SIRAT VSTUPUJE DO ČESKÝCH KIN

Filmová jízda, která šokovala Cannes. Sirat zve na nejintenzivnější kinozážitek roku

Spalující slunce vysoko na obloze a písek všude, kam oko dohlédne. V novém snímku canneského miláčka Olivera Laxe Sirat je to ale hudba, která omračuje divácké smysly. Do energického dunění techna a hypnotického svíjení těl se opatrně vplétá otec se synem, zoufale pátrající po jeho starší sestře. Už na první pohled mezi dav, který se v tanečních transu nechává unášet na jinou pláň bytí, nepatří. Jejich cesty se ale jedním spontánním rozhodnutím osudově spojí – někde mezi nebem a peklem, kde je lidská duše konfrontována se svou skutečnou podstatou, jak napovídá název filmu, který budou moci diváci v českých kinech zhlédnout již od 25. září.

„Je to jako třetí Duna nebo nultý Šílený Max,“ říká o Siratu francouzsko-španělský režisér a scenárista. „Představuje to jakousi vzpomínku konce, vzpomínku budoucnosti. Čerpá z mýtu a stylizace obou filmů, ale vykládá si to všechno v předapokalyptickém kontextu.“

Psychedelická jízda marockou pouští naprosto odpálila publikum v Cannes, odkud si Laxův snímek odnesl Cenu poroty a francouzská techno legenda Kangding Ray zase Cenu za nejlepší hudbu. Stejně nadšeného přijetí se pak Sirat dočkal během tuzemské premiéry na karlovarském filmovém festivalu i během jeho následných, beznadějně vyprodaných projekcí při festivalových ozvěnách.

„V jednu hodinu v noci dostat takovýhle nářez… Už se těším do postele, ale nevím, jestli usnu,“ smál se jeden z diváků prvního karlovarského promítání. „Bude se nám těžko spát, ale bylo to geniální,“ přidala jiná divačka.

Intenzitu a unikátnost filmového zážitku, který dostane každého napříč filmovým vkusem, potvrzují i zahraniční recenze. „Jen málokterý snímek ve vás dokáže vyvolat tendence k úprku, a přitom vás přikovat k sedadlu,“ píše třeba magazín Variety. „Tato strhující režisérská sebejistota – vzhledem k elegantním nejednoznačnostem filmu – je vlastností, kterou je třeba obdivovat. I když vám poutá ruce, přivazuje vás k sedadlu a nutí vás se dívat, možná i proti vaší vůli.“

Oliver Laxe spoléhá na minimum dialogů a zcela obnažující pohledy a ticho. V pseudobiblickém světle koupe představitele hlavní role, hereckého veterána Sergiho Lópeze, i zbytek převážně neprofesionálního hereckého ansámblu. Drsnost obrazu zase přidává 16 mm filmový formát a zrno. Svou formou a atmosférou tak Sirat dokáže přilákat fanoušky žánru, ale bude slavit velký úspěch i u cinefilů.

„Natáčeli jsme v Maroku během nejhoršího ročního období, od května do července, během písečných bouří a intenzivního horka. Měli jsme rozbité objektivy a bylo nutné dělat přetáčky, což si vybralo svou daň na celém štábu. I já osobně jsem se během natáčení trápil, cítil jsem se od toho všeho odpojený. Myslím ale, že se ty problémy nakonec promítly do emoční intezity toho filmu,“ dodává Laxe.

Snímek produkovaný mimo jiné i společností El Deseo bratrů Agustína a Pedra Almodóvarových vstoupí do široké distribuce pod hlavičkou společnosti Aerofilms už 25. září.

https://www.aerofilms.cz/sirat