LISTOPADOVÁ SBÍRKA KE DNI VETERÁNŮ

Vlčí máky připomenou válečné veterány a další bojovníky za svobodu

Hrdinství a odvahu těch, kteří bojovali za naši svobodu, připomene letošní listopadová sbírka ke Dni válečných veteránů, pořádaná neziskovou organizací Post Bellum. Na více než 1400 místech po celé republice budou k dispozici květy vlčích máků, symbol úcty k válečným hrdinům. Dobrovolníci v ulicích, školy, spolky, kavárny, e-shopy, ti všichni se spojí, aby pomohli pokrýt Českou republiku vlčími máky. Organizátoři si letos kladou za cíl vybrat více jak 4 miliony korun, což je o půl milionu více než loni. Výtěžek poputuje na přímou pomoc válečným veteránům a uchování jejich příběhů pro budoucí generace.

Jedenáctého listopadu lidé po celém světě slaví Den válečných veteránů připnutím vlčího máku na oblečení. Post Bellum, které letos již podesáté organizuje sbírku v České republice, se více než 20 let věnuje natáčení příběhů lidí, kteří bojovali za svobodu, ať už během druhé světové války, v období komunismu, nebo v novodobých konfliktech. Nejenom že uchovává a vypráví jejich příběhy, ale od roku 2020 jim i pomáhá prostřednictvím Centra pomoci Paměti národa.

„Díky financování ze soukromých zdrojů můžeme našim klientům/pamětníkům poskytovat nadstandardní péči v podobě aktivního zjišťování jejich potřeb z naší strany, pozornosti jako je osobní přání k různým výročím, či pořádání společenských setkání pamětníků“ uvádí ředitel Centra pomoci Jakub Suchel. Právě výtěžek ze sbírky nám umožňuje zajistit jim nejen základní péči, ale i věci, které si velmi cení: možnost být zapojeni do společnosti, zůstat aktivní a mít kontakt s mladší generací.

Veterány nedefinuje jen jejich uniforma, ale především odvaha nasadit svůj život. To dokládá i příběh Josefa Svobody, který nastoupil do armády jako osmnáctiletý mladík, plný vzteku na Němce, kteří odvezli židovské rodiny z jeho rodné obce. Zúčastnil se bojů u Liptovského Mikuláše a dalších osvobozovacích operací v Československu. Dnes je mu 98 let, žije v Trutnově a díky spolupráci s kolegy z Paměti národa Severní Čechy zůstává důležitou součástí veřejného života v Libereckém kraji.

Sbírka již zveřejnila více než 1 200 příběhů válečných veteránů a dalších bojovníků za svobodu, aby se s nimi seznámila především mladá generace. Mezi uchovanými svědectvími jsou i vzpomínky generála Tomáše Sedláčka a stíhacího esa Františka Fajtla, kteří již nejsou mezi námi.

Připnutím červeného květu lidé vyjadřují úctu bojovníkům za naši svobodu. Od 1. do 30. listopadu si mohou vlčí mák zakoupit v kavárnách, knihovnách, úřadech či obchodech. Je možné podpořit sbírku nákupem květu v on-line knihkupectví Kosmas nebo na portálu Slevomat. Květy budou rovněž dostupné u stovek dobrovolníků v ulicích, a díky spolupráci s Českou spořitelnou je na vybraných místech možné platit i kartou.

Pořadatelé na Den válečných veteránů rozsvítí do červena místa spjatá s naší historií, jako Český rozhlas, Chrám svatého Cyrila a Metoděje nebo Žižkovskou věž. Na dalších místech republiky vzniknou dočasné záhony, kde budou za každý dar on-line přibývat makové květy. Sbírku doplní i doprovodné výstavy.

Více informací najdete na denveteranu.cz. 

Partnery sbírky ke Dni válečných veteránů je Česká pošta, Česká spořitelna, Nadace Orlen Unipetrol, Relay, Patria Finance, Český rozhlas, Bigboardy pomáhají, Česká televize a Radio 1.  

Tradice Dne válečných veteránů

Den válečných veteránů se celosvětově slaví 11. listopadu u příležitosti konce první světové války. Květy vlčího máku tehdy pokrývaly bojiště ve Flandrech, kde umírali vojáci. Květy spatřil takto vyrůstat z hrobů a zákopů kanadský vojenský lékař John McCrae. Zasažen utrpením a pohledem na vlčí máky napsal báseň, která se později rozšířila a od roku 1915 neodmyslitelně spojila symbol vlčích máků s válečnými veterány. Organizace Post Bellum se k svátku přidala poprvé v roce 2014, aby veřejnosti přiblížila příběhy našich válečných veteránů. 

O Post Bellum a Paměti národa

Nezisková organizace Post Bellum sbírá vzpomínky pamětníků a ukládá je do online sbírky Paměť národa. Dokumentaristé zaznamenali již více než deset tisíc svědectví válečných veteránů, vězňů nacismu a komunismu, disidentů, ale například i agentů StB. Stále hledají nové způsoby, jak jejich zkušenost předat hlavně mladší generaci. Pro žáky a studenty připravují vzdělávací programy, tvoří rozhlasové a televizní pořady, pravidelně publikují příběhy v médiích, pořádají projekce, výstavy, vydávají knihy. Pomáhají také dokumentovat historickou paměť v zemích, kde o svoji svobodu právě dnes bojují. Post Bellum neustále na svých aktivitách pracuje například v období covidu vzniklo Centrum pomoci Paměti národa, které pomáhá zejména pamětníkům zorientovat se v obtížných životních situacích. Se začátkem ruské invaze na Ukrajinu Post Bellum zahájilo sbírku, díky které obráncům Ukrajiny poslalo ochranné a zdravotnické vybavení v hodnotě více než půl miliardy korun.

Více na postbellum.cz a pametnaroda.cz.