ROSA LOY A NEO RAUCH V GALERII LÁZNĚ V LIBERCI

Podzim v liberecké galerii se nese ve znamení malířských osobností Rosy Loy a Neo Raucha

Oblastní galerie v Liberci otevírá vernisáží 10. října největší výstavní projekt letošního roku. Pozvání ředitele k prezentaci své tvorby v libereckých Lázních přijali dva němečtí umělci a životní partneři Rosa Loy a Neo Rauch, kteří bezpochyby patří mezi nejvýznamnější autory soudobé evropské malby. Bazénová a podbazénová hala, stejně jako grafický kabinet, se naplnily stovkou děl ze soukromého archivu obou autorů, kteří jsou předními představiteli tzv. Nové lipské školy. Výstava Verwobene Sphären představuje jejich vzájemný umělecký dialog a návštěvníci si ji mohou prohlédnout až do 26. ledna příštího roku. Touto výstavou naplňuje liberecká galerie novou strategii pravidelně představovat veřejnosti nejvýznamnější české, ale i středoevropské umělce současnosti ve speciálních výstavních projektech stavěných přímo na prostory galerie.

Vystavující umělci, Rosa Loy a Neo Rauch, vystudovali prestižní lipskou Hochschule fūr Grafik und Buchkunst, jednu z nejstarších středoevropských uměleckých akademií, která je známá svým dlouhodobým zaměřením nejen na knižní kulturu a ilustraci. Populární je rovněž díky výuce figurální malby s důrazem na dokonalé zvládnutí tradičních malířských a kresebných technik, včetně samotné až patetické monumentality a rozmanitosti syžetu. Všechny tyto premisy a formy najdeme i v samotných dílech obou autorů, kteří kladou důraz především na uměleckou svobodu projevu, nekonečnou představivost a citové vazby k rodnému kraji. „Jejich obrazy jsou především odrazem subjektivních, niterných emocí i reálných představ propracovaných do jedinečných vizuálních výpovědí. V malbě sice pracují s prvky realismu, ale neutuchající imaginace v jejich dílech zcela stírá hranici mezi sny a různými časoprostorovými rovinami, a to i díky vzájemnému partnerskému respektu a tvůrčí sebereflexi. Výrazný je tu zejména vliv surrealismu a expresivity, který se projevuje osobitým a jedinečným uměleckým projevem v přidané hodnotě významů nebo jen v narativních kompozicích s volně plynoucími slovesnými, pohádkovými či mytologickými prvky,“ vysvětlují kurátoři výstavy Marcela a Filip Suchomelovi.

Rosa Loy ve svém křehkém malířském stylu propojuje prvky surrealismu – magického nadrealismu a ženské imaginace. Hlásí se k lokálnímu folklóru a lidové slovesnosti i kulturní paměti německých, potažmo saských dějin. Cíleně a s odvahou sobě vlastní vkládá do své figurální malby rozmanitost a půvab feminity. Její poetická díla nás provází v koloritu kaseinových valérů mnohdy až mysteriózními scénami i skrze ikonické podoby identicky oblečených „sourozenců“, vždy sdílené ve vzájemné blízkosti podvědomého super-ega. Především jsou to ženy, které se na plátnech Rosy Loy navzájem podporují v nezdolném úsilí konat v rutinní každodennosti dobro, a vytvořit tak ideální společnost. Dalším nosným tématem jsou všudypřítomné vegetativní motivy. Rostliny v jejích dílech jsou jak samostatným botanickým vizuálem, tak i symbolickým autobiografickým fragmentem. Rose Loy jsou bližší především menší, komornější formáty obrazů, které splňují dostatečný pocit intimity. Autorka se však nebojí představit své vize i ve větších kompozicích. Naprostou většinu svých děl maluje kaseinovými barvami, které si i sama připravuje. V její tvorbě se odráží také životní partnerství s manželem Neo Rauchem, za kterého je provdána od roku 1985.

Na typických velkoformátových plátnech Neo Raucha probíhají zdánlivě nesouvisející příběhy, které malíř převypravuje osobitým jazykem expresivní imaginace. Čerpá zde z hluboké znalosti především německé historie a evropské mytologie. Rauch na těchto obrazech vytváří sérii časových i tematických narativních vrstev, plných symbolických kontrapunktů a nečekaných setkání umocněných hybridním prolínáním časových os. Jeho obrazy jsou složitým organismem s křehkými, přesně definovanými vazbami modelovanými dokonalou malířskou technikou a vytříbeným smyslem pro samotnou barvu i jemnou malebnou stínohru. To vše se odehrává v notoricky známé postindustriální krajině pohoří Harz, kde malíř vyrůstal a která se stala jeho stálým inspiračním zdrojem. Rauchova malířská technika je v současném uměleckém světě naprosto ojedinělá.

Dlouho připravovaná liberecká výstava Verwobene Sphären Rosy Loy a Neo Raucha uvádí v libereckých Lázní bezmála sto doposud v České republice nevystavených děl obou autorů od velkoformátových pláten, přes intimnější privátní obrazy a kresebné práce doplněné několika prostorovými realizacemi mapujícími období jejich výrazné a zcela unikátní společné tvorby od poloviny 90. let až do současnosti. „Vítám prezentaci umění saských sousedů v Oblastní galerii v Liberci, zejména když se jedná o špičkové reprezentanty umění jako je Neo Rauch a Rosa Loy,“ říká Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje. 

Kurátoři výstavy ve spolupráci se samotnými autory vybrali do vystaveného souboru především práce, které si oba umělci nechávají ve své soukromé sbírce nebo k nimž mají své ryze osobní vazby. Zároveň tu jsou vystavena díla, jež autoři považují ve své umělecké dráze za stěžejní. Tyto obrazy specificky dokumentují jejich vnitřní malířský vývoj. Výstava tak není jen prostou retrospektivou, ale v jisté formě poodkrývá intimní svět obou umělců, kteří se během své umělecké tvorby vždy navzájem inspirovali, ovlivňovali a doplňovali se.

V neposlední řadě je třeba zmínit, že oba autoři si důkladně promýšlejí názvy svých děl, ve kterých je zúročena dokonalá znalost německého jazyka včetně jeho historických podob, respektive etymologie. Dbají proto na to, aby názvy všech obrazů zůstávaly při jejich prezentaci v němčině, protože jakýkoli sebelepší překlad často nedokáže vystihnout přesný smysl slov či skrytý umělecký záměr autorů.

Výstava obou umělců bude pro českého diváka mimořádnou událostí. Neo Rauch se v České republice představil pouze jednou, a to v pražské Galerii Rudolfinum před 17 lety. Pro Rosu Loy bude výstava v Oblastní galerii Liberec dokonce českou premiérou. Celkově budou autoři společně vystavovat již pojedenácté. „Potěšilo by nás, kdyby se návštěvníci nechali nejprve pohltit sugestivní silou obrazů a následně dali volný průchod svému kreativnímu myšlení. Jinými slovy, kdyby si užívali přítomného okamžiku a až poté by v dílech hledali jejich význam. Pro Rosu je stěžejní, aby se její obrazy diváků vnitřně dotkly a aby je lidé na určité úrovni uznali,“ říká k výstavě Verwobene Sphären Neo Rauch.

Kromě slavnostní vernisáže, která se uskuteční ve čtvrtek 10. října 2024 v 18 hodin, je k výstavě připravena také komentovaná prohlídka. Na ní návštěvníci za pomoci kurátorů výstavy, Marcely a Filipa Suchomelových, nahlédnou pod pokličku tvorby obou umělců. Prohlídka se bude konat ve čtvrtek 12. prosince 2024 od 17 hodin.

Pro dospělé návštěvníky činí vstupné na výstavu 160 korun, žáci, studenti a senioři platí jen 100 Kč. Výstava je doplněna dvojjazyčným katalogem, který byl při její příležitosti vydán a je v prodeji na pokladně galerie. Poslední možnost vidět obrazy Rosy Loy a Neo Raucha budou mít návštěvníci 26. ledna 2025.

O ROSE LOY

Rosa Loy (Sibilla Rauch, rozená Leu) se narodila v roce 1958 v podkrušnohorském německém Cvikově. Vystudovala lipskou výtvarnou akademii Hochschule fūr Grafik und Buchkunst, která je rovněž známá svým dlouhodobým zaměřením nejen na knižní kulturu a ilustraci, ale rovněž výukou figurativní malby s důrazem na dokonalé zvládnutí tradičních malířských a kresebných technik. Rovněž studovala zahradnictví na Humboldtově univerzitě v Berlíně. V současné době pracuje a žije se svým partnerem Neo Rauchem v Lipsku. Jejich společný a přesto rozdělený ateliér se nachází v současné době nejznámější lipské multikulturní zóně, v prostoru bývalých přádelen bavlny.

O NEO RAUCHOVI

Neo Rauch se narodil v roce 1960. Jen čtyři týdny po narození ztratil oba, rovněž umělecky nadané rodiče. Následně byl vychováván prarodiči. Vystudoval zmíněnou prestižní lipskou výtvarnou akademii, stejně jako jeho partnerka Rosa Loy. Nejprve navštěvoval ateliér Arno Rinka, později Bernharda Heisiga. Od svého absolutoria se postupně vymanil z expresionistických výrazových forem poplatných tehdejší výuce na lipské akademii a postupem času si přes krátkou epizodu experimentování s abstraktní formou vytvořil od počátku 90. let zcela unikátní osobitý malířský styl ve výrazném kontrapunktu k tehdy módním trendům abstrakce, konceptualismu a postmodernismu.

O OBLASTNÍ GALERII LIBEREC

Oblastní galerie Liberec, která byla založena v roce 1953, je pátou největší galerií v České republice. Její sbírky čítají okolo 22 tisíc uměleckých děl z Čech, Německa, Rakouska, Francie, Nizozemí a dalších evropských států, mezi nimi lze nalézt například obrazy, grafiky, kresby, plastiky, ale i historické předměty. Přes šedesát let sídlila v Liebiegově paláci, na konci února roku 2014 se pak přestěhovala do bývalých městských lázní, kde zůstala až dodnes. Návštěvníkům nabízí atraktivní podívanou v podobě tří stálých expozic a řady výstav, které se v průběhu roku mění. Kromě toho se galerie zaměřuje také na vzdělávání, její lektorské oddělení zajišťuje doprovodné programy pro školy a o prázdninách pak pro děti pořádá příměstské tábory. Více informací naleznete na www.ogl.cz, IG, FB