Devadesátá léta znamenala pro Ostravu změnu. Kromě celospolečenského dění ovlivněného transformací kdysi ryze industriálního regionu je možné mluvit také o postupném etablování místních umělců na poli celorepublikové a v některých případech i středoevropské scény. To vše spoluutvářelo vznik jednoho z nejvýraznějších lokálně kulturních center a podnítilo pro-měnu institucionálního zázemí i podmínky samotné tvorby.
Skupina umělců a umělkyň, která ještě koncem osmdesátých let stála v jádru svébytné alterna-tivní subkultury, začala s příchodem nové dekády studovat na pražských akademiích, ale také učit na nově vzniklé vysoké škole přímo v centru regionu. Jejich tvorba rovněž upoutala po-zornost mimoostravských kurátorů a kurátorek, což vyústilo v řadu tuzemských i zahraničních výstavních projektů. Proměnila se však také sociální mobilita, a tudíž i personální podstata scény. Do regionu začaly proudit nové osobnosti, jiné naopak odcházely a vazby k domovskému městu udržovaly s různou mírou intenzity.