PŘIŠLA V NOCI – KOMEDIE O HORORU, KTERÝ MŮŽE POTKAT KAŽDÉHO Z NÁS

Mají matky a tchýně vždycky pravdu? Myslí to s námi dobře?
A nejsou někdy právě proto těmi největšími monstry?

Komorní černá komedie autorského dua Jan Vejnar a Tomáš Pavlíček měla úspěšnou světovou premiéru na MFF Karlovy Vary. Vypráví o páru třicátníků, jehož poklidný život naruší vpád matky jednoho z nich. Do kin přijde 2. listopadu.

Když si pár třicátníků pustí přes práh matku jednoho z nich, netuší, že se právě ocitl v komorním očistci. Poklidný život se pomalu mění v chaotické trosky. Pěstěná šedesátnice Valerie je energická diva, která si krok za krokem podmaňuje nejen prostor bytu, ale i mysl jeho obyvatel. Plíživá domácí invaze nabírá na síle, jistoty se otřásají, hranice soukromí bortí. Mají matky a tchýně vždycky pravdu? Myslí to s námi dobře? A nejsou někdy právě proto těmi největšími monstry?

V hlavních rolích filmu se objeví Simona Peková (matka), Annette Nesvadbová a Jiří Rendl. „V postavě Valerie dává Simona Peková divákovi úplně vše, co má. Ve Valerii jsou její osobní zážitky, zkušenosti i vzpomínky. Pevně věřím, že je to největší filmová role Simony Pekové,“ říká Tomáš Pavlíček. Dále se diváci mohou těšit na Vladimíra Kratinu, Judit Bárdos, Denisu Barešovou nebo Michala Kerna. „Všichni tři ústřední protagonisté byli naší první volbou od samotného začátku. Záměrně jsme nechtěli úplně známé tváře, nýbrž herce, kteří co nejvíce splynou s postavami, které ztělesňují,“ říká Jan Vejnar.

Pro divadelní herečku Simonu Pekovou (nar. 1955), známou především z brněnského HaDivadla, kde působí od roku 2007, jde o vůbec první hlavní filmovou roli v její kariéře. Menší role si zahrála už ve filmech Zapomenuté světlo, Pouta, Nuda v Brně a dalších. Simona vystudovala gymnázium v Třebíči a poté brněnskou JAMU. Po absolvování působila v divadle Husa na provázku a počátkem 80. let nastoupila do Divadla Bratří Mrštíků, kde zůstala do roku 1990. V letech 1993 působila ve vedení Nadace Archa Chantal, kde působila v pozici ředitelky do roku 1998. Poté se vrátila k divadlu, nejprve do Divadla Husa na provázku a v roce 2007 přešla do HaDivadla. Aktuálně zde hraje v inscenacích Požár v šťastném Rakousku, Maloměšťáci, Strýček Váňa, Vyhnání Gerty Schnirch, Maryša a dalších.

Jiří Rendl (nar. 1982) stál poprvé před kamerou už ve třinácti letech v krátkých amatérských filmech staršího bratra Jana. Vystudoval Vyšší odbornou školu publicistiky, poté pracoval v České televizi. K herectví se vrátil menší rolí ve filmu Tomáše Řehořka PIKO (2010), od té doby odehrál desítky rolí v českých filmech a seriálech, například ve filmu Petra Zelenky Ztraceni v Mnichově, v Zátopkovi Davida Ondříčka nebo naposledy v roli Davida ve filmu Tomasze Wińského Hranice lásky.

Annette Nesvadbová (nar. 1992) pochází z umělecké rodiny, jejím dědečkem byl Miloš Nesvadba. V dětství se věnovala sportu a hudbě, nakonec vystudovala herectví na DAMU. Po studiích působila nebo dosud působí v Divadle Antonína Dvořáka v Příbrami, Národním divadle Brno a je členkou Činoherního studia v Ústí nad Labem. V Praze hostuje v Divadle v Řeznické (Nordost). Zahrála si v několika televizních seriálech, např. Bohéma, Kukačky, Terapie sdílením, a ve filmu Hany.

Společné tvůrčí dobrodružství

Režijní dvojice Pavlíček – Vejnar poprvé spolupracovala na scénáři a režii večera Cen české filmové kritiky. Právě tam se zrodil úmysl spojit síly a natočit společný nezávislý film, a to co možná nejrychleji. Vzhledem ke složitému a časově náročnému financování svých jiných projektů skrze nejrůznější koprodukce a granty zvolila autorská dvojice alternativní cestu a pokusila se zafinancovat natáčení filmu sama. Film tak vznikl díky vkladu režisérů a producentů a osobnímu nasazení celého štábu, v čele s kameramanem Šimonem Dvořáčkem.

„Oba nás spojuje touha točit filmy rychleji, než současný systém v ČR v průměru umožňuje. Než tvůrce nasbírá potřebné prostředky na realizaci díla, může to trvat tři až pět let, někdy i mnohem díle. Mnohé náměty by ale ze své podstaty měly vznikat mnohem rychleji – jinak se vytrácí vztah k dané látce či tématu, které navíc přestává být dobově relevantní,“ říká Jan Vejnar. „V únoru 2022 jsme si společně s kameramanem Šimonem Dvořáčkem řekli, že zkrátka budeme točit a vše tomu následně podřídili. Vybírali jsme z více různých námětů, a nakonec dali přednost tomu, který se dal z většiny realizovat u nás doma, případně na dalších místech, k nimž máme skrze rodinu a přátele přístup. Cílem bylo natočit film, jehož zápletka a téma naplno ospravedlní komorní zasazení a dřevní podmínky, za kterých vzniká. Z tohoto pohledu se nám zdál žánr home invasion thrilleru jako dobrá výchozí pozice – výsledkem však bude žánrově pestřejší tvar, který má nejblíže k trochu temnější komedii,“ uzavírá Jan Vejnar.

„Jsem hrozně rád, že jsme se ve spolupráci našli a pevně věřím, že Přišla v noci je teprve začátek společného tvůrčího dobrodružství. Hlavní štáb i herecké obsazení filmu rovněž tvořili blízcí přátelé, nebo lidé, pro něž tento projekt představoval spíše osobní příležitost nežli regulérně placenou práci,“ dodává Pavlíček.

Jan Vejnar (1987) vystudoval režii a scenáristiku na Filmové akademii Miroslava Ondříčka v Písku. Do povědomí se zapsal pozoruhodným krátkým filmem Figurant (2019) s Denisem Lavantem v hlavní roli. Ve formálně brilantním a atmosférickém snímku se projevil Janův cit pro režii. S režisérem Davidem Ondříčkem spolupracoval na scénáři snímku Zátopek. V současnosti připravuje samostatný debut Sestra Hana.

Tomáš Pavlíček (1988) má za sebou dva celovečerní filmy, mumblecore z call centra Parádně pokecal (2014) a svéráznou chatařskou rodinnou fresku Chata na prodej (2018). Vedle toho působí na katedře režie na FAMU, kterou vystudoval, a je úspěšným autorem scénářů (mj. Nonstop lahůdky pro Jana Hřebejka).

https://artcamfilms.cz/cs/uvod