Vassiny děti jsou úplně marné. Možná proto, že za ně vždycky někdo rozhodoval, nebo na ně nikdo neměl čas, anebo jsou to prostě děti své generace, která kašle na vily svých rodičů a žít v nich nebude. Vasse se v závěru hroutí celý svět, protože impérium není komu předat.

Vassa však není tragickou obětí drobného kapitalismu, ale spíše ženou v mezní chvíli – a v tom zase zpátky připomeňme Gorkého – postavou ve zlomu dějin, postavou na rozhraní věků, kdy vlastnit a mít nemůže být životním cílem, neboť v tom absentuje základní věc – lidská blízkost. Firma není rodina, to vidíme na každém kroku i v těch nejvyšších politických kruzích, a pokud taková myšlenka zachvátí celou společnost, ztratíme elementární lidskost a nedokážeme spolu existovat. První Vassa Železnovová klade velikou otázku, co všechno jsme ochotni obětovat úspěšné kariéře, ale zároveň v sobě nemá obžalobu a jednoznačné řešení verze druhé: co dělat dál, jak se chovat a kde najít východisko, musíme my sami. Na to nám žádný režim ani žádná ideologie odpověď nedá.

Marta Ljubková

REŽISÉR O INSCENACI

Vassa stojí na okraji zlomu. Funguje. Titánskou silou táhne svět, který končí. Vědomí konce mají všichni. Způsob, jakým doposud překonávali tmu, fungovat přestává. Nikdo ale neví, čím jej nahradit. Nová generace bez budoucnosti, ale s absolutním přesvědčením o nutnosti se v ní ocitnout.

Vyčerpání. Ozvěna dávného mistrovství. Ozvěna doby, kdy existovala láska. Zbytky sil, nutnost úsporného bytí. Přehřátí. Nemožnost vlastní nastavení opustit. Skleněná bariéra, přišli jsme o hlas. Jak žít v pozlacených sálech minulosti? Gramofonová deska, která už hraje jen ticho. Opuštěné divadlo.

Jan Frič

SOUNDTRACK OF PRAGUE: WWW NEUROBEAT + VISION OF 1994

Kulturní platforma GOODGOOD a CAMP (Centrum architektury a městského plánování) vás zvou na další díl cyklu Soundtrack of Prague na kterém 15.10. vystoupí pražská kapela WWW Neurobeat. Ta zde pokřtí vinyl jejich první desky Neurobeat z roku 2006. 15 let od vydání této desky, která byla také první releasem u vydavatelství Bigg Boss. Jejich debut byl ve své době žánrově velmi průkopnický, kombinoval progresivní elektroniku a experimentální rap. Abstraktní a surrealistické pohledy na město a městský život reflektovali v textech a ve vizuální podobě hudebník Ondřej Anděra a výtvarník Lubomír Typlt, který je regulérním členem kapely i když nevystupuje na pódiích. I speciálně k této akci vznikne video materiál určený na unikátní promítací plochu v CAMPu (24x4m), který vystoupení kapely doplní. Historie WWW sahá až do poloviny devadesátých let, kdy kapela byla jedním z průkopníků hip-hopu v ČR. Od té doby je neodmyslitelně spjata s městskou kulturou a to až do současnosti, kdy si jejich hudba nadále a nesmlouvavě razí svůj vlastní žánr s výrazným vizuálním kontextem.

Před kapelou vystoupí dj a producent Vision of 1994. Jeho album „Concrete Memories“ vytvořil jako soundtrack pro procházku „betonovým světem“ sídlištěm, které ho v dospívání silně ovlivnilo. Na akci představí i novinky z nadcházející desky „Defragmented Dream“.

Cyklus Soundtrack of Prague se zaměřuje na audiovizuální projekty a hudební interprety, kteří se ve své tvorbě zabývají městskou tematikou.

Vstupenky v předprodeji na GoOut.
https://goout.net/…/soundtrack-of-prague-www…/szjpnxr/

FUCHS 2 LIVE: ZVÍŘE JMÉNEM PODZIM

Zvíře jménem Podzim je mnohočlenná kapela, kterou založil Jakub König aka Kittchen. Jméno projektu si spolu s ilustrací situace poznamenal při jedné procházce pražskou Stromovkou, kde ho přepadla „nečekaná úzkost, se kterou si vůbec nevěděl rady“.Uskupení by se dalo označit spíš jako allstars orchestr, do kterého si Jakub přizval 13 kamarádů ze známých kapel klubové scény, jmenovitě Aid Kid, Spomenik a 27, půlka Kieslowski, Calm Season, MANU i Půljablkoň, třetina Obří broskve a MaTeMata. Na podzim roku 2019 vydalo Zvíře jménem Podzim už druhou desku Září, které se od kritiků dostalo skvělého přijetí, vyprodali několik koncertů od Drážďan až po Bratislavu a zároveň za album získali nominaci na cenu Anděl ve třech kategoriích. Dvě z nich nakonec proměnili – zvítězili v kategorii Objev roku a Alternativa & elektronika.Přijďte si do F2 poslechnout Zvíře živě na jejich jediném pražském koncertu letošního podzimu v komplet sestavě!

https://www.zvirejmenempodzim.cz/

https://www.facebook.com/events/262184828985915/

PŘEHLÍDKA FILMŮ Z NEJVĚTŠÍCH FESTIVALŮ BE2CAN 2021

Divácky atraktivní přehlídka filmů z největších festivalů se od 6. do 12. října vrací do kin po celé České republice. Berlín, Benátky a Cannes po roce okleštěných festivalů otevřely své brány naplno a Be2Can se tak vrací s širokou nabídkou – 11 filmů bude tvořit program osmého ročníku.

„Dobrý film je vakcínou pro duši. Be2Can nabízí hned tři – Berlinale, Benátky a Cannes. Pokud filmům necháte průchod, garantujeme Vám pozitivní vedlejší účinky, které ve Vás zanechají stopu. Svět se pomalu léčí, ale filmový svět nikdy neochořel. Je dokonce zdravější než kdykoli předtím. Důkazem jsou tři „A“ festivaly, z kterých již osmý rok přinášíme do českých a slovenských kin ty nejlepší filmy z hlavních soutěží. Filmy se stále mění, ale mise Be2Can zůstává stejná. I tento rok přineseme divákům koktejl filmů jak od režisérských superstar, tak od úplných nováčků. Pohled filmových autorů a autorek na současný svět bude na Be2Can často mrazivý, jako například ve filmu Nitram, zavřete oči při znepokojujícím vítězi Zlaté palmy Titan, nebo se zasmějete a zamilujete do umělé inteligence ve filmu Miluj svého robota. Tento rok přineseme 11 premiér. A každá jedna stojí za vpíchnutí do vašeho systému,“ láká na přehlídku filmů kreativní ředitel Dominik Hronec.

To nejlepší z Cannes

Zahajovacím filmem Be2Can 2021 se stane snímek francouzské režisérky Julie Ducournau Titan. Jde o film, který přepisuje historii Cannes. Jen podruhé za celou existenci prestižního filmového festivalu získal nejvyšší ocenění – Zlatou palmu – film, který režírovala žena. Po mezinárodním úspěchu kanibalistického snímku Raw se vrátila do Cannes s ještě šokujícím filmem Titan. Ten způsobil doslova šílenství a média byla plná zmínek o filmu. Některá ho dokonce označila za nejdivočejší film, který kdy na festivalu byl.

Druhým oceněným filmem z Cannes, který osmý ročník Be2Can přinese, bude Nitram od australského režiséra Justina Kurzela. Herec Caleb Landry Jones získal za ztvárnění masového vraha, který v roce 1996 zavraždil v Tasmánii 35 lidí, cenu za nejlepší mužský herecký výkon. Film sleduje události vedoucí k masakru v městě Port Arthur ve snaze pochopit, proč a jak k této tragédii došlo.

Z Cannes přichází také nejnovější film Ildikó Enyedi Miloval jsem svou ženu. Maďarská režisérka už v minulosti získala srdce diváků i kritiky filmem O těle a duši, který vyhrál Zlatého medvěda a byl nominovaný na Oscara. Na stříbrná plátna se vrací s historickým romantickým dramatem natočeným podle stejnojmenného románu maďarského spisovatele Milána Füsta. Jde o milostný příběh kapitána lodi, který se jednoho dne s přítelem vsadí, že si vezme první ženu, která vstoupí do kavárny. Ve filmu exceluje francouzská femme fatale Léa Seydoux a po jejím boku sekundují herci Gijs Naber a Louis Garrel. Režisérka přijede do Prahy uvést svůj film v rámci festivalu, a to 9.–10. 10.

Ruský režisér Kirill Serebrennikov, který donedávna čelil pokusům ruské vlády zdiskreditovat jeho kariéru a během natáčení posledních dvou snímků nemohl ani opustit svou rodnou zemi, se do Cannes po filmu Léto vrátil se snímkem natočeným podle stejnojmenného románu U Petrovových řádí chřipka. Sleduje v něm rodinu v postsovětském Rusku, která zápasí o přežití v městě zasáhnutém chřipkovou epidemií.

Ve druhé sekci oficiálního výběru Cannes Un Certain Regard zvítězil film ruské režisérky Kiry Kovalenko Uvolnit pěsti. Režisérka byla žačkou samotného Alexandra Sokurova, který dal šanci několika talentům na filmové vzdělání v rodném městečku. Snímek vypráví příběh mladé ženy, která se zoufale snaží uniknout z dusivého sevření rodiny v bývalém hornickém městě v Severním Osetsku. Film produkoval Alexander Rodnyanskij, producent filmů jako Leviatan nebo Nemilovaní.

Další zajímavou novinkou z Cannes bude film Začátek. Gruzie jej vybrala také jako adepta na Oscary. Režisérka Dea Kulumbegashvili přináší působivý a intimní debut, jenž se zaměřil na komunitu Svědků Jehovových, kteří jsou v ospalé vesničce napadeni extrémistickou skupinou.

To nejlepší z Berlinale

Německá herečka, scenáristka a režisérka Maria Schrader je v našich končinách známá především díky minisérii Neortodoxní. Její nejnovější film Miluj svého robota se ocitnul v soutěžní sekci na Berlinale, odkud si odnesl cenu za Nejlepší herecký výkon, která byla udělena herečce Maren Eggert, jež na Be2Can také přijede. Film vypráví tragikomický příběh ženy, introvertní intelektuálky, a humanoidního robota nejnovější generace vytvořeného tak, aby své partnerce splnil jakékoli přání. Využívá k tomu subtilní německý humor v duchu Toniho Erdmanna.

Z Berlinale přichází i maďarský válečný snímek Přirozené světlo, jehož režisér Dénes Nagy získal na festivalu cenu za nejlepší režii. Porota na filmu ocenila hlavně inovativní formální přístup, jakým zobrazil pochod vojáků během 2. světové války. Jeho neotřelý přístup je poznat i díky tomu, že sám je primárně režisérem dokumentárních filmů a Přirozené světlo je jeho první hraný film. Snímek posouvá hranice válečného žánru a navazuje na současnou maďarskou vlnu v čele s Kornélem Mundruczem, Ildikó Enyedi a Lászlem Nemesem.

To nejlepší z Benátek

Z hlavní soutěže přinášíme film inspirující polské režisérky Małgorzaty Szumowské Sněžit už nikdy nebude, ve kterém do života uzavřené zámožné komunity vstupuje mysteriózní muž, masér z východu se zvláštním darem. Szumowská se představila již svými předešlými, oceňovanými snímky, které si zamilovali diváci i kritika, jako třeba Tvář nebo Tělo.

Ruský režisér Andrej Končalovskij získal v Benátkách Speciální cenu poroty. Ta mu byla udělena za černobílý snímek Drazí soudruzi!, který zachycuje nešťastné události ze stávky pracovníků z Novočerkassku v době tvrdého komunismu.

Řemeslnou tradici, která se dědí z pokolení na pokolení, rozhodně najdete v rodině Coppolů. Gia Coppola, vnučka legendárního režiséra Francise Forda Coppoly, vstoupila do sekce Horizonty v Benátkách s filmem Mainstream. Ten si bere na paškál současnou antisociální dobu sociálních sítí a pranýřuje chování novodobých influencerů. Ve filmu vystupují herci Andrew Garfield a Maya Hawke.

reklama